Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Marie-Laure prožívá s milujícím otcem spokojené dětství v Paříži. Život ji však postaví před první těžkou zkoušku, když v raném věku oslepne. Tehdy ještě netuší, že má před sebou další, mnohem obtížnější zkoušky. Němci obsazují Paříž a Marie s otcem jsou nuceni uprchnout, musejí opustit své dosavadní jistoty a vydat se za nejasnou vidinou bezpečného útočiště. Je ale možné najít takové místo v rozbouřené Evropě? Zvláště když s sebou Mariin otec nese nebezpečné tajemství?V německé hornické kolonii vyrůstá sirotek Werner, toužící po jiném osudu, než jaký mu byl předurčen. Chce přijít na kloub všem záhadám, které jej obklopují, fascinuje jej věda, technika. Jeho přirozený talent a samozřejmost, s níž je schopen opravit každé rádio, nezůstanou nepovšimnuty. Zajistí mu místo na elitní vojenské akademii pro Hitlerjugend – stane se z něj specialista na odhalování odbojových aktivit. Werner, který si je stále více vědom nelidských důsledků své inteligence, se nakonec při pátrání po odbojářích dostává i do Saint-Malo. Blíží se chvíle osudového setkání...... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2020 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
All the Light We Cannot See, 2014
více info...
Přidat komentář
Od této knihy jsem čekala hodně a bohužel jsem byla zklamaná. Doteď jsem v rozpacích a nevím, co si o ní myslet. Začátek nebyl špatný, ale kniha mě moc nedokázala vtáhnout. Jak vyprávění pokračovalo, bylo to spíš horší, než lepší. Z mého pohledu měla knížka, v podstatě, nulový děj a byla strašně zvláštně poskládaná. Postupem času jsem se celkem ztrácela a celé to šlo dost mimo mě. Četla jsem dost knih z tohoto období a tahle je z nich bohužel nejhorší. Chybělo tomu napětí, cokoliv, co by mě nutilo číst dál. Díky tomu, že to byla audiokniha, jsem dočetla. Bojím se, že v papírové podobě bych to možná nedokázala dočíst.
Jsou světla, která nevidíme je knihou, na kterou jsem neustále narážela, ale nějak jsem ji nevěnovala moc pozornosti. Což byla velká chyba.
Děj je totiž vyprávěn překrásným jazykem plným metafor a zajímavých úvah, které vás přimějí přemýšlet. Objevují se v něm dva paralelní příběhy o dvou dětech během 2. světové války. První se zabývá mladou slepou pihovatou dívkou Marie-Laurie, která žije se svým otcem v Paříži. Druhý se naopak věnuje blonďatému sirotkovi Wernerovi, jenž má velký talent na matematiku a vědu.
Anthony Doerr nevypráví jen o válce, ale taktéž o dospívání a o boji s našimi morálními nejistotami. Snaží se ukázat, že i drobné, zprvu nevýznamné, události můžou mít ve výsledku poměrně velký dopad na náš život.
V knížce bylo plno momentů, které jsou sice prožívány v jiných okamžicích a v různých částech Země, avšak přesto si našly cestu se ve výsledku sjednotit. Největší dojem na mě udělal konec, který se nedal úplně předvídat. Oceňuji, že se autor vyhnul všemožným klišé a napsal jej tak, jak by jej pravděpodobně napsal sám život.
Za mě jedno velké doporučení.
Jsem na rozpacích....celou knihu čekám kdy se sejdou a oni mají na sebe asi 5stránek? To neeée....
Chvilemi jsem se trošku ztrácela a nevěděla kde jsem a jaká postava....
Celkově za mě trošku zklamání
Nejprve jsem viděla minisérii na Netflixu a podle ní pak přečetla knihu. Je to úplně něco jiného a já byla ve finále zklamaná, že konec není otevřený. Bylo mi líto, že se životy postav nepropojily více. Ale i tak skvěle napsáno, dojemné čtení.
(SPOILER) Zklamání, po tolika chaotických minikapitolách, kdy se člověk ztrácí v lokacích, postavách a čase, aby dostal vysoce neuspokojivý závěr, působí tak trochu jako výsměch od autora. Dějová linie s diamantem dostává tolik prostoru, otec kvůli jeho záchraně přijde o život, a dcera s jeho "úschovou" naloží celkem nepochopitelně, aniž se čtenář dozví, co se s ním poté vlastně finálně stalo. Kniha je plná rádoby vzletných popisů, které příběhu nic nepřidávají, některé pasáže přeslazené. Zajímavé jsou válečné části, zbytečné kapitoly po letech, které působí najednou jako z jiné knihy - další zklamání, co se z hlavní hrdinky stalo. Nechala jsem se nalákat vysokým hodnocením a faktem, že autor získal PC, ale kdyby kniha měla poloviční rozsah a normální konec, mohla bych říct, že za to stála. Takto bohužel ne.
Dojemný příběh dvou lidí na pozadí druhé světové války.
Audioknihu ve skvělém podání Davida Matáska a Terezy Vilišové a i filmové ztvárnění jsem si moc užil.
Knižní verze se od filmové trochu liší. Knižní je samozřejmě podrobnější a pokračuje i částečně po válce. Filmová sice končí příchodem USA do města, za to jsou tam vidět skvělé reálie a výborní herci.
Doporučuji.
Poeticky zpracovaný příběh z těžké doby Druhé světové války. Plný krutosti, ale také vzdoru, odhodlání, naděje a lásky. Za slzy prolité za zmařené životy se nestydím. A jsem šťastná, že se toto netýká nikoho z mé blízké rodiny...
Tak jsem pořád čekala, kdy se životy dvou hlavních protagonistů spojí, a nakonec jsem byla dost zklamaná... Očekávala jsem mnohem více...
Celkově se mě kniha četla dobře. I přestože je docela tlustá, kapitoly jsou krátke a ubíhají. Rozmanitost kterou přinesla válka do života lidem, je opravdu velká... a ať člověk vezme do ruky jakkoukoliv knihu, vždy se dozví něco nového či ho něco překvapi....
Když já pořád nevím, co si mám myslet.
Jsem pořád hrozně rozpačitá, asi jsem prostě čekala bomba dělo knihu a dostala jsem (vzhledem k tématu) poklidný příběh s poměrně překvapivým koncem.
Úplně mi nevyhovovalo neustálé skákání mezi obdobími a v tomto případě asi poprvé mi také nevyhovovaly hodně krátké kapitoly.
Kniha má ale přes 500 stran a já ji zvládla přečíst za tři dny a nemusela se k tomu nijak nutit, takže to nemohlo být úplně špatný. Ale zase nemám po dočtení žádný konkrétní názor ani pocity, to asi zase není úplně dobrý.
Oceňuji závěr, ve kterém bylo vykresleno, jak válka ovlivňuje nejen přímé účastníky, ale i jejich pozůstalé a další generace.
Dám 3*/5* jako takový průměr. Knížku asi nikdy nepotřebuji číst znovu.
IG: @cotaholkacte
Velmi pěkná a čtivá kniha. Určitě stojí za přečtení.
Od roku 2023 je stejnojmenná minisérie na Netflixu. Seriál za mě špatný, pořád jsem srovnávala s knihou a knižní předlohy se drží velmi málo.
S knihami zasadenými do obdobia druhej svetovej vojny sa v poslednej dobe roztrhlo vrece a pre čitateľa, ktorý je v tejto tematike začiatočník môže byť ťažké sa rozhodnúť, kde má začať. Svetlo, ktoré nevidíme rozhodne patrí k tomu lepšiemu, čo na slovenskom trhu aktuálne máme. Výhodou tejto knihy je, že nezachytáva koncentračné tábory ani výraznejšiu brutalitu, takže je vhodná aj pre slabšie povahy. Príbeh je veľmi dobre vystavaný a vďaka krátkym kapitolám čítanie odsýpa. Krátke kapitoly a časté preskakovanie v deji sú však zároveň príčina, pre ktorú knihe strhávam jednu hviezdu. Dejová linka s Marie-Laure ma bavila výrazne viac, ako dejová linka s Wernerom a práve časté preskakovanie z jedného do druhého spôsobilo, že som sa do knihy nevedel celkom ponoriť. Ono totiž tie kapitoly sú naozaj krátke, väčšinou tak na 3-4 strany a niektoré majú dokonca len pol strany. Autorovi sa inak podarilo krásne zachytiť atmosféru prímorského mesta. Záver príbehu je veľmi pekný, dojímavý, ale bez zbytočného pátosu. Krásny, dalo by sa povedať, že až krehký príbeh s atypickou hlavnou hrdinkou. Určite odporúčam.
Knihu vlastním už několik let. A několik let jsem se nebyla schopna dostat přes prvních zhruba 30 stran. Všimla jsem si ale, že to má spoustu lidí. Jakmile se prokoušete začátkem, kniha se pak čte nádherně. Kapitoly jsou příjemně krátké a časové posuny jsou značené dost viditelně. Postavy jsou důvěryhodné a máte během příběhu šanci si k nim utvořit vztah.
Příběh z těžké doby, očima ještě zranitelnějších lidí - dva nedospělí mladí lidé, jedna slepá a druhý na straně, která nevyhraje.
Kniha je napsána skoro až poetickým jazykem.
Nebudu to okecávat, stojí za překonání prvních několika stran. Kniha poskytuje duševní nasycení. A o to jde.
Asi nejvíce mi na knize vadilo to neustálé časové skákání a vleklost některých pasáží zejména závěru knihy mimoto je to dobře napsané velmi smutné válečné drama
Taky nejsem až tak nadšená, jak jsem očelávala. Některé pasáže byly super, ale bylo jich i dost, co mě nebavily. Konec mi přišel hodně natažený..
Já patřím k těm kterým se kniha nelíbila. Do půlky jsem se nutila číst a pak jsem knihu odložila. To bylo ještě horší než Zlodějka knih tu jsem dočetla s velkým přemáháním.
Já patřím k těm kterým se kniha nelíbila. Do půlky jsem se nutila číst a pak jsem to vzdala. To bylo ještě horší než Zlodějka knih tu jsem dočetla s velkým přemáháním.
(SPOILER)
Pro mě velká kniha se silným příběhem. Werner a Marie-Laure měli moje sympatie od začátku, líbilo se mi, jak se jejich cesty k sobě pomalu přibližují. A pak na straně 488 jsem nevěřícně hleděla na to, co čtu, a jak je to jako možné?!?
Ale ve čtení jsem pokračovala a dočítala s dojetím. Jaká je válka svinstvo, co ovlivňuje generace lidí, kolik lidí se nechá svést na špatnou cestu, jak je život křehký.
A moc se mi na konci v poděkování líbilo poděkování autorovým dvojčatům a manželce, o kterých jsem četla v knize Čtvero ročních období v Římě.
Byl to pro mě zážitek, doporučuju a řadím mezi mých top10.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) anglická literatura Paříž přírodní vědy slepota Pulitzerova cena nevidomí radioamatérství zfilmováno – TV seriál retrospektivní vyprávění
Autorovy další knížky
2015 | Jsou světla, která nevidíme |
2017 | O dívce Grace |
2016 | Zeď vzpomínek |
2016 | Sběratel mušlí |
2018 | Čtvero ročních období v Římě |
Nadherna kniha plna citu, moudra, oddanosti.
Byl to zazitek.