O původu nerovnosti mezi lidmi
Jean-Jacques Rousseau

Pojednání napsané v polovině 18. století je zdrcující kritikou „sociálních poměrů vládnoucích v předrevoluční feudální Francii. Rousseau hledá a nachází příčiny sociální bídy v kultuře a civilisaci, které podle něho činí člověka nešťastným“. Správně vidí „nepřirozenost feudálního systému a jeho neudržitelnost, cítí, že soukromé vlastnictví je příčinou společenské nerovnosti a všech moderních sociálních zel. Jediným uspokojujícím východiskem bypodle něho byl návrat k přírodnímu stavu lidstva, naprosté zničení všech dosavadních kulturních a civilisačních vymožeností, které je ovšem neproveditelné“. (Z úvodu J. Pospíšila) Dokud člověk nic neměl a nic nechtěl – byl šťastný.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1949 , SvobodaOriginální název:
Discours sur l'origine et les fondements de l'inégalité parmi les hommes, 1754
více info...
Přidat komentář


Rousseau je filozof par excellence! Jeho štýl, zameranie a to, že ako jediný z osvietenstva razil doslovne cestu proti prúdu, klobúk dole. Príčiny nerovnosti medzi ľuďmi sú podľa Rousseaua spôsobené súkromným vlastníctvom. Nie, nie je to komunistický manifest (hoci Roussuovo myslenie a následná veľká francúzska revolúcia mali na vznik Marxových myšlienok dosť veľký dopad). Rousseau nám v tomto spise predkladá svoju víziu toho, ako sa postupne prešlo od takmer bezproblémového života tzv. šťastného divocha až k problémom spoločnosti a civilizovaného človeka. Autor tak nielen podáva základy svojej teórii spoločenskej zmluvy, ale Rousseaua môžme právom považovať za priekopníka etnológie, keď svoj spis dokladá mnohými pozorovaniami dovtedajších domorodých etník. Odporúčam.


V době, kdy jsem ji četla, mě moc neoslnila. Nejsem příliš velký filozof a nikdy jsem nebyla. Jinak ale myšlenky jsou zajímavé a k zamyšlení, možná se stanou v dohledné době také aktuálními aneb malý úryvek:
"Jediným uspokojujícím východiskem by podle něho byl návrat k přírodnímu stavu lidstva, naprosté zničení všech dosavadních kulturních a civilizačních vymožeností, které je ovšem neproveditelné."

Bola raz jedna potreba, ktorá sa chcela dostať niekam inam, či na vrchol či vari na dno... to nik netušil v tom okamihu, ako človek zvolal: "Toto je moje!" a táto potreba sa zmenila na majetok.
Štítky knihy
osvícenstvíAutorovy další knížky
1889 | ![]() |
1949 | ![]() |
2002 | ![]() |
1978 | ![]() |
1978 | ![]() |
Dílo O původu nerovnosti mezi lidmi je rozděleno na dvě části. První část se zaobírá popisováním onoho přírodního stavu, respektive jeho vzýváním. Člověk je často porovnávám se zvířaty, nejen jeho chováníM ale i tělesnými dispozicemi. Dozvídáme se, že člověk v přirozeném stavu, měl ke zvířeti blíže než by se na první pohled mohlo zdát. A Rousseau je toho názoru, že by bylo nejlepší pro dobro člověka, kdyby v tomto přirozeném stavu zůstal. Zdá se to, jako dosti radikální myšlenka, nicméně když se člověk nad jeho argumenty zamyslí, na jednu stranu se s tím dá souhlasit. Člověk v přirozeném stavu se zajímal jen o přítomnost, záleželo mu jen na tom, přežít a zajistit si potravu - to ho činilo nejšťastnějším. Rousseau předkládá více a více argumentů pro svojí tezi. Tato část knihy se jevila na filosofické dílo jako velmi srozumitelná a četla se příjemně.
V druhé části si bere na paškál situaci, kdy přirozený stav nahradilo státní zřízení a popisuje jeho špatnosti. Rousseau vlastně popisuje celou cestu od divocha až do civilizovaného člověka. Tato část už se čte především ke konci poněkud hůře a ani opakovatelné čtení pro pochopení myšlenky často nepomůže.
Co je ale neoddiskutovatelné je fakt, že Rousseau si prostřednictvím tohoto díla bere na paškál společnost a onoho civilizovaného člověka a staví si základy pro představení jeho tématu, kterým není nic jiného než Společenský smlouva, což je jinak řečeno návod na to, jak zřídit ideální stát.
"Lesy se proměnili v pole, které zavlažoval lidský pot, a na kterých klíčí otroctví a bída, úměrně s úrodou"