Jurský park
Michael Crichton
Jurský park série
1. díl >
Znovuzrození dinosaurů pomocí DNA kvůli zábavnímu parku? Ne vždy jdou věci tak, jak mají a člověk by si neměl hrát na boha. Zfilmováno Stevenem Spielbergem.
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1993 , BaronetOriginální název:
Jurassic Park, 1990
více info...
Přidat komentář
Moc mě to nebavilo. Film byl dost podle knihy, takže děj nepřekvapil, ale ani forma nebyla nic moc. Škoda.
Dnes již notoricky známí film a kniha se mi svým napínavým podáním líbili. Obě verze jdou svou vlastní cestou, přesto je hodnotím velmi kladně a mam rád obě verze.
Knihu jsem začala číst proto, že se mi hodila do čtenářské výzvy. Viděla jsem film a tak jsem očekávala, že se jedná v podstatě o totéž.
Omyl!
Jediné co se s filmem shoduje, jsou jména postav a pár drobností. Nic víc. Film je jen taková šťávička oproti tomu, co se skrývá uvnitř této knihy.
Díky tomu udržela po celou dobu mou pozornost, napětí a chvílemi odpor nad popisovanými detaily .
Jo. Za mě fakt jo!
"Plazi jsou odpudiví, protože mají studené tělo, šedavou barvu,chrupavčitou kostru, špinavou kůži, divoký vzhled, vypočítavý pohled,odporný pach, hrubý hlas, nečisté obydlí a strašlivý jed.Jejich stvořitel tudíž neplýtval silami, aby jich nadělal mnoho." Carl Linné, 1735.. Většina lidí stejně jako já se setkala s Jurským parkem poprvé až u filmu Stevena Spielberga. Nespornou výhodou oproti filmu, který byl spíše rodinné sci - fi je ta, že kniha je čistokrevný horror. Ve knize se vyskytují ty nejlepší scény z celé trilogie (Voliéra s Pterodaktily, souboj na lodi, úvod z pokousaným dítětem, budování parku, vytváření dinosaurů, fauny a flóry, snaha o obnovu parku, lov zvířat, loď mířící do San Franciska.. Největší výhoda se kterou jsem se nikdy předtím nesetkal je až pudový strach který při čtení zažíváte. Nectíte jejich samotnou existenci. To je největší síla knihy. Spielberg dokázal všechno tohle ignorovat, zahodil a vystříhal ty nejpodstatnější scény a udělal z filmu scenáristicky plochý a laciný rodinný film.
Jak mám ten film rád, tak tahle knížka mě dostala. Přibližně stejný "problém" jako u všech zfilmování. Režisér a scénárista si to musí upravit podle svého, protože film nejde přepsat. A proto musím říct, že mě ta kniha velmi mile, velmi mile překvapila, jak je to všechno mnohem podrobněji vysvětleno a že ten konec je ve výsledku jinak....
Nevím, jestli si autor všechno cucá z prstu nebo bych v opačném případě nechtěl vidět ty rešerše - tak jako tak klobouk dolů. Fascinuje mě ta podrobnost a záběr na detaily - technické, věděcké atd. Přitom celkem v širokém spektru oborů.
Crichton musí být vždycky něco extra. Každá jeho knížka je úchvatná, každé téma je neuvěřitelné, ale přesto tak uskutečnitelné. Vždyť jsme lidi a my milujeme ovládnutí neovladatelného.
Michaele Crichtone, země ti buď lehká, na tebe budu vzpomínat dlouho.
Skvělá kniha, hlavně pro milovníky dinosaurů. A nejen pro ně. Děj plyne, nikde se nezadrhava a ani ke konci příběhu nemá čtenář pocit, že by se to už muselo nějak dorazit. Plynulost a čtivost jsou velkou předností.
Keď som mal 12, šiel do kín Jurský park. Pre chalana v dotyčnom veku nemohol v danej dobe existovať lepší film. Strhla sa absolútna dinománia na celom svete, vrátane Slovenska. Predávali sa hračky, samolepkové albumy, oblečenie a každý chalan chcel byť paleontológ. Nie policajt. Nie smetiar. Nie astronaut. Dokonca ani Winnetou. Paleontológ. Vedel som, že Spielbergov úžasný džungľový trhák je to podľa knihy a snažil som sa ju v našej mestskej knižnici zohnať. Žiaľ, vzhľadom na šialenstvo, ktoré film rozpútal, to bol nadľudský výkon. Nakoniec sa mi to ani s pomocou môjho inak veľmi schopného otca nepodarilo a tak som sa na to vybodol, povedal som si, že sa nebudem ponižovať... a s rodičovskou finančnou injekciou som si knihu objednal. Mám ju dodnes. Je iná, než film. Postavy zostali a niektoré pasáže tiež, ale pravdupovediac veľa nie. Spielberg sa Crichtonovým bestsellerom iba jemne inšpiroval (oživenie dinosaurov na tropickom ostrove) a všetko ostatné je niečo iné (zaujímavé je, že Crichotn je i spoluatorom scenára). Kolujú legendy, že slávnemu spisovateľovi (majúceho povesť otrasného chlapa, ktorý sa možno rozumie knihám, ale filmom nie a ak nejaký produkuje, režiséri si od zúfalstva trhajú vlasy) sa takýto prístup absolútne nepáčil. Kolujú tiež ale historky o tom, že Spielberg bol jediný režisér mocný do takej miery, že Crichtonove vplyvy dokázal zatlačiť do úzadia a nezruinovalo mu to kariéru. Crichtonovi to nevadilo, lebo z toho mal nekresťanské prachy a tak so Spielbergom následne spolupracoval ešte na dvojke, Twisteri a seriáli Pohotovosť. Román Jurský park je chcelo by sa povedať "seriózny". Nie je ktovieako určený fanúšikom dobrodružného filmu. Mne sa páčil, je v ňom stonásobne viac scén s dinosaurami a mnohé postavy, ktoré majú vo filmovom spracovaní iba cameo (môj zbožňovaný veterinár Harding), majú v románe podstatne väčší priestor. Nevraviac o tom, že autor sa s tým nebabral a značným spôsobom to tam prevraždil. Zaujímavé je i to, že niektoré postavy sú v knihe a filme poňaté úplne inak; napr. Hammond je vo filme čarovný deduško, kým v románe celkom pekná sviňa.
Přečetla jsem si to díky čtenářské výzvě a vůbec nelituji. Kniha je napínavá a čte se dobře. Pokud váháte kvůli tomu, že dobře znáte film a myslíte si, že kniha vás nepřekvapí, tak nemusíte. Především konec mě naprosto ohromil. Jediné co musím říct, že mě opravdu štvala postava Johna Hammonda, naproti tomu postava Iana Malcolma mě víc než zaujala. Za mě doporučuji :-)
Paráda. Díky čtenářské výzvě jsem se opět dostal na autora a knihu, o které bych jinak těžko zavadil. Takže asi díky. Četlo se to skoro samo. Ikdyž jsem viděl film, nedalo se předvídat, jak děj poběží. Někdy to byly jen detaily, jindy zásadní rozdíly, takže jsem hodně nadšeně rozmotával DNA šroubovici téhle knížky. Líbila se mi realističnost (jestli při oživení dinosaurů jde mluvit o realitě) celého projektu - víte co myslím - kdyby to bylo vůbec možné, tak jedině tak, jak to napsal Crichton. I postavy jsem vnímal úplně jinak, než z filmu. Pan Hammond rozhodně není milý dědeček hříbeček, který nehraje o zisk a oproti filmu se mi zalíbila postava Malcolma a jeho teorie chaosu. Jeho výroky mě nutili k hlubšímu zamyšlení nad podstatou člověka, což bych tady - uprostřed džungle plně hladových predátorů - vůbec nečekal - o to hlubší dojem z celé knížky. No a palec k nebi za finiš - žádný hepyjend a to já rád. Váháte-li, neváhejte - zklamaní nebudete.
Bohužel nyní nemám čas číst (protože stavím dům) a každou volnou chvíli trávím na stavbě, ale jakmile jsem se dozvěděl, že film Jurský park má knižní předlohu, musel jsem vymyslet jak najít na knihu čas. Poprvé jsem proto zkusil Audioknihu. Četl ji Jaromír Meduna (alias Levák Bob(Simpsonovi)) a můžu říct, že jsem byl velmi mile překvapen, byla to pastva pro uši. Film jsem viděl snad 30x a byl jsem velmi zvědavý jak vypadá jeho knižní předloha. Na stavbě mi do uší místo zpívání Věry Špinarové, četl Jaromír Meduna a musím říct, že jsem si to skvěle užil. Příběh nemá chybu. Nemá ani hluché místo, kde byste chtěli příběh přerušit a jít spát. Je to dokonelé. Určitě nebudu srovnávat knihu a film, jak se u těchto knih očekává, jelikož oboje, je výborně zpracované a myslím si, že film (ač se konec hodně lišil) nemohl být lépe natočen. 5/5
(10/10) Samozřejmě už někdy od dětství znám film, ale až po dlouhých letech jsem zjistil, že to je podle knižní předlohy. Díky tomu, že znám děj z filmu, jsem tolik nečekal, ale to se ukázalo jako chyba. Děj se zde oproti filmu rozjíždí pozvolněji a chvíli trvá, než konečně "uvidíte" prvního dinosaura, ale jak to už bývá, kniha je ještě lepší než film a v některých věcech se odlišuje. Nakonec jsem měl skutečně problémy se od ní odtrhnout.
Tahle kniha je pětadvacet let stará, a přesto je to pořád takový geniální nářez, jako v době vydání. Vzhledem k tomu, že jsem v dětství propadla díky filmům dinosauří mánii, dodnes je znám oba včetně dialogů zpaměti, takže jsem si při čtení s nostalgickým úsměvem dokázala vybavit, které náměty, scény a útržky dialogů se ve filmech objevily, co scénáristy jen lehce inspirovalo a co naopak úplně obrátili naruby. V tomto případě je praktický nemožné porovnávat knižní předlohu s filmem, protože jsou to dvě naprosto odlišné věci, které vlastně spojuje jen jméno a dinosauři.
Děj knihy by vydal na kratší seriál, je mnohem „dospělejší“, barvitější a detailnější. Dinosauři jsou mnohem děsivější a vražednější, přestože je vidíte jen díky síle své představivosti. Je tu také krásně zobrazeno, jak lidé, kteří jdou jen po penězích a úspěchu, přenechali vše na technice (dnes už poněkud retro-úsměvné) a kupí tak jednu fatální chybu na druhou – ve filmu to, pro zjednodušení zápletky, tak zřejmé nebylo.
Spielberg vlastně od Crichtona převzal jen myšlenku s klonováním, parkem a jména několika postav, která se ale charakterově oproti knize značně liší – nejmarkantnější rozdíl je asi u Hammonda. Také chápu proč, je Lex ve filmu teenagerka (v knize je tak otravný a drzý fracek, který aspiruje na jednu z nejotravnějších postav v dějinách, že jsem měla několikrát chuť předhodit ji raptorům).
Tento román Michaela Crichtona se dá považovat mezi jeho lepší díla.Oproti filmové verzi musím napsat, že se mi kniha líbila trochu víc. Opravdu se mi líbilo jak jsou zde popsáni dinosauři, jejich dovednosti, inteligence atd. Na ději mi opět vadilo jak autor odbíhá v některých situacích, které by klidně mohl vynechat, ale to by nebyl Crichton. :-) Jinak spokojenost.
Když jsem bral tuhle knížku do ruky, mrzelo mě, že už jsem před tím viděl film. Nemuselo. Postavy se jmenují stejně, ale jsou to úplně jiní lidé. Některé situace se zdají být podobné, ale prakticky žádná se nedostala do filmu tak, jak je napsána tady. Na rozdíl od mnohých jsem si užil rozsáhlý úvod, který brilantně tahá čtenáře za nos souhrou náhod a nedopatření. Vychutnal jsem si pohled do zákulisí parku, jeho (dnes již báječně old-schoolového) technického řešení a myslí lidí, kteří ho stvořili. Kniha je výrazně dospělejší a smrt v zubech dinosaura dokáže opravdu pocuchat nervy. Obdivuji, jak autor zvládl akční pasáže - jsou napínavé a hltají se jedním dechem. Škoda jen že jich je tolik. Časem se děj rozpíjí a nové a nové útoky T-Rexe unaví. To, co by mělo být finále kapitole nebo velkým vyvrcholením děje, je často zatlučeno méně napínavými dovětky. Skutečné zlato mezi řádky - alespoň pro mě - jsou monology Iana Malcolma. Málokdo to má o světě tak dobře spočítáno jako tenhle matematik :)
Když se ve 2/3 knihy, konečně na ostrově spousta věcí podělala, dostal příběh spád a zbývající stránky utíkaly jedna radost. Problém ovšem představuje třetina první, kde se, kromě zajímavého úvodu, neděje vůbec nic důležitého a ony všemožné právní problémy a neprokreslené postavy, mě od dočtení málem odradily.
Knihu jsem opět poslouchal při běžeckých trénincích a byla skvělá. Díky filmu jsem si lepé vizualizoval ostrov plný pradávných ještěrů. Jak bývá zvykem, děj v knize je plnější a lepší. Rozhodně stojí za přečtení.
Váhám mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, ale nakonec si to přeci jen zaslouží všech pět, protože samotný podnět k zamyšlení nad výzkumem a "vědou" posledního století je natolik alarmující, že si pan Crichton zasloužil obrovský metál jen za to, že poukázal na jejich šokující bezohlednost a honbu za ziskem. Je ale příznačné (však je to taky v Americe), že se i z jeho snahy vyvinul jen další komerční boom, parazitující tentokrát na dinosaurech.
Nedokonalé technické detaily, za které se v doslovu autor i omlouvá, neberu nijak doslova, nicméně myšlenka je správná.
A protože jsem knihu "zkonzumovala" hlavně jako audioverzi, nemůžu neocenit výborný výkon Jaromíra Meduny z roku 1993, který, i když byl poznamenán nedokonalostí překladu a hlavně nedokonalou znalostí anglické výslovnosti, tak typickou pro 90. léta :-), byl každopádně strhující.
Štítky knihy
paleontologie zfilmováno americká literatura thrillery matematika dinosauři dobrodružství dobrodružné rományAutorovy další knížky
| 1993 |  Jurský park |
| 2008 | Kmen Andromeda |
| 1994 | Pojídači mrtvých |
| 1998 | Koule |
| 2006 | Říše strachu |
Tak v tomhle případě filmové zpracování kvalitou výrazně převyšuje knižní předlohu. Crichton zjevně nemá žádné zkušenosti s dětmi, jelikož postava Lex je naprosto otřesná a neuvěřitelná. Až na pár momentů se vůbec nechová přiměřeně svému věku, navíc je to neuvěřitelně nesympatický, namyšlený spratek, kterého dinosauři ne a ne sežrat. I další postavy se ale mnohdy chovají prapodivně. To, že někoho před chvílí sežral T-rex, je vůbec netankuje a pořád si jedou svoje. O tom, že si raptoři nevšimnou, když vedle nich dopadne na zem trojice lidí, ale o chvíli později na míle uslyší přijíždějící loď si udělejte obrázek sami. Naprosto mimo bylo dle mého názoru i opakované vypisování programového kódu, který obyčejnému čtenáři neřekne naprosto nic. S hodnocením nelze jít níž. Přeci jen jde v jádru o skvělý nápad, který ve své podstatě Crichton dobře uchopil (třeba v postavě Malcolma), ale vylámal si zuby na zcela základních (a zásadních) věcech. Byl jsem tak vlastně dost nemile překvapený a tleskám filmařům, kterým se povedlo všechny zásadní hrubky napravit.