Jídlo pro duši

Kniha mi mýty o stravování nezbořila, jelikož na to, že není žádný jeden stravovací styl vhodný úplně pro všechny, jsem přišla už dávno a nejsem v tom určitě výjimka. Četla jsem ji, protože mě zajímalo, jestli a jak je vhodná strava propojena s typologií Octo Codes. Něco k tomu v knize je, ale Táňa nechtěla jednoduše naservírovat, co má kdo jíst podle svého typu - a to je dobře. Vede čtenáře k tomu, aby si na to své přišli sami. Nabízí k tomu metodu, která vychází ze systému Whole 30. A s tím já úplně nesouzním (z více důvodů), nicméně věřím, že spoustu lidí kniha dovede namotivovat, aby to zkusili. Nabízí totiž jednak osobní příběh autorky, ale píše se tam i o zkušenostech lidí z prvního Octo Gramu. Z Tániných postojů jsem měla dojem, že bude všem doporučovat výživu na bázi paleostravy, ale není to tak, takže odpůrci masa si v tomhle směru můžou "oddechnout" (kdyby to náhodou tak prožívali...). Uvítala bych, kdyby u kapitol, které nepsala Táňa, byly přímo uvedené autorky. Kniha je čtivá, aspoň pro ty, komu sedí styl T. H.