Je hlína k snědku?
Jakuba Katalpa (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483432/bmid_je-hlina-k-snedku.png
3
285
285
Jmenuje se Nina. Kdysi malovala, ale od chvíle, kdy se vdala, už to nedokáže. Proč? Manžel ji obklopuje luxusem a aseptickou čistotou a ona se brání mít s ním dítě. Odchází od něj za jinými muži a ženami, toulá se ve skutečnosti i ve vzpomínkách na svou nekonformní babičku, která pracovala jako lékařka v Africe. A hledá cestu. K sobě a ke svému malování. Jako vypravěčka z Tisíce a jedné noci proplétá Nina minulost se současností a do svých příběhů vtahuje i čtenáře. Její sugestivní zpověď přináší množství smyslových, často velmi syrových vjemů, erotických pasáží nebo třeba katalog barev firmy Lefranc Huile.... celý text
Přidat komentář
Poslouchala jsem na Rozhlase. Nevím, jestli bych knížku přečetla, ale poslouchala se dobře, i když myslím, že ne vše jsem úplně pobrala.
Audiokniha - ČRo Vltava, četba s hvězdičkou
Marně jsem hledala nějaký souvislý příběh, pokud vyprávění mělo mít hlavu a patu, tak jsem ho nepochopila. Spíš jen na přeskáčku úryvky zejména erotických... co vlastně? Tužeb, představ, zážitků...? Mnohdy až dost naturalisticky vykreslených. Obávám se, že pokud bych četla tištěnou knihu, tak by mě nebavila. Ovšem jako zvuková kulisa se hlavně díky skvělému přednesu poslouchala docela dobře.
Věděla jsem, do čeho jdu. Kamarádka mi řekla: zvláštní. Jiná známá: to si musíš přečíst! Čítávala jsem poezii, ještě občas něco málo k sobě pustím... Toto je jako báseň a je zbytečné se ptát: Co tím básník chtěl říci? Řekl(a) vše o svých pocitech a navíc krásnými neotřelými slovními spojeními. Zůstanou ve mně barevné obrazy. Ale přiznávám, že jsem na konci čekala něco rozuzlujícího, navazujícího na prastarou Ninu, důvod, proč jsou zuby porcelánové... Asi to není důležité.
Zuzanin dech se mi líbil moc, ale tohle je z trochu jiného soudku. Živočišné až běda, ale kupodivu mě to bavilo a byla jsem zvědavá na každý nový díl. Bohužel jsem se v ději ztrácela a nakonec jsem se ztratila úplně. Škoda. Možná je to pro chytřejší než jsem já. Každopádně autorka je zajímavá a určitě to není naše poslední setkání. Odposloucháno v Rozhlasu , překrásně přečtené Janou Štvrteckou.
V Zuzanině dechu byla tělesnost a smyslovost důležitým a velmi působivým výrazovým prostředkem, ale příběh byl posouván vnějšími dějovými zvraty. V téhle novele je mezilidské fyzično vlastně tím jediným, kolem čeho se všechno točí. A já byl zvědav, jestli u takto pojatého beletristického textu udržím svoji pozornost, jestli to celé neupadne do nudy nebo se nezvrhne do přehlídky samoúčelných šokantností.
A výsledný dojem po doposlouchání? Došel jsem k tomu, že to Katalpě věřím! Nemyslím si, že její explicitní pasáže jsou psány na efekt a jako snaha zaujmout nebo si dokázat vlastní literární odvahu či originalitu. Myslím si, že detailní sexualita, ta živočišnost a obnažená syrová poetika, měla v novele – která je opravdu takovou básní v próze, jak si správně všímá Akana - své logické místo. I když toho stříkajícího semene bylo fakt někdy trochu hodně, to zase jako jo.
Nakonec to ale byla absence děje, případně nesrozumitelnost a roztříštěnost dějových prvků, tím důvodem, proč na Hlínu nejspíš nebudu vzpomínat se zvláštním nadšením (no, vlastně na ni nejspíš nebudu vzpomínat vůbec :-). Úžasná Katalpina obraznost a obrazotvornost sice bavila a vtahovala a okouzlovala a vyvolala radost z poslechu v okamžiku poslechu, ale ... ale nic dalšího, bohužel.
Posloucháno jako audio kniha na pokračování při malování. :-D Nevím jestli bych po knize sáhla, ale takhle mě překvapila a první setkání s autorkou se povedlo. Zkusím další její díla.
Knihu jsem nedočetla, což se mi stává opravdu zřídka. V průběhu čtení jsem se stále hlouběji a hlouběji propadala do trapné bezútěšnosti hlavní hrdinky. Autorka umí nádherně pracovat s češtinou a některé její postřehy by se daly do kamene tesat, ale při čtení určitých pasáží mě stále častěji napadalo, že papír opravdu nesnese vše... Občas jsem nečekaně narazila na perlu, ale jindy jsem zase měla pocit, že se prohrabávám hnojem, tak jsem to trápení ukončila. Tuto knihu tedy řadím do šuplíku nepříliš zdařilé ženské tvorby.
Audiokniha
Jakubu Katalpu mám moc ráda. Jejímu krásnému jazyků a trochu jinému stylu vyprávění jsem podlehla již před pár lety. Kniha Němci je u mne stále na prvních místech mých TOP knih, mohu vřele doporučit.
A tak jak plyne čas, i já se snažím pročíst ke starší tvorbě, která vznikala v době kdy jsem o této autorce neměla ani tušení.
Knihu jsem poslouchala v podání Jany Štvrtecké. Její krásný přednes dokázal udržet mou pozornost a já celou dobu toužila pochopit tento, erotikou nabytý, příběh.
Z počátku jsem se jen skvěle bavila, vyprávění mělo styl, podmanivost, vtip. Líbilo se mi vyprávění o ženské duší i živočišnost, která z Niny přímo vyzařovala. Vadily a rušily mě hrubší výrazy, nicméně jsem na druhou stranu obdivovala tu odvahu pojmenovat věci otevřeně a pravým jménem.
Přiznám se, že nevím zda jsem vše pochopila. Mám v těch zemřelých a živých hold zmatek.
Poslechnuto. Počáteční kapitoly byly smyslné, překvapivé a útočily na všechny mé smysly. Těšila jsem se na každý nový díl. Později jsem si říkala, že hlavní postava opravdu neví, co chce. Občas jsem se ztrácela v nepřehledné kompozici, postavy zemřely, pak se opět objevily. Jsem zvědavá na Zuzanin dech.
Místy nestoudné, místy poživačné a živočišné, rozhodně zajímavé. Vypravěčka Šeherezáda Nina je skvělá.
Ještěže se autorka vypsala a vzniklo něco tak skvělého jako ZD. Tohle byl opravdu těžké, moc těžké donutit se dočíst.
Hodnotím knihu velmi kladně. Nádherné ženské čtení. Obdivuji autorku, že byť tak mladá, dokáže stvořit tak fantastické dílo. Hluboká sonda do ženské duše. Jistě se ke knize vrátím a v mé knihovně má čestné místo.
Noo tak já nevím. Dlouho trvalo než jsem měla pocit, že tomu aspoň malinko začínám rozumět. Pro mě byla kniha zmatená a neusporadana, nedávala mi smysl. Chápu, že to byl asi záměr, ale pro mě to není ono. V knize se mi líbilo jak spisovatelka popisovala různé věci, krásná přirovnání, zajímavé nápady.
Na knihu jsem se těšila a nejen proto, že jsem se namlsala předchozí četbou, ale těšila jsem se na příběh, který kniha slibovala. Na eroticke scény jsem se i těšila, proto jsem to začala číst, ale spíše mi to přišlo někdy zbytečně vulgární a nehezke. Knihu jsem dočetla vlastně jen proto, že kolegyně to vzdala a já si rekla, že to doctu.
Úžasná čeština, barvitá, ale příběh mi v ní zmizel. Po nadšení ze Zuzanina dechu jsem zkusila starší tvorbu této autorky..ještěže jsem to udělala v tomto pořadí...jinak bych se k Zuzaninu dechu ani nepropracovala.
Po přečtení tolika kontroverzních komentářů a i povzdechů, že lidi nechápou, o čem to celé je, jsem si musela knihu přečíst. Protože anotace slibuje, že si člověk bude lebedit. No nevím, přidávám se k těm, kteří to prostě nepochopili. Ač jsem se snažila fakt hodně. Přečetla jsem knihu do konce, přestože jsem ji několikrát chtěla už nechat být. Pořád jsem si slibovala, že to nakonec nějak bude dávát smysl. Uznávám, že tam smysl asi je, ale zůstal mi skryt. Trochu mě štve, že je to má první kniha od Katalpy, mám teď k ní dost ambivalentní vztah, ale šanci jí ještě dám.
Nezavrhuji, ale těžko hodnotit. Nevím, co tím autorka chtěla vyjádřit. Šokovat? Některé pasáže byly zajímavé, ale jako celek.... Pro mě neuchopitelné.
Štítky knihy
sex nevěra česká literatura psychologické romány lesby, lesbismus rozhlasové zpracování bisexualita milenci české novely
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 |  Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Od autorky přečteno Zuzanin dech, Doupě, Němci vše vynikající, ale tohle je úplně jiný a divný, totální úlet. Hodně odvážné a hodně silné naturalistické myšlenky nebo co
Knížka má hned dvě zajímavé a na první pohled v pohodě vypadající anotace, jednu napsala redakce a druhou její muž
Nečetla jsem to úplně celý, tak na přeskáčku
SPOILER:
Nevím jestli jsem to úplně správně pochopila, ale asi je, ale nesmí se polykat....i když předtím proběhla určitá akce :(:(:(