Dům na samotě
Michaela Klevisová
Josef Bergman série
< 3. díl >
Výtvarnice Nela po rozchodu s přítelem zůstala sama ve starém mlýně, který původně s partnerem chtěli zrekonstruovat. V téže době bylo v nedalekém lese nalezeno tělo mladé dívky, ucházející se o práci v místních dostihových stájích. Při vyšetřování vyjde najevo, že oběť byla naposledy spatřena s bývalým Neliným přítelem. Dvě podobně provedené vraždy se nedávno staly v Praze, a tak není divu, že dosud poklidnou středočeskou vesnicí začne obcházet strach. Přesunul se sem z hlavního města sériový vrah?... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Detektivka se mi líbila. Starý mlýn, venku obchází vrah, zvláštní vztahy na "dědině". Spisovatelka skoro vždy nechá zamordovat jednu z postav, která se chová jakžtakž normálně. Vanda je zpočátku vykreslena jako pěkně uťápnutá, ale pak se to rozjede. Za mne bych vyzdvihla Nelu, Olgu a Dominika. Zajímalo by mne, jak autorka přišla k vykreslování tak reálného negativního chování mužů v jejich knihách, ale to se asi nedovím :o) Řešení případu sériového vraha tak trochu na vedlejší koleji. Zajímalo by mne jak to dopadlo s Radimem a kdo za tím byl. Asi nejpěknější část knihy je závěrečný rozhovor Dominika s Olgou a u Epilogu jsem brečela dojetím.
Výborná, napínavá a velmi čtivě napsaná detektivka. Skvěle vykreslené postavy a prostředí, propojené události i z minulosti, prostě radost číst......mohu jen doporučit.
Paní Klevisová prostě umí a ani touto knihou mě nezklamala. Jedná se o dosti poklidný díl z krásného a rovněž klidného prostředí, které umí paní autorka skvěle popsat do posledního detailu. V této knize se navíc velmi vyřádila z tvorbou postav, jejichž osudy se vzájemně propojovaly a byla radost do číst.
Autorka opět nezklamala, byla to už několikáté k Ina, kterou jsem od ní četla a určitě ne poslední.
Krásný a poutavý příběh se špetkou napětí. Velmi povedený detektivní přínběh z krásného prostředí.
Knížka se četla skvěle. Výborně vykreslené postavy, člověk se s nimi žije, kdykoliv se Nela bála, bála jsem se s ní. Určitě si přečtu od autorky další knížky.
Zbytečně jsem se bála u první detektivky autorky, že s dalšími knihami půjde kvalita dolů. Nešla.
Paní Klevisová umí výborně popisovat povahy lidí, vztahy a i prostředí v knize bez toho, aniž bych si řekla, že je toho či onoho moc. Pro mně opravdu tak akorát. Takže spokojenost. :-)
Znalost prostředí stájí mě od autorky mile překvapila. Děj není uměle natahovaný, pěkně odsýpá. Postavu vraha jsem nečekala a přečetla jsem ji jedním dechem, i když jsem se dlouho odhodlávala ke čtení.
Kdysi jsem sáhla po Ostrovu šedých vlků a ... nedočetla jsem ho. Nějak jsem se nemohla začíst. Pár měsíců zpátky jsem si vzpomněla, že bych si zase mohla přečíst nějakou tu detektivku, a rozhodla jsem, že zase zkusím něco od Klevisové. Vybrala jsem si knihu Drak spí a přečetla jsem ji jedním dechem. V případě Domu na samotě tomu nebylo jinak. Jen jsem došla k závěru, že příště sáhnu po prvním dílu série, pak po druhém atd. atd. Detektivky moc nečtu, ale "Klevisovky" mě asi nakonec budou bavit :D.
Na knihách paní Klevisové mě vždy nadchne propracovanost charakterů a až puntičkářská znalost prostředí. Velmi sympaticky působí celý policejní tým soustředěný kolem lehce nabručeného a respekt budícího českého Barnabyho. Ten se autorce opravdu povedl. Naprosto logické a lidsky obyčejné rozuzlení případů je osvěžující.
Dobré to bylo, to jo, četlo se to fajn a bylo v tom to pravé detektivkové uspokojení (jakože postupně tuším, odkud vítr vane, ale stejně je v závěru kousek toho překvapení). Postavy opět zajímavé, rozmanité, některé sympatické, jiné na kopanec. Tak to má být. Ale celkově to tentokrát nebylo tak strhující a originální jako jiné knihy ze série. Některý motivy se, zdá se mi, už malilinko opakují (koncentrace silných, nezávislých, osamělých žen, které žijí v děsných vyhnálovech, je v knihách Klevisové nadstandardní, řekla bych :-). Ale neva. Oproti jiným, které jsem dokázala zhltat za večer (zejména Drak spí), to bylo slabší a ne tak strhující, ale pořád výborné. Na české poměry fantastické.
Ačkoli jsem ke knížce přistoupil tak nějak z nutnosti, že zrovna nebylo co číst, musím říct, že velmi milé překvapení. Klobouk dolů a přání aby se autorce dál dařilo v její tvorbě. Tato knížka mě opravdu potěšila, až jsem na konci litoval, že už je konec. Děkuji pěkně.
Ano, to se mi moc líbilo. Žádné umělé nafukování knihy, co mělo být napsáno, to napsáno bylo, co se mělo stát, to se stalo. Za mě opravdu velice povedený detektivní příběh. Doporučuji.
Už před časem zklamaná jsem přestala číst moderní českou prózu. Až teď (díky databázi) jsem se odhodlala ochutnat Klevisovou. A to teda stojí za to! Tento typ detektivky mi vyhovuje - zajímavý příběh, žádný thriller, český jazyk nekořeněný anglizmy a anglickým slovosledem. Všechno souvisí, vrah není nadpřirozená bytost, prostě má to logiku, spád a v noci spím klidně. Takže mě čeká další její detektivka co nejdříve.
Štítky knihy
vraždy koně detektivní a krimi romány zfilmováno tajemství české detektivky a krimi zmizení lidí koňské dostihy rodinná tajemství Cena Jiřího Marka
Autorovy další knížky
2020 | Drak spí |
2021 | Prokletý kraj |
2017 | Zmizela v mlze |
2019 | Sněžný měsíc |
2023 | Vraní oko |
Tato kniha se mi od autorky zatím líbila nejvíc . Ty koně a velmi zajímavé postavy, taková románová detektivka. Bavilo mě to…