Jeřabinový dům
Marie Hajdová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/495823/bmid_jerabinovy-dum-OJe-495823.jpg
4
388
388
Na okraji vesnice v srdci zapomenutých Rychlebských hor už po generace stojí kamenný dům obklopený alejí vzácných jeřábů, podle kterých se mu přezdívá Jeřabinový dům. Právě do něj se vrací Lucie. Na léto, nebo napořád. Starý dům pro ni v dětství představoval bezpečné útočiště a teď, když se jí život drolí mezi prsty, tu hledá úkryt znovu. Svým návratem Lucie naruší křehkou rovnováhu života místních obyvatel. Z okna samoobsluhy ji žárlivě pozoruje Janina, která se ve vesnici narodila i vyrostla a nikdy se jí nepodařilo odejít. Teď čeká třetí dítě a doufá, že tentokrát zvládne mateřství i svůj vztah lépe. Jenže když se tu objeví emancipovaná Lucie zvyklá na městský ruch, začne Janina pochybovat o tom, jestli jí její životní situace vyhovuje. Obě přehodnocují své dosavadní životy, zatímco i mezi dalšími obyvateli vesnice se pomalu vyjevují dávné křivdy. Vztahový román Marie Hajdové o mateřství ve všech podobách, o návratech a nových začátcích. Vypráví o tom, že některé kořeny nelze tak lehce vyrvat a že je můžeme zapustit tam, kde bychom to nejméně čekali.... celý text
Přidat komentář
Me kniha bohuzel nezaujal, jsem rada, ze uz jsem ji docetla. Asi jsem cekala neco jineho. Neda se autorce odeprit skvely styl psani, barvite popisy prostredi, ale ten obsah... smutny popis zivota nekolika lidi, nic vice jsem si z ni neodnesla.
Autorčina zřejmě prvotina milé překvapila..O to víc, že se odehrává v místech, která znám..Dvě ženy, každou trápí něco jiného a každá žije v trochu jiném prostředí, nakonec spojí jedno místo a stejná touha po štěstí. Ne vše dopadne podle jejich představ, přesto nepřestávají věřit a doufat..
Jsem ráda, že už jsem to dočetla. Ani jedna z postav mi nebyla sympatická, to věčné mlčení a mlžení mi lehce lezlo krkem.
Zrovna toto jsem potrebovala. Po tech tezkych tematech, neco oddychoveho, primo ze zivota.
Tak mám pocit, že jsem objevila další českou spisovatelskou naději.
Líbí se mi příběh sám, se všemi vztahy, které se mi zdají aktuální a velmi rozmanité. Co postava, to propracovaná charakteristika.
Vzhledem k tomu, že je to prvotina, dávám pět hvězdiček, protože tento literární jazyk mi vyhovuje. Četla jsem jedním dechem.
3,5 hvězdičky
Vztahy, vztahy, vztahy.
S partnery, rodiči, dětmi, přáteli, sousedy. Příběh se točí primárně kolem nich. Je o jejich rozpadech, ale také o návratech ke kořenům, kde se přeci jen většina z nás cítí nejvíc v bezpečí..
Příběh se četl lehounce, viděla bych to na ideální četbu na dovolenou, autorka se zde dotýká důležitých témat, ale spíš jen tak klouže po povrchu, nejde až úplně na dřeň (což je škoda, přála bych si, aby mě ty příběhy víc zranily, zasáhly, abych je ještě víc žila s postavami, ale to je čistě moje osobní preference, já si dost užívám příběhy, které ve mně probudí ty nejsilnější emoce po všech směrech). Taky mě trochu trápily ty postavy, které byly za mě až moc pasivní a zase - nedostali jsme se víc do jejich hlav, což mi přijde škoda. Nejzajímavější postavou za mě byla Janina.
Jeřabinový dům bych označila za příjemně melancholický, současný příběh, kde je moc hezky vykreslené prostředí, ve kterém se odehrává. Na to, že se jedná o autorky prvotinu tak super a je velká pravděpodobnost, že si další autorky knihu nenechám ujít:)
Výborně napsaná kniha! Autorka strčí do kapsy Třeštíkovou, Dvořákovou, Mornštajnovou, Lednickou, Hanišovou a jiné české autorky, píše čtivě, citlivě, poeticky. Umí zachytit jak události, tak i atmosféru okamžiků, které popisuje. Vykreslit scenérie. A z malého, jakoby obyčejného příběhu udělat velké dílo. Jeřabinový dům je prostě nádherný.
Nádherná kniha. Ten jazyk, jakým autorka píše. Jako by malovala slovy obraz. Přála bych si,aby napsala pokračování.
Jeřabinový dům je moc milý, hezký, a v záplavě současné české scény pořád originální a vystupující z nudné šedi ostatních tematicky podobných děl. Uvěřitelní lidé v realistickém příběhu, který se opravdu mohl stát těm sousedům od vedle.
V některých momentech mi přišlo, že se autorka snažila být až "přehnaně básnická", např. u popisů přírody, což mi ovšem s častým opakováním začalo připadat maličko strojené. Na tomhle bych možná trochu ubrala.
Jinak to bylo příjemné svěží čtení. Snad od ní vyjde ještě něco dalšího. :)
Velmi dobré! Téma, jazykové prostředky, styl. V knize není nic zbytečného. Určitě doporučuji.
Docela hezký příběh, kdy se hlavní postava knihy Lucie vrací z města na vesnici, kde žila v dětství a hledá klidné místo po prožitém životním zklamání. Odehrává se v krásném prostředí Jesenická a je to moc pěkné a příjemné čtení.
Tak tahle kniha se mi líbila. Spíše bych ji ale doporučila jako čtení na dovolenou.
Kniha se mi moc líbila. Čtivě, nenásilně popsán jeden návrat do rodného kraje a k tomu popis vnitřních světů a osudů pár místních obyvatel. Uvěřitelný příběh o tom, že každý si v sobě něco neseme. Doporučuji.
Z toho úplně ční, jak spolu nedokážeme komunikovat a jak je to v životě důležité. Tak to alespoň působí na mne.
Jako, co že to už je konec knížky, vždyť je, aspoň pro mne, všechno otevřené, chci vědět jestli se Lucii bude dařit v novém životě. Kniha se četla dobře, ale vždy mi chvíli trvalo, než se objevilo jméno o kom čtu. Kniha mi byla blízká prostředím, kde se odehrává, je zde pěkné popsána drsná krása Jeseníků i nelehký život v pohraničí.
Toto bylo moc fajn čtení o životě českých párů a rodin. Atmosférou mi příběh připomínal i českou filmovou tvorbu. Autorku si určitě uložím do paměti.
Pěkný popis krajiny, super styl psaní, ale nemohla jsem se do toho začíst. Jako by to klouzalo jen po povrchu. Naznačit a jít od toho pryč, ale možná to prostě není jen kniha pro mě.
Kniha předčila moje očekávání, líbila se mi (krom obálky-zaslouzila by si určitě lepší) od začátku do konce. Dle mého skvělý debut, těším se na další (doufám) tvorbu této autorky.
Jeřabinový dům
Jj, bylo to o životě, čtivé.....leč. Já přece jen v knize hledám nějakou přidanou hodnotu.
Nevím, co psát více.