Julie aneb Nová Heloisa
Jean-Jacques Rousseau
![Julie aneb Nová Heloisa Julie aneb Nová Heloisa](https://www.databazeknih.cz/img/books/88_/88327/julie-aneb-nova-heloisa-88327.jpg?v=1315834040)
Román v dopisech, výsadní odkaz evropského preromantismu.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1912 , Josef PelclOriginální název:
Julie ou la Nouvelle Héloïse, 1761
více info...
Přidat komentář
![Taťka Hraboš Taťka Hraboš](https://www.databazeknih.cz/img/users/69_/69835/m_69835-nMw.jpg?v=1515168745)
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
1100 stran dopisů, zpočátku převážně milostných. Opravdu výživné sousto, které mi dalo zabrat. Člověku se ani nechce věřit, že je má na svědomí jeden z nejvýznamnějších filozofů historie. Nicméně i proto to nejsou „obyčejné“ dopisy, ale kromě barvitých líčení citů a pocitů ústřední dvojice a několika vedlejších postav a náznaků děje obsahují i spoustu velmi zajímavých úvah na rozličná témata – od obecných otázek dobrého života, lásky, ctnosti, morálky, odvahy či tehdejších poměrů v rodinách a ve společnosti třeba k problematice výchovy dětí, zahradnictví, soubojů či pozitivního vlivu horského prostředí a vůbec přírody na lidskou psychiku. Kniha se dá hypoteticky rozdělit na dvě části, možná skoro poloviny – ta první má blízko k dílům romantiků, je poměrně dramatická a ústřední úlohu tu mají právě dopisy obou hlavních hrdinů. Druhá je poklidná, dopisy se stávají delšími, je v nich podstatně méně citových výlevů a naopak mnohem více úvah na rozličná témata. Navíc je pestřejší i z hlediska pisatelů, kteří zastávají své rozdílné postoje a názory – i proto lze jen stěží odhadovat, kde se jedná o názory autorovy a kde naopak v zájmu objektivity uvádí odlišná hlediska. Je znát, že Rousseau byl fascinován antikou, hrdinové často také různé antické autory citují nebo aspoň zmiňují a samo pojetí knihy odkazuje na jednoho z největších antických myslitelů Sokrata a jeho dialektiku. Pro mě asi nejzajímavější byly v tomto ohledu pokusy odlišit mužský a ženský pohled na různé otázky; nakolik se ale autorovi povedlo vystihnout ženský způsob myšlení, to si musejí dámy posoudit samy.
![ZUZANA-123 ZUZANA-123](https://www.databazeknih.cz/img/users/28_/288069/m_zuzana-123-65f05e421213e.jpg?v=1710251586)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Nádherná milostná korespondence dvou milenců kterým je odpírán společný život.Misty jsou popisy pocitů pro dnešního čtenáře zdlouhavé,přesto stojí za přečtení.
![Tessinka0307 Tessinka0307](https://www.databazeknih.cz/img/users/26_/266088/m_tessinka0307-PNF.jpg?v=1662995301)
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
"Júlia alebo Nová Heloisa" je epištolárny román z 18. storočia, odkazujúci na stredovekú ľúbostnú korešpondenciu medzi Abelardom a Heloisou a na Rómea a Júliu. Úvodná situácia je veľmi podobná tej medzi stredovekým filozofom a jeho mladou žiačkou - aj Júlia sa zamiluje do svojho učiteľa a podľahne tomuto citu. Jej otec má však v pláne vydať ju za svojho priateľa z rovnakej spoločenskej vrstvy, ktorý mu kedysi zachránil život.
Rousseauov milostný príbeh je vystavaný na konflikte láska x povinnosť / cit x vôľa. Je to príbeh o láske k cnosti, snahe o cnostný život, ale aj o cnosti poblúdenej, zraňujúcej až zvrátenej. Je to akoby ironicky prevrátený Abelard a Heloisa - Júlia sa stáva Abelardom a náš protagonista Heloisou. V pôvodnom príbehu totiž Abelard, ktorý bol na príkaz Heloisinho strýka vykastrovaný a stal sa mníchom, mení ľúbostný tón svojich listov Heloise, ako keby ich nikdy nespájala vášnivá láska, a Heloisa ostáva so svojimi citmi sama. U Rousseaua je to Júlia, kto cnosťou ubližuje protagonistovi a bolestivo mení jazyk lásky na jazyk cnosti a priateľstva.
Celý román tvorí korešpondencia medzi hlavným hrdinom, Júliou, Júliinou sesternicou Klárou, protagonistovým priateľom Eduardom a pár ďalšími postavami. Vytvárajú uzavretý kruh, akýsi komorný vlastný svet, do ktorého takmer nevstupujú ľudia zvonku. Ich listy sa sústredia na ich pocity, názory a popis diania v ich životoch, bez snahy o nejaký objektívnejší pohľad na spoločnosť. Postavy a ich konanie sú vynikajúco psychologicky prepracované.
Osobne ma veľmi milo prekvapili niektoré Rousseauove postupy, ktoré by sa o dve storočia neskôr označovali ako postmoderné. Napríklad tvárenie sa, že korešpondencia milencov je skutočná a Rousseau ju len našiel a usporiadal, autorove ironické komentáre pod čiarou, často aj opravy chýb a nepresností, ktoré si všimol v "nájdených" listoch, možnosť čítať román dvojako (ako vážny príbeh lásky a cnosti, ale aj ako paródiu vznešenej cnosti).
Z pohľadu dnešného čitateľa román vyžaduje veľa trpezlivosti (niektoré listy siahodlho popisujú názory na výchovu či vedenie hospodárstva). Ale čitateľ, ktorý vydrží, bude odmenený.
![Robert Cambert Robert Cambert](https://www.databazeknih.cz/img/users/13_/13320/13320.jpg?v=1381127950)
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
Nádherná kniha plná citu, omylů a žárlivosti. Dokázal vše popsat jako muž, který o lásce jen sní - vše je proto stále znepokojivé, výbušné a nezvladatelné, ale opravdové! Jedna palčivá otázka - proč existuje jen jeden jediný český překlad (ze začátku minulého století)?! Je to nejvýznamnější umělecké dílo Rousseaua. A Rousseau je nejvýznamnější autor 18. století. A 18. století je nejvýznaměnjším stoletím pro zrod moderní fikce. A... opravdu musím pokračovat dál?
Autorovy další knížky
1889 | ![]() |
1949 | ![]() |
2002 | ![]() |
1978 | ![]() |
1978 | ![]() |
Velmi obsáhlý román v dopisech. Četl se mi dobře, snad jen pasáže ve druhé polovině románu popisující systém, který Julie s Wolmarem zavedli na svém statku, jsou trochu zdlouhavé. Ano, je to dílo sentimentální, ale není přeslazené nebo vyumělkované, takže mne ani přes svou délku nenudilo. Rousseau píše poutavě a jeho text je jazykově bohatý, takže je to příjemná četba.