Jeho slovo je zákon
Ed McBain
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423212/jeho-slovo-je-zakon-4Oh-423212.jpg
4
102
102
Je leden. Na scéně jsou detektivové Steve Carella z 87. revíru a jeho partner Bert Kling. Jak rozkrývají případ, začíná být jasné, že mrtvoly jsou oběti pouliční války gangů mladistvých – hispánských Smrtihlavů, černošských Šarlatových mstitelů a skupiny bělochů známé zpočátku jen jako „parta“, vedené drsným chlapíkem Randym Nesbittem. Než se podaří Carellovi s Klingem případ uzavřít, stanou se další dvě vraždy a odehraje se tak zuřivá přestřelka, že o ní mluví jako o třetí světové válce...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2018 , BaronetOriginální název:
Hail To The Chief, 1973
více info...
Přidat komentář
Příjemná změna. Dost hezká akce a zajímavý případ prokládaný pohledem z druhé strany.
"Na parcelu, kde Broughan pracoval, vtrhla smečka divokých psů. Nedělal s nimi dlouhé cavyky, vytáhl pistoli a zastřelil nejdřív německého ovčáka a pak obrovskou potvoru neznámého původu s bílými skvrnami...."
Běžná situace ve čtvrti s půl milionem obyvatel, hotový ráj na zemi! Drsná, krvavá krimi o místě, kde vládnou gangy mladistvých a kde o životě a smrti rozhodují jejich prezidenti. Hlavního pachatele představí autor záhy, a on s hrdostí vypráví, jak chtěl zabíjením nastolit mír uprostřed zpustlé vyloučené lokality.
Slabší kousek, hlavně tou relativní atypičností v rámci 87. revíru. Působilo to na mě spíš jako by to původně mělo být od Evana Huntera a nakonec se rozhodl, že to připlácne k Carrelovi a spol.
Moc hezký a chytlavý název.
A výstižný.
Akorát v mém případě trefa mimo, gangy černé, bílé i hispánské jsou mimo mé chápání :-)
70%
"Topí se v tomhle baráku?" zeptal se Carella
"Ne."
"Voda tu je?"
"Není. My nepotřebujeme teplo ani vodu. Jsme Smrtihlavové."
"Ach tak," řekl Carella.
"Improvizujeme."
_________________________________________________________________________________________
Myslela jsem si, že se mi tento díl nebude líbit, protože se tam jedná o válku gangů, ale zase mě to bavilo. Takže doporučuji!
1973, války městských gangů, čistý rasismus v krvavé podobě. Autor pokračuje v nekompromisním popisu odvrácené strany Ameriky a věřím, že nepřehání (je jasné, že jeho velkoměsto Isola se má k New Yorku stejně jako Dánovo Naše Mesto k Bratislavě). Tentokrát se McBain zaměřuje na absolutní bezmoc společnosti při nezvládání integrace záplavy imigrantů z odlišných kulturních okruhů. Příběh padesát let starý, ale i tak, pro jistotu: Bůh ochraňuj Ameriku.
I Evropu.
85 % (zatím 89 hodnocení s průměrem 82 %).
…
Bylo skutečně těžké věřit, že západní Riverhead patří k největšímu městu nejbohatší země na světě, ale nedá se nic dělat, stačí pár rychlých kroků přes most na Thomasově třídě. Na druhé straně mostu žilo půl milionu lidí v neuspořádaném prostředí pustém jako měsíční krajina. Dvaačtyřicet procent zdejších obyvatel bylo na seznamu sociální pomoci a z těch, kdo byli schopni pracovat, jich mělo zaměstnání pouze dvaadvacet procent. V budovách našlo útulek sedmnáct tisíc narkomanů, pokud se ovšem nepotulovali po ulicích jako konkurenti zlých psích smeček. Statistiky západního Riverheadu byly děsivé.
…
Je to negr a v padesátejch letech v jedný pouliční rvačce ztratil oko, někdo ho do něj píchnul. Dřív bydlel v Diamondbacku a tam byl tenkrát mezi gangama velkej neklid. Byly to ale strašně primitivní, sprostý rvačky, chápete? Používali doma vyrobený kvéry a utrhávali antény z aut, měli vystřelovací nože a házeli ze střech cihly. Dětský hračičky! Když to porovnáte se zbraněma, který máme my teď a který užíváme s rozvahou, je to skoro k smíchu.
McBain se nějak rozjel! Tolik mrtvol znám z novodobých thrillerů, tady mě docela překvapily. A to Eda zvládnul na pouhých 166 stranách! Jenom je dost děsivé, že jsou to v některých případech skoro ještě děti...
Tuhle knížku považuji za snad nejlepší Mcbainovku, precizní popis myšlení narušených juniorů z nefunkčního rodin.
To co je popisováno v knize se odehrává i dneska, proto mi přijde velmi aktuální.
Evan Hunter byl ( podle mne) jedním ze zásadních autorů, který ovlivnil americkou společnost. Jeho knížky jsou v podstatě osvětové spisky, napsané s takovou bravurou a tak čtivě, že jeho knížky splňují kritérium : Nejlepší kniha umí oslovit vzdělance i pitomce, na své si v ní pŕijde každý.
Škoda, že Jan Ámos neuměl psát detektivky. :-)
Tady u nás McBaina překládali ti nejlepší , mezi nimi i Jan Zábrana. A ten měl na dobrou literaturu výjimečně kvalitně vyvinutý čich.
Knížku bych doporučila každému, koho zajímá, jak a kde se rodí zlo.
Pánové z 87. zabránili obrovskému masakru. Hlavní iniciátor byl jedním z těch, které pan doktor Koukolík nazývá citovými deprivanty. Z jeho výpovědi na policii mi šel mráz po zádech. Co mi to jen připomínalo? Že by politiku?
Pouliční gangy zrovna nemusím, ale autorovy knížky mám ráda a i když to nebylo úplně to, co mám na jeho knihách ráda, stejně mě něco nutilo číst dál.
Autor knihu napsal téměř před půl stoletím. Kdyby bylo po mém, nezařadil bych knihu mezi detektivky ani mezi krimi-romány. Je to povídka, možná úvaha, o situaci tehdejší mládeže na Západním pobřeží Unie. Na povídce si nejvíce cením monologu vůdce jednoho gangu, podle mne přesně vystihuje tehdejší "pouliční boje" mladistvých.
Můj první McBain.... a zároveň poslední.
Knihu jsem ani nedočetl, je sice útlá (jen 150 stran), ale pro mě byla opravdu nudná. Hlavní vyšetřovatelé jsou jen figurky bez nějakého charakteru. Možná je chyba nečíst od začátku... nevím. Každopádně pro mě zklamání.
Ten, jehož slovo je zákon, je v knize prezident gangu. Pokud je prezidentem magor, tak může mít problém nejenom město. Netradičně pojatá McBainovka, která se opět povedla. Teda trochu to kazí ty mladé mrtvoly.