Jméno růže

10.05.2015

Úžasná kniha s fascinující atmosférou.

06.05.2015

Skvělá kniha, která ohromí několika úrovněmi příběhu a žádná z nich nenudí. Umberto Eco mě mile překvapil a určitě se k němu jednou vrátím.

28.04.2015

Kniha je na můj vkus místy až příliš sofistikovaná - občasné popisy středověkých herbářů a literárních děl, které opravdu znají jen ti nejsečtělejší ze všech sečtělých, jsou trochu únavné. Autor rád dává najevo svoji vzdělanost a inteligenci. Nicméně jinak se jedná o skvělou detektivku, která perfektně vystihuje brutální a mrazivou atmosféru středověku. Doporučuju víc jak film (který je ovšem také velice povedený)...

14.04.2015

Nejprve jsem viděla film a úplně mě uchvátil. Později jsem měla jméno růže v povinné četbě k maturitě, neváhala jsem a přečetla jsem jí jedním dechem. Tato historicko dobrodružná detektivka je přesně žánr pro mě. Vynikající kniha, kde všechno do sebe zapadá a děj je stále napínavý. Je těžké se od knihy odtrhnout.

26.03.2015

Bylo to mé další setkání s audioknihou, viděla jsem film a nejspíš četla klasickou knihu. Toto mi bylo doporučeno jako nejlepší zpracování napínavého příběhu ze středověkého kláštera. Audioknihy mají svoje kouzlo, když máte unavené oči, předčítá vám někdo jiný, v tomto případě starý mnich v podání Josefa Somra vzpomíná na své mládí. Je to zpracováno dramaticky, herců zde vystupuje víc. Každá kapitola začíná stejně...na počátku bylo slovo, to slovo bylo u boha, to slovo bylo Bůh...psal se rok 1327...Líbilo se mi to.

13.03.2015

Prokousal jsem se tim, ale pro me to byl jeden z nejhorsich literarnich zazitku. Zapletka nakonec nebyla uplne marna, ale celkovy dojem je hruza...

12.03.2015

Četla jsem již podruhé. Kvalitní kniha, která se místy čte těžce a vyžaduje hodně přemýšlení, místy děj utíká, ani nevíte jak... v každém případě při druhém čtení už se vytratil ten dokonalý moment překvapení, při kterém vám spadne brada, tak jak to v závěru dokáže připravit jen Umberto Eco.

27.02.2015

Naprosto úžasná kniha. Přečetla jsem jí jedním dechem. Vzhledem k tomu, že jsem v době, kdy se mi poprvé dostala do ruky, maturovala z latiny a věnovala se dějinám Evropy mne naprosto uchvátila. Navíc mne zaujal i koncept postmoderního románu - intertextualita, několik příběhových linií, prolínání stylů vyprávění. V nadšení jsem si po přečtení Jména růže koupila několik dalších Umbertových knih a zděšeně zjistila, že žádnou nejsem schopná dočíst - všechny ostatní mi připadali naprosto příšerné, zmatené a těžkopádné.

09.02.2015

Trochu detektivka, trochu strašidelný příběh, trochu historie, trochu dějiny náboženství... zvláštní kniha.
Jak ale jednou někoho lapí, nelze se odtrhnout. Alespoň pro mě to platilo absolutně. Vracela jsem se k ní mnohokrát a vždy jsem objevila další rozměr.
Dovedl mě k ní stejnojmenný film, který mě kdysi velmi zaujal, ale po přečtení knihy jsem musela uznat, film je jen slabý odvar. Tu mnohovrstevnatou knížku lze totiž převést na filmové plátno jen velmi těžko.

01.02.2015

Vedle moudrostí platných na věky jsem si cenil i propracovaného kontextu dávno překonaných náboženských dogmat. Tato kniha nepropaguje Boha, nepodává svědectví o něm, ale ani jej nepopírá. Je mnohoznačná, jak píše překladatel do češtiny Zdeněk Frýbort, ale nikoliv nejasná. Mě osobně vedla k mnoha zamyšlením nad středověkem, nad příčinou a následkem, nad "prima causa efficiens". Nečekejte žádnou jednoduchou materii vedoucí k rychlému poznání. Myšlenka i příběh z ní stvořený jsou vyjádřeny poměrně alegoricky. I když některé pasáže jsou jasné a nezaměnitelné.... Nakonec, čtenáři mého komentáře, posuď sám na základě následujících citací:

"Korán, bible nevěřících, zvrácená kniha... Kniha, která obsahuje moudrost odlišnou od moudrosti naší. Chápeš asi, proč ji uložili sem, kde jsou lvi a stvůry. (...) Tato zóna zvaná LEONES obsahuje knihy, které zakladatelé knihovny považovali za knihy lží."

Řeč opata k Budově opatství, když vysvětluje koncepci její stavby, která přejímá zlatou reguli (svatou trojci):

"Trojice, tři byli andělé, kteří navštívili Abraháma, tři dny strávil Jonáš v břiše velryby, tři dny Ježíš a Lazar strávili v hrobě, třikrát Kristus požádal otce svého, aby od něho odňal kalich hořkosti, třikrát poodešel, aby se pomodlil s apoštoly. Třkrát ho Petr zapřel a třikrát se objevil po vzkříšení."

Nebo tohle:

"Obávej se, Adsone, proroků a těch, kdož jsou ochotni zemřít za pravdu, protože obvykle nechají spoustu jiných lidí zemřít s sebou, často před sebou a občas místo sebe." .......ovšem, je tohle ještě jednoznačné a nezaměnitelné?

A závěrem trochu humoru:

"Přišel do konventu kazatelů a řekl, že ničeho nepojí, nedají-li mu kus kutny bratra Jana, aby ji choval jako relikvii, a když ji dostal, vytřel si s ní zadek, odhodil na hnojiště a pomocí tyče ji válel v lejnu a volal: Běda, pomozte mi, bratři, ztratil jsem na latríně světcovu relikvii!"

"Gott ist ein lautes Nichts, ihn rührt kein Nun noch Hier..."

Ora et labora!

20.01.2015

Velká očekávání, která jsem měla od Jména růže, se bohužel nenaplnila. Asi jsem byla na nejklasičtějšího Eca přemotivovaná z geniálního a zábavného Pražského hřbitova. K dočtení Jména růže jsem se musela hodně přemáhat, protože jsem si pořád říkala, že patří k tomu, co by trochu vzdělaný člověk měl mít načteno. Asi je to tím, že mě hlavní zápletka za celou dobu vůbec nechytla a během čtení jsem se totálně ztrácela ve zdlouhavých popisech a monolozích.

18.01.2015

V polovině jsem si ještě stále říkala, proč to čtu. Pak ale přišel zvrat a poslední čtvrtinu jsem četla s očekáváním, jak se děj vyvine. Umberto Eco vylíčil tehdejší dobu tak přesvědčivě, že jsem si párkrát musela ověřit fakt, že ještě žije. I když mi tato tématika středověké filozhofie a teologie není blízká, tak jsem se musela obdivovat rozhovorůmn mezi mnichy. To jak Umberto Eco vyjadřovalů své myšlenky, které plynuly i přes několik stránek, jak si dokázal oponovat ve svých názorech a přitom tam nechat místo pro utvoření vlastního názoru, to je znak opravdu velkého a velmi vzdělaného spisovatele.
Závěrem chvi říct, že taková literatura, i když místy zdlouhavá a nudná, vede lidstvo k samostatnému myšlení a kulturně ho obohacuje. Škoda, že takového cíle nechce dosáhnout více autorů.

06.01.2015

Prvá z kníh, ktoré dnes pre seba označujem ako Veľké či skôr Veľkolepé rozprávania. Eco vie nádherným, čítavým a pri tom kultivovaným spôsobom rozprávať príbeh, ktorý chce ponúknuť svojim čitateľom. Nepodkladá sa im, netlačí na nich, len im dáva veľkorysú možnosť byť účastní na jeho rozprávaní. Meno ruže má tú vzácnu vlastnosť, že sa v ňom môže nájsť viacero druhov čitateľov, či dokonca ten istý čitateľ v rôznom veku, či duševnom rozpoložení. Meno ruže môže byť pre vás stredovekou detektívkou, filozofickým pojednaním alebo čímkoľvek medzi tým. Najpopulárnejšie a podľa môjho skromného názoru zatiaľ i najlepšie Ecovo dielo.

04.01.2015

Hodně dlouho mi trvalo než mne tato kniha vtáhla. U mne to bylo zřejmě kvůli tomu, že kláštery a středověcí křesťanští myslitelé mne dvakrát nepřitahují, ale nakonec zvítězila zvědavost kdo, že je ten vrah. Pro křesťany jsou velmi obsažně popsané historické reálie zajisté velkou předností knihy.

30.12.2014

Skoro bych strhla jednu hvězdičku za teologické pasáže, kterých na můj vkus bylo moc. Ze začátku byly poučné, ale pak se už jen točily dokola... Ale chápu, že jsou pro strhující příběh důležité.

30.11.2014

Prijemna kniha. Chcela som si ju precitat skor ako si pozriem film, tak som sa do nej pustila s dost velkymi ocakavaniami. Pribeh je napisany dobre, ale nenamietala by som, keby bol trochu dynamickejsi, putavejsi.

Dost ma sklamalo aj to, ze som uz od priblizne polovice knihy vedela, kto je vrah. Ale kazdopadne je to zaujimave a hodnotne dielo.

Moje hodnotenie: 80%

21.11.2014

"Kniha knih" ... skvěle a barvitě popsaný příběh,
Musím dodat, že film byl stejně skvělý jako kniha (Sean Connery v hlavni roli)

09.11.2014

S knihou jsem několik měsíců zápasil. Pořád jsem se nedokázal naladit na stejnou vlnu, až ke konci jsem přistoupil na způsob vyprávění a knihu dočetl. Jednotlivé teologické části, kterých během příběhu přibývá mě stále více rušily. Bez nich by to nebylo jistě takové, ale za sebe musím říci, že té "teologie" bylo na mě trochu moc - byla to hlavní brzda, proč jsem se nemohl pořádně začíst do příběhu. Tak či onak je kniha výborně zpracovaná. Vydání od Arga je úžasné a plně vystihuje ducha knihy. Určitě si pořídám další - ikdyž momentálně potřebuje můj mozek tak trochu prázdniny :) Co se týče hodnocení, tak nemůžu dát méně než 5hvězdiček. Je to skvostná kniha, ze které jde s každou stránkou respekt. Výborná práce!

03.11.2014

Co říct jiného na Eca, než že úžasné, strhující či monumentální.