Jiří Šmatlán
Teréza Nováková
Životopis člověka, který se od náboženství dostává k myšlenkám socialismu. 1. vydání
Přidat komentář
"Satanáš a socialista, to už prej je skorem jedno!" Jiří Šmatlán podle mě není nejlepší knížkou Terézy Novákové, na to má moc slabý děj, opět ale dovede autenticky přenést na venkov konce 19. století a hezky se čte. Hlavní hrdina je sečtělý, ale zároveň poněkud prostoduchý rýpal, který hledá "pravdu pravdoucí", ale najde jenom pochybného socialistu Hamerníka. Žádné velké finále nepřijde, nakonec je to tedy "jen" smutný příběh snílka a důvěřivce v krásných kulisách východních Čech.
Realistický pohled na život jednoho člověka od jeho dětství až po smrt. Obsahuje velké množství archaismů a nářečních výrazů, což asi odradí mladé čtenáře. Nicméně jde o docela čtivý popis myšlenkového života hlavní postavy, zobrazení folkloru jižních Čech a hlavně jakousi prozaickou ódu na sílu lidského ducha, jeho boje za pravdu a směřování za svým cílem. Je zde zachycen přechod víry: z katolíka se postupně stává evangelíkem, až nakonec došel k socialismu. Nečetlo se to špatně.
Na tuto knihu vzpomínám celkem ráda. Dějově na mne asi tehdy při čtení tolik nezapůsobila, neb si už takřka nevybavuji, o čem to bylo. Nicméně zapůsobilo na mne to, že se kniha odehrává v místech, které dobře znám, neboť je Poličsko domovinou části mé rodiny. Proto to vyšší hodnocení (hodně subjektivní a asi nadhodnocené :-D). Autorka má srozumitelný styl psaní, četlo se mi to celkem dobře. Asi si to budu muset ještě někdy připomenout. :-)
Nevím, proč jsem čekala, že to bude strašné, a zatím to byla velmi čtivá knížka z kraje, který zbožňuji.
Román se odehrává v 19.století na moravském venkově a Jiří Šmatlán byl obyčejný chlapec z podruží, potom tkadlec a chalupník a především člověk hledající pravdu a spravedlnost.Postupně přechází od katolíků k evangelíkům a na sklonku života se setkává se socialistickými idejemi.Svému okolí se vymykal tím, že hodně četl a své poznatky se snažil vysvětlovat ostatním, což se mu příliš nedařilo. Na konec udřený životem umírá a i kvůli lakotné manželce nedokáže pomoci ani svému starému nemocnému otci- potají mu odkáže pár svých bot, v nichž pak může jít synovi na pohřeb.
Autorka používá v knize nářečí a lidové výrazy a popisuje myšlení lidí silně ovlivněné církví. Proti tomu se těžko bojuje, což ostatně dokazuje i osud hlavního hrdiny románu.
Chudý vesnický chlapec odmítne otcovu pokoru a rezignaci. Hodně čte a hloubá. faráři mu nedávají uspokojivé odpovědi, ty nalézá až u dělníka Hamerníka, který mu ukáže program sociální demokracie, se kterým se Jiří Šmatlák ztotožňuje. Volby ale nedopadnou dobře, což ho zklame.
Autorovy další knížky
| 1963 |  Drašar |
| 1966 | Děti čistého živého |
| 2001 |  Úlomky žuly |
| 1906 | Jiří Šmatlán |
| 1921 | Jan Jílek |
(SPOILER) Román s jednoduchým a přímočarým dějem, který se orientuje na myšlenkový vývoj titulního hrdiny od dětství po smrt. I přes časté užití archaismů a nářečních výrazů je jazyk čtivý a velmi srozumitelný. Na příběhu jsem oceňoval spíše detaily z tehdejšího života venkovanů než nějaké hledání pravdy - která z povahy věci těžko může být nalezena. Je škoda, že takový schopný a přirozeně inteligentní člověk jako Šmatlán nevěnoval více své energie zlepšení svých životních podmínek - viz třeba, že pracoval celý život stejně bez nějakého zvýšení produktivity. Tady mě napadá, že podobný pohled často vidím i dnes.