Jiná Gabriela Koukalová
Martin Moravec , Gabriela Koukalová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/374758/bmid_jina-gabriela-koukalova-mMU-374758.jpg
3
778
778
Zažila slávu, úspěchy, medaile. Ale taky spoustu okamžiků, o kterých dosud nikomu neřekla. O některých proto, že se bála, o dalších proto, že se styděla. Teď je Gabriela Koukalová poprvé odhaluje ve své biografii. Vychází sportovní i osobní zpověď nejlepší biatlonistky naší historie. Mistryně světa, olympijské medailistky, vítězky Světového poháru. Kniha je psaná autenticky v první osobě a odhaluje zákulisí tréninkové dřiny, nejdůležitějších závodů i mysli vrcholové sportovkyně v těch nejvypjatějších momentech. Gabriela jde ve svých pocitech na dřeň. Popisuje nejen velké výhry, ale i to, co se skrývá za nimi. Třeba desítky probrečených nocí, spory s rodiči a trenéry, ne vždy ideální atmosféra v týmu nebo těžká nemoc, kterou před světem dlouho tajila… Součástí knihy jsou i dosud nezveřejněné fotografie.... celý text
Přidat komentář
Děkuji za upřímnost, Gábi. Za to, jak jsi mi ukázala svoji pravdu a svůj pohled na, nejen, biatlonový svět.
Knihu jsem přečetla za tři dny, pořád jsem totiž doufala na nějaké vyvrcholení a vysvětlení, ale ono houby. Ve finále vůbec nevím, co knihou chtěla říct; neustále skákala od jedné události ke druhé, kapitoly na sebe skoro vůbec nenavazovaly a to, co se odehrálo ve třetí kapitole, se pak jednou větou vrátilo v třicáté. Gabrielu mám ráda a z knihy na mě působí jako pipinka, ale můj pohled na její sportovní výkony to určitě nezmění. Celkově knihu hodnotím 3/5 a to ještě přivírám oči. Promiň, Gábi, třeba příště.
Měla jsem velká očekávání vzhledem k mediálnímu poprasku. V tomto směru jsem byla "zklamaná", o PPP toho nebylo povězeno tolik, aby z toho média udělala poprask ! Když budu hodnotit knížku jako celek, tak velmi čtivá, pro mne až moc rozebírání dokola závodů, ale na druhou stranu čtenáře nechá Gabriela nakouknout, jak to opravdu cítí závodník, ne, jak na závod koukáme z pohodlí tepla domova. Každý, kdo "soudí", nebo má jakýkoliv názor z médií na Gabrielu, by si měl knížku přečíst a změní názor.
Asi takhle....povedená kniha, poučná, ukazuje pravdu, a věřím že i upřímná. Občas už jsem měla pocit, že některé věci zbytečně rozpitvává, ano chápu, že to pro ni bylo důležité. Číslování stránek bylo zajímavě vymyslené, ale mě prostě nedalo spát, že v minutě nebylo 60s ale 100s. Chápu ale, že to úroveň knihy vůbec nesnižuje.
Citlivě napsané a kontroverzní, ale to se dalo čekat od Gábiny. Žádná stránka mě nepřišla nějak umělá a opravdu jsem z ní cítila pouze autentické slova Gábiny. I po grafické stránce je kniha pěkně promyšlena. Naprostá upřímná výpověď. Líbí se mi příběhy ze školních lavic. Témata jsou příjemně vyvážené. Kdo četl, ví kolik toho obětovala a jaký tlak musela/musí snášet. Gábina je typ povahy, co chtěla jít proti proudu... Jedině dobře, že se mluví o zákulisí ve sportu i o tom špatném. Mnoho lidí si představuje, jak je vyhrávání a dělání vrcholového sportu jednoduché.
Je nesmírně VDĚČNÁ a SKROMNÁ. Je jiná, nebylo ji to lhostejné ..
Olympijská vítězka X Obyčejná holka z Jablonce... Kdo by to do ní řek,že se od schovaných zavodních čísel dostane takhle daleko... Gábi seš dobrá!
Po šílenství, které kniha vyvolala mě přeci jen přemohla zvědavost, o čem se tak hrozně a živě diskutuje.
Hodnotit knihu je v tomto případně náročné, hodnotit samotnou G.K. nelze. Pokud ke knize člověk přistoupí jako k vylíčení pohledu jedné ženy na vrcholový sport, její vjemy, prožitky, je to nesmírně zajímavý kousek. Kniha je nesmírně cenná především z pohledu zákulisí samotného sportu. I jistý pohled do nitra člověka, který na titulkách září, poskytuje rozhovory, se nám úspěšně naskýtá. Kniha je psaná lehce, sem tam nějaké pikantnosti, které asi musí být jako lákadlo na samotnou knihu.
A hodnocení samotné G.K.? Jak jsem říkala, nelze. Někdo ji může vidět jako ublíženou chudinku, jako silnou ženu, která se se vším statečně poprala, ufňukanou holku..Nutno si uvědomit, jak sama několikrát zmiňuje, je to především lidská bytost, nikoli stroj na medaile, se svými chybami, pocity a tužbami. Snad jen přát, aby se jí v životě dařilo, pro biatlon toho udělala a obětovala dost, snad nalezne klid od všech vnitřních (a někdy i vnějších) démonů.
Po přečtení se ve mě mísí rozporuplné pocity.
Velký mediální humbuk... co by ale také autorka chtěla, když hazí špínu a jmenovitě ukazuje?
Autobiografie je to ale dle mého skvělá, obsahuje vše co má. Děství (i když přístup Gábininyˇch rodičů mi byl silně proti srsti), dospívání, počátky kariéry, pocity při zavodech, pikantnosti, zajímavosti ze světa sportu. Četlo se samo, parada.
Rozhodně to není tak, jak se kniha prezentuje-jen anorexie,nenavistne vztahy v tymu atd. Každý fanoušek by měl knihu přečíst, dozví se mnoho zajímavostí.
Mrzelo mne, že nejela na olympiádu. Teďˇ vím proč a věřím, že udělala správné rozhodnutí. Neskutečné,co zvládla tak dlouho prožívat. Ale dokázala velké věci, je borec.
Věřím, že se jí bude dařit i mimo sport a bude si užívat klid a pohodu☺️
Moc dobře napsaná kniha, ráda jsem si ji přečetla. Gabča je ikona biatlonu, a že byla číslo ;-)
Zajímavé čtení o světě sportu. Čtvrtou hvězdu přidávám hlavně proto, že se mi nelíbí, jak zde někdo dá “odpad” a přitom se přizná, že knihu ani nečetl! Jestli to mělo být vyřizování účtů s autorkou, tak to přece na knižní server nepatří! Jinak Gabča se často v knize opakuje, to je tak jediné, co bych vytkla. Číst se to dalo a bavilo mě to!
Musím přiznat, že jsem podlehla médiím a negativním kritikám o kydání špíny na všechny kolem dopředu, takže jsem neměla v plánu knihu ani číst. Kamarádka mi ji ale dovezla a nedalo mi to. Nebudu posuzovat kvalitu, ale četla se mi velmi dobře. Bavila mne. Místy jsem se zasmála, místy kroutila hlavou nad jejími nápady a rebelstvím a hodně často jsem Gabrielu i litovala. Vlastně od prvních stran, protože dětství se odráží v celém dalším životě a dělat sport, který člověk od dětství nemá rád jen kvůli tomu, že ho rodiče nutí, se jednou v něčem odrazí. Nebudu soudit, ale knihu bych nezatracovala. Napsala své pocity tak, jak je sama cítí, na své názory na okolí má právo. Snad jí to pomohlo k tomu, že se opravdu stala jinou a hlavně sama sebou.
Po přečtení knihy je mi Gabriela o dost bližší, protože je to normální holka jako já, která má kromě biatlonu samé obyčejné, lidské starosti. Je skvělé, že v knize šla do detailů a nenechávala nic nakousnuté. Nejen co se týká zákulisí biatlonu, ale i soukromí. Jsem teď naštvaná na plno lidí v jejím okolí, na rodiče, na bývalé trenéry, na ty blbky z týmu (zažívala jsem v ženském kolektivu podobné věci jako ona). Co se týká jí samotné, rezonuje se mnou její odvaha (např. nepodala ruku nějakému řediteli svazu či kdo to byl) a soucítím s ní ohledně nízkého sebevědomí. Díky ní jsem došla k definitivnímu poznání, že člověk může mít sebevíc vybudované jméno a stejně se nebude cítit dostatečně kompetentní, pokud nevěří sám sobě. Spousta z nás pořád čeká, až bude NĚKDO, ale ve skutečnosti bysme si připadali jako NIKDO, i kdybysme dostali Nobelovku (nebo zlato z mistrovství světa, že jo). To jsem zatím já a to je zatím i Gabriela. No ale ještě by mě zajímalo, jak doktoři vyndali tu lžičku, protože jsem očekávala operaci, ale nepadlo tam o ní ani slovo. "Jen" tři hvězdy dávám proto, že mě kniha bavila tak nějak průměrně - neobtěžovala mě, ale ani jsem z ní nebyla nadšená. Prostě průměr.
Knihu musíme rozdělit na dvě poloviny:
1) Řemeslná práce a obecné porozumění toho, co nám Gábi spolu s M. Moravcem chtěla sdělit:
- Kniha má jednoduchý jazyk, velmi příjemný na čtení.
- Někdy trochu přeskakuje z jedné věci na druhou, hlavně na začátku.
- Vyjadřování problematiky biatlonu - ale i jejích pocitů - bylo velice zdařené.
2) Co, to v nás kniha měla zanechat + celkový názor
- Knihu jsem si koupila, abych si udělala vlastní názor a jsem za to velmi ráda. Ačkoliv celá autobiografie je v kritickém tónu, musíme si uvědomit, že nejvíce se v ní zkritizovala samotná Gábina. Napsala to tak, jak to cítila, podalo to srozumitelně. Pochopila jsem ji a vžila se do všeho, o čem psala. Nejsem nějaký velký fanoušek biatlonu, takže jsem Gábinu vnímala pouze jako tu krásnou vítězku, která reprezentovala naši maličkou republiku. A ačkoliv se kritici mohou přetrhnout v tom, aby knihu rozcupovali, já - jakožto normální člověk, který si pouze chtěl přečíst názor člověk dlouhodobě žijícího ve sportovním prostředí - musím smeknout. Kniha totiž není o tom, o čem si myslíme. Za mne rozhodně byla o tom, že KAŽDÁ VĚC MÁ RUB I LÍC, a je na každém, co chce zrovna vidět.
Kdo chce pochopit, pochopí...
Chtěla jsem si udělat vlastní názor a jsem ráda, že už nemusím spoléhat na řeči ostatních. Kniha je napsaná jednoduchým, strohým jazykem, nicméně pro fanoušky Gábiny nebo biatlonu celkově určitě doporučuji přečíst.
Myslim ze nizke hodnoceni ma na svedomi to,ze si velka cast lidi neumi predstavit ten nappr,kterymu je vrcholovej sportovec vystaveny a muze to pak pusobit tak,ze prehani nebo si protireci.ale ono to tak je..radost z uspechu,vycerpani tela a otazky jestli je v poradku se takhle huntovat.beham jako hobbik,maratony a ultra a presne jsem s gabinou soucitila.ja jako hobbik si muzu kdykoli rict ted se mi hodi pauza a dam si ji..kdyz je telo pp sezone unaveny,pul roku jen proklusavam,delam jiny sporty a pak se k behani s radosti vracim..ta predstava ze si pauzu kvuli fanouskum,sponzorum,svazu nemuzu dovolit a musim drit jak blazen podle treninkovyho planu i kdyz telo krici ze ne to musi byt proste fakt hodne tezky.. stridani nalad je pak logicky...radost,euforie z dosazenyho uspechu,na druhy strane takovej uspech zavazuje k dalsim.. clovek tomu musi obetovat prakticky uplne vsechno a jednoho dne mu to prestane davat smysl..
Mozna tech negativ bylo moc,ale byly to negativa,ktery Gabina aktualne citila/citi.Dokazu se do ni vzit.Knizka je moc dobre napsana a preju ji,at uz je v psychicke pohode.
A proč nenapsat knihu....? Klobouk dolů.
Kniha je velice čtivá. A jako fanda biatlonu už z dob kdy ještě Gábina nejezdila, mě pohled do zákulisí velice bavil. Je to jen jeden pohled,názor ale i tak to stoji určitě za přečtení.