Jiskra života

Na tuto knihu netřeba dalších recenzí...........

09.08.2011

Tento výjimečný román nám bez obalu a bez notné dávky nonšalantnosti ukazuje dění v koncentračním táboře. Ukazuje každodenní rutinu, jíž se stalo umírání a otrocká práce, při níž byli ostřelováni rozkazy SS.

Je hrozné uvědomit si, že toto není smyšlenka, nýbrž popis událostí, jež vlastně ještě nedávno probíhaly po velké části Evropy. Zdrcující naturalistické popisy ohromují a svědectví, (byť fiktivní) vězně č. 509 dokazuje, jak přízemní a ubohé jsou lidské pudy. Jak sebemenší dávka moci, jenž se ocitne v nesprávných rukou, může snížit hranici lidskosti až na samé dno. Prolínání děje v KT s částmi v nichž vystupuje Neubauer (velitel tábora) ukazuje pohled z druhé strany. Ukazuje vlastní ubohé zdůvodňování o humánním chování k vězňům a k bezduchým sebeujišťujícím výmluvám (Plnil jsem jen rozkazy!).

Nacismus by se svojí krutostí a nelidskost jen těžko v dějinách hledal konkurenta.

06.04.2011

Silná knížka. Pohled na koncentrační tábor ze strany vězňů i příslušníků SS. Právě ono vyprávění velitele tábora Neubauera o ,,nevinném" a ,,humánním" zacházení s vězni mě šokovalo asi nejvíc. Tuhle knihu by si určitě měli přečíst všichni. Ta šílenost Hitlera totiž vycházela z niterných myšlenek, které má každý z nás.

18.03.2011

Pokud můj mozek nenavštíví Alzheimerova choroba, nikdy nezapomenu na situaci z roku 1983 v kasárnách v Holýšově, kde jsem sloužil u černých hadic. V posádkové knihovně jsem si půjčil tento cynický, živočišný, břitký, jemný, morbidní i malinko romantický příběh, uložený do 279 stránek. Jeden večer na pokoji nás navštívil politruk praporu Čukyla a vida že si něco čtu, vzal mi knihu a ironicky všem přítomným předčítal krušné chvíle 509. Ve svých dvaceti letech jsem se při posměchu jeho i některých spolubojovníků styděl. Ne za sebe, nebo za titul který držel těmi špinavými prackami, ale za něho. Až o pár let později jsem pochopil tu paralelu a mrazí mě z ní doposud...

28.02.2011

kniha je strhující, ale to jsou všechny jeho knihy. Asi moje nejoblíbenější kniha od Remarque

15.02.2011

Skvělá knížka. Smutné téma. Nesmíme zapomenout! Doporučuji!

03.12.2010

Nejdelší knížka, kterou jsem za poslední dobu četla a přečetla jsem ji za nejkratší čas :)
Vlastně jsem se Remarquovi stále vyhýbala, ale udělala jsem chybu a teď to hodlám dohnat. Hned se vrhnu na Na Západní frontě klid.
Jen mě moc mrzel konec, nebudu spoilerovat, ale fakt mě to bylo líto.

30.11.-0001

Uchvatná kniha - četla jsem ji asi tak ve čtrnácti letech a úplně mě dostala...Doporučuji!

naprosto úchvatná kniha - vůbec první kterou jsem od Remarqua četla.. a bylo vymalováno :))

30.11.-0001

nemám rád knihy z koncentráků....... ale tenhle román mě doslova vtáhl ... překrásné