O původu nerovnosti mezi lidmi přehled

08.11.2017

Dílo O původu nerovnosti mezi lidmi je rozděleno na dvě části. První část se zaobírá popisováním onoho přírodního stavu, respektive jeho vzýváním. Člověk je často porovnávám se zvířaty, nejen jeho chováníM ale i tělesnými dispozicemi. Dozvídáme se, že člověk v přirozeném stavu, měl ke zvířeti blíže než by se na první pohled mohlo zdát. A Rousseau je toho názoru, že by bylo nejlepší pro dobro člověka, kdyby v tomto přirozeném stavu zůstal. Zdá se to, jako dosti radikální myšlenka, nicméně když se člověk nad jeho argumenty zamyslí, na jednu stranu se s tím dá souhlasit. Člověk v přirozeném stavu se zajímal jen o přítomnost, záleželo mu jen na tom, přežít a zajistit si potravu - to ho činilo nejšťastnějším. Rousseau předkládá více a více argumentů pro svojí tezi. Tato část knihy se jevila na filosofické dílo jako velmi srozumitelná a četla se příjemně.
V druhé části si bere na paškál situaci, kdy přirozený stav nahradilo státní zřízení a popisuje jeho špatnosti. Rousseau vlastně popisuje celou cestu od divocha až do civilizovaného člověka. Tato část už se čte především ke konci poněkud hůře a ani opakovatelné čtení pro pochopení myšlenky často nepomůže.
Co je ale neoddiskutovatelné je fakt, že Rousseau si prostřednictvím tohoto díla bere na paškál společnost a onoho civilizovaného člověka a staví si základy pro představení jeho tématu, kterým není nic jiného než Společenský smlouva, což je jinak řečeno návod na to, jak zřídit ideální stát.

"Lesy se proměnili v pole, které zavlažoval lidský pot, a na kterých klíčí otroctví a bída, úměrně s úrodou"

24.10.2017

Rousseau je filozof par excellence! Jeho štýl, zameranie a to, že ako jediný z osvietenstva razil doslovne cestu proti prúdu, klobúk dole. Príčiny nerovnosti medzi ľuďmi sú podľa Rousseaua spôsobené súkromným vlastníctvom. Nie, nie je to komunistický manifest (hoci Roussuovo myslenie a následná veľká francúzska revolúcia mali na vznik Marxových myšlienok dosť veľký dopad). Rousseau nám v tomto spise predkladá svoju víziu toho, ako sa postupne prešlo od takmer bezproblémového života tzv. šťastného divocha až k problémom spoločnosti a civilizovaného človeka. Autor tak nielen podáva základy svojej teórii spoločenskej zmluvy, ale Rousseaua môžme právom považovať za priekopníka etnológie, keď svoj spis dokladá mnohými pozorovaniami dovtedajších domorodých etník. Odporúčam.