Juditin pokoj
Ivana Peroutková
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/375399/bmid_juditin-pokoj-xBy-375399.jpg
2
20
20
Jeden obyčejný den v životě Judity, ale i ten může změnit vše. Jeden horký den v malém městečku za Prahou. Den, ve kterém se protnou všechny ostatní dny, chvíle a pocity. Judita se ráda toulá a hledá… Co to vlastně ta Judita hledá? I když měla vcelku hezké léto, vyrazila na výlet s kamarádkami, prožila letní románek, tak stále nemůže zapomenout na Vojtu. Co ji k němu táhne? A proč má někdo v očích touhu a jiní nic? A proč by zrovna pro Juditu měly pršet červené růže?... celý text
Přidat komentář
Obálka a ilustrace krásné. Příběh o ničem, příliš mnoho postav. Dita nedostala moc prostoru, škoda. Ztrácela jsem se v ději, i v těch postavách. Hlavně moc nechápu, co tohle dělá v YA. Nedělám si iluze, že v úzkém věku už ví dospívající o sexu hodně, ale stejně mi toho v téhle knížce přišlo moc. Nějak nedokážu odhadnout kolik Judite je, a co ta pusa Mysakovi na začátku? S ním taky něco má? Nechápu.
No... Musím říct, že z téhle knihy jsem byla dost zmatená.
Ztrácela jsem se v ději, některé pasáže jsem vubec nepochopila a popravdě jsem ji dočítala s nechutí.
Jediné co je na knize zajímavé jsou ilustrace. Jinak... Nic moc :(
Na začátek bych chtěla říci, že mi tento počin připomněl známou písničku od Suzanne Vega: https://www.youtube.com/watch?v=3n-Ktg3XyPU
Je to taky taková změť myšlenek.
Dle mého není pro každého, jelikož je styl psaní krapet podivný a člověk musí číst mezi řádky. V textu jsem se častokrát zamotala, protože autorka podnikla i retrospektivní výpravy. Proto nechápu, proč je Judita a její pokoj zařazena do YA, je mnohem rafinovanější.
Příběh nás zavádí do jednoho velice ospalého rána ve velice ospalé vesničce. Naší hlavní protagonistkou je Dita, Judita, zahlcena láskou a vzpomínkami na léto. Postupně nás provede po celém tom malém osídlení, místo na vyprávění dostane mnohem více postav. Celý příběh je zatrpklý a hořkosladký. Většina postav baží po něčem jiném, lepším, sympaťáka aby člověk pohledal. V knize je i pár momentů, kdy jsem prostě přestala číst a musela jsem si dojít pro zapadlé barevné lepíky. Zvlášť ve mně zakořenila myšlenka jednoho převelice apatického manžela, "Kdybych si sundal všechny ty masky, zůstalo by prázdno" (nebo něco v tom smyslu).
Kdoví, zda je dobré v tom hledat nějaký hlubší smysl, pro dnešek se ale jen spokojím s tím, že se mi kniha líbila.
Kniha obsahuje krásné ilustrace. Obal má nádherný. Ale pak je tu obsah. V příběhu jsem se ani ne po 50-ti stránkách začala ztrácet. Nevěděla jsem co je minulost, co přítomnost a co jsou její myšlenky. A vyznat se v postavách také nebyla žádná sláva. Kapitoly začínaly vždy hvězdičkami kdyby místo hvězdiček psala autorka zda se jedná o minulost nebo o přítomnost. Hned by se hodnocení zvedlo.
Kniha mě zpočátku chytla, nicméně po dvaceti až padesáti stranách jsem se začala ztrácet v ději. Možná je to jen mnou, ale Juditiny myšlenky pro mě byly zmatené, možná až moc tajemné. Nejspíš bych uvítala větší rozvoj myšlenek... Také pro mě bylo těžké orientovat se v časové ose. První kapitola žákyně, druhá již studentka a to se nic neudálo..? A další bod: Jsme vhozeni do děje s různými postavami a i přes trochu popisu se mi zdá, jako bych nikoho dostatečně dobře neznala.
Z knihy jsem zmatená a ani jsem ji nedočetla, jelikož jsem se vážně ztrácela. Možná, že za pár let tomu lépe porozumím, ale řekla bych, že jako sedmnáctiletá bych to mohla chápat. Proto si kladu otázku: Je chyba jen ve mně?
(Á propos: V naší knihovně je kniha v dětském oddělení, pro náctileté. Já si ale říkám, že to, jak se hlavní hrdinka chová mi úplně nesedne pro mladší čtenáře. Pevně doufám, že kdyby na tento román narazila například jedenáctiletá holčička, která se teprve začíná poznávat, zjišťovat, kdo vlastně je a chce být, nebude ji kniha bavit a odloží ji. Většina z nás chce být jako hlavní hrdina a zde by ta mladá dívka četla o kouření atd. To dle mého názoru není vzorem pro děti a kniha by se spíše měla řadit do oddělení pro dospělé.)
Autorovy další knížky
| 2004 |  Anička a její kamarádky |
| 2018 |  Valentýnka a narozeniny |
| 2010 | Anička u moře |
| 2013 | Anička a Velikonoce |
| 2012 | Anička a cirkus |
Obalem, ilustracemi i velikostí písma - jednoznačně YA
Obsahem ale moc nechápu, co v téhle kategorii dělá. Takové téma bude bez pochyby pro dvanácti / třinácti leté těžkou stravitelné a moc toho chápat nebudou.
Vždy na začátku nové kapitoly jsem musela na chvíli zastavit a zavzpomínat, jak vlastně poslední kapitola o dané postavě končila. Těch postav tam bylo nějak moc a na čtení jsem se vždycky musela dost soustředit. Jinak jsem v tom měla guláš. Tak nějak jsem nechápala to dělení kapitol hvězdičkami??
Jinak se to ale četlo celkem rychle a ilustrace se mi moc líbili.