Jedna želva za druhou
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/372312/bmid_jedna-zelva-za-druhou-u4e-372312.jpg
4
1226
1226
Šestnáctiletá Aza neměla vůbec v plánu pídit se po tajemstvích uprchlého miliardáře Rusella Picketta, ale v sázce je sto tisíc dolarů a její nejlepší a nejstatečnější kamarádka Daisy, se nemůže dočkat, až se společně pustí do vyšetřování. Aza se opravdu snaží. Snaží se být dobrou dcerou, skvělou kamarádkou, vzornou studentkou, a taky schopnou vyšetřovatelkou. Zároveň však bojuje s nekončícím vírem svých vlastních myšlenek, kterým není schopná poručit… Dlouho očekávaný návrat úspěšného autora bestsellerů Johna Greena, v němž se inspiroval svými vlastními zkušenostmi s mentální poruchou.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , Yoli (CZ)Originální název:
Turtles All the Way Down, 2017
více info...
Přidat komentář
Nečetlo se to špatně, byť je to de facto sonda do duše a myšlenkových pochodů člověka s obsedantně kompulzivní poruchou, kterou trpí hlavní teenage hrdinka. Ale i tak je tam spousta milých okamžiků a navrch detektivní zápletka, i když teda v tomhle ohledu bylo na konci nedořešených hodně věcí, a to mě trochu štvalo. Jinak ale na přečtení z knihovny dobrý, nelituju :-)
Knihu jsem vdechla za dva dny. Otevřela mi obzory v oblasti lidí trpící OCD. Je napsaná čtivě, mile, osobitě a vtipně, takže já děkuju za příjemný čas.
Knihu jsem si koupila v nějaké akci bez většího očekávání. Částečně proto, že jsem chtěla zkusit přečíst něco od Johna Greena a taky proto, že jsem si říkala, že zkusím nějakou lehčí četbu pro "mladší" ročníky...Ale byla jsem příjemně překvapena. Příběh byl zajímavý, nápaditý a samozřejmě nejzajímavější byla hlavní hrdinka. Jelikož sama trpím Tourettouvým syndromem (tiky a záškuby na těle a v obličeji), který bývá často přidružován s dalšími nemocemi, jako třeba OCD, byla mi Aza více než sympatická :D Ne že bych tedy zažívala tak vyhrocené situace, ale její myšlenky točící se do spirály mi přišly v podstatě "normální", rozhodně jsem měla pro ně pochopení, byť mnohdy to fakt musí být na palici... Vzhledem k mnoha citátům v knize a dalším úvahám bych rozhodně knihu už nazařadila do "lehčí" četby, ale byl to pro mě kvalitně zpracovaný příběh o vnitřním já jedné mladé holky.
Do této knížky jsem šla s tím, že to nejspíš bude taková trochu slátanina s pár stránkami, vydaná pouze pro to, aby z toho káply zas nějaké ty peníze. No nevím, kde jsem tento předsudek vzala, ale knížka předčila má očekávání a mile mě překvapila.
Byla to taková nenáročná oddychovka, se zajímavým námětem. Hodně mě zaujal popis uvažování psychicky nemocné Azy. Až jsem si kolikrát říkala, že mě to vlastně nikdy nenapadlo přemýšlet, co se takto psychicky nestálému člověku asi může honit hlavou a jak můžou být jeho utkvělé představy skutečné, vtíravé a nekonečné.
Jako další plus vidím i autorovu schopnost vyjadřovat se. Moc se mi líbil jazyk, jakým popisoval vztah Azy a Davise. Kolikrát jsem se u nějakého odstavce zastavila a četla si ho i několikrát za sebou, jak se mi jeho myšlenka líbila.
Hvězdičku strhávám hlavně za to, že jsem se na začátku, než jsem se do knížky dostala, celkem hodně nudila. Ale nějak se to pak najednou přehouplo a já zbytek knížky slupla jako malinu.
⭐️„Říkala, a ne jednou, že roj meteorů se na nebi děje, přestože ho pro mraky nevidíme. Komu záleží na tom, jestli nemůže líbat? Ona vidí skrz mraky.“ (Davis)
⭐️„Podívat se na tebe může každý, ale je dost vzácnost najít někoho, kdo vidí stejný svět jako ty.“
⭐️„První lásku si pamatujete, protože vám předvede, protože vám dokáže, že můžete milovat a být milování, že nic na světě si člověk nemůže zasloužit, až na lásku, že láska dělá z člověka osobu, a že je v ní jedno jak i proč. Ale pod tím nebem, když vaše ruka spočívá v jeho, tohle všechno ještě nevíte. Nevíte, že v té krabici na stole je ten obraz se spirálou a na něm je zezadu na rámu přilepený lísteček: Ukradl jsem ho pro tebe ještěrce. D.“
⭐️„Díváte se na stejné nebe a on po chvíli řekne: Musím jít, a vy řeknete: Tak nashle, a on řekne: Nashle, Azo, a nikdo neřekne nashle, když tě nechce zase vidět.“
Hlavní hrdinka byla zvláštní,ale věřím ze takovýto lidé to nemají v životě jednoduché. Jinak krásné zpracování. Mělo to hlavu patu. Super
Hlavní hrdinka Aza pro mě byla největší plus knihy - její pocity a myšlenky mi byly hodně blízké a celkově její postava mi přišla hodně originální.
John Green dokázal do příběhy i hezky zakomponovat vědu, což mě taky moc bavilo.
Bohužel tu bylo ale i jedno velké mínus a to tempo. Příběh mi řpišel hodně uspěchaný a nedal mi tak čas se do některých postav více vcítit nebo mi chyběla jiskra mezi hlavními hrdiny, i když mi oba byli velmi sympatičtí.
AZA si připadá, že je jenom nástroj na proměnu kyslíku na kysličník uhličitý, nic víc než organismus v tomhle prostoru. A dost ji děsí, že to, co považuje v uvozovkách za svoje já, vlastně neovládá. A když člověk nemůže rozhodovat o tom, co dělá nebo na co myslí, tak možná ani není doopravdy skutečný.
Ale je tu první láska...
První lásku si pamatujete, protože vám předvede, protože vám dokáže, že můžete milovat a být milování, že nic na světě si člověk nemůže zasloužit, až na lásku, že láska dělá z člověka osobu a že je v ní jeho jak i proč.
Přečteno jako audiokniha ve výborném podání Evy Josefíkové.
Doporučuji.
Velmi originální dějová linka s detektivní zápletkou, která však není hlavním bodem knihy. Tím je hlavní hrdinka Aza, která ilustruje všechny těžkosti spojené s psychickými poruchami. Proč ne! Zajímavý příběh. :)
Občas si člověk potřebuje přečíst něco nenáročného. Pokud bych měla hodnotit detektivní zápletku, kterou jsem podle popisu čekala, tak by hodnocení nebylo dobré, děj této knížky není úplně nejlépe stavěný. Jenže mně se prostě líbí Greenovy myšlenky. Ty věty, které si člověk prostě musí zapsat, protože jím hodně a dlouho zní...
Když jsem začala knihu číst, tak jsem byla plná očekávání. Nemohu říct, že bych byla z knihy zklamaná, ale zároveň jsem nebyla ani nadšená. Myslím si, že tato kniha nepatří mezi nejlepší, které jsem četla a autor má i lepší knihy. Naopak oceňuji, že se autor opět zabýval originálním tématem.
Dlouho mi trvalo, než jsem přijala hlavní hrdinku Azu. Myslím si, že to bylo hlavně proto, že jsem si neuměla představit jaké to je, mít tento druh psychické nemoci.
Zpočátku mi velký problém dělalo ztotožnění s hlavní hrdinkou. Nějak jsem nedokázala pochopit její mentalitu. Zdála se mi jako typická americká puberťačka, ale to ona byla. Čím déle jsem četla, tím více jsem si užívala příběhu. Pěkná knížka!
Člověk může dělat, co chce, ale nemůže chtít, aby chtěl.
Život je příběh o vás, ne příběh, který vyprávíte vy sami.
Porušuj pravidla, ne sliby.
Dokonce i ticho má co vyprávět.
Vše minulé je prologem.
Se šťastnými konci je ten problém, že nejsou ani opravdu šťastné, ani konce. Ve skutečným životě se něco zlepší a něco zhorší. A nakonec člověk umře.
No, trochu mám smíšené pocity z této knihy. Ale Aza byla pospaná skvěle. Nedovedu si představit tuhle nemoc. A bylo to dost šílené, co se jí neustále honilo v hlavě.
Jedna z nejlepších knih od autora Johna Greena. Opravdu jsem byla až do konce napnutá, jak to dopadne.
Knihy Johna Greena mám velmi ráda. Jsou to knihy, u kterých je třeba přemýšlet, rozhodně si u nich neodpočinete. Nad každou myšlenkou je potřeba se zastavit a přemýšlet nad ní. I tady nešlo o samotný děj, ale právě o myšlenky. Jedna želva za druhou pro mě patří do top tří nejlepších knih Johna Greena.
Do této knihy jsem šla velmi opatrně. Věděla jsem, že John Green mě umí jak nadchnout, tak i pekelně zklamat. Mezi jeho knihami si umím najít ty, které ocením a naopak ty, které nejsem schopná dočíst do konce.
Naštěstí se Jedna želva za druhou zařadila na tu pozitivní stranu, a čtení této Greenovky jsem si užila.
Líbilo se mi téma, kterým se děj knihy zabýval, a myslím si, že tu bylo celkem pěkně nastíněný jeden z psychických problémů, se kterým se člověk může setkat, ale když jím netrpí, tak to nedokáže pochopit. A trefně je tu i ukázáno, kam ten problém až může dospět.
Jsem ráda i za ten konec, který mě nejdřív příliš nenadchl, ale nakonec jsem ocenila, že to nebylo další do sbírky happily ever after. Protože přesně taková podobná zakončení jako bylo tohle ve mně zanechávají nejvíce.
Co mi nesedělo, byl ten závěr (před úplným zakončením), který se udál vlastně totální čirou náhodou, a kdyby se tyto náhody neseběhly, tak se nic z toho vlastně nestane. Takovým náhodným koncům. které se objeví jak blesk z čistého nebe, úplně nefandím.
Po přečtení obsahu jsem si myslela, že bude více pátrání po zmizelém miliardáři. Ale už jsem pár knih od Johna Greena přečetla a měla jsem si uvědomit, že dobrodužné knihy nepíše.
V knížce nám představuje zvláštní dívku Azu, která trpí obsedantně-kompulsivní poruchou. Protože i spisovatel trpí takovou to poruchou, tak nám osvětluje jaké to je s ní žít. Mít vtíravé myšlenky a občas jak znemožňují i jednoduché činnosti každodenního života. Podle mě ty pocity dobře napsal a je to jedna z mnoha knih, která trochu objasňuje mentální zdraví a prolomit jistá tabu o těchto poruchách či nemocích.
Tím to dílem pro mě štafeta Johna Greena končí, musím říct že Green psát umí a jeho knihy jsou převážně oddychové. Teda až na výjimku, kdy si chcete pobrečet, tak bych doporučovala Hvězdy nám nepřály, které jsem si oblíbila a patří podle mě k nejlepším z jeho knih. Jediné co jsem nechápala byla to, že skoro v každém románu si museli pojmenovat auto či věc (Modrá limata, Stanovy Máry, Filip, Harold, atd.). Pokud, ještě nějaké knihy napíše tak si je určitě přečtu.
Docela mě lákalo přečíst si knihu, která popisuje život teenagerů. No, ale tato kniha tedy rozhodně není můj šálek kávy - a rozhodně to není věkem hrdinů. Je velmi zajímavé na chvíli "vlézt do hlavy" hlavní hrdince, která trpí obscedantně kompulzivní poruchou. Ale právě popis toho co prožívá a jak se točí ve své vlastní spirále, kterou může přibrzdit, ale rozhodně ne zastavit, mě dost znervózňoval a přenášel se na mě nepokoj a nepohoda - možná to je vlastně velká pochvala pro autora :-)
Štítky knihy
přátelství, kamarádství láska smrt rodina hledání smyslu života rodinné vztahy romantika psychické problémy obsedantně kompulsivní porucha pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Kniha byla velmi čtivě napsaná. Moje mínus bylo, že jsem do ní šla lehce skepticky, zda mě bude bavit, ale moje obavy byly zcela zbytečné. Velmi se mi líbily použité metafory a celkové vyjadřování hlavních postav.