Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Marie-Laure prožívá s milujícím otcem, který pracuje v Muzeu přírodní historie, šťastné dětství v Paříži. Život ji však postaví před první těžkou zkoušku, když v raném věku oslepne. Tatínek jí postaví dokonalý model jejich čtvrti, aby si mohla ulice vštípit do paměti; naučí ji orientaci v cizím prostoru i čtení Braillova písma (a lásce k verneovkám). O šest let později Paříž obsadí nacisté a otec s dcerou prchají do opevněného městečka Saint-Malo, kde žije ve vysokém domě u moře Mariin samotářský prastrýc. Je ale vůbec možné najít v rozbouřené Evropě bezpečné útočiště? Zvláště když s sebou Mariin otec možná přivezl nebezpečné tajemství? V německé hornické kolonii vyrůstá spolu se sestrou nadaný sirotek Werner, toužící se vymanit z předurčeného osudu v dolech. Chce přijít na kloub všem záhadám, které jej obklopují, fascinuje jej věda, technika. Jeho talent a samozřejmost, s níž je schopen opravit každé rádio, mu zajistí místo na elitní vojenské akademii pro Hitlerjugend – stane se z něj specialista na odhalování odbojových aktivit. Werner, který si je čím dál víc vědom důsledků svých schopností, se při pátrání po nelegálních vysílačích nakonec dostává i do Saint-Malo.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2016 , OneHotBookOriginální název:
All the Light We Cannot See, 2014
Interpreti: David Matásek , Tereza Vilišová
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi jako taková líbila, ale vzhledem k přehlcení knih o druhé světové válce mě to jaksi nenadchlo jako ostatní čtenáře v komentářích. Příběh to byl hezký, ale něco mi tam chybělo. Krátké kapitoly vidím spíš negativně a není divu, že kniha vypadá tlustě. Za mě bohužel jen tři z pěti.
Za mě čistých 100%. Pokud se mě někdo ptá na "novější" knížku, kterou bych mu doporučil, pak zmiňuji tuto. Silný príběh, 2.sv.válka jako pozadí funguje, no a ten konec...:)
(SPOILER) Já jsem nadšená. Skvěle napsané. Závěr, bez klasického happyendu, mě vlastně potěšil, byť dušička by si spíš přála pohádkové "... a žili spolu šťastně až do smrti". Četla jsem jedním dechem kdykoli jsem měla chvíli čas.
Já se od ostatních čtenářů v hodnocení odlišuji. Kniha mě nebavila, nemohla jsem se začíst. Pořád jsem čekala, kdy se to rozjede a nedočkala jsem se. Mrzí mě i to krátké setkání dvou hlavních hrdinů. Přišlo mi to odbyté.
Knihu jsem zaregistrovala už před pár lety, ale úplně mě nelákala, až nyní jsem se k ní dostala díky knižnímu bingu.
Knih zasazených do období 2. světové války je poslední dobou opravdu spoustu a mě se tato kniha hodně líbila. Tento příběh byl pojat zase trochu jinak a jsem za to ráda. Bavilo mě sledovat životní cestu Marie-Laury i Wernera, oba, zejména Marií-Lauru jsem si hodně rychle oblíbila, u Wernera mi občas některé věci vadily. Líbilo se mi i vyprávění z pohledu slepé dívky.
Byla jsem zvědavá, kam celý příběh povede a jak se vše propojí. Závěr knihy ne, že by mě zklamal, spíš mě mrzel, ale vzhledem k období, kdy se příběh odehrává, to tak asi mělo být. Jinak mi konec přišel docela rychlý, myslím si, že se ten konec dal ještě více rozvinout. Kromě toho mě mrzí, že se příběh propojil až tak pozdě a netrvalo to déle, tato část knihy mě hodně bavila.
Velmi mě bavila důležitost rádií a celkově rozhlasového vysílání v ději knihy, bylo to zase něco s čím se čtenáři nesetkávají v každé knize. Jednu výtku mám trochu k přeskakování v čase, trochu jsem se v tom ztrácela, a to i přesto, že normálně mám tyto skoky v knihách ráda, tak tady mi chvíli trvalo, než jsem se pořádně zorientovala.
Hodnocení 4*/5*
Knihu jsem měla v rámci čtenářské výzvy a musím říct, že už jsem přesycena tématu války. Možná i proto mě to moc nebavilo. Vytkla bych ještě skákání v čase dopředu a dozadu, ztěžovalo to orientaci. Co se mi naopak líbilo, byly krátké kapitoly, dobře se mi to četlo a "kouskovalo". Taky autorův styl psaní je za mě moc hezký, takový decentní, něžný, obzvlášť u takového tématu.
Skvělý historický román o dívce, která oslepla, a chlapci, který díky svým technologickým znalostem pomáhal Němcům během 2. světové války. Kniha je také o tom, že láska může být kdekoliv, že znalosti mají mnohé využití. Velmi neobvykle napsaný příběh vůbec nezapadá mezi ostatní příběhy z této doby, které jsem četla. Vlastně je v něčem až trochu nevýrazný. Přesto patří mezi nejlepší knihy z válečného období, které jsou napsané, což dokládají i jeho mnohá světová ocenění.
Kniha se moc dobře četla a bavil mě popis válečné Evropy z pohledu dvou mladých lidí pocházejících z odlišných poměrů a prostředí. Napínavě jsem čekala, kdy se jejich osudy protnou a jak. Konec mě maličko zklamal, předpokládala jsem, že se příběh těch dvou bude ubírat jiným směrem. Ale přeci jen se jedná o knihu z válečného prostředí, takže je to pochopitelné. Autor si určitě ceny za toto dílo zasloužil, příběh je velmi dobře zpracovaný a popisy jednotlivých míst a měst jsou úžasné. Doporučuji všem.
Čtivě napsaný příběh německého chlapce Wernera a francouzské dívky Marie-Laurre. Válka je zde přiblížena skrze životní osudy těchto dvou mladých lidí. V obou příbězích byl velice silný motiv síly vůle. Na jedné straně vůle německého chlapce, kterému se otevíraly možnosti být tím nejlepším v Hitlerjugend a na druhé straně síla vůle slepé dívky zorientovat se ve světě, který nevidí.
"Jak vypadá slepota?"
To vysvětluje Marie-Laure, která jako dítě přišla o zrak. Tehdy ale nevěděla, co všechno má ještě před sebou. Teď má šestnáct a schovává se v domě svého strýce před bombami. Je válka a Němci okupují Paříž. Spolu s otcem utíkají...
"Jsme jako myši. A na obloze krouží jestřábi."
Na druhém konci země v Německu sirotek Werner chce zjistit více o své minulosti. Okolí si ale všimne jeho talentu. Kromě pokládání nevyčerpatelných otázek umí opravit každé rádio a věc z techniky. Zajímá se o ní. Touha po vědění mu zajistí místo v elitní skupině v Hitlerjugend. Za pár dní v rámci mise přemístí do Francie.
Až jednou nastane okamžik, který dva životy propojí.
Edit - léto roku 2024, filmové zpracování, shlédnuto na Netflixu.
Komentátorka audia textu k filmu, Mia Loberti, má s hlavní hrdinkou jednu věc společnou: obě jsou nevidomé. Na popisu toho, co dělají hlavní postavy a co se ve filmu děje, je dobrý přesný popis lokací, ve kterých se příběh odehrává. Vše je hlasově komentováno pro osoby s poruchou sluchu a zraku.
Nevím odkud začít. Dojmů z této knihy mám spoustu. V každém případě to byl velmi příjemný zážitek. Ačkoliv se kniha odehrává v nepředstavitelně obtížné a brutální době, je prosycena jakousi všudypřítomnou laskavostí, i postavy zabijáků si dělají starosti o někoho dalšího. Dlouho jsem podezříval autora, že hlavní hrdinku nechal oslepnout, aby její příběh víc brnkal na city čtenářů, ale pochopil jsem, že její handicap prospěl příběhu i popisům míst.
Audiokniha. Skvělý zážitek! Líbilo se mi souběžné vyprávění různých osudů, které se mají setkat, a také pohled na válku ze dvou stran. Slepá dívka nepodléhá pocitům marnosti, nelituje se, žije! Oslovil mne motiv šišek a mušlí, pomohlo mi to vcítit se do ní. I dětský Werner je hezkým vzorem: "tomu, co tě baví, se věnuj naplno". Autorovi se povedlo vykreslit jeho "automatické" zapojení do války, povinnost, a pozdější pocit viny.
Protože už od dětství mám ráda rozhlasové pořady, vychutnala jsem si i to téměř pohádkové tajemství radiovysílání.
Už si vybírám další knihu od autora.
Zpočátku bylo trochu matoucí, jak jednotlivé části skákaly dopředu a zpět v čase. Kniha byla i tak velmi poutavá.
Poutavé čtení, kde se v kapitolách prolínají různé děje, které míří do stejného bodu, resp. ke společným poutům různých lidí.
Vyhovovaly mi krátké kapitoly, v tu chvíli jsem se přestala děsit 536 stran. Styl a forma psaní geniální. No za to 3 hvězdy. Pořád nevím, zda mě kniha vlastně bavila. Bylo to čtivé, ale příběh vazl.. nemělo to tu správnou hloubku.
(SPOILER)
Trvalo mi velice dlouho, než jsem se do knihy začetla a nejprve jsem přemýšlela, proč je kolen ní tolik rozruchu. Po pravdě genialita této knihy mi došla až tak dva týdny po dočtení. Pravá hodnota je v tom, že i když autor zpracovával fantaskní námět (diamant Moře plamenů), nenechal se stáhnout do kýče ani patosu. Tíha válečné a poválečné reality byla hlavním poselstvím. Člověk si přál, aby to dopadlo dobře. Už k tomu chyběl jen kousíček, ale pravda je taková, že dobrých konců je ve válce pomálu.
Grafická stránka knihy by podle mě mohla být vyvedena lépe. Přišlo mi, že text mohl být rozvržený tak, aby na stránkách nebylo tolik zbytečného prázdného místa a místo toho, aby na každé straně bylo autorovo jméno, bych uvítala, aby tam byl spíše uveden časový údaj ze začátku kapitol.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) anglická literatura Paříž přírodní vědy slepota Pulitzerova cena nevidomí radioamatérství zfilmováno – TV seriál retrospektivní vyprávěníAutorovy další knížky
2015 | Jsou světla, která nevidíme |
2017 | O dívce Grace |
2016 | Zeď vzpomínek |
2016 | Sběratel mušlí |
2018 | Čtvero ročních období v Římě |
Na mě to je moc popisné, vleče se to a mám problém se začíst. Několikrát jsem se přistihla, že mi myšlenky od čtení utekli někam jinam. A po té co jsem zde v komentářích zjistila, že to tak mělo více čtenářů i po dočtení celé knížky, jsem se přestala trápit a knížku odložila.