Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Marie-Laure prožívá s milujícím otcem, který pracuje v Muzeu přírodní historie, šťastné dětství v Paříži. Život ji však postaví před první těžkou zkoušku, když v raném věku oslepne. Tatínek jí postaví dokonalý model jejich čtvrti, aby si mohla ulice vštípit do paměti; naučí ji orientaci v cizím prostoru i čtení Braillova písma (a lásce k verneovkám). O šest let později Paříž obsadí nacisté a otec s dcerou prchají do opevněného městečka Saint-Malo, kde žije ve vysokém domě u moře Mariin samotářský prastrýc. Je ale vůbec možné najít v rozbouřené Evropě bezpečné útočiště? Zvláště když s sebou Mariin otec možná přivezl nebezpečné tajemství? V německé hornické kolonii vyrůstá spolu se sestrou nadaný sirotek Werner, toužící se vymanit z předurčeného osudu v dolech. Chce přijít na kloub všem záhadám, které jej obklopují, fascinuje jej věda, technika. Jeho talent a samozřejmost, s níž je schopen opravit každé rádio, mu zajistí místo na elitní vojenské akademii pro Hitlerjugend – stane se z něj specialista na odhalování odbojových aktivit. Werner, který si je čím dál víc vědom důsledků svých schopností, se při pátrání po nelegálních vysílačích nakonec dostává i do Saint-Malo.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2016 , OneHotBookOriginální název:
All the Light We Cannot See, 2014
Interpreti: David Matásek , Tereza Vilišová
více info...
Přidat komentář
Jedna z mých nejlepších knih. Trochu náročné je sledování přeskakování mezi přítomností, minulostí a hlubší minulostí, o to je kniha zajímavější. Ale samozřejmě nejen "technicky". Kniha je o zrání, přerodu, přemýšlení o sobě. O hrdosti a síle osobnosti. O síle osudu, lásce a pomoci za cenu vlastního skonu. I o válce, manipulaci a krystalizování charakterů.
Už mám připravenou ke čtení O dívce Grace, doufám, že po tomto skvostu nebude zklamáním.
Tohle byla snad nejdéle čtená knžka v mém životě. Asi 3x sem ji odložila, že to nedám. Ale jelikož nesnáším rozečtené knihy, tak jsem ji přece jen dočetla. A jakmile jsem ji dočetla řekla jsem jen jediné slovo...KONEČNĚ!... Kdyby byla tak o polovinu kratší, tak bych asi řekla, že je to celkem fajn knížka, ale takto určitě nee. Kniha je úplně zbytečně roztažená a polovina věcí tam byla úplně bezpředmětná. Za mě tedy nevím kde přišla k takovým oceněním. Takže můj za mě tedy nikdy víc.
Moje poslední a zároveň nejlepší kniha roku2017. Ze začátku mě štvalo to přeskakovaní v čase, ale pak jsem si zvykla. Příběh co Vás chytne za srdce a nepustí. S Marie-Laure jsem prožívala celý příběh, tajila dech a držela palce. Držela jsem palce i Juttě a Wenerovi aby přežili. Na Wernera jsem byla naštvaná když narozdíl od slabého Frediho se nedokázal vzepřít pro něj nesmyslným nařízením a obrečela jsem co se Fredimu potom stalo, protože společnost ho považovala za slabocha. Celou dobu jsem pro Wernera a Marie-Laure doufala ve šťastný konec, ale ty ve válce nebývají,že:( Pro mě krásně napsaný příběh o touze přežít o překonávání sám sebe a víře v lepší zítřky.
Knihu jsem nasla minuly rok pod stromeckem. Tesila jsem se, az si ji prectu, ale porad na ni nejak nebyl cas. Az mi k tomu dopomohla ctenarska vyzva a splneni posledniho zbyvajiciho tematu. A jsem tomu vdecna, nebot i pres velky pocet stranek jsem mela rychle precteno. Ze zacatku mi delalo problem stridani charakteru, mista a deje, ale s rostoucim poctem prectenych stranek jsem se nemohla od pribehu odtrhnout.
Hodně dlouho jsem se na knihu pouze chystala, nebýt čtenářské výzvy tak nevím, nevím, kdy bych se k ní dostala. Děsila mě ta tloušťka. Ale nakonec se kniha ukázala velmi čtivou, dost tomu pomáhalo více pohledů (za mě byly rozhodně nejlepší kapitoly s Wernerem) a to, že byly velmi krátké. Příběh je silný, nezapomenutelný, ale stejně si myslím, že kdyby byla kratší, vůbec by jí to neuškodilo.
Dobře. Chtěla jsem dát původně 3 hvězdy, ale jednu přidávám za ten konec. Opravdu mě dojal a zalily se mi oči. Ale! Na to, že jsem se na knihu chystala dva roky (dva roky jsem jí měla koupenou, ale stále na ní nějak nebyla nálada - moje intuice nezklamala, žádné wau se nekonalo) a byl okolo ní takový humbuk, jsem čekala prostě víc. Kniha mohla mít úplně v klidu o polovinu méně stran. Místy strašně nudné a zdlouhavé. Občas jsem i přeskakovala nudné pasáže o radiovlnách a opravách přijímačů. Děj mi přišel nedotažený a tak nějak tomu všemu něco prostě chybělo. Nejvíce zajímavých, kde děj bavil a tak nějak odcejpal, bylo posledních 100 stran. Rozhodně znám silnější a lepší příběhy. Ale za přečtení zase určitě stojí. To jů :-)
Kniha je to krásná, to jí nelze upřít. Ale nemohu říci, že by pro mě byla nezapomenutelnou a to jsem očekávala, že se nezapomenutelnou stane. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale vracet se k ní asi už nebudu.
Jedna z nejlepších knih, které jsem četla. Od první stránky jsem se nedokázala odpoutat.
Kniha je to tlustá a někdy se příběh až příliš vlekl. I tak děj této knihy je úchvatný, ale na druhou stranu mi naskakovaly myšlenky o hrůzách, které se v té době odehrávaly. Přesto je kniha napsána hezkým jazykem bez nějakých velkých popisů hrůzostrašných událostí. Pouze popisu život lidí za války, jejich pocity. Vše je ale popsáno, až s takovou každodenností a lehkostí. Alespoň tedy mně to tak připadalo.
Akorát jsem ubrala jednu hvězdičku za zmatek, který jsem měla při přeskakování z jedné časové linie do druhé.
Opravdu pěkná knížka. Každá z postav vnímala válku po svém, s jinými pocity, a tím to bylo ještě zajímavější. Marii-Lauru jsem si velmi oblíbila a Wernera nakonec také (spoiler! : proto mi bylo celkem líto, že spolu mohli strávit jen jeden den). A nakonec... Musím říct, že konec mi přišel takový neúplný, no, prostě mi nějak nesedl.
Knihy odehrávající se v období války jsem nikdy neměla moc v lásce (za to může jen a jen povinná četba :D), ale najdou se u mě i případy kdy mi to nevadí (například V šedých tónech a teď i Jsou světla, která nevidíme)... Takže mi zbývá už jen říct, že knihu vřele doporučuji :).
Víc jak polovinu knihy jsem se doslova nutila, abych ji nevzdala a četla dál, protože mi ani trochu nesedělo přeskakování kapitol v letech, místech, postavách a ději, který byl jednou tady a podruhé o několik let zpět. Nicméně posledních 200 stran jsem si zvykla a přečetla s velkou chutí, konečných 150 dokonce za jedno odpoledne. Natolik mě děj pohltil, byť mě mrzí, že Marii-Laure a Wernerovi bylo věnováno málo společného času a prostoru.
Dlouhou dobu jsem si představovala ideální konec knihy dle mého scénáře, ale ten nepřišel. Čekala jsem shledání po letech, kdy ji spatří při procházce Paříží a uvidí v ní tu slepou, pihovatou dívku, kterou kdysi dávno zachránil a nikdy na ní nezapomněl. Bohužel.
Moc mě ani nezaujal závěr knihy, přišel mi "prázdný" a nedokončený.
Původně jsem měla v plánu dát knize pouze 3 hvězdy, nicméně svižnější druhá půlka knihy mi nedala a vysloužila si čtvrtou hvězdu. Vyhovovaly mi krátké kapitoly, ale byla bych raději, kdyby kniha byla napsaná hezky popořadě, byť rozdělena na jednotlivá časová období.
ten chlapcov príbeh začínal trochu ako jak Feinmanov životopis. O tejto vojne boli napísané mraky kníh a stovky hodín dokumentov, ale tejto knihe sa žiaden nepodobá. Určite odporúčam.
Právě jsem dočela a přemýšlím, co o této krásné knize napsat....Ještě jsem plná dojmů, doznívá ve mně tento příběh a ještě tak trochu brouzdám ulicemi Saint Malo spolu s Marií-Loure. Ač knih o válce byla napsána spousta, tato kniha je přesto neotřelá a přináší nové podněty k zamyšlení. Příběh je tak krásně napsaný, a jsou v něm dokonale vykresleny pocity, každého člověka, jak vnímá válku po svém...
Příběh je velice poutavý, má krátké kapitoly, a to vás nutí stále a stále číst. A vy čtete a čtete, až se najednou osudy všech postav protnou, příběh skončí, a ve vás přesto stále doznívá...Jen mi bylo líto, jak dopadl Werner, i to, že se s Marií-Loure setkali pouze na tak krátkou chvíli...
Pribeh pekny, hlavni postavy si oblibite. Cekala jsem nejaky zvrat nebo vic propracovany konec. Celkove 4 hvezdy za krasny pribeh a napeti, jen ten konec nejaky moc rychly a odbity.
Tato kniha určitě stojí za přečtení! Zajímavé je prolínání různých časových i dějových rovin. Je třeba jí číst v krátkém čase, jinak se v ději i v postavách budete ztrácet. Trochu mi trvalo, než mě "chytla", ale pak už jsem četla jako divá.
Velká očekávání plodí velká zklamání. Abych byla fér - kniha se četla dobře, oba hlavní hrdiny bylo velmi snadné si oblíbit a celkový děj se mi líbil. Tajemství, napjetí i mystično - setkání hrdinů, Moře plamenů, papá. Mělo to velký potenciál, bohužel konec byl odbytý a všechny ty věci najednou postrádaly smysl. I tak dávám čtyři hvězdy, protože se mi líbilo jak byla kniha napsaná a určitě doporučuju přečíst a udělat si vlastní názor.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) anglická literatura Paříž přírodní vědy slepota Pulitzerova cena nevidomí radioamatérství zfilmováno – TV seriál retrospektivní vyprávěníAutorovy další knížky
2015 | Jsou světla, která nevidíme |
2017 | O dívce Grace |
2016 | Zeď vzpomínek |
2016 | Sběratel mušlí |
2018 | Čtvero ročních období v Římě |
Přečetla jsem ji opravdu jedním dechem, nedalo se přestat. Zajímavý a propracovaný příběh.