Jedna želva za druhou

12.05.2023

Tahle kniha patří mezi ty zapomenuté, koupené před hodně lety, když jsem si ještě ani nečetla recenze a hodnocení. Takže jsem se rozhodla, že je na čase ji přečíst.
Zprvu jsem myslela, že to bude taková "young adult" detektivka. Detektivní zápletka je, jak píše komentář pode mnou, upozaděna. Nicméně téma bylo zajímavé, postavy se mi líbily, rozhodně bych knihu a příběh neoznačila jako nudnou.
Teď pasáž, které budou rozumět jen ti, co už knihu četli...
Co se týče Star Wars/ Hvězdných válek, táta mě jako malou do tajů tohoto světa uvedl, byla jsem hodně velkým fanouškem, zároveň jsem v tu dobu začínala psát, takže SW mělo velký vliv na moje příběhy a nejedna postava byla nějakou ze SW inspirovaná, takže Daisy v tomhle miluju! (I když Rey a "Žvejkal"... Ne, prosím:D) Nicméně si myslím, že kdyby šlo o něco, čemu nerozumím a neznám, asi by mě to v knize rozptylovalo a štvalo.
Hned ze začátku se mi líbil popis Harolda, protože jsem se s tímhle sakra ztotožňovala! :D
Nemoc Azy v jejím podání musí být opravdu hrůza. Jak mi to přišlo otravné jen z jejích popisů. A nejednou mi z toho jejího prstu nebylo dobře. Bylo mi jí líto a je mi líto všech, co tohle musí prožívat.
Když to shrnu:
Rozhodně docela jiný žánr, než normálně čtu, ale občas je potřeba udělat změnu. 3/5, ale ta lepší 3.

15.04.2023

Aza je šestnáctiletá dívka, jejíž život plně ovlivňuje její OCD - stereotyp je vítaný, kdežto jakákoliv změna může způsobit nevídaný problém. Její velkou oporou je kamarádka a spolužačka Daisy. Ta je naopak protipólem Azy a do všeho jde po hlavě. Když dojde ke zmizení miliardáře a policie za jeho naleznutí vyplácí odměnu, Daisy se velmi nadchne a Azu přesvědčí, aby do toho šly a snažily se něco zjistit. Synem zmizelého je totiž Davis, dávný kamarád Azy a možná taky něco víc.

Úplně na začátku jsem si myslela, že to bude taková YA detektivka. Ale vlastní vyšetřování holek je docela upozaděno. Hlavní téma knihy je určitě OCD, ztráta rodiče a taky vztahy mladistvých. Zejména téma OCD moc oceňuji! Zatím jsem se s ním v tolika knihách nesetkala. Tito lidé to musí mít velmi těžké, ale jejich okolí to mnohdy může mít ještě těžší. Občas jsem se přistihla, jak mi Aza svým chováním leze na nervy. A přitom za to vůbec nemůže. Daisyino oslovení Holmesko jsem zase naopak milovala, to bylo boží!
Kniha je 100% určená pro mladší čtenáře, kteří ji jistě ocení více jak já. Téma je zajímavé, ale já od něj čekala asi něco jiného. Po dočtení jsem neměla takový ten pocit, kdy se kniha vryje pod kůži a zůstane tam ještě hodně dlouho. I vzhledem ke konci, který jsem čekala trochu méně otevřený a trochu veselejší.

14.03.2023

Hezký příběh.
Hlavní hrdince Aze budete držet palce.
Moc pěkně napsaný konec knihy v audioknize zní skvěle..
Skvěle načteno Evou Josefíkovou..

13.02.2023

John Green má svůj specifický styl psaní, který mě pokaždé překvapuje. Ukáže nám svět z jiného pohledu.

Jedna želva za druhou je příběh, který působí na psychiku a je vám strašně líto hlavní postavy i její nejlepší kamarádky. Všechny životy postav se proplétají a komplikují.

Popravdě jsem vůbec netušila a ani neměla žádnou teorii o příběhu. Hltala jsem každé slovo a nemohla se odrhnout.

Tohle je zatím můj nejoblíbenější příběh. Byla tu ukázána dnešní doba mezi vrstevníky, kteří mají psychické problémy. Člověk by si z toho měl vzít, že se ve světě dějí horší věci než naše mini problémy.

Doporučuji i audioknihu, která je krásně namluvená.

09.01.2023

Krásný příběh o této mentální poruše, jak se s ní žije, jak působí na člověka,ale i na nejbližší a třeba i kamarády,musím přiznat, že v některých věcech jsem s Azou soucítila

09.01.2023

Nenáročný a příjemný příběh.

08.01.2023

Obdivuju Johna Greena za jeho naprosto věrné popisy myšlenkových pochodů jeho postav. Aza a její spirálovitá úzkost mi byly okamžitě blízké. Byť se zde vyskytuje méně mrtvých hlavních postav než v jiných jeho dílech, tak stylem i námětem působí mnohem temněji, což je zajímavá změna od předchozích knih.

29.12.2022

Aza je puberťačka, která trpí OCD. Daisy je její nejlepší kamarádka, která ji v jejích nejtěžších chvílích drží nohama na zemi.
Tahle kniha je opravdu určena především náctiletému publiku, i když zápletka s náhle ztraceným otcem Aziina kamaráda a později přítele tohle téma místy hezky rozbíjí, na nás staršího data už to bohužel nemůže fungovat tak jako na náctileté osazenstvo. Což rozhodně není na škodu.
Účelně jsem po knize sáhla na Štědrý den, kdy jsem si ji vzala s sebou na zubní pohotovost a v čekárně ji celou přečetla. K téhle události byla jako stvořená.
Celkově ji bohužel nemůžu hodnotit výš, ale za přečtení rozhodně stojí.

Navzdory nepříliš vysokému hodnocení jsem ráda, že jsem se do knihy pustila. Největší plus je pro mě určitě hrdinka s OCD – jelikož autor sám je na tom podobně, popisuje její duševní stavy velmi přesvědčivě. Moc se mi líbila Daisy, její časté „Holmesko“ mě dokázalo vždycky spolehlivě rozesmát. A její přátelství mělo vysokou přidanou hodnotu, jak se teď s oblibou říkává . . .

„Ale to přece není pointa tý historky, Holmesko. Vtip je v tom, že oni to město stejně postavili, víš? Člověk prostě pracuje s tím, co má. Oni měli řeku, co nestála za nic, a stejně kolem ní vybudovali celkem slušný město. Možná ne nijak úžasný. Ale taky ne špatný. Ty nejsi ta řeka. Ty jsi město.“

29.10.2022

John Green mě nezklamal:)

12.10.2022

Díky "želvám" jsem poznal, že Green umí předat i jiné pocity než smutek. Dávka humoru odlehčující děj je snad na každé druhé straně :-). S Azou jsem se mnohokrát ztotožnil, buď díky strachu z bakterií a mikrobů, nebo díky její povaze (s pocity nesvěřující se "puberťák", který se váže na minulost).

23.09.2022

2,5 hvězdy. Četl jsem na doporučení od čtenářky, které byl román určen. Nedivím se, že se jí zalíbil; čtenář staršího školního věku se dokáže v románu ztotožnit s hlavní postavou a s jejími trápeními.
Já už (bohužel, nebo bohudík?) přistupoval ke knize kritičtěji (respektive k překladu).
Při četbě mi celou dobu běželo hlavu, že netuším, zda mi vypravěčka vypráví detektivní příběh, nebo osobní zpověď. Pokud autor zamýšlel, že by tyto dvě linky spojil, tak se mu to (z mého pohledu) nepovedlo.

Myslím, že se měl více zaměřit na jednu linku, tj. detektivku, nebo zobrazovat problémy spojené s OCD. Dohromady tyto dvě entity ve výsledku spolu nesouzněly a vyústění románu nebylo tak originální a překvapivé, jak by si čtenář přál.

Pro čtenáře dospělého věku byly starosti, které řeší hlavní postava, dívka-puberťačka, malicherné a pomíjivé. Přesto však musím mít na mysli, že se jedná o román určený právě jim.

Kniha měla však i svá pozitiva - bylo velmi zajímavé sledovat postavu s obsedantně-kompulzivní poruchou (především zobrazované projevy této nemoci).

20.09.2022

Toto moje druhá přečtená kniha od autora. Pamatuji si, ze i první se mi četla velice dobře a tato také.
U obou jsem si říkala, že jsou spíše pro nactileté, že bych se jimi už nemela zabývat, ale čtou se tak dobře, ze je mám za 2 dny přečtené. I přes to, ze hlavními hrdiny jsou mladí lidé, příběhy obsahují vcelku hodnotné duševní obrazy. Takže za mě příjemné nenáročné početní. Zvažuji že si přečtu další autorovu knihu.

01.09.2022

Takto knihu četla Nezletilá kritička Marika (15 let), celou recenzi najdete ve facebookové skupině Nezletilí kritici: "Takový příběh jsem ještě nikdy nečetla. Vůbec jsem nebyla připravená na náročnost a chytrost, s níž je kniha napsána. Přitom na první pohled se jeví vše jednoduše a předvídatelně. Green se opět překonal. Také velmi cením znalosti, které autor musel nabýt při psaní knihy. Kniha je psychologicky propracovaná a musím přiznat, že jsem vše nepochopila, takže si ji přečtu ještě jednou, až budu starší."

15.08.2022

Asi jsem na tenhle zanr uz moc stara (37)…nejak a nijak me to nenadchlo. A ani nezaujalo, cekala jsem vic, anotace znela hodne lakave.
Aza mi prisla jako zajimava postava, ale neco mi tam chybelo, i kdyz jeji OCD sama o sobe mohla byt navodem jak ji porozumet. Skoda.
Treba se to bude libit detem.

26.07.2022

Knihy od Greena jsem v pubertě milovala. Želvy mi ale nějak unikly a dostala jsem se k nim až ve svým 25 letech. Měla by to být výhoda, jelikož bych měla lépe pochopit hlubší myšlenky a přeci jenom už umím trošku číst mezi řádky. Opak byl ale pravdou. Začátek knihy mě bavil, Azu jsem si oblíbila a snažila jsem se pochopit i způsob jejího myšlení. Postupem času mě ale příběh knihy začal trošku nudit. Přišlo mi, že se vše točí okolo Azy myšlení a jejích psychických problémů (což nemyslím nijak zle) a příběh samotný se tak nějak vytrácí. A to je škoda, protože jinak by to byla skvělá kniha.
A tak jsem buď z Greena vyrostla nebo mi kniha pouze tolik nesedla.

16.07.2022

Tak tohle je druhá kniha od tohoto autora,kterou jsem přečetla. Ta první byla o něco lepší;-)...ale i tak se mi tahle líbila...

11.06.2022

Kniha byla velmi čtivě napsaná. Moje mínus bylo, že jsem do ní šla lehce skepticky, zda mě bude bavit, ale moje obavy byly zcela zbytečné. Velmi se mi líbily použité metafory a celkové vyjadřování hlavních postav.

10.05.2022

Nečetlo se to špatně, byť je to de facto sonda do duše a myšlenkových pochodů člověka s obsedantně kompulzivní poruchou, kterou trpí hlavní teenage hrdinka. Ale i tak je tam spousta milých okamžiků a navrch detektivní zápletka, i když teda v tomhle ohledu bylo na konci nedořešených hodně věcí, a to mě trochu štvalo. Jinak ale na přečtení z knihovny dobrý, nelituju :-)