Drak spí
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445610/bmid_drak-spi-fPH-445610.png
5
1987
1987
Josef Bergman série
< 7. díl >
"Některá tajemství je lepší zapomenout" V zapadlé jihočeské vesničce se před čtrnácti lety odehrálo něco, o čem Eliščina matka už nikdy nechtěla mluvit. Dospělá Eliška se teď vrací, aby dávné události pochopila. Po jejím příjezdu však zmizí mladá žena a další je zavražděna. Spojitost zločinu se starým nevyřešeným případem nakonec přivede na scénu Josefa Bergmana. A kriminalista během pátrání po vrahovi zjišťuje, že místní před ním tají temnou minulost i vlastní skříně plné kostlivců.... celý text
Přidat komentář
Drak spí byla třešnička na dortu této skvělé série, jen velká škoda, že není více dílů. Paní Klevisová je skvělá spisovatelka detektivních příběhů.
Oproti předchozímu příběhu hodnotím Draka opět vysoko a těší mě to. Výborná uvěřitelná detektivka z reálného českého prostředí.
Michaela Klevisová mě baví. Jakékoliv prostředí umí popsat tak, že to přímo vidím před sebou. V tomto případě malá zapomenutá vesnička na konci světa, nedaleko rakouských hranic. Lidé nejsou černobílí, mají svoje lepší i horší vlastnosti a všechny jejich příběhy a osudy na mě působí lidsky, uvěřitelně.
Během čtení každé knížky od MK mám ale dilema - jak to čtení zpomalit, abych mohla být ještě o kousek déle ve společnosti Josefa Bergmana a jeho kolegyně Sylvie?
Po ponuré severské krimi jsem zavítala do jižních Čech na rakouském pomezí. A musím říct, že tato vesnička, obklopená lesy a bažinami, s pohnutou historií, si s tou severskou moc nezadá. Michaela Klevisová umí vytvořit tu správnou atmosféru a vykreslení lidských charakterů jí jde, řekla bych, ještě lépe. Když se výše uvedené promíchá, vznikne výborná detektivka s přesahem. Napínavé, zajímavé čtení, tato autorka je ,pro mě, česká sázka na jistotu.
Vubec jsem se nemohla zacist. Ostatni klevisocky sem vzdycky zhltla, ale tahle mi trvala snad mesic.
Jedním slovem lahoda. Autorce prostě tyhle venkovské příběhy a rozplétání sousedských vztahů sedí jako ulité. K tomu bravurně zvládá popisy prostředí a navození té správné, venkovské atmosféry, až jsem nemálokrát vzpomínala na babičky starý dům a okolní krajinu. Díky za tuhle exkurzi a už teď se těším na autorčin další počin, protože její knížky jsou prostě super!
Drak spí je moje druhá detektivka od Michaely Klevisové a opět hodnotím kladně. Nenásilný civilní příběh, ve kterém hrají prim mezilidské vztahy a místo, kde se příběh odehrává. Popisky jsou příjemně krátké a svižné, přesto si vesnici a okolí dovedu živě představit. Je to velmi osvěžující změna po tom, co jsem četla Stvůru od Kateřiny Trpkové, která sice je velmi popisná, ale zdlouhavá, nudná a v naprosto zbytečných pasážích, které příběh nikam neposouvají.
Ale zpět k Drak spí. Knihu jsem přečetla během víkendu, pro mě osobně měla příjemný spád a dělení textu do kapitol. Asi ve mně nezanechá tak silný dojem jako detektivky Tany French nebo Petera Maye, ale rozhodně si ráda přečtu další, styl autorky je mi blízký.
Velice čtivá nenáročná detektivka, moje druhá kniha od autorky, Při četbě se dobře relaxovalo.
Na knihu jsem narazila na sociálních sítích a v první chvíli jsem si myslela, že se jedná o pohádku (na sociální síti o ní psaly a mluvily influencerky-matky). Ale není tomu tak.
Je to má druhá kniha od autorky (čtená hned po dočtení první: “Kroky vraha”) a mám na autorčino psaní stále stejný názor. Škoda. Protože jsem čekala, že u tak-aspoň za mě-známé (na sociálních sítích) knihy možná došlo k napsání čtivé knihy, leč není tomu tak.
Ovšem dle recenzí níže (o hodně níže, musela jsem projet několik stran recenzí, neb tady se to hemží velmi dobrými ohlasy na knihu, až jsem měla dojem, že jsem četla zcela jinou, než recenzenti pode mnou) jsem se rozhodla poslechnout i audiorozhovor v rámci rozhlasového pořadu: “Blízké setkání”, který byl se spisovatelkou veden paní Terezou Kostkovou a trochu jsem na tu čtivost změnila názor. Spisovatelka v rozhovoru uvádí, že její spisovatelský vzor je BJ Jamesová, která hodně vykresluje prostředí i postavy a píše rozvláčněle. A autorce této knihy takové detektivky chyběly ve veřejné knihovně, neb má takový styl psaní ráda a tak jí nezbývalo, než si napsat vlastní detektivku. I přesto mi přišlo, že v této knize moc vyvolán strach či podezíravost mezi obyvateli nebyla (čekala bych větší vzhledem k velikosti “obce”) a asi znám mnohem lepší knihy, co se týče vykreslení atmosféry či psychologické analýzy postav. Ale o tom to není, byť min. pár recenzentů (nečetla jsem všechny u této knihy, jen cca polovinu) knihu i autorku bere na roveň zahraničním autorům detektivek. Četla jsem před dvěmi autorčinými knihami Jo Nesba (konkrétně: “Sněhulák”) a ta mi přišla také rozvleklá, ale na knihy autorky neměla, což je tím, že autorka tento styl (rozvleklý, popisný,…) miluje.
Tato recenze obdobně jako mé všechny recenze není nic osobního vůči autorce, týká se pouze knihy. Za mě jsem se do čtení knihy musela nutit (ale to je tedy tím, že autorka knihy tento styl miluje a já to mám tedy bohužel naopak) a závěr pro mě byl vcelku zklamáním. Nejen pro svůj závěr, ale i tristním vyřešením situace související s obyvateli a nikoliv trestným činem vraždy, konkrétně se to týkalo práva. Chápu, že autorka nemůže znát vše, ale ovlivňuje svým psaním čtenáře, kteří pak “obecné” informace (nesouvisející s místem, postavami a vraždou, ale týkající se “běžných” informací) mohou přijímat za pravdu a přitom stačí si informaci ověřit u kamaráda/známého právníka či přinejhorším aspoň otevřít internet (nebo raději zákon samotný, ačkoliv čtení zákona nemusí být pro laika vždy snadné a mám pro to pochopení. SPOILER: Osvojení (pojem “adopce” český právní řád nezná, tudíž by správně v knize nemělo být slovo “adopce” vůbec použito) neznamená, že sourozenci nejsou sourozenci, neb nemají biologické předky. Právně sourozenci navždy budou a tudíž spolu nesmí udržovat láskyplný vztah založený na lásce lidí, kteří se mají rádi a nejsou důvody, aby tomu tak být nemohlo (nejsou příbuzní). KONEC SPOILERU.
ZÁVĚR
Negativa: Kniha v jistém smyslu zajímavá, prolog vyvolává falešnou naději, že tato kniha bude svižná a velice napínavá, prolog jako jediný psán v “ich formě”(může být trochu matoucí a vlastně netušíme, kdo to pronáší, byť asi víme), detektivní zápletka se objeví až na 92. straně (byť se do té doby aspoň čtenář seznámí s protagonisty a fandí Eli při zjišťování pravdy) , rozvláčněnost (místy jsem se musela do čtení nutit), závěr lehce zklamání (SPOILER: Zklamání ovšem jen částečné, neb vyšetřovatel již byl blízko. KONEC SPOILERU.) a právní “paskvil” na úplný závěr celému dojmu také moc nepřidal.
Pozitiva: zajímavé místo, žádná vražda brutálním způsobem (obdobně jako autorka jsem radši, když nemusím číst něco zvráceného či šíleného; ani to není třeba, neb každá vražda je hrozivá sama o
sobě), dvě linie knihy (vyšetřování vraždy a Elina touha zjistit, co se před 14 lety stalo).
Opět poslechnuto jako audiokniha, asi třetí u mě a zatím se mi tenhle příběh líbil nejvíc, moc mě to bavilo.
Nádhera. Tyhle "civilní" detektivky, kde vyšetřovatelé jsou jen jednou z postav a nestrhávají na sebe zbytečně pozornost se mi poslední dobou líbí nejvíc. Navíc to prostředí našeho venkova a spletitosti příběhů lidí, kteří si denně "vidí do talíře" je autorčina největší doména. Takže nezbývá než se těšit na další příběh (už aby vyšel). A hlavně žádné zahraniční dovolené pane Bergmane.
Opět psáno v lehkém duchu o starostech a plánech všedního dne, kam se vetře zlá událost s velice překvapivým koncem. Napínavé v únosné míře a přečetla jsem opravdu rychle protože zaujalo a nepustilo. Už mám v plánu další knihu této autorky.
Tahle detektivka od MK se mi líbila asi nejvíc. Krásně popsané postavy, atmosféra venkova, zajímavé umístění i zápletka.
A poprvé jsem si asi v půlce knihy tipla vraha,ale zážitek mi to nepokazilo, protože jsem si nespojila všechny souvislosti a na závěr jsem byla stejně překvapená. Za mě super knihy!
Moc se mi líbí styl, jakým paní spisovatelka píše. Její knihy se mně potom tak hezky čtou. A nezklamala mě ani tato detektivka z jihu Čech. Doporučuji.
Musím říct, že jsem fakt ráda, že jsem dala Klevisové nedávno znovu šanci, protože fakt umí psát. Neskutečně čtivá detektivka, prostředí českého venkova, propracované postavy. Je super, že v našich českých reáliích nejde po nějakých senzacích a psycho vraždách, ale jede na vlně takových těch rodinných a spíš vztahových vraždách, to mě ba.
Takže rozhodně příště v knihovně beru další.
Opět jsem měla problém se začíst. Po určité chvíli už ale měl děj spád. A za přečtení kniha rozhodně stála.
Úžasná detektivka! Jedna z mála knih, kde se vrah neodhalí už v polovině příběhu. Krásný popis, dobrá zápletka. Prostě super. Pro mě první kniha od této autorky, ale už mám připravenou další
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány incest blata vesnice jižní Čechy české detektivky a krimi sousedské vztahy poválečné odsuny Němců české romány
Autorovy další knížky
| 2020 |  Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Konečně jsem se dostala k detektivce tolik oceňované české spisovatelky! Teprve až když jsem knihu začínala číst, zjistila jsem, že se jedná už o sedmý díl celé detektivní série a trochu jsem se bála, že se nebudu chytat. Ale ono to vůbec nevadilo! Detektivní příběh z mých rodných jižních Čech si prostě plynul sám o sobě.
Moc se mi líbilo, jak čtivě a zároveň hutně a plně byla kniha napsaná. Doslova jsem hltala každé jednotlivé slovo. Promyšlený příběh se zajímavou zápletkou mě úplně vtáhl a kdo je vrah jsem netušila téměř až do poslední chvíle.
Tak teď už i já vím, co na té Klevisové všichni vidí! Těším se, co dalšího si od ní přečtu.