Julie mezi slovy
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458508/bmid_julie-mezi-slovy-1e5-458508.jpeg
4
111
111
Na pozadí krátkých poutavých příběhů kniha přináší výklad řady pojmů, které ze světa dospělých pronikají do světa dětí. Julie mezi slovy se dotýká tématu rozvodu rodičů a rozpadu rodiny i vytváření citových vazeb k novým partnerům rodičů a jejich dětem. Pro dětského čtenáře otevírá naději na vyrovnání se s jednou z nejbolestnějších zkušeností dětství. Druhé, rozšířené vydání úspěšné a oceňované knihy autorka na přání malých čtenářů doplnila o další dobrodružství. A i když se občas vloudí nějaký smutek, všechno má nakonec dobré řešení a šťastný konec.... celý text
Přidat komentář
Skvela kniha se specialnim postavenim v detske literature. Rozebira problemy rozchodu rodicu, szivani s novou rodinou, alkoholismu, dluhu a spoustu dalších zajimavych temat. Moc hezky napsano, krasne ilustrace. Jedinou hvezdicku dolu davam za fyzicke tresty. Myslim, ze tohle uz do moderni detske knihy nepatri a naopak by mohly jit knihy prikladem, jak toto resit jinak a lepe.
Výborná kniha pro všechny děti i rodiče, kteří právě řeší rozvod nebo alkoholismus v rodině. Dětem pomůže pochopit citové vztahy a některé pojmy, rodičům dá nahlédnout do myšlenek a pocitů dětí.
Petra Dvořáková patří k mým nejoblíbenějším autorům. Knihy, které napsala pro dospělé jsem četla všechny...
Poslouchala jsem s dcerami, 6 a 8 let jako audio knihu, všem se nám líbila. Je to smutné téma, ale všechny knihy pro děti nemohou být veselé, ale je zpracována dětský. Bylo moc fajn, že kniha skončila dobře, brečela jsem. Knihu jsme poslouchaly již několikrát, je naše oblíbená. Trochu mi to připomíná Luisu a Lotku, tam to taky není veselé téma a je to přitom klasika. Paní Dvořáková je moje krevní skupina.
Kniha, která rozhodně není určena pro mne. Přesto jsem si jí moc užil, pobavil se, zavzpomínal a i svíral pěsti nad tím, co všechno napáchá rozvod, co v dětech - budoucích maminkách a tatíncích - zanechá za šrámy a nedotažené obrazy plného lidství. Jediná věc mi tam scházela, že totiž se chybějící máma točila kolem hlavních hrdinek, ale ani náťukem se v knize nezmínili kluci, "skorosourozenci", kterým zase v životě chybí táta. Škoda, mohlo z toho vzniknout něco pěkného, působivého.
U nás četla sedmiletá dcera a celkem se jí líbilo. Jen na mě měla spoustu otázek, protože některým věcem nerozuměla a v knížce nebyly dobře vysvětlené. Na mě tam bylo problémů a informací zbytečně moc, ale dceři to očividně vůbec nevadilo. Vnímala smutnou i veselou linku příběhu.
,,Co je to sankce? Je to had? Jde sankce vymazat?"
Julie se musí stále na něco ptát.
Její duše zažívá však zmatky, její matka osobní pád.
Má ji vlastně někdo rád?
Zvědavost se nevyplácí, když maminka má k dětem komplikovaný vztah.
Maminky by měly pomáhat, to k maminkám patří.
Citlivě, dojemně,vtipně a velmi nadneseně zpracované obtížné téma vztahů uvnitř rodiny pohledem dětské duše. Alkoholismus, rozvod rodičů, sžívání se s novou rodinou otce, zármutek z odcizení vlastní matky, stesk po mateřské lásce.
Prý literatura pro děti a mládež?
Pak tedy se musím hluboce zamyslet. Ač dávno nejsem dítě, tento příběh mě bavil. Ale četla bych jej v dětství? To opravdu nevím...
P.S.: Život však pohádka zdaleka není...
Audiokniha: Veronika Lazorčáková čte vnímavě, magicky.
E-KNIHA: Knížka vhodná k předčítání a povídání si o ní. A to především pro děti, které procházejí něčím podobným, nebo přijdou ze školy kvůli spolužákům s hlavou plnou otázek. Julie mezi slovy je smutný, ale i hravý a dojemný příběh. A dětem by se měl líbit. Občas mi vysvětlení některých slov nepřišlo dostatečné, ale od čeho je to povídání, že... Kéž by i v reálu bylo víc šťastných konců... (Obálka z roku 2013 se mi líbí víc, než z roku 2020.)
Přestože je knížka určená dětem, se zájmem jsem si ji přečetla i já. Příběh je vyprávěn stylem odpovídajícím cílové věkové skupině a závažnost tématu je přiměřeně filtrována. I když v reálném životě podobné příběhy většinou nemívají takto idylický konec.
Pohádka z reálného života. Děti, které něco podobného prožívají, může alespoň trochu utěšit, že v tom nejsou samy. A děti, které nic takového neznají, mohou v bezpečí knihy zjistit, že svět není jen růžový. Milé, poučné, vtipné i dojemné čtení.
Pro mě částečně "psycho" (nevím, proč by se měly děti seznamovat s alkoholismem, že by nějaká "osvěta" pro ty, které to doma nemají?), které nakonec končí dobře (příběh).
Jde o autorčinu třetí knihu. Také zde je zřejmý výrazný autobiografický podíl, který dodává knize věrohodnost. Kniha je výzvou pro vnímavé čtenáře a zároveň sdílením osobní životní zkušenosti - po vlastním rozvodu se P.D. (se dvěma vlastními syny) poznala s rozvedeným otcem dvou malých dcer. Její nová reálná rodina se promítla do příběhu malé Julie. Dva roky před vydáním knihy dokončila autorka studium filosofie. Domnívám se, že volba spektra a analýz významu "slov" mezi nimiž se Julie ocitá, by mohla být studiem filosofie ovlivněna. V knize se totiž řeší i téma sociální nerovnosti a spravedlnosti. Tyto otázky se v mediální ani politické komunikaci netěší pozornosti, přestože jde zjevně o důležité současné sociální problémy.
Na rozdíl od knihy se šťastným koncem se ve vlastním životě autorky nepodařilo pokračovat v rodině se čtyřmi dětmi. Ztratila partnera i jeho dvě dcery. Přesto dokázala napsat knihu, která nám přibližuje dětský pohled na svět v rámci ještě řešitelných situací s perspektivou dalšího rozvoje a to včetně těhotenství tety. V reálném životě autorky byl tento proces předčasně ukončen potratem. V jednom z nedávných rohovorů (Plzeň, 2019) s autorkou konstatovala moderátorka, že Petra Dvořáková klade čtenářům prostřednictvím svých knih otázky. Tyto otázky však nejsou formulovány explicitně. Nejsou snadno postřehnutelné.
První kniha, kterou jsem od této autorky četl, byla Chirurg. Předtím jsem o autorce a jejích knihách nic nevěděl. Otázky, položené v Chirurgovi, pro mne nebyly ničím novým, ale pro mnohé čtenáře zůstaly skryté (soudě podle komentářů). Avšak jejich obecný význam je pro naši současnou společnost zásadní (komercionalizace zdravotních služeb, medicína řízená penězi, tlak spotřební společnosti na jedince a jejich vztahy). Jde dokonce o situace, které většina čtenářů již považuje za standardní součást naší společnosti, aniž by si kladli otázky jestli nejde o velmi názorná selhání trhu, který není s oblastí péče o zdraví slučitelný aje v rozporu s lidskými právy se vztahem ke zdraví.
Víceméně náhodně (na rozdíl od jiných autorčiných knih jí bylo možné vypůjčit) jsem se potom dostal k první autorčině knize Proměněné sny, v níž se podařilo formou několika rozhovorů reflektovat realitu prožitků věřících, ale současně také jejich zkušenosti s problémy katolické církve. Osobně si myslím, že tato kniha by mohla uspět i v překladu do angličtiny. Její význam pro poznání otázek víry, psychologie věřících, autentické sdělení o prožitku zjevení, to vše má díky formě rozhovorů obecný přínos. Není divu, že kniha vzbudila obavy církevních představitelů. V knize totiž bylo formulováno dost podstatných otázek. Začal jsem si klást sám otázky ohledně života autorky a její tvorby. Musím přiznat, že mi celá řada odpovědí zatím chybí. Kniha Julie mezi slovy mi však dala v průběhu její četby částečnou odpověď na význam autorčina studia filosofie.
Tohle je kniha pro dospělé, díte by to nikdo nečetlo. Nebo spíš takhle, kniha pro předčítání, pokud chcete svého caparta v některých věcech poučit. Jaká je ale pravděpodobnost, že zrovna vy máte doma to zvídavé mrně, které zajímají dluhy a dentální hygiena?
Když jsem ji poprvé vzala do ruky v knihovně, čekala jsem, že to bude pro malé děti hned podle toho názvu, ale byla hezká jako všechny knihy, které jsem dosud přečetla.
Milé i dojemné, smutné i veselé. Julii jsem si upřímně oblíbila a fandila jí. Některé situace tou reálností až mrazily... Kniha podle mě spíše pro dospělé než po děti. Nebo i pro děti, ale ně vše svýma dětskýma očima hned pochopí.
Pro čtenáře od 8 let. Alkoholismu, rozvod, dluhy, exekuce, to jsou slova se kterými se setkala a chce jim porozumět desetiletá Julie. Je to moc pěkný příběh o sžívání se nové rodiny, o zmatcích v duši dítěte, které nechápe proč za ním maminka nepřijede, když to slíbila. Kniha má moc hezké ilustrace.
Autorka popisuje pohledem dítěte (desetileté Julie) starosti a radosti světa dospělých i dětí.
Knížka může sloužit (nejen) dětským čtenářům z rozklíčování problémů.
Líbí se mi autorčino novátorství (vofukovník) i ilustrace Katariny Gasko. Každou z 46 kapitol doplňuje výstižný obrázek.
Jsem velmi ráda, že jsem tuto knihu vytáhla své dceři z hromádky a četli jsme ji nakonec všichni společně večer před spaním a ne jen ona. Petře Dvořákové se podařilo výborně zpracovat komplikovaná témata kolem rozchodu rodičů a vzniku "nové" rodiny, ale také se dotkla zadlužení, alkoholismu a pocitu opuštění, a to vše dětskýma očima. Pro mě to bylo místy hodně smutné čtení a slzy se mi draly do očí, ale takový je bohužel život. Rozhodně doporučuji a zařazuji autorku mezi velmi oblíbené :-)
Zajímalo mě, jak Dvořáková přistupuje k jinému typu textu. Bylo to skvělé.