Jeden den
David Nicholls
https://www.databazeknih.cz/img/books/67_/67765/bmid_jeden-den-mTO-67765.png
4
976
976
„Přátelství je někdy míň než láska“ Představte si, že někdy během střední školy potkáte člověka, který vám tak přiroste k srdci, že už ho nikdy nedostanete z hlavy. Chodit spolu ale nezačnete. Přesně to je případ Dextera a Emmy, kteří jsou přátelé už dvacet let – od osmaosmdesátého se setkávají vždy po roce. Je samozřejmě jen otázka času – i když nepřiměřeně dlouhého – než se z takového vztahu vyklube něco víc, než jen návštěva muzea a výroční večeře. Úspěšný román ze současné Anglie vypráví příběh o tom, že skutečné přátelství mezi mužem a ženou není možné, a musí buď skončit, anebo se proměnit v něco jiného, a také o tom, že si ty nejzákladnější věci uvědomíme, až když je pozdě. Vtipně napsaný příběh, ale skrývá nejen úsměvné a citlivě napsané sondy do lidských citů. Vztah, který přešel od náhodné známosti na jednu noc po věrné i nevěrné přátelství až k hluboké lásce a krátkému manželství jakoby mimochodem pod komickým nátěrem ukazuje změny zvyků, mravů a politiky v Británii posledních dvaceti let. Hlavním tématem příběhu se více než klasická \"lovestory\" stávají pocity osamělosti a hloubka rozporu mezi mladickou nesmiřitelností a kompromisy, které jsme nakonec schopni tolerovat.... celý text
Přidat komentář
Knížka se moc dobře četla, byl to zajímavý příběh i když jsem měla potřebu hlavního hrdinu místy profackovat. Konec knížky byl smutný. Trošku jsem ten konec čekala a představovala jsem si ho o něco horší, což se naštěstí nestalo. Kniha je i zfilmovaná.
Dobrý námět a celkově fajn čtení, ale...
Dexter mi nějak nesedl tak mi to celkově nesedlo.
Film ani seriál jsem zatím neviděla, takže jsem netušila, jak příběh dopadne, což při čtení vždy považuji za výhodu. Ze začátku se mi úplně nedařilo začíst, těch odkazů na popkulturu osmdesátých a devadesátých let tam na mě bylo až moc, ale druhá polovina knihy nabrala ten správný spád a užívala jsem si vztahové peripetie Dex a Em. Velmi se mi líbila perspektiva vyprávění zaměřená na jeden den v roce. Už se těším na film s Anne Hathaway.
Nerada odkládám nedočtené knihy, tak jsem se tou tlustou bichlí prokousala až do konce. Možná už jsem na podobný typ knih stará, ale mně to přišlo vcelku o ničem. Něco jako trochu jinak podaný Deník Bridget Jones, až na ten závěr (a ten mě teda nebavil už vůbec).
Dexter po většinu života na přesdržku a Emma vlastně taky - pokud si po vysoké škole nebyla schopná najít normální práci (opravdu nepovažuju za normální s VŠ vzděláním pracovat ve fastfoodu, když to není moje volba) a do 35 let partnera a mít rodinu, tak s ní něco nebylo v pořádku. Vlastně nebylo, chtěla Dextera a promrhala mládí, protože pro to nic neudělala.
Dexterova matka umřela dle příběhu ve 49 letech a jeho sestra v té době měla 34, to ji vážně měla v 15?
Slovem nehýtky byly myšleny nehtíky, bylo tam pár dalších podobných specialitek.
Jinak průměrný, místy až špatný překlad a nedostatečná redakce/korektura mě u tohoto nakladatelství, které považuji za záruku kvality, celkem nemile překvapily.
Tato bichle se mi dostala do ruky až po shlédnutí stejnojmenného filmu. Zaujal mě způsob vyprávění skrz konkrétní den, rok po roce, který kupodivu autorovi dovoloval i určitou pružnost a možnost postupného objevování osobních tajemství i chvil podstatných pro celistvost románu. Příběh mě natolik uhranul, že mi stálo za to prokousat se 400 stranami, přestože jsem věděla, co se na nich zhruba bude dít.
A jsem ráda, že jsem knihu dočetla až do konce. Pochopila jsem díky tomu hlavní postavy, jejichž jednání, zasazené do širšího kontextu děje, charakterových vlastností a vnitřních pohnutek, najednou dávalo smysl. Dokonale to rozbilo ve filmu naznačenou černobílost hlavních hrdinů. V některých jejich prožitcích jsem teď zahlédla otisky těch mých, z doby kolem dvaceti let. A napadalo mě, kolik chyb a blbin je možné za život udělat, ale že je to zároveň normální, lidské, někdy i nevyhnutelné. Nakonec stejně nejvíc záleží na tom, jestli si dokážeme své slabiny uvědomit a jak se potom postavíme ke každému novému dni.
Autor se velmi poctivě snažil zachytit komplikované, až protichůdné dojmy a emoce, které daly jeho postavám i příběhu hloubku a uvěřitelnost. Navíc je mistrně dávkoval v tu pravou chvíli, aby to nejdůležitější ještě muselo čekat na rozkrytí (podobně, jako si v životě to opravdu podstatné někdy uvědomíme až po delším odstupu). Zároveň mě udivovalo, jak si dokázal držet linku vtipnosti i tam, kde objektivně moc vtipu hledat nešlo. Pomohlo to čtivosti i stravitelnosti knihy.
Během čtení mi v hlavě občas zněla filmová hudba od Rachel Portman nebo přicházely emoce úplně opačné, než měla určitá pasáž vyvolat - s vědomím dalšího vývoje příběhu všechno dostalo hutnější a osobnější nádech. Dočítala jsem s těžkým srdcem, protože jsem měla pocit, jako by Dexter a Emma byli mí blízcí přátelé, jako bychom se znali osobně a s poslední stranou knihy se museli rozloučit.
Dex a Em. Em a Dex. S hlavními hrdiny prožíváme vždy jen 15. červenec každého roku. Neskutečný a autentický hořkosladký příběh, vtipné rozhovory, blbosti mládí, zklidnění ve středním věku, škoda jen té nečekané rány. Ale i takový je život.
Edit: že existuje nový seriál na Netflixu jsem už někde zahlédla. Ale z komentářů ostatních čtenářů se teď dozvídám, že je i film z roku 2011 s Anne Hathaway. Jak mi tohle mohlo uniknout? Noo, mám co napravovat :)
Asi nejkrásnější romantika kterou jsem četla. Autentická, neskutečně napsaná. Divím se, že nedostala Manbookra.
Přistupovala jsem k tomu hodně skepticky, nemám ráda romantiku, ale tohle bylo příjemné překvapení. Velmi se mi líbil roční styl, kam se postavy posouvaly, někdy nikam, jindy skokově. Ale přesně takový je život.
Moc příjemné čtení, hezký příběh, který mě chytil za srdce. Z postav mi bohužel většinu knihy nebyla sympatická ani jedna. Uvidíme, co seriál na netflixu
Na Netflixu mě podle popisu zaujal seriál Jeden den. Když jsem zjistila, že je podle knižní předlohy, bylo jasné, že před shlédnutím seriálu si musím přečíst knihu. Bylo to moc pěkné čtení, kdy jsem mohla strávit několik let se dvěma hlavními hrdiny a jejich osudy.
Film znám už spoustu let a vždycky se mi líbil, takže jsem se rozhodla, že je načase konečně přečíst předlohu a všimnout si detailů, které se do filmu určitě nemohly dostat. Popravdě Dex i Em mi v určitých okamžicích svého života lezli na nervy, jindy jsem je jen mohla obdivovat a fandit jim, aby se konečně jednou potkali ve správné době. Škoda jen, že to nebylo mnohem dřív.
Co se mě týče, tak ten konec to zazdil úplně... Chtěla jsem dát tři hvězdy, není to žádný zajímavý příběh, podobných jsem četla a viděla již spoustu, ale za ten konec jednu ubírám, zbytečné melodrama. Kniha mě prakticky nebavila již od začátku...
Naprosto dokonalá kniha, příběh o Dextrovi a Emmě, kteří se seznámí na konci školy, a v jedné chvíli si slíbí,že zůstanou kamarádi a budou se sházet každý rok,přesně v tento den v červenci,a pokud se do 40 nevdá Emma nebo neožení Dexter vezmou se, a jak to tak v kamarádství bývá, tak i je potkává za ty roky lepší a horší dny a samozřejmě i jejich kamarádství utrpí občas nějaký ten šrám. Ale autor vše vystihl nadmíru výborně a my se na konci dozvídame,jak to nakonec s Dexem a Em, s Em a Dexem dopadne:) A můžu doporučit i film:)
(SPOILER)
Proměny životů dvou obyčejných lidí, nasvícené dvacet let po sobě vždy uprostřed léta na den svatého Swithina. Dex & Em, Em & Dex... Ti dva působí naprosto opravdově a jejich vztah i charaktery se na těch čtyřech stovkách stran obnažují až na dřeň. Emma se životem protlouká, jak dovede. Je to trochu zasněná intelektuálka, ale ryzí, poctivá a jdoucí si za svým snem aspoň trochu zlepšit svět kolem sebe (ať už učením, divadlem nebo literaturou), ale nevěří si a to jí dlouho sráží. Co ona postrádá, tím Dexter přímo oplývá - penězi od rodičů, sebevědomím hraničícím s narcisismem... Ne že by sny neměl, ale omezují se na slávu, blahobyt a zábavu. Propadá pozlátku televizního byznysu, alkoholu, drogám, chová se jako nedospělý a bezcitný floutek. Co takové dva lidi může spojovat...? Jejich křehký romantický příběh stojí na čtyřech silných rozhovorech (v Egejském moři, před restaurací Poseidon, na svatbě Tilly a v pařížském bytě) plných něhy, špičkování, ale i ironie a bolesti. Sledovat všechny ty roky jejich protínání a míjení sice je leckdy hořké, ale ve všech těch životních zvratech přetrvává naděje. Jako by ty dva pojilo jakési nezničitelné pouto. A až v samém závěru (kdy už je vše nenávratně ztraceno) přichází ten chybějící střípek, že je k sobě svázal ten magický "den poté", přitom tak všední - ospalé ráno, kocovina, výšlap nad kopec nad městem... a jediný polibek, kterým "všechno začalo"... Tento jediný úkrok od přísné chronologie vyprávění mu dává ohromnou sílu. Nakonec je to ale "jen" literatura, takže tragickým koncem (bez něhož by však poslední část nebyla zdaleka tak silná) se přece není třeba vázat. I když takový někdy život je, že nadělí citrony, ze kterých limonádu prostě neuděláte... Lze ale přemítat, jak by Dex & Em dopadli, kdyby on odeslal dopis z Indie, kdyby ona řekla "ano" na dovolené v Řecku nebo kdyby se zkrátka v nějakém okamžiku zachovali jinak. A byli by pak šťastní...?
Z knihy plynou dvě poučení do mezilidských vztahů. Za prvé, neexistuje nic jako "špatné načasování". Když totiž potkáte toho pravého, kdy jde vše hladce a konverzace nevázne, tak je třeba to zkusit, jinak se ze života stane potácivé zkoušení metodou pokus-omyl, zkrátka mrhání časem. A za druhé, nesmíme zanedbávat vztahy s lidmi, kterým na nás záleží a mají nás rádi, a myslet si, že někoho máme "jistého", jako záložní plán pro případ, že neklapnou nějaké lákavější plány. Není to kniha o tom, že přátelství mezi mužem a ženou nemůže existovat, jako spíše že skutečná láska znamená, že váš partner je současně vaším nejlepším přítelem a že víte, že je přes všechny své chyby a slabosti v jádru dobrým člověkem (a proto mu třeba dáte další šanci). Téma osudového a přitom nenaplněného vztahu mě vždy dostane; ač o něm byla napsána řada knih, Jeden den je z nich nejsilnější, má svižné dialogy, jemný humor a skvěle navozuje atmosféru 90. let (což asi ještě více vyniklo v anglickém originálu). K románu se rád znovu vrátím, už ale těžko zažiju ten pocit, jako když jsem jej dočítal dlouho do nedělní noci se slzami v očích a pak nemohl spát, protože mi hlavu zaplnili Dex & Em. (10/10)
Další zklamání.Přeskakování v časových úsecích života aktérů sem a tam.Až promiskuitní život Emmy a Dextra.Prostě v polovině mě to přestalo bavit číst.Obzvlášť, když není čas nad tak objemnou knihou sedět
Tak se mi to tady nějak rozbilo. Smazalo se mi přečteno a tak už nevím, co jsem si napsala. V knižce mám napsáno docela dobrý, tak asi dobrý. Viděla jsem i film, ale nevím, jestli před nebo po. Láska a míjení mezi obyčejnou holkou a sympatickým osamělým frajírkem.
Na jedné straně přemýšlivá, inteligentní, zodpovědná a vždy spolehlivá, avšak lehce upjatá, trochu zahořklá, kousavá a sem tam nudná Em, na druhé straně neobyčejně atraktivní, nebezpečně přitažlivý, extrovertní a bezstarostný, od kolébky velmi dobře finančně zajištěný Dex, který bere vše, co mu jeho lehkomyslný život nabízí - chvilkovou slávu, hromady ženských, jeden tah za druhým, chlast, drogy... Em je holka do nepohody, Dex chodící red flag. Ty dva k sobě něco neodolatelně přitahuje. Em se snaží žít spořádaný, průměrný a společensky přijatelný život, Dex neví, co bude večer, natož za týden a každou chvíli něco šíleně podělá. V životě však tápou oba dva stejně. Ano, je to klišé jako hrom. Ale velmi dobře napsané klišé. Mám moc ráda tuhle knížku, četla jsem ji podruhé a určitě ne naposledy, mám ráda autorův styl psaní (ve všech jeho knihách), oceňuji nápad na příběh odehrávající se vždy jeden den v roce, líbí se mi sarkastické a vtipné dialogy mezi hlavními postavami, ke konci se mi i lehce zamlžil pohled... Všichni jsme jistě poznali v životě nějakou Em (pokud jí přímo nejsme) a toužili poznat (aspoň na chvilku) nějakého Dexe...
Em & Dex. Dex & Em. Knížku jsem našla v knihobudce a četla ji v angličtině, takže mi to trvalo déle a mám pocit, jakobych s nimi prožila opravdu těch 20 let. Zajímavý koncept, dostat vždy jen každoroční jednodenní náhled do jejich životů. Po dočtení posledních kapitol brečím, budou mi chybět.
Štítky knihy
přátelství zfilmováno milostné romány anglická literatura Velká Británie osamělost kamarádi výběr partnera společenské romány přátelství z dětstvíAutorovy další knížky
| 2011 |  Jeden den |
| 2012 |  Otázka za deset |
| 2015 | Tři na cestě |
| 2013 | Záskok |
(SPOILER) Knihu jsem poprvé četla už téměř před deseti lety, a řekla bych, že teď na podruhé se mi líbila asi ještě o něco více.
Krásný a realistický příběh přátelství a lásky v průběhu dvaceti let, je vyprávěn velmi originálním stylem.
Celé je to velmi zábavné a autentické, protože v textu je spousta dobových reálií a kulturních odkazů na hudbu a filmy.
Zároveň je to ale dostatečně hluboké a dojemné, a pozor, konec vám dost možná zlomí srdce.
Nádherná literární záležitost, za pár let si to s radostí přečtu potřetí!