Jít nalehko…
Nanao Sakaki
Potulný japonský básník Nanao Sakaki (1923–2008), souputník a přítel Garyho Snydera a Allena Ginsberga, představuje nepříliš známou tvář Japonska mimo svou rodnou zemi. Nevázaný, divoký duch obyvatel rybářských vesnic ostrovů jižního Japonska, horských vesniček, tuláků podsvětí velkých měst, daleko od učesaných čajových salonů vznešené společnosti, který bez peněz a bez domova od konce druhé světové války prochodil velkoměsta, hory a pobřeží oceánů čtyř světadílů. Nepoután zaměstnáním, domácností, náboženskou či politickou ideologií, byl schopen vidět jasně. Výbor poezie v překladu Jiřího Weina.... celý text
Přidat komentář
Jednou přijde den
(těším se)
kdy duše přivolá jeho knihu
(začnu se smát)
však nevím, zda dokážu
(mám strach)
číst řádky nalehko
(pocítím tíhu)
přestat se bát...
/.../
Ve dvacátém prvním století
všechno zmizí
z planety Země
ale někde - -
říká vítr - -
někde ve dvacátém prvním století
žijí Romeo a Julie
žijí Romeo a Julie.
(Nanao Sakaki: Jít nalehko. Básně japonského poutníka)
#letnicteni #3K #klubklatovskychknihomolu #knihomolove #7
Je to jen (pod novým názvem) další vydání výběru básní, které vydalo v letech 2002 a 2004 nakladatelství Jitro. Tehdy se jednalo o rozšířenou a poněkud odlišnou verzi výběru, který v roce 1990 vydalo nakladatelství Pražská imaginace.
Cítím se jako doma mezi aljašskými ledovci,
V mexické poušti, v tasmánském pralese,
V údolí Dunaje, v mongolských stepích,
Na sopkách Hokkaida i na korálových útesech
Okinawy.
A - jednoho slunečního letního jitra
Pěšky se tiše vytratí
A nezanechá po sobě ani stín.
(Autobiografie, str. 135)
Potulný japonský básník Nanao Sakaki, prošel celý svět a byl přitom svobodný a ... Šťastný.
P.S.: Já mohu jen číst a v tichosti závidět