Děti Jidášovy
Markus Heitz
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/198694/bmid_deti-jidasovy-7QK-198694.jpg
4
103
103
Být mladá, krásná, zdravá – a to navěky. Co zní mnohým jako sen, stalo se už pro Siu dávno prokletím. Touží jen po jednom: usnout a nikdy se nemuset znovu probudit. Ale to nesmí. Příliš velká je vina, kterou vložila na svá bedra, příliš velká je zodpovědnost, kterou má vůči lidstvu. A ještě něco jiného ji pronásleduje: vzpomínka na jednu zvláštní dívku. Aby Sia otupila svou bolest, zaznamenává za dlouhých, osamělých nocí Skyllin příběh. Ten začíná v roce 1670 a je nerozlučně spjatý s temnými pletichami Dětí Jidášových, mocného spolku vědců – a upírů!... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2014 , Fantom PrintOriginální název:
Kinder des Judas, 2007
více info...
Přidat komentář
Toto byla má první fantasy kniha, pokud tedy nepočítám love story o upírech :D Vždy jsem měla ráda nadpřirozená stvoření, upíry zvláště. Dodnes si pamatuji, jak jsem se jako malá bála vystrčit nohu zpod peřiny, aby mi ji upír neukousl, nebo aby se ke mně do pokojíčku nedostal jako mlha pode dveřmi :) Každopádně děti Jidášovy jsou velmi dobře a čtivě napsané. Od některých pasáží jsem se nemohla odtrhnout. Občas jsem se ale ztrácela v postavách a v časových liniích. Viděla jsem, že jsou i další díly z této série, ale na ty se zatím nechystám. Na nějaký čas mi tato dávka fantasy stačí :) Ale kdo ví, třeba se k nim jednou vrátím.....
Podle komentářů jsem čekala úžasnou knihu, moje očekávání se bohužel nenaplnila. Mám z ní dost smíšené pocity. Na jednu stranu tam jsou skvělé elementy a nápady (cognatio, druhy upírů, výborně zpracované historické a kulturní pozadí děje), na druhou stranu je tam spousta věcí, které knihu shazují. Jsou v ní místa, kde jsem se nemohla odtrhnout, ale i místa, po kterých jsem se musela nutit knihu zase otevřít a číst dál.
TL;DR: bylo to zábavné, ale mohlo to být lepší. Velmi solidní 3.5/5.
Opět vynikající Heitz. Vysvětlení původu upírky Sii, která vystupuje i v jeho dalších knihách. Prolíná se přelom 17. a 18. století se současností. A i když nemám rád historické knihy, tak v této knize to neruší a vzájemné proplétání obou období knihu oživuje. Moderní život upírky proti době temna.
Když nepočítám klasické dílo mistra Brana Stokera, tak je tohle druhá kniha o upírech, co jsem četl. A musím přiznat, že mě to fakt bavilo. Žádná romantická slátanina typu Stmívání, ale krvavý román.
Zápletka je výborná,střídání jednotlivých časových období je plynulé a brzy pochopíte návaznost.
Pokračování si určitě nenechám ujít.
V Dětech Jidášových ožívá temný středověk osmnáctého století se svou honbou za čarodějnicemi, démony, okultismem a vampyrismem v jeho nejryzejší podobě. Sia Sarkowitzová je aeternou, nejmocnější upírkou, posledním z údajných potomků Jidáše Iškariotského. Markus Heitz nám ji představuje v podobě, která boří představu upíra Drakulovského typu a současně s ní přivádí na scénu „nové“ druhy: stínové umbry, proměnlivé vieszcy, tenjacy nasedačky, požírače, nexy, murony a další. Děti Jidášovy jsou vysoce promyšleným a strukturovaným dílem, které se sice pomalu rozjíždí, ale jakmile se kolotoč jednou roztočí, je potřeba pořádně si přidržet klobouky a zapasovat se do postranic. Příběh má totiž při vší své přímočarosti tendenci sem tam vyhazovat do stran nebo zčistajasna zvláčnět až do uspání, aby se pak s o to větší zběsilostí rozeběhl vstříc velkolepému finále. Dvě časové linie se v něm protnou a vyvrcholí v oslepujícím záblesku ničení a zloby. Humánně osvobozující epilog má pak příchuť smysluplné naděje, která čtenáře popostrčí vstříc druhé knize cyklu.
Kniha se mi líbila, měla spád, nápad a byla dobře napsaná/přeložená. Nicméně mě to neoslovilo natolik, abych četl další díly. Nehledě na to, že se alespoň pro mě, vše "důležité" uzavřelo již v prvním díle.
Nemohla jsem se začíst, tak jsem ji vrátila, ale dám tomu ještě v budoucnu šanci, když tu vidím ta hodnocení.
Pěkná kniha, ale trochu mi přišlo, že síla hlavní hrdinky osciluje dle toho, jak se to hodí autorovi a to na mě nepůsobilo zrovna konzistentně.
kniha byla velmi čtivá,a příběh mě přímo uchvátil.4 ale dávám za Skyllu nelíbilo se mi jak oni neustálé mluvili jako o neuvěřitelně silné upírce přitom mi osobně silná nepřišla
Miluji upíry a v podání řezničiny od Heitze jsem nemohla odtrhnout oči. Za mě za jedna
Za mne pecka :) byla jsem z toho opravdu nadšená a těším se na pokračování :) líbí se mi netradiční pojetí upírů :)
Zaujímavý nápad a dobre napísané- prečítané jedným dychom.
Určite pôjdem do ďalšieho pokračovania.
Kniha mě příjemně překvapila.Nejsem velký fanoušek ,,upírských ság",ale tuto jsem přečetla jedním dechem a chystám se na další pokračování.
Výborná záležitost! Skládám poklonu panu Heitzovi - takový záběr literatury a v tak vysoké kvalitě se běžně nevidí (nečte). Hodně návyková oddychovka (stejně jako sci-fi Kolektoři nebo Trpaslíci na 100 způsobů - vždy čtiví a lehce stravitelní = mňam!) :)
Dobře napsané jako všechny knihy které jsem četl od Heitze . Styl hodně podobny knihám Ritus a Sanctum . Minulost se střída s přítomností a jádro příběhu je založeno na na skutečnosti o polemice kolem upíru v době Marie.Terézie jen místo vlkodlaku v něm vystupují upíři . Myslím si že úspěch Heitzových kníh je ta že záporné postavy jsou hlavními hrdiny jeho románu .
Autorovy další knížky
| 2005 |  Trpaslíci |
| 2008 | Ritus |
| 2016 | Triumf trpaslíků |
| 2009 | Osud trpaslíků |
| 2010 | Spravedlivý hněv |
Na začátku vypadala kniha slibně, ale zbylé dvě třetiny mi přišly únavné protože jsem si připadal, jako bych četl černou kroniku, ve které figurovali mrtví lidé a upíři. Postupně se děj zvrhl na krvavou řež, ve které nebylo nouze o uťaté končetiny a hlavy, přičemž děj neměl žádnou pointu. Jak tak sleduji, tak to má další díly, ale ty už číst nechci. Možná, že pointa je v posledním díle, ale lituji čtenáře který se pročte až k němu, protože já už pokračovat nemíním.