Kaldera

22.05.2024

Kaldera je román z univerza Odhaleného vesmíru. Publikována až po prvním dílu, chronologicky mu předchází a prakticky jde o naprostý standalone.
Žánrově jde samozřejmě o hard sci-fi, ale subžánrů se tu míchá mnoho, space-opera, cyberpunk, detektivka, prostě od všeho trochu.
Co je na Kaldeře naprosto parádní je celkový temný a beznadějný tón. Ať už jde o město (ona Kaldera) samotné nebo prakticky všechny postavy. Všechno je zkažené, prolezlé, bezútěšné a bez přílišných naději na zlepšení. Hodně mi sedl hlavní hrdina (převážně vystupující pod jménem Tanner) jako cynický člověk, který se neštítí jakýchkoliv podrazů, násilí nebo hajzlovin. Prostě skvělý antihrdina. Oceňuji, že ačkoliv autor rozjíždí tři časové a dějové linie najednou, jsou přechody mezi nimi dobře zvládnuté a každá je něčím zajímavá. Ani jednou jsem neměl pocit, že by si Reynolds ukousnul příliš. Krásně a hluboce zpracovaná jsou témata sociální nerovnosti, paměti a vlastní identity.
Co by se dalo trošku vytknout jsou některé vedlejší postavy, které ač jsou poměrně unikátní a dobře rozlišitelné, tak jsou také dost jednovrstevné. Jejich motivace je často dost pochybně poplatná příběhu. Možná v některých chvílích jsem měl pocit, že má děj až moc odboček a jakýchsi "vedlejších úkolů".Konec byl celkově dobrý, ale také obsahoval motivační otočku hlavního hrdiny, která mi nebyla úplně zřejmá. Proč chtěl najednou ochránit Rejviče, kterého se prakticky celou knihu snažil zlikvidovat ?
V závěru se i tak povedlo samozřejmě všechny linie uspokojivě propojit a dovyjasnit to, co mohlo z předchozích náznaků čtenářovi ještě uniknout. Protože jistá míra předvídatelnosti tu také byla. Doporučuji každému, kdo má rád vesmírné dobrodružství s akčním příběhem a nevadí mu, když se vyskytuje i pořádný mind fuck skoro Dickova levelu. Dávám solidní 4/5 a univerzum Odhaleného vesmíru se mi po Kaldeře zamlouvá víc, než před ní.

06.04.2024

Zhodnotit tuhle knihu není snadné. Je poměrně obsáhlá, ale to není zase takový problém. Děj se odehrává současně jak v přítomnosti hlavní postavy Tannera Mirabela, tak prostřednictvím jeho snů v minulosti, kdy vesmírná flotila teprve míří ke Kaldeře. V nich je hlavní postavou Sky Haussmann.
Některé pasáže jsou dobré, ale je zde dost i poněkud zdlouhavých a chaotických. Kalderský svět je zajímavý, ale trochu obtížně představitelný, což mi při četbě taky nepomohlo. Postupně je stále jasnější, že se minulost s přítomností propojí a čtenář se tak dočká konečného a pravdivého rozuzlení celého příběhu a jeho hlavních postav. Román obsahuje několik zvratů ( tady nechci skutečně nic prozradit), které mají veliký vliv na celkové vyznění příběhu.
Tyto změny nebylo zrovna lehké přijmout.
Svým dojmem z knihy si nejsem úplně jistý, určité části jsou velmi dobře zpracované, ale zůstává zde i pocit, že někde toho bylo až příliš.
Nad hodnocením váhám, ale když musím tak procenty bych tedy dal 50%.

29.11.2021

Přestože se Reynoldsův román Kaldera odehrává ve stejném galaktickém universu jako Odhalený vesmír a při četbě mnohokráte narazíme na známé indície, nejedná se o pokračování dobrodružné výpravy členů posádky Nostalgie nekonečna či odhalování záhad Zahalených. Kaldera nerozvíjí již známé myšlenky a témata (i když výchozí postuláty používá jako základy), nýbrž buduje dvě zcela nové a osobité příběhové linie. Obě od sebe dělí propast století a obě si vystačí se svými vlastními hrdiny, nebo spíše anti-hrdiny. Opravdu, sympatizovat s ambiciózním monstrem Skye Haussmannem, který je pro úspěch a drobnou výhodu v závodě s časem ochoten obětovat přátele i stovky kolonistů, nebo se žoldákem a profesionálním vrahem Tannerem Mirabelem, je opravdu těžké. Ona vlastně žádná z postav Kaldery si nemůže činit nárok na sympatie, neboť každá má poměrně závažný vroubek na charakteru. Nicméně obě dějové linie jsou dostatečně nosné a jejich zápletky napínavé, aby žhavily čtenářův zájem a pozornost, byť se tak děje ve střídavém taktu. A protože (stejně jako u Odhaleného vesmíru) je i Kaldera románem rozděleným do dvou knih, na vyvrcholení si musíme počkat do příště.

16.02.2021

Kdo hledá space operu s potřebným množstvím akce, má jí mít. Pro mě tedy i při druhém čtení tohoto dílka akce zafungovala jako odebírač jedné hvězdy, ale to jsem prostě já. Až do první akční pasáže v podobě Lovu to bylo na pět hvězd - páni, ten orbitální luxusní výtah, nic jako u Clarka! Ledoví mendikanti skvělí stejně jako cesta evakuační flotily a v neposlední řadě demontáž implantátů v kalderské chudinské čtvrti také super. Po Lovu to kleslo o půl hvězdy a po anabázi v džungli o další půlku (ovšem přešmiknutí záporáka monofilamentovou kosou bylo super!). Z druhého dílu si nepamatuji nic a tak doufám, že zase najedeme na o něco méně akční kolej. 80/

24.10.2020

Čekal jsem start dvou knihy a dostal jsem ho. Výtah byl skvělý

23.03.2019

V průběhu devíti let čtu "Kalderu" podruhé, do svého někdejšího komentáře však prakticky nemusím zasahovat, dojmy se výrazněji nezměnily. Zjistila jsem, že mě akční pasáže oslovují ještě o něco slaběji než dříve a o trochu víc mi (čistě formálně) vadí rozpůlení románu na dva kusy. První část tak svou neuzavřeností a mezerami v zápletce působí jako nedorostek, mám-li použít terminologii z knihy.
"Kaldera" má každopádně veškeré předpoklady, aby si ji příznivec akční sci-fi vychutnal s rozkoší gurmána u šéfkuchařem precizně připraveného kusu libové flákoty... nebo brokolice, jestli jste zapřísáhlí vegetariáni (na tomto literárním talíři stejně najdete především maso a krev). Můžeme slintat nad: A) fascinujícím prostředím vzdálené budoucnosti, stimulujícím fantazii na plné obrátky, B) postavami realistickými ve své nedokonalé, chybující lidskosti, C) zápletkou spíše akčně/dobrodružnou, aniž by to román degradovalo k vyloženě „vlakovému“ čtivu.
Dvě dějové linie se nenásilně proplétají a zatím není úplně zřejmé, k čemu směřují. Hlavní hrdina Tanner Mirabel je na chladného profesionála vcelku sympaťák – žoldák s pružnou morálkou, nikoliv však padouch a už vůbec ne neporazitelný superman (občas ho dle mého názoru Reynolds nechává jednat příliš nahodile až pitomě). Ústřední motiv jeho konání, pomsta, mi prozatím přijde jako nejslabší článek „Kaldery“, ale třeba v druhé části změním názor. Tannerovo putování po planetách je zajímavé jak popisem prostředí a technologií, tak i prožitými dramatickými událostmi.
Přesto o něco více preferuji sny se Skyem Haussmanem: obří vesmírné lodě na stovky let trvající cestě, střídající se generace posádek, postupné změny, havárie, úpadek techniky i morálky – tahle témata mě přitahují od puberty, kdy se mi do rukou dostala Aldissova dnes již klasika "Nonstop".
Šup sem čtyři zběsile rotující hvězdy a hop na zbytek příběhu.

13.12.2017

Jednoduše řečeno - skvělá záležitost. Napínavé, akční, záhadné. První díl zprvu vyhlíží jako takové military SF s inteligentním hlavním hrdinou ve fantastickém, ale přesto realisticky ztvárněném světě. Zmíněný hrdina - bývalý voják na cestě za pomstou - má roztříštěnou paměť, a její útržky spolu s vizemi vyvolanými indoktrinačním virem vytvářejí fantastickou mozaiku, kterou je radost číst.

28.08.2016

Budoucnost s nekrózou zvrácených technologií, lidské nesnášelivosti a špinavého obchodu namíchána v několika dějových rovinách, zasazena do rozmanitých světů a zaplněna hrdiny, o nichž nemůžete s jistotou říci, zda jsou hodní, zlí nebo prostě jen oškliví - to je v kostce dvousvazková Kaldera, která nepostrádá prvky klasické i novodobé space opery. Alastair Reynolds rozhodně nešetří imaginací ani zvraty, naneštěstí však zapomíná, že když vyprávění rozjede v několika liniích, nestačí je pouze spojit, ale najít i smysl, proč spolu vlastně souvisí. Nehledě na to, že množství nápadů není ani z poloviny využito a často jsou zde jen proto, aby dotvořily atmosféru. Autor zvolna provází příběhem, který se z počátku tváří jako jednoduchý rozbor psychologie pomsty, aby následně prostřídal všechny myslitelné subžánry science fiction, přičemž s vypočítavostí profesionála odhaluje široký rozměr celého svého univerza. Čtení je to parádní, ale bohužel se zde potvrzuje pravidlo, že všeho moc škodí.

02.12.2014

Přestože mě po prvních dvou dílech kniha tak moc nezaujala kvůli změně postav, postupně jsem se do ní začetla a děj byl opravdu výborný. Sice se tolik neodehrával ve volném vesmíru, ale na plantách, ale postava Tannera Mirabella je mi velmi sympatická a žilo se s ní dobře.