Jelita & jitrnice
Michaela Janečková
Nový román autorky bestselleru Třešně v rumu. Žánrově neukotvený humorný pamflet omaštěný českým folklorem, tedy přesvědčením, že nebýt všech těch pitomců okolo, život by byl nadmíru výtečný. Jenže, co když v týmu jitrnic hostujete i vy? Špejle jsou vrženy.
Přidat komentář
Rychlovka plná jelit a jitrnic, plná stereotypů. Bavila jsem se, ale byla to taková proplouvačka. Za měsíc si nebudu pamatovat nic.
Přijde mi, že si autorka potřebovala srovnat účty se všemi pitomci a dezoláty ve svém okolí. Výsledkem je kniha, kde není moc sympatických postav a tyto postavy navíc řeší banální problémy extra hloupým způsobem. Trochu mi i vadí, že kniha nemá žádný závěr/pointu a vyznívá do ztracena. Skoro mi to připadá, jako by mi někdo vytrhl posledních 50 stran z knihy.
V podstatě je kniha "dokumentární" sonda do života několika rodin, kde se ale neděje nic moc zábavného - což je u humoristické knížky problém.
Autorka nám servíruje jeden rok s obyčejnými lidmi s celkem běžnými problémy. Novinářka Stáňa, maminka na mateřské Karolína, Radim obchodující s rybami a jeho maminka nebo Jiřina a její manžel.
Zažíváme s nimi běžné životní situace, u kterých jsem se místy fakt nasmála. Jsou to typičtí Češi s tou pravou českou náturou - někdy nespokojení, naivní a jindy v depresích nebo toužící po penězích a úspěchu s co nejmenším úsilím. A někteří jsou prostě někdy jelita anebo jitrnice.
Chcete-li něco na odlehčení, sáhněte po této knize. Věřím, že leckdo se v tom najde (nebo aspoň pozná svého souseda).
Vím, že si určitě musím přečíst i Třešně v rumu.
Četlo se to rychle, ale hádám, že mi z toho v hlavě moc nezůstane. Všechno tak nějak povědomé, uměla jsem si jednotlivé postavy představit i v realitě. Zároveň nic, proč bych si to chtěla přečíst znovu. Občas mi "vtipné" popisy přišly tlačené moc na sílu, aby v tom byl ten humor, mrk mrk. Škoda.
Tragikomické a mnohdy až děsivě reálné, přestože autorka tvrdí, že si dost vymýšlela. Sedl mi autorčin styl psaní, často jsem se při čtení usmívala, i když s hořkosladkým koncem. Připomínala mi nejen svým humorem knihy Haliny Pawlowské, přestože trochu vážněji laděné. Postavy mi moc k srdci nepřirostly, což byl nejspíš autorčin záměr. Několikrát jsem si při čtení říkala, jak je smutné, že jako lidstvo děláme určitá rozhodnutí a navzájem se k sobě dokážeme chovat takovým způsobem, ale autorka to vždy dokázala odlehčit, takže i po dočtení jsem z knihy neměla špatné pocity. Jde o odpočinkové čtení, které se lehce čte a je ze života. Hrdinové mají zajímavé osudy, ačkoliv jim nebylo co závidět… no určitě se při čtení nebudete nudit. Autorka příjemně překvapila a ráda si od ní ještě něco dalšího přečtu.
Zdařilá, někdy až tragikomická sonda do české duše a mentality, nastavující v podstatě zrcadlo každému z nás a každý z nás se také v některých pasážích zcela jistě pozná.
Stejně jako kniha předešla mnou čtená, bych řekla, že to je kniha o životní pravdě (pravdách). Rozdíl je v tom, že to je více současné a proto je to více i komické i tragické.
Připravte se na to, že při čtení naprosto ztratíte víru v lidstvo Protože tohle se opravdu děje. Což je na tom to smutné. Proto mě tak překvapilo, když jsem se na křtu knihy dozvěděla, že si autorka docela přikrášlovala. No, dle mých zkušeností mi to teda nepřijde
Štítky knihy
humor ze života maloměšťáctví humoristické romány české romány
Autorovy další knížky
2022 | Třešně v rumu |
2024 | Jelita & jitrnice |
2024 | Osvěta, kultura, zábava: Kulturní domy v Československu |
Čtenářský omyl. Nedočetla jsem.