Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537524/bmid_jsou-svetla-ktera-nevidime-663169e9eec16.jpg
4
4288
4288
Marie-Laure prožívá s milujícím otcem, který pracuje v Muzeu přírodní historie, šťastné dětství v Paříži. Život ji však postaví před první těžkou zkoušku, když v raném věku oslepne. Tatínek jí postaví dokonalý model jejich čtvrti, aby si mohla ulice vštípit do paměti; naučí ji orientaci v cizím prostoru i čtení Braillova písma (a lásce k verneovkám). O šest let později Paříž obsadí nacisté a otec s dcerou prchají do opevněného městečka Saint-Malo, kde žije ve vysokém domě u moře Mariin samotářský prastrýc. Je ale vůbec možné najít v rozbouřené Evropě bezpečné útočiště? Zvláště když s sebou Mariin otec možná přivezl nebezpečné tajemství? V německé hornické kolonii vyrůstá spolu se sestrou nadaný sirotek Werner, toužící se vymanit z předurčeného osudu v dolech. Chce přijít na kloub všem záhadám, které jej obklopují, fascinuje jej věda, technika. Jeho talent a samozřejmost, s níž je schopen opravit každé rádio, mu zajistí místo na elitní vojenské akademii pro Hitlerjugend – stane se z něj specialista na odhalování odbojových aktivit. Werner, který si je čím dál víc vědom důsledků svých schopností, se při pátrání po nelegálních vysílačích nakonec dostává i do Saint-Malo.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno:
2016
,
OneHotBook
Originální název:
All the Light We Cannot See, 2014
Interpreti: David Matásek , Tereza Vilišová
více info...
Přidat komentář
Skoda..velka skoda..napad se slepou divkou a zazracnym kaminkem, mohla to byt tak zajimava kniha... a takle prd.. knizka je psama v pomalem tempu...coz mi ani nevadilo..tesila jsme se na setkani hlavnich hrdinu..a? To me hodne sklamalo...i ten konec me zklamal... knizka je takova nijaka... bez stavy, bez napjeti, bez dotazenych veci....
Knihu jsem koupila již před nějakou dobou, ke čtení jsem se dostala až teď díky čtenářské výzvě. Ač kniha nepatří k úplně těm nejlepším válečným románům, má originální podtéma, které mě opravdu bavilo. Nicméně například kolem Moře plamenů mi konec přišel odfláknutý, stejně jako jsem nečekala, že Marie-Laure a Werner spolu prožijí tak málo času. Ale válka mnoho času lidem sebrala, takže je to jen můj subjektivní pohled. Kniha celkově se určitě řadí k povedeným a doporučuji ji.
Bohužel, tentokrát půjdu proti davu. Rozumím tomu, za co kniha s největší pravděpodobností dostala Pulitzerovu cenu. Je to ten podmanivý styl psaní, důrazná korektura a pouze pomocí slov se autorovi podařilo čtenářům předat pocity lidí, do kterých se jinak nevcítíte (nevědomost, nevidomost, odcizení, sužování válkou atd.).
Na druhou stranu nerozumím po tak dlouhé práci tak otevřenému konci. Když už na knize pracuji deset let, včetně tak důkladného stylu psaní a korektury, neměl by být nechaný otevřený konec. Nevidím tam po tak dobře provedené práci na tak propracovaném příběhu jednoduše důvod.
Netvrdím, že to není kniha ke čtení. Jen až se vám poskládají puzzle na konci příběhu, které se prolínají několika časovými i dějovými liniemi, můžete být zklamaní.
Co se pak týče tématiky. Musím říct, že i letos jsem na toto téma četl skutečně lepší knihy.
Tato kniha mě zaujala již v knihkupectví. Anotace vypadala velmi dobře a tak jsem se rozhodla knihu koupit a přečíst.
A hle... Nelituji svého rozhodnutí.
Nejen že Vás kniha provede druhou světovou válku očima ,,dětí,, kteří musí velmi rychle dospět, ale seznámí Vás i s dalšími lidmi. Každý z nich řeší válku po svém, každý z nich má i svůj osobní problém a každý chce přežít...
A Vy chcete přežít s nimi!
Za mě velmi pěkná kniha, ke které se opět někdy vrátím a budu opět prožívat životy Marie-Laure a Wernera Pfenniga..
Knížku jsem si vybrala kvůli Čtenářské výzvě.Moc jsem od toho neočekávala.Musím ale říct,že se mi moc líbila.Dva silné příběhy z období druhé světové války.Udělalo to na mě dojem. Neměli bychom zapomínat na hrůzy,které válka přinesla..
Je pravda,že se děj trochu vlekl,ale četlo se mi to dobře,za víkend jsem knížku přečetla.
Musím ještě říct,že na mě ,mimo jiné, udělal velký dojem příběh Frederica.
Doporučuji!!!
Mě tato kniha nenadchla. Troufám si tvrdit, že s touto tematikou jsem přečetla mnohem lepší díla. Dočetla jsem ji, ale nevtáhla mě do děje. Zůstala jsem nad věcí, jako by se mě děj ani netýkal. Škoda...
moje obavy z oceněné knihy pominuly po pár stránkách. Přečetla jsem jedním dechem, velmi čtivé, určitě. ůžu jen doporučit
Knihu jsem si vybrala do Výzvy a prala se s ní asi tři týdny. Nejde o to, že by byla špatně napsaná, to vůbec ne, ale jakoby se tam nic nedělo. Klidně jsem přestala číst v půli strany, nečetla pár dnů a vůbec jsem neměla to nutkání vědět, co bude dál. Je to zvláštní, válečné téma mi nevadí, kapitoly psané z pohledu více osob také ne, vše na sebe plynule navazuje, ale tak nějak táhle a prostě tomu chyběla "šťáva". Přesto dávám 4 tak trochu rozpačité hvězdičky.
Já prostě nevím. Četla jsem knihu částečně z důvodu knižní výzvy a částečně čistě proto, že mi kniha učarovala svou anotací. Celý příběh je takový táhlý, ale myslim, že nejde říct, že je to zbytečné. Avšak zbytečné mi přišlo skákání v čase, což mi velice vadilo a také mě to rušilo. Z knihy jsem dost na važkách, co se obsahu týče, protože za mě celé knize chyběla jiskra, díky které bych ji hodnotila pěti hvězdami.
Způsob, jakým do sebe jednotlivé části příběhu pasují, je úžasný! Knihu jsem přečetla opravdu "jedním dechem". Velice dobře se čte a dějová linie je brilantně vystavěná. Jedna z nejlepších současných knih z válečného prostředí.
Ne vždy mě válečné téma v knize nadchne, proto tyto knížky ani nevyhledávám a naprosto chápu, co lidem na téhle knížce vadí..
ALE
mě se to naopak LÍBILO! :) Styl psaní, kapitoly časově na přeskáčku a nádech mystiky? Za mě super a nelituju, že jsem se do takové bichle pustila!
Četla jsem do výzvy a po pravdě mi to dost trvalo a kniha mě příliš nenadchla. Obecně válečné téma v knihách moc nemusím a proto si od něj dám zase delší dobu pokoj.
Dva dny a kousek mi stačily k přečtení této nádherné knihy. Nesmírně poetický a poutavý příběh. Rafinovaně kratinké kapitoly vám nedovolí přestat a vy ani nechcete. Osudy jednotlivých aktérů se splétají dohromady jako prameny vlasů do copánku. Popisy scén jsou tak barvité (nebo šedivé), že je zkrátka vidíte. Jsou knihy, které mne znepokojují; knihy, které si přečtu a jen pokrčím rameny; a pak jsou knihy, které se stanou mými přítelkyněmi, hned jak je dočtu. Takové si kupuji. Tohle je další z mých přítelkyň.
Do knihy jsem se nejdříve nemohla začíst, ale poté mě svým příběhem plným bolestí a smutku naprosto pohltila.
Ukázala mi další z hrůz války a donutila mě přemýšlet, že v dnešní době řešíme samé blbosti.
Krásná kniha!
Tolik krásy, citu, bolesti, krutosti, dychtivosti a touhy? Jak?
Žij, než zemřeš.
Válka je nejhorší strašné zlo. Tato kniha je o válce. A o lidech, o síle mluveného slova (čtení), o touze vědět víc a o statečnosti. O lidskosti i lidské krutosti.
Kniha se čte velmi dobře, poháněla mne zvědavost a napětí, spojené s osudy hlavních hrdinů, tak mladých, sympatických a znevýhodněných. Drsné popisy se střídají s dramatickými i dojemnými situacemi. Důležitou roli v příběhu mají radiopřijímače, jejich vysílání a příjem, bylo to opravdu důležité zařízení v té době a v tomto příběhu zvlášť. Jen mi to vyprávění připadalo místy přehnaně poskládané, hrdinové někdy se schopnostmi až nadpřirozenými nebo byli výjimečně nadaní a šikovní... ale je to román, ne dokument. Wernera mi bylo líto, fandila jsem mu. Je to tak mezi 3 a 4 hvězdami.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) anglická literatura Paříž přírodní vědy slepota Pulitzerova cena nevidomí radioamatérství zfilmováno – TV seriál retrospektivní vyprávěníAutorovy další knížky
| 2015 |  Jsou světla, která nevidíme |
| 2017 |  O dívce Grace |
| 2016 | Zeď vzpomínek |
| 2016 | Sběratel mušlí |
| 2018 | Čtvero ročních období v Římě |
Kolik knížek o Druhé světové člověk přečte? A kolik filmů shlédne? A přesto knížka přináší nové náměty k zamyšlení. Jak válku prožívá slepá holka? A vůbec, jak to udělat, aby se slepé dítě neztratilo ve městě?
Příběh dívky a drahokamu je rádiovými vlnami propojený s příběhem německého sirotka, který směřuje přes elitní nacistickou školu do jednotky likvidující v Rusku partyzánské rádiové stanice. Přes Rakousko pokračuje do Francie, kde tajnou vysílačku udržuje v chodu odbojářská buňka složená z laskavých hospodyněk, slepé dívky a starého pána trpícího strachem z otevřených prostor ...
Příjemně napsáno, se smyslem pro zkratku a současně i pro detail. Přiznávám, že jsem se uprostřed chvíli zasekl, ale druhou půlku knihy jsem slupnul jako malinu a na konci prostě musím dát všech pět.