Jizva
Danuta Chlupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499081/bmid_jizva-WyA-499081.jpg
4
489
489
Katarzyně je něco přes čtyřicet a za celý život nevytáhla paty z rodného Polska. Teď však má pro svou firmu otevřít novou pobočku v Ostravě. Od studenta Martina, kterého zaměstná jako tlumočníka, se dozví o tragické historii blízké vesnice Životice: v srpnu 1944 zde nacisté v odvetě za partyzánský útok na příslušníky gestapa zastřelili během jednoho nedělního rána třicet šest mužů. Katarzyna dojde k názoru, že dávný nacistický masakr může mít spojitost s její devadesátiletou tchyní. Na vlastní pěst rozjede pátrání – netuší ale, že pro vztahy v její rodině to může mít osudové následky.... celý text
Přidat komentář
Román je zasazen opět do česko-polského pohraničí, do mého rodného kraje. Snad proto mi bylo vyprávění blízké, stejně jako kniha "Varhaník z mrtvé vesnice". Autorka odkrývá životní příběhy obyčejných lidí. Vyprávění je vedeno ve dvou časových liniích - v době druhé světové války (1944) a v současnosti. Otevírá tematiku česko-polských vztahů a do děje nenásilnou formou také vstupuje (polozapomenutá) životická tragédie.
V začátku se mi trošku pletly postavy, ale postupně mě vyprávění vtáhlo do děje. Ráda čtu i mezi řádky a zamýšlím se nad otázkami života. Je lehké někoho odsoudit na základě nepodložených vyprávění, je lehké člověku ublížit... a toto by si měli lidé často připomínat a nesoudit.
Dvě linky vyprávění: ta ze současnosti je určena pro polského čtenáře na seznámení s realitou v Ostravě a okolí a ta druhá je z druhé světové války- jako fikce na skutečnou historickou událost. Spojení obou dějů je podle mne průměrné. Vítám ale oživení vzpomínek na Životice 1944!
Román volně inspirovaný skutečnými událostmi je velmi čtivý a zajímavý (líbilo se mi, jak mě autorka zavedla na falešnou stopu), nicméně trochu klouže po povrchu a pár věcí mi tam nesedlo, resp. mi přišlo málo uvěřitelných.
Bavily mě obě dějové linky, jedna srdceryvnější, druhá obyčejnější, ale obě velmi prostě a bez snahy šokovat zobrazují život takový, jaký je.
Další kniha od D. Chlupové. Příběh se mi líbil, dobře se četl. O Životicích jsou i jiné knihy, ale myslím, že to vůbec nevadí. Moc jsem zvědavá, jak vše dopadne.
Doporučuji nejdříve přečíst knihu Životice od K. Lednické jako dost čtenářů přede mnou. Budete mít ucelenější pohled na tuto tragédii.
Jinak kniha se četla skvěle a za sebe mohu doporučit.
Kniha je vyprávěna velmi přirozeně, prostým jazykem bez nějakých složitějších metafor, takže se dá přelouskat opravdu rychle.
Katka jede z Polska pracovně do Ostravy kvůli otevření nové pobočky firmy, kde pracuje. A náhodou začne pátrat po osudu své tchyně. A to, co zjišťuje, se jí úplně nelíbí a trochu to s ní zamává... No, ani se úplně nedivím.
Ta historická linka byla daleko zajímavější, je fajn, že se člověk dozví něco o Životické tragédii, i když bych spíš řekla, že v této knize je to jen takový stín toho všeho, co se tenkrát dělo. Kniha má potenciál velkého příběhu, ale je servírovaná tak nějak prostě, jako by se nechumelilo a vyznívá to pak poněkud povrchně. Kdyby byl příběh zpracován více do hloubky, asi by mě kniha položila a já bych pak s chutí dala pět hvězd. Takhle si tu jednu nechám.
Určitě ale stojí za přečtení, o těchto událostech se málo ví a tak každou knihu na toto téma vítám.
Díky za každou knihu, která nezapomíná na minulost, ať byla jakákoliv. Přítomnost i minulost rodinného příběhu pod rouškou životické tragédie. Jako po knize Životice mám chuť se tam vypravit. Zase po čase. Chytla mě za srdce, nejen proto, že od tama pocházím.
... o životické tragédii už jsem četla od paní Lednické. Tady to bylo o stejné události, ale trochu jinak. Nevyvolá příliš emocí, ale i tak to byl zajímavý příběh
Četla jsem nejdříve Varhaníka a řekla jsem si, že Jizvě dám také šanci. Třeba vylepší můj dojem z první čtené knihy, ale nestalo se. Témata mají velký potenciál, ale zpracování autorky mě neoslovilo. Příběh ve mě nedokázal vyvolat větší emoce, plynul příliš rychle a jen tak povrchově. Ale ano, pro připomenutí si naší historie, proč ne.
Od knihy jsem čekala mnohem víc. Současná dějová linka byla hodně slabá a ta z minulosti byla vyprávěná hodně neosobně a chladně.
Kniha je psaná ve dvou časových linkách v současnosti a za druhé světové války, přibližuje smutné události v Životicích. Doporučuji.
Moc hezký příbeh, který mohu s klidným srdcem ocenit 5 hvězdičkami. Jak zde už jiní napsali, je asi lepší si nejprve přečíst knihu od K. Lednické, ale i bez toho si knihu užijete.
Kdybych nejdřív nečetl Životici od Lednické, bylo by to na 4/5. Asi bych byl zmatenej, co se to tady děje, protože kniha životickou tragédii příliš nevysvětlí a nezasadí ji do kontextu. Rozvíjí se zde román, který má životickou tragédii spíše jako podpůrné téma. Takže nejdřív si dejte Lednickou a navažte Jizvou, protože pak tato kniha zasáhne úplně jinak. Není to nejlepší kniha, jakou jsem četl, ale je velmi zajímavá.
Paradoxem je, že originál Jizvy vyšel pár let před Životicemi od Lednické, hlavně na základě výzkumu Mečislava Boráka. Inspirovala se Jizvou Lednická k sepsání své vlastní knihy?
Moc krásne čtení . První jsem četla knížku Zivotice . Knížka jizva byla moc silný příběh . Určitě doporučuji .
(SPOILER) {E-kniha} Po přečtení Životic od K. Lednické jsem pokračovala na podobné notě s Jizvou. Jizva je ovšem beletrie a tak je třeba k ní přistupovat. Autorka události léta 1944 a postavy spojí se současností. Její příběhy jsou uvěřitelné, děj odsýpá a příběh je celkově hezky napsán. Jak to dopadlo v roce 1944 se ví. Konec knihy v současnosti je otevřenější. Katka českou misi zvládne, novinářka dokonce dostane cenu. A co překladatel a dcera, seznámí se? A synátor se vrací, nebo jede na dovolenou? No a Marta z toho nakonec vyjde dobře, ač té už je to jedno. Určitě doporučuji k přečtení a zamyšlení.
Audiokniha. Kdo jste nečetl knihu Životice, doporučuji, lépe pochopíte souvislosti. Kniha je velice líbivá, historická linka zajímavá, linka ze současnosti není rušivá, hezky do příběhu zapadá. Hlas paní Hybnerové není z nejpříjemnějších, nicméně knihu načetla vysoce profesionálně, takže jsem si rychle zvykla.
Za mě skvěle napsaný příběh se zajímavým pohledem současnosti. Prolínání časových linek je trošku náročnější, ale poutavé. A díky tomu, že jsem znala problematiku Životic, četlo se to dobře.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus osudy lidí česko-polské vztahy pátrání v minulosti rok 1944 Ostravsko prolínání minulosti a současnosti oběti nacismu Životická tragédie (1944)Autorovy další knížky
| 2021 |  Jizva |
| 2023 | Varhaník z mrtvé vesnice |
| 2024 |  Třetí terapie |
Moc se mi tahle knížka líbila,četla se tak rychle až jsem si na konci říkala,proč nebyla detailnější,více obsáhlejší,prostě jsem se s ní nechtěla tak brzy rozloučit.