Jeden den
David Nicholls
https://www.databazeknih.cz/img/books/67_/67765/bmid_jeden-den-mTO-67765.png
4
976
976
„Přátelství je někdy míň než láska“ Představte si, že někdy během střední školy potkáte člověka, který vám tak přiroste k srdci, že už ho nikdy nedostanete z hlavy. Chodit spolu ale nezačnete. Přesně to je případ Dextera a Emmy, kteří jsou přátelé už dvacet let – od osmaosmdesátého se setkávají vždy po roce. Je samozřejmě jen otázka času – i když nepřiměřeně dlouhého – než se z takového vztahu vyklube něco víc, než jen návštěva muzea a výroční večeře. Úspěšný román ze současné Anglie vypráví příběh o tom, že skutečné přátelství mezi mužem a ženou není možné, a musí buď skončit, anebo se proměnit v něco jiného, a také o tom, že si ty nejzákladnější věci uvědomíme, až když je pozdě. Vtipně napsaný příběh, ale skrývá nejen úsměvné a citlivě napsané sondy do lidských citů. Vztah, který přešel od náhodné známosti na jednu noc po věrné i nevěrné přátelství až k hluboké lásce a krátkému manželství jakoby mimochodem pod komickým nátěrem ukazuje změny zvyků, mravů a politiky v Británii posledních dvaceti let. Hlavním tématem příběhu se více než klasická \"lovestory\" stávají pocity osamělosti a hloubka rozporu mezi mladickou nesmiřitelností a kompromisy, které jsme nakonec schopni tolerovat.... celý text
Přidat komentář
Pěkný příběh o obyčejných lidech, o velké lásce, přátelství, o věcech, co se nám asi všem dějí. Kniha mě moc bavila, těžko se mi večer odkládala, byla jsem napjatá, jak to s dvojicí Em a Dex, Dex a Em dopadne. Každopádně dávám jednu hvězdičku dolů, půlku za korektoru, protože těch chyb je v této knize mraky a druhou půlky za to, že mi tam prostě něco chybí...něco, co by tuto knihu dotáhlo k naprosté dokonalosti. Každopádně krásná věc, mé čtenářské srdce plesá!
Velmi silná kniha.Filmové zpracování taky moc pěkné. Hlavní hrdinka mi připomíná moji osobu.Konec sice smutný, ale přesto nebo právě proto davam max hvězd
.
Krásné a trochu bolestné čtení. Postav v knize není mnoho, snad i proto měl autor čas a možnost je takto vypracovat a udělat z nich nesmírně autentická individua. Kniha odráží sám život, je v ní přátelství a láska a taky bolest a smutek, který je někdy tak silný, až má člověk/čtenář pocit, že je ho tak nějak celkově víc... Z knihy ve mně zůstal právě tento smutek, ale s takovým milým, něžným a vlastně trochu hezkým nádechem.
Tenhle příběh mě neuvěřitelně zasáhl svou opravdovostí a nebudu si nic nalhávat, v Emmě se vidím, úplně celá. Její hledání sebe sama, touha ovlivnit svět svými činy (nebo aspoň nejbližší okolí), vztah s mužem, který ji nade vše miluje, ale ať se snaží sebevíc, ta láska prostě z její strany nepřichází. Upřímně však doufám, že mě čeká lepší zbytek života než její. Děkuji za tento příběh.
Krucifix! To zas byla kniha. Kniha, která rozesměje, rozpláče, nudí (mě teda trochu ze začátku, až jsem si říkala, že to zas bude na dlouhé lokte) nebo vám nedá vydechnout. A nebo se bojíte, co na vás v další kapitole vybafne, což bylo způsobeno formátem vyprávění, kdy byl z každého roku popsán jen jeden den, který sám o sobě nebyl zvláštní (většinou), ale ovlivňovaly jej události z uběhlého roku.
Trochu autorovi vyčítám ten závěr, působil ne mě snahou šokovat, ale to asi proto, že mi autor nedal, co jsem chtěla já. Jinak velká spokojenost.
Skvostné. Někdy jsem trnula hrůzou, co nového mi následující kapitola přinese.
Tenhle příběh ve mně rozezněl hluboké tóny nostalgie a melancholie….
Pro mě kniha-zrcadlo. Je tak těžké při pohledu do něj přiznat si, jak je člověk pošetilý. Jak se často umanutě zaobírá myšlenkami na ideální podobu svého života (hlavně si užít, nebo hlavně nebýt konzumní a třeba zlepšit svět), jak se bojí svých pocitů a v tvrdém světě zaměřeném na ego se snaží skrýt svou nejistotu (Emma a její druhý hlas - sebeironie, Dexter a jeho druhý hlas - sarkasmus), jak těžké někdy pro něj je porozumět sám sobě, zatímco čas utíká… Tenhle silný příběh není žádný slaďák. Nenabízí čtenáři happy-end. Co tedy cítím po přečtení poslední stránky? Hluboké porozumění tomu, o čem Nicholls píše. Porozumění rozporu, který si v sobě nese snad každý. Kniha je postavená na situacích, kdy si obě hlavní postavy přejí dělat něco jiného, než co právě dělají nebo říkají.
„Tak dělej.“ Emma se posunula mezi jeho nohy a hlavu si natáhla dopředu na kolena. Dexter začal roztírat krém. Měl tvář tak blízko, že cítila na krku jeho dech a on na oplátku vnímal teplo vyzařující z její kůže. Oba se nicméně vytrvale tvářili, že je to naprosto běžná situace, jakou si v žádném případě nemůže nikdo vykládat jako jednoznačné porušení pravidel dvě a čtyři, totiž zákazu flirtování a fyzické necudnosti. „Jsou vykrojené docela dost, co?“ poznamenal a dobře si uvědomoval své prsty na spodu její páteře. „Ještě klika, že jsem si je neoblékla zadkem dopředu,“ odpověděla a v následujícím tichu si oba v duchu opakovali Probůh, probůh, probůh. str. 95
Snaha shodit každou chvíli, kdy by, nedej bože, mohlo dojít na lámání chleba a upřímnou výpověď o sobě samém - ruku na srdce, kolikrát se člověk v těch situacích pozná, kolikrát je mu nastaveno ono zrcadlo, jež odráží naši tvář – tu, která je určená celému světu – zatímco skutečná podoba našich myšlenek a citů je kdesi za zrcadlem…. Mám pocit, že Emmu a Dextera důvěrně znám. A nejsilnějšími okamžiky příběhu jsou pro mě chvíle, kdy oba přemůže potřeba masky odložit a vyslovit střípky pravdy. Jeden den je výborně napsaný příběh, který pro mě bude vždycky aktuální. Tak aktuální, jako je věčné téma hledání obrazu své duše a to především ve vztahu k druhému člověku.
Nádherný příběh. První dvě kapitoly mně vůbec nebraly, jak jsem se ale trochu víc seznámila s oběma hlavními postavami, nemohla jsem se od knížky odtrhnout. Skvělý nápad - kapitola - jeden den v roce... Příběh je zároveň detailní i dynamický. Kniha mě dostala i do stadia, kdy jsem se po letech rozbrečela u knížky. A to jsem nedávno četla takový trháky, jako je např. Zlodějka knih. Prostě skvělý..
... "Zij kazdy den, jako by to mel byt tvuj posledni," znela obvykla rada, ale po pravde receno, kdo by na to mel energii? Co kdyz zrovna prsi nebo na cloveka neco leze? Nebylo to dost prakticke. Mnohem lepsi je proste snazit se zit co nejlip, odvazne a nebojacne a treba i neco zmenit. Ne snad cely svet, ale aspon ten kousek kolem sebe. ...
Překrásná knížka! Autor je nejen ohromně vtipný, ale má skvělý smysl pro detail. Strašně se mi líbilo sledovat vývoj hlavních postav a obě jsem si zamilovala. Tuhle knížku budu mít v hlavě ještě hodně dlouho. A teď hurá na film!
Doopravdy krásná kniha. Líbilo se mi, jak to bylo napsané - že se vždy popsal jeden den z roku a bylo hezké sledovat, jak se za ten rok charaktery Emmy a Dextera mění.
Ke knížce jsem se dostala náhodou, už dlouho jsem se chtěla podívat na film a když už jsem si ho chtěla pustit, zjistila jsem, že je i knížka, takže jsem sledování filmu odložila a přečetla si prvně knihu, dělám to tak vždy. A jsem za to ráda, takovou knihu už nejspíš nikdy číst nebudu. Tahala jsem si ji všude i přes to, že je tak objemná.¨
Někdy jsem se sice ztrácela a některé odstavce byly až moc popisné, proto o hvězdičku méně. Musím ale říct, že jsem s Dexterem a Emmou strávila krásný měsíc :).
Opravdu by k sobě měli tihle dva tak blízko? Inteligentní Emma a hezounek Dexter? Nicméně kniha se mi velmi líbila, je opravdu dobře a čtivě napsaná, "líbil" se mi nečekaný konec i popisy všedních dní. Dexterova postava mě bavila o něco více :) 4*
Moje srdeční záležitost, knihu jsem nyní dočetla již potřetí a asi ne naposled. Pokaždé v ní objevím něco nového, pokaždé mě dojme na jiných místech, pokaždé jsem v jiné životní situaci a proto mě osloví více jiná kapitola než minule. Nichollsovo psaní mi velmi vyhovuje, jeho angličtina je úžasně britská a kniha je takovou kronikou 20 let nejen dvou lidí, ale i celé země. Občas slyším, že si čtenář nemohl najít zalíbení ani v jedné postavě, ale já mám ráda oba hlavní hrdiny i s jejich špatnými vlastnostmi a jejich přátelství, občas nepochopitelnému, i jejich lásce věřím. Ostatní postavy jsou taky výborně napsané, snad nikdo není žádná hloupá karikatura. Konec, který jsem kdysi nechápala a byla za něj naštvaná, mi po několika přečteních dává smysl a do příběhu zapadá, i když pokaždé přemýšlím, že knihu nedočtu a vysním si jiný konec.
Dlouho jsem nebyla z knížky tak zklamaná, jestli vůbec. Autor se pravděpodobně snažil o rádoby originální ukončení, které ovšem po čtení 400 stran knihy působilo nanejvýš trapně a přitom to celom dobu vypadalo tak dobře a nadějně. Zn. Zhrzený čtenář
Skvělá!
Do čtení jsem se pouštěla už podruhé, protože dříve jsem se nemohla prokousat pomalejším úvodem.
Teď jsem moc ráda, že jsem knize dala druhou šanci. Kniha je skvěle a originálně napsána.
Druhou polovinu jsem přečetla víceméně na jeden zátah. Nepochybuji o tom, že se k ní zase někdy znovu dostanu.
Úžasný román. Já to říkám pořád, že chlapi ví, jak napsat dobrý román o lásce. Této knize nechybělo absolutně nic. Bylo to milé, vtipné, dynamické, inteligentní, čtivé. Co víc si přát. Snad ještě nikdy jsem nečetla tak perfektně podaný zamilovaný příběh. Žádný cukřík, ale naprosto reálné, normálně smýšlející postavy, které jste si buď zamilovali, nebo je nenáviděli. Kniha ve mně vzbudila emoce, přemýšlela jsem o ní dlouho po přečtení. Je v ní spousta krásných myšlenek, ale žádná hrouda másla, naopak, lehké čtení, které občas zhořkne, ale tak to má být.
Výborné čtení, rozesměje, rozesmutní, někdy "bolestivě šlápne na kuří oko" ale tak to má být pokud je kniha dobře napsaná....
Možná jsem udělala chybu, že jsem se nejdříve podívala na film a pak až četla knížku. Konec, který každého překvapil, mě nepřekvapil a jen jsem čekala, kdy to přijde. I tak byla kniha velice čtivá, originálně napsaná, také vtipná, všední a rozhodně to nebyla žádná přeslazená romanťárna. Na léto ideální čtení :-)
Štítky knihy
přátelství zfilmováno milostné romány anglická literatura Velká Británie osamělost kamarádi výběr partnera společenské romány přátelství z dětstvíAutorovy další knížky
| 2011 |  Jeden den |
| 2012 |  Otázka za deset |
| 2015 | Tři na cestě |
| 2013 | Záskok |
Tato kniha nebyla špatná, ale stále mi tam něco chybělo. Několikrát jsem si také říkala "ale to není dosažené, tady něco chybí". Hlavní postavy jsou Dex a Em, Em a Dex. Dex mě chvílemi opravdu štval svým chováním, naopak v Em jsem se v tolika místech našla. Myslím, že kniha má dobrý nápad, ale není dotažený k dokonalosti, proto knihu hodnotím pouze třemi hvězdičkami.