Jeden den
David Nicholls
https://www.databazeknih.cz/img/books/67_/67765/bmid_jeden-den-mTO-67765.png
4
976
976
„Přátelství je někdy míň než láska“ Představte si, že někdy během střední školy potkáte člověka, který vám tak přiroste k srdci, že už ho nikdy nedostanete z hlavy. Chodit spolu ale nezačnete. Přesně to je případ Dextera a Emmy, kteří jsou přátelé už dvacet let – od osmaosmdesátého se setkávají vždy po roce. Je samozřejmě jen otázka času – i když nepřiměřeně dlouhého – než se z takového vztahu vyklube něco víc, než jen návštěva muzea a výroční večeře. Úspěšný román ze současné Anglie vypráví příběh o tom, že skutečné přátelství mezi mužem a ženou není možné, a musí buď skončit, anebo se proměnit v něco jiného, a také o tom, že si ty nejzákladnější věci uvědomíme, až když je pozdě. Vtipně napsaný příběh, ale skrývá nejen úsměvné a citlivě napsané sondy do lidských citů. Vztah, který přešel od náhodné známosti na jednu noc po věrné i nevěrné přátelství až k hluboké lásce a krátkému manželství jakoby mimochodem pod komickým nátěrem ukazuje změny zvyků, mravů a politiky v Británii posledních dvaceti let. Hlavním tématem příběhu se více než klasická \"lovestory\" stávají pocity osamělosti a hloubka rozporu mezi mladickou nesmiřitelností a kompromisy, které jsme nakonec schopni tolerovat.... celý text
Přidat komentář
Milé překvapení. Originální nápad a forma. Především jsem ale ocenila vtip a ironii, bez které by se zřejmě jednalo o další nepříliš nápaditou limonádku. Nicholls ale dokázal najít míru, jak příjemně "shodit" nejrůznější dojemné okamžiky, a přitom se o dojemnost nepřipravit.
Jasně že jeden ze zvratů musel přijít právě v den, kdy autor svoje dva hlavní hrdiny a jejich životy zhruba dvacet let zaznamenává. I když už to bylo na hraně jakési uvěřitelnosti, chápu, že jinak to asi být nemohlo, pokud to mělo držet pohromadě.
Maličko zklamaná jsem byla z konce, který se sice víceméně zdržel srdceryvných dojáků, ale neposkytl mi pocit katarze... nevím, jak to lépe popsat. To ale může být pouze subjektivní dojem. Celkově knížku řadím mezi ty, které mě příjemně překvapily.
Kniha o přátelství, lásce, skvělé vtipné glosy, i když u Em někdy už moc shazujici...Ale ten konec jsem takto nechtěla...Proč, když už konečně, tak takto....?
Viděla jsem film, takže se mi při čtení knihy v hlavě promítaly obě hlavní postavy v jejich filmových podobách, ale vůbec mi to nevadilo. Příběh mi přijde takový zvláštní, ale pro mě je to prostě srdcovka, ke které se budu ráda znovu vracet. Čtivý, dojemný příběh. Moc doporučuju i knihu i film. 5 z 5.
"Jeden den" jsem četla před několika lety, vím, že mě dost zasáhl. Dex a Em byli sympatická dvojka, každý jiný a přece tolik podobní. Knížka je o tom, jak se lidé míjejí, i když jsou si blízcí, je o přátelství, lásce, (ne)splněných snech, ale také o ztrátách, nálezech a pádech. Je zkrátka o životě... Bylo zde více míst, kdy jsem se cítila dojatá, ale nejvíc mě vzal konec. Ještě teď mám v hlavě Emmina slova o tom, že nemůžeme změnit celý svět, ale proč se aspoň nepokusit změnit ten kousek kolem sebe. Ke knize mě přivedl film, který mě ale až tak nenadchnul, hodně se skákalo mezi lety a měla jsem pocit, že děj pak působí roztříštěně. Po přečtení předlohy se na něj dívám jinak a už se mi líbí víc. Nicméně soundtrack od Rachel Portman se velmi povedl. Knížku mohu jen doporučit a pak se mrkněte na film, až budete vědět jednotlivé souvislosti :)
Kniha, od které dostanete přesně to, co očekáváte. Oddychové romantické čtení, které sleduje osudy dvou lidí, které od sebe drží špatná komunikace, jako tomu bylo v řadě jiných knih. Ačkoliv od začátku víte, jak příběh skončí, konec mě překvapil. Celá kniha se čte velmi pěkně a za mě patří ke kvalitnějším románům (nejen) pro ženy (ikdyž Dexter mě občas svým chováním vytáčel).
Nejprve jsem knihu odložila po pár stránkách. Po několika dnech dostala ještě jednu šanci a vyklubal se z toho skvělý příběh. Jen bych si přála happy end.
Nemůžu říct, že bych byla z této knihy nadšená. Příběh je zajímavý, lákavý, dobře se čte, pokud se čte, ale když jsem knížku odložila, nechtělo se mi ji zase otevírat. V jedné části mi prostě bylo úplně jedno, co se bude s hrdiny dít. Beru-li ale knížku jako celek, pak určitě stojí za přečtení.
Knihu jsem cetla uz pred lety, ale porad si ji moc dobre pamatuju.. strasne se mi libila a strasne jsem se do ni zakousla.. kdyz jsem videla film, tak jsem byla zklamana.. kniha je urcite lepsi!;-) doporucuji
Ja veľmi knihy romantické a knihy o láske nečítam, no toto bolo krásne, nežné a citlivé a zároveň to nebolo nasilu, ani patetické. Príjemné, oddychové čítanie.
Úžasný námět, který bych spíš než jako “romantický”, což bez ohledu v jistém měřítku je, zařadila primárně do sekce “ze života”.
Napřed jsem se, zásluhou tipu od již nějaký ten čas bývalé spolubydlící, “dostala” k filmovému zpracování a až nyní (po snad třech letech) mě napadlo zkusit si přečíst i knihu, hlavně pro srovnání, jak se adaptace právě této knihy na filmové plátno povedla. Některé věci jsou trošku jiné, vesměs jde jen o pár situací a několik detailů, což vedlo k tomu, že mi pár záběrů dává víc smysl (á la proč se tento choval takto a onen se začal v určitou dobu věnovat zrovna této činnosti,...).
Vzhledem k tomu, že se pomalu (snad, ťuk ťuk) blížím oné osudné chvíli, kdy se Dex a Em poznali, se domnívám, že film a kniha u mně ještě min. pár let na významu neztratí. Současně je to jediná rádoby romantická záležitost (jak ve filmovém, tak nově i knižním zpracování), kterou snesu, což přičítám hlavně tomu, že kdo chce, najde v knize drobné až větší moudra, které ovšem neruší ve čtení ty, jež nezajímají, a jsou psána ladně a lehce, nikoli nabubřele a arogantně, protože jinak jsem z romanticky laděných příběhů již dávno vyrostla.
Jako jistě mnoho lidí tady jsem i já viděla nejdříve filmové zpracování. A když se mi mnoho let poté dostala do rukou knižní předloha, byla jsem mile překvapená, že se od filmu příliš neliší - že se drží děje.
"Jeden den" je dojemný realistický příběh o tom, jak si k sobě dva lidé - naši hlavní hrdinové Emma a Dexter - hledají cestu.
Co si ale z ní budu já osobně po letech nejvíce pamatovat, bude, že je v pořádku, když se člověk nakonec neživí tím, co vystudoval. Že je v pořádku, když člověk hned po vysoké nenalezne svůj smysl života, své štěstí, ale že to třeba může najít později. Že když člověk trpí, neznamená to, že tu nebudou lepší zítřky.
Pro devatenáctiletou holku, co bude příští rok teprve maturovat, je to lekce nevyčíslitelné hodnoty.
Knihu jsem si pořídila na základě shlédnutí filmu, který mě dostal. A kniha ho několikanásobně předčila! Věděla jsem, co bude následovat a jak to celé dopadne a i tak jsem se nemohla od čtení odtrhnout. Zakládám do knihovničky a tuším, že se k ní ještě někdy vrátím.
Kniha je nádherná,krásný příběh,který nechcete aby skončil.Za mě rozhodně lepší kniha,jsou zde popsány pocity až na dřeň,kdežto film jde jen po povrchu.Jsem ráda,že se ke mě dostala nejdříve kniha a pak až film.
JEDEN DEN
Jeden den a S láskou Rosie - to jsou pro mě dvě knížky (a filmy:)), které toho mají hodně společného. Obojí jsem objevila plus minus ve stejné době, u obojího jsem napřed viděla filmové zpracování a až teď - po mnoha letech - se pustila do knižní předlohy. No a protože oba dva příběhy přišly tak nějak současně, nemůžu se ubránit srovnání. U mě vyhrává na plné čáře S láskou Rosie - jak kniha, tak film. Ale o tom zase někdy jindy...:-)
Jeden den. Napřed film, poté tedy (po mnoha letech) kniha a před chvílí jsem se dodívala znovu na film. Takže koloběh se uzavřel a myslím, že v tomto případě už zůstane uzavřený navždy. I když - nikdy neříkej nikdy, já vím.:D Příběh Emmy a Dextera se odehrává v průběhu téměř 30 let. Sledujeme jejich životy, přátelství, lásky, životní úspěchy, ale i prohry (a že jich je).. Celý ten příběh je strašně strašně moc smutný - pro mě přímo depresivní. To platí pro knížku i pro film. V tomhle případě (ačkoli je to spíš výjimka, většinou to mívám samozřejmě naopak) se mi líbil víc film. A pokud se k Jednomu dni někdy vrátím, tak si pustím film. Kniha mi stačila jednou. Těžko říct proč, ale film pro mě byl.. stravitelnější, zábavnější... Určitě za to může i soundtrack (je fakt krásný, stačí se zaposlouchat "jen tak" a už jsem plná emocí) a Dexter - moc se mi líbilo, jak ho Jim Sturgess ztvárnil. Filmového Dextera jsem měla daleko raději, než toho knižního.. :P .. Nebo spíš takhle: já obecně postavu Dextera moc nemusela, charakterem a náturou mi nebyl blízký (jako celý svět alkoholu, zábavy, cigaret, show-byznysu..), ale líbil se mi Jim Sturgess jako Dexter... rozumíme si? :):D To druhé zhlédnutí filmu bylo jiné, než první.. Možná to má trošku sestupnou tendenci, napoprvé se mi to líbilo víc.. I když - ta druhá polovina filmu - a hlavně dejme tomu posledních 20 minut - to mě zase hodně dostalo.. No můj vztah i s tímto filmem je lehce komplikovaný.. Není to úplně můj šálek kávy, zároveň ten konec ve mně vždy (dobře, dvakrát:D) hodně rezonuje..
A teď tedy ke knize. Budu upřímná, jako vždy. Vybočuju z davu a to dost silně, protože 95% čtenářům se tato knížka líbí hodně. Hlavní problém byl nejspíš v tom, že mi prostě nevyhovoval styl psaní. Knížka má 431 stran - za mě by mohla být DALEKO kratší a tím pádem by to rychleji odsýpalo, mělo by to větší tempo... bylo to napsané zvláštně. Popisné, místy až filozofické, často jsem se u toho nudila a bohužel nastalo i přeskakování - což vážně nemám ráda, ale v kritických situacích to dělám, protože knížek je moc a nemá smysl se u něčeho "trápit". Takže Jeden den patří mezi mé "skákavky".
1 kapitola = 1 den v roce ... to je fajn, zajímavé, ale i skrz to časové rozpětí (mám ráda, když se příběhy odehrávají v průběhu vícero let) se to nezachránilo.
Myslím si, že náročnější čtenáři budou spokojeni. Toto je love story, ale zároveň to není sladké či přehnaně romantické.. Je to spíš taková surová podoba života, kdy se našim hlavním hrdinům často nedaří a s životem "prohrávají"..
Sama za sebe doporučuji spíš film. Podle mě stačí - ačkoli teď zním jako maximální knižní barbar.:-D
Zároveň jsem ráda, že už konečně vím, co je to kniha Jeden den. Dlouho jsem se na ni chystala.
Jeden den si budu určitě pamatovat navždy, ale pokud si ho někdy budu chtít připomenout (a dostat zase depresi:D), připomenu si ho filmem. :-)
Více na mém YouTube :-).
Tak zaprvé, kniha má originální nápad. Každá kapitola se odehrává 15. července, akorát o rok později. Někdy mě to trochu mrzelo, protože jsem byla zvědavá, jak ten den pokračoval dál, ale jinak to byl skvělý nápad.
Příběh vypráví o (ne)věrném přátelství (a lásce) mezi mužem a ženou, o pocitech osamělosti a pod povrchem také o změnách britské společnosti. A protože to psal muž, je to psáno svižným lehkým jazykem s mírnou ironií a humorem, žádná otřepaná klišé a nekonečná romantika.
Já byla z knihy naprosto nadšena, ani na chviličku jsem se nenudila a musím ji jen doporučit!
Hezká kniha na dlouhé zimní večery, případně na dovolenou, pro někoho kdo čte více jak pár stránek po večerech. Kniha se mi chvilkami zdála zdlouhavá, a to až tak do půlky. Pak to teprve začalo být zajímavější a pro mě příběh získal spád. Líbí se mi (a za to jsou ty hvězdičky), že se děj posouvá rychle po časové ose (co kapitola to rok).
Knížku jsem začala číst na základě filmového zpracování. Film se mi líbil, tak jsem byla zvědavá i na knižní podobu. Mně se knížka moc líbila.
Tak tato kniha mi opravdu sedla.Přiznám se,že jako první jsem viděla film,který se také moc povedl,ale ty nejniternější myšlenky jsou zachyceny právě v této knize a myslím,že autor je nádherně vystihl a stejně tak mi sedl i humor. Jsem ráda,že autorem je muž,protože není přeslazená,ale taková krásně přirozená.Jeden jediný den dokaže náš život zásadně změnit,takže...Carpe diem.
Štítky knihy
přátelství zfilmováno milostné romány anglická literatura Velká Británie osamělost kamarádi výběr partnera společenské romány přátelství z dětstvíAutorovy další knížky
| 2011 |  Jeden den |
| 2012 |  Otázka za deset |
| 2015 | Tři na cestě |
| 2013 | Záskok |
Chvílemi zdlouhavé, ale jako celek krásné.