Kdo jinému jámu kopá
Marie Rejfová
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/341526/bmid_kdo-jinemu-jamu-kopa-Tua-341526.jpg
4
508
508
Josefína Divíšková série
< 2. díl >
SLEČNA MARPLOVÁ PO ČESKU? MLADÁ. SVÉRÁZNÁ. UČITELKA. Poklidný život městečka ležícího na brdském pomezí rozvíří smrt výstřední učitelky. Josefína Divíšková, mladá malířka původem z Prahy a rovněž učitelka, jež v Brodu nalezla dočasné útočiště, začne rozplétat nitky případu stylem (a s humorem) jí vlastním. Kdo a z jakého důvodu mohl zabít Alenu Výbornou, která byla možná trochu praštěná, ale nikdy nikomu neublížila? Jak s případem souvisejí drsní majitelé místního autobazaru, manžel oběti Rudolf Výborný, mentálně zaostalý mladík Pavel Řábek či další z učitelek brodského gymnázia, Běta Benčáková? Podaří se Josefíně odhalit pozadí skandálního zločinu dřív než kriminalistům? Nebo bude muset spolupracovat s komisařem Tvrdíkem, který je sice sympatický a zatraceně dobře vypadá, ale přesto – nebo možná právě proto – jí pije krev víc, než je zdrávo?... celý text
Přidat komentář
Nenáročné a oddychové čtení s příjemně potrhlou hlavní postavou. Akorát nejsem asi cílová skupina.
Mrtvol jak v Midsomeru! Učitelka Josefína, co nemá nikdy ústa líná, je v tomto díle nějak protivnější než v tom, ve kterém jsme se seznámily, což byl díl, který začíná lyžařským "závodem". Trochu mě překvapilo, že toto je díl první, ale je to nejspíš jedno, protože postavy žádným extra vývojem od jámy k lyžím neprošly:).Poslouchám v audio verzi, proto v pořadí, v jakým to Zdeňka Žádníková načte. U toho řídím, myju nádobí a tak. Asi bych si to sama nečetla, když mi to čte někdo jiný, dobrý.
Milujem takéto knihy. Autorka píše s ľahkosťou a vtipom, postavy sú úžasné. Hlavná postava mi je veľmi sympatická, Josefína, ktorá sama seba neberie príliš vážne v kontraste so svojou usporiadanou sestrou, ktorá má rada víno a život, je vtipná, inteligentná a má slabosť na istého ženatého komisára. Josefína mala kedysi babičku, pravú dámu, rafinovanú a dekadentnú. Jej vplyv na Josefínu je stále značný, aj keď je už stará dáma dávno po smrti. Jej pohľad na život bol perlou celej knihy a ostatne aj celej série.
Příjemné, humorné čtení, u kterého člověk výborně zrelaxuje třeba po vánočním gruntování. Dobrá zápletka, trošku potrhlá hlavní hrdinka Josefína a zajímavé vyústění případu dělá knížku čtivou.
Jedno z babiččiných mouder: "Jsou tři základní věci, které každá normální žena potřebuje, Josefínko. Kvalitní čokoláda, dobrá cigareta a čerstvě umletá káva- Můžeš to sice na chvíli nahradit sexem, ale je to jen dočasné řešení."
Rozvedené ženy po čtyřicítce to mají zřejmĕ tĕžké, atmosféra malomĕsta s námĕstím mĕ vždy dojme, bohužel zločin byl jako vždy fádní, co nového lze vymyslet. Babička klidnĕ ještě mohla být živá. Volba jmen a příjmení byla skvĕlá, Tvrdíka Josefínĕ přejí.
Oddechovka, určená zřejmě primárně ženám, mě pobavila. Nečekala jsem super napínavou detektivku, ale spíš chvíle pohody u čtení a u kávičky. Nevadilo mně, že jsem pachatele "odhalila" již v první polovině knihy, naopak mě bavilo napětí a jiskření mezi Josefínou a detektivem. Jestli chcete hodit všední starosti za hlavu a trochu si "odfrknout", doporučuji sáhnout po této knize.
Respektuji ostatní komentující, kterým se kniha líbila nebo jim nepřišla tak špatná, ale pro mě je to opravdu slabota. Tímto se tedy omlovám za zbytek svého komentáře.
Postavy (tím myslím jejich charakter i chování) působí jako karikatury, kniha nevytváří žádné napětí a ani nepřináší důvod, proč by se měl čtenář o vraždu a její rozuzlení zajímat. Všechna témata se berou na lehkou váhu, vražda, nevěra, pohřešovaná osoba, takže v tomto smyslu je to opravdu lehké čtivo. Ale tak lehké, až je to blbé :( Ani vtipné to není. V souvislosti s textem mě napadá bohužel hlavně slovo přízemní. Česká slečna Marplová to není ani náhodou, postrádá to eleganci psaní Agathy Christie a vlastně i uspokojující pointu. Jediným výraznějším kladem je, že se kniha čte opravdu rychle. A obálka je pěkná.
Taková lehká oddechovka, četla se sama, detektivní zápletka byla celkem povedená, pokud se naskytne příležitost, ráda si přečtu další knížku ze série.
Taková jednoduchá detektivka. Jako letní nenáročné čtení ideální, ale žádný wow moment se nekonal.
Skvělá oddychovka. Něco mezi detektivkou a červenou knihovnou. Neurazí. Ale náročnější čtenáři nechť radši sáhnou třeba po M. Klevisové.
Vzhledem k negativním komentářům jsem neměla velké očekávání, ale kniha mě docela příjemně překvapila. Josefína mi byla sympatická, příběh čtivý, i když některá místa byla slabší, celkově pohodová detektivka.
Knížka se mi velmi dobře četla, měla spád. Detektivka s humorem. Příjemné oddychové čtení. Určitě se v budoucnu k autorce vrátím.
Místy je to vtipné, místy jsou tam zbytečnosti (spodní prádlo hrdinky mě fakt nezajímá), je to dost předvídatelné (i když jako vraha jsem tipovala i někoho jiného).
Ale co mi tam opravdu vadí jsou neustále zmínky o předešlé knize a případu při kterém se Josefina dala dohromady s Tvrdíkem ("to ona schovala tu misku" a podobné narážky). Normálně mi to nevadí, naopak (pokud to není moc spojlerové, když jsem tu předešlou knihu nečetla). Jenže tady žádná předešla kniha není, tohle je snad první díl? Nebo chyba všude, kde je to takhle uvedeno?
Štítky knihy
vraždy ženy humor Česko, Česká republika česká literatura české detektivky a krimi pátrající amatér maloměstoAutorovy další knížky
| 2017 |  Kdo jinému jámu kopá |
| 2018 |  Komu straší ve věži |
| 2017 | Kdo má pod čepicí |
| 2015 | Čarověník |
| 2019 | Kdo maže, ten jede |
(SPOILER) Phobos a Deimos.
Knihu jsem si koupila už před drahně lety, otevřela ji a… na úvodním učebnicovém (a tudíž kapitálně nudném) popisu aktérů dramatu se zasekla a odložila ji.
Po cirka pěti letech moje shovívavost rozkošatěla a vykvetla, otevřela jsem knihu znovu a přes začátek se nečekaně lehce přenesla. Jenže už ve čtvrtině jsem si byla jistá – nečtu detektivku, nýbrž od reality odtržený sitcom. Jo, občas jsem se zasmála. Ale ani v tomto druhu literatury není přípustné, aby (například) ovocné stromy někdo prořezával v létě. Jako fakt ne.
Flirtování hlavní hrdinky s mužem, jehož zavražděná manželka ani nestačila vychladnout, z toho se mi zvedal kufr. Josefína byla nejslabší složkou díla, které obecně nemělo téměř žádnou úroveň. Chovala se jako zastydlá puberťačka (původně jsem chtěla napsat jako nadržená blbka, ale budu slušná). Ty nejhorší vtipy na adresu policistů jsou něžné oproti tomu, jak tuto složku státní výkonné moci vylíčila autorka – jako sbírku potrhlých idiotů.
Závěrečnou třetinu jsem nějak překonala potácejíc se na vlně nepochopitelného bizáru. Bylo mi dočista ukradené, kdo je vlastně vrah, proč si vyloženě chudobná Josefína najme taxík na cestu do Prahy (a vyhodí celý nákup do kontejneru), proč je tak unešená z Tvrdíka (a co tak úžasného přitahuje Tvrdíka k ní?). Samozřejmě musela na konci vlézt do opuštěného dolu a samozřejmě tam už pachatel čekal, jakože jasnačka, ne?
Oddychovka? Ani omylem. Nemůžu si odpočinout u něčeho, co je špatně napsané a obsahuje spoustu nelogičností a přešlapů. Vydání takové knihy opět ukazuje na (mizernou) úroveň redakční práce českých nakladatelství. Škoda papíru a místa ve čtečce.