Jana Eyrová
Charlotte Brontë
Už půldruhého století fascinuje Jana Eyrová čtenářky i čtenáře a znalci si dodnes lámou hlavu, proč je tohle dílo tak oblíbené. Jak už to bývá u knih, které zůstávají stále živé, musí příběh obsahovat něco víc, než jen nečekané zvraty romantických epizod a dramatické prvky gotického románu. Čas odvál upjatost viktoriánské epochy a utišil skandálnost chování a názorů nevázané hrdinky, na jejíž obranu spisovatelka napsala: „Nepleťme si konvenci s morálkou!” Královna Viktorie byla ostatně knihou přímo nadšena. Tajemství velké a široce oblíbené literatury se nedá definovat, ale něco nám generace nadšených čtenářů přece jen prozradí. Uvědomujeme si, že čteme smyšlený příběh, přitom ale cítíme, že hlas vypravěčky je podivuhodně skutečný, emoce jsou opravdové a události výbušné. Proto zápas nezdolné a statečné hrdinky s její nelidskou opatrovnicí, krutými podmínkami v internátní škole a s tuhým sociálním řádem působí tak mocně. Prozrazuje autorčinu vlastní zkušenost, prožitek šikanované dívky po ztrátě rodičů. A nemějme autorce za zlé, že v jejím velkém epickém příběhu láska překoná krutá protivenství, nepřízeň osudu i tíhu strašného tajemství. „Myslíte si snad, pane Rochestere, že když jsem chudá, nenápadná a bezvýznamná, že nemám duši ani srdce?“... celý text
Přidat komentář
Ja viem, že ide o klasiku a že zrejme už každý vie o čom kniha pojednáva, avšak ja som to netušila. Nevedela som vôbec nič len, že ide o sirotka, ale nevedela som vôbec nič o hlavnej dejovej linke. Aby som si nechala okamih prekvapenia som si dokonca ani nečítala anotácia a preto som bola šokovaná tým príbehom ako sa vyvíjal. Viem, že u tej anglickej klasiky sa miestami dej vlečie a je to náročnejšie čítať, ale ak to prekonáte tak si uvedomíte ako sa doba mení a ako sa dvorí dnes. Jana predstavuje mladé dievča, ktoré sa životom nejako brodí, pretože nemá šťastné detstvo ani dospievanie. Napriek tomu zostáva veľmi milá a optimistická.
Klasika,která nikdy nestárne,stejně jako Pýcha a předsudek. Ze začátku mi bylo Jany líto,když na ní byli všichni zlí. Poté,co začala navštěvovat školu se její situace zlepšila,jenže začaly řádit nemoci a její nejlepší kamarádka Helena jí umřela. Líbilo se mi,jak učila malou Adélku a takové napětí mezi ní a panem Rochesterem. Samozřejmě předvídatelný konec,ale cesta plná útrap,než konečně jim nebude nic bránit v jejich štěstí a lásce.
Kdo by neznal příběh Jany Eyrové, přesto jsem se ke čtení knihy dostala, až teď a to jen díky čtenářské výzvě. Pravdou je, že do čtení jsem se pouštěla s nechutí, jakou si pamatuju ze základky, když šlo o povinnou četbu.
Zbytečně. Čtení jsem si užila, kapitoly svižně plynou a příběh není prodlužován rozpitváváním pocitů a zbytečnými popisy. Než jsem se nadála, tak byl konec. Moc hezké čtení.
Jana Eyrová je nádherná, je to kniha, ktorú ospievali a čítali milióny žien všetkých kultúr a vekových kategórií, storočím preverená. Asi nie je nič prevratného, čo by o nej nebolo povedané, veď sama poznám ľudí, čo si zbierajú túto knihu vo všetkých možných jazykoch... Doteraz som ju čítala anglicky, slovensky a česky, plánujem rozšíriť tento zoznam.
Tento román z obdobia prelomu romantizmu a realizmu je naozaj typickou ukážkou vtedajšej literárnej tvorby. Na jednej strane na svoju dobu veľmi emancipovaná dievčina (sirota vychovaná ústavom, čo na počudovanie neskončí ako ľahká deva na ulici, ale ako silná žena si sama nájde zamestnanie, aby nikomu nevisela na krku), ktorá sa na druhej strane nepochopiteľne nechá zbaliť dvakrát starším chlapíkom a dokonca sa do neho sama natoľko zamiluje, že po veľkom sklamaní aj tak pohŕdne krásnym a múdrym mladým mužom, ktorý o ňu tiež prejaví vážny záujem. Oukej. Romantika až po strop, zo záverečných kapitol, kde sa jeden s druhým nekonečne dohadujú, kto je do koho viac zaľúbený a prečo, mi už vstávali vlasy na hlave. Nič sa nedá robiť, omnoho viac ma bavia krváky.
Klasika, která nikdy neomrzí. Hlavní hrdinka je silná dívka, která dokáže překonávat nelehké překážky a při tom zůstává sama sebou. Je fajn si tohle občas připomenout
Knihu jsem četla v rámci letošní výzvy a čekala jsem otřepanou romantiku, ale nakonec se z toho vyklubal napínavý a velmi emotivní příběh! Milé překvapení pro mne, co moc romantiky nečte...
Jana Eyrová je fenomenální kniha. Autorka nám poskytuje neskutečně podrobný, až intimní náhled do Janiných myšlenek a úvah. Při čtení obdivujete její odhodlanost a duševní sílu (původ a patrně obyčejný zevnějšek ji nikdy neodradí od honby za svými cíli a prosazování svých práv) a zároveň jí moc přejete, aby našla štěstí a s ním i klidný život po boku milované osoby. Příběh lásky Jany a pana Rochestera mne dojal jak už dlouho nic ne. Jsou zde obsažené též mnohé promluvy ve francouzštině a odkazy na jiná díla a historické osoby či události, což svědčí o autorčině vzdělanosti. Tato kniha se mi líbila mnohem více, než bych si byla myslela, a získává čestné místo na mém seznamu oblíbených klasik. Možná se i opovážím říci, že pan Rochester u mne svým osobitým kouzlem převyšuje pana Darcyho z Pýchy a předsudku. (:D)
Vydala jsem se po stopách sester Brontëových, protože, jak často se stává, že by více členů jedné rodiny psalo knihy?
Začala jsem s prostřední Emily, Na Větrné hůrce mě absolutně dostalo a já si to zamilovala. Myslela jsem, že tedy zbylé sestry budou psát obdobně, ale jak jsem se zmýlila! Nejstarší Charlotte a nejmladší Anne psaly vcelku vlastně totožně, podobný příběh a taky protkaný spoustou náboženství (nic proti, ale čeho je moc..), a já vlastně chápu, že se člověk v té době musel o něco opírat a něčemu věřit, ale proč a v čem byla Emily jiná? No, tak tedy ke knize a příběhu samotném..
Nedávno jsem dočetla Sirotka Lowoodského, a nějak jsem ani netušila, že Jana Eyre je pokračováním (ano, tak málo informací jsem si předtím zjišťovala), takže jsem prvních (tuším, že) 10 kapitol přeskočila a ocitla jsem se v pokračování.
Příběh, ačkoliv zcela upravený, takže jen okrajově, jsem znala z knihy Má chudinka Jane, který se mi líbil, ale ze kterého jsem si nic už moc nepamatovala (asi díky za to, protože by se mi to pletlo!)..
Jana si našla nové zaměstnání jako vychovatelka malé Adélky, a během několika týdnů se zamilovala do svého nového pána. Ten to cítí stejně, ale je stále tak tajemný. Jako by snad něco tajil. Miluje ji, lže ji, nebo má s Janou jiné úmysly? V domě se od počátku dějí zvláštní věci a nikdo jí to nechce vysvětlit.. dostává nabídku k sňatku, ale vzápětí prchá.. dostane se do domu, kde se jí ujme bratr, žijící se dvěmi sestrami (a tady nastává spousta pobožností!) a i odtud Jana prchne, po žádosti k sňatku.
Emily dostala jasných 5 hvězd, zde bych zvolila 4.5, ale když to nejde, tak dávám za 4, jen aby bylo jasno.
Jak tohle mohlo dopadnout jinak, než že jsem se čtením, až na to náboženství, byla strašně spokojená?
Dodatek: Jana je vtělené dobro a chodící bible (zdá se mi, že to je stejné i s Helenou Grahamovou od Anne, tu zatím dočítám..)
Dodatek č.2: V knize z roku 2007 (Alpress) je strašná spousta chyb, ale má krásnou obálku!
Je to k neuvěření, že se mi tato kniha dostala do rukou až ve zralém věku! Jsem velice mile překvapená, jak se krásně čte příběh cca 180 let starý jak je poutavý a jak musel být na svoji dobu pro ženy převratný a odvážný! Vřele doputučuji.
Knihu Jana Eyrová mám ve své knihovně hodně dlouho a i dlouho jsem jí přehlížela. Po přečtení této úžasné knihy nechápu proč. Nejvíce se mi líbila první třetina knihy, ale ani zbylé dvě třetiny knihy nemeškaly za tou první. Dle mého je to úžasný příběh, který ať čtěte v jakékoliv době vám něco přinese, rozesmutní i pohladí na duši.
I když jsem tuto knihu před lety četla, přesto že je rozsáhlá, sáhla jsem po ní zase a kniha mi udělala radost. Sirotek Jana, má velké vcítění a sama zakouší nelehké chvíle. Asi i proto je vnímavá pro potřeby druhých a nemyslí sama na sebe. Ale jstě i ona sama nakonec zakusí, navzdory všem okolnostem opravdové štěstí.
Emancipační román s prvky bílé gotiky - jak jsem se dozvěděla v doslovu - mě naštěstí minul coby součást povinné četby; kdysi jsem si ho přečetla sama a s potěšením. Řekla jsem si, že je čas na návrat - a byl to návrat šťastný. Kupodivu mě Janina osobnost i její pouť bavila snad více než tenkrát. Jen pan Rochester, navzdory svému démonickému vzezření, má řeči jak staropanenská teta... Kombinovala jsem dva překlady - Miroslava Kaftana v tištěném vydání z Ledy a Petry Diestlerové v e-knize - a jsem po dlouhé době spokojená s oběma.
Knihu jsem četla kvůli maturitní četbě, zaujala mě její děj i autorka už když jsme dílo probírali. Kniha je sice dlouhá, ale za to krásná, nečetla jsem ji naráz, musela jsem si dát delší pauzu, protože některé kapitoly byli moc zdlouhavé a už jsem se těšila až kapitola skončí, ale jsem moc ráda za to, že jsem ji dočetla. Určitě knihu doporučuji, ale jako maturitní četbu jen těm kteří rádi čtou.
Samozřejmě příběh znám z filmu,ale teď jsem měla možnost ho číst. Uchvátil mě. Dala jsem si za úkol přečíst, jednu knihu od jedné ze sester. Je to moc krásná četba,dokáže v člověku vyvolat tolik emocí.
Jako mnozí i já knihu poprvé četla jako povinnou četbu. Už tehdy mě strastiplný příběh dvou hlavních postav, Jany a pana Rochestera, naprosto uchvátil. Po více jak 40 letech jsem knihu opět vzala do rukou a celý tento nádherný příběh , ve kterém čtenář na sobě prožije spolu s hlavními hrdiny snad všechny emoční pochody, které tak brilantně napsala a vyjádřila, v této knize Charlotte Brontë. A nestydím se napsat, že snad ještě více než před těmi lety. Je to nádherná knižní klasika, která stále žije a promlouvá k dalším generacím. Za mě tedy - naděje a síla vroucí lásky - je nadevše.
Poprvé jsem se s knížkou setkala ve věku Jany, podruhé teď ve věku pana Rochestera. Moc jsem si po těch cca 20 letech nepamatovala, jen to, jak jsem tenkrát byla z knížky uchvácena. A to jsem i tentokrát. Ach :-) Uvidíme, jak na tom budu za dalších 20 let ;-)
Po shlédnutí mnoha filmů a seriálů o Janě Eyrové, jsem se konečně rozhoupala a sáhla po knize. Takže má očekávání již byla příliš vysoká. Je to nádherný příběh, ale svou naivitou a způsobem vyprávění by byl vhodnější pro čtení v mladším věku. Ale i tak je to skvost.
Kniha se mi líbila moc. Prožíval jsem strasti, útrapy, křivdy a protivenství hlavní hrdinky a pořád dokola se mi vracela otázka "proč?" .. Proč aspoň jednou nemyslí na sebe a nedopřeje sobě a lidem, které miluje, štěstí a spokojenost .. ? Odpověď nevím :-) Ale takové otázky mě baví, takže díky za podněty, Jano Eyrová
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika osudy žen sirotci zranění romány pro ženyAutorovy další knížky
1973 | Jana Eyrová |
1991 | Sirotek lowoodský |
1990 | Villette |
1975 | Shirley |
2010 | Emma |
To je opravdový klenot literatury.
Mám moc ráda tuto knížku,. Ani filmové ztvárnění neník k zahození. Já dávám 5 hvězd a kdyby šlo dát víc , tak neváhám.