Kalvárie

22.10.2021

Sám sebe se ptám, jestli mě nějakej ruskej kousek dokáže překvapit. Myslím si, že i někdy jo. Ale v případě kalvárie se to nestalo.
Vystupujou tu burani vodkou nasáklí, je tam zima, bída, nejsou prachy. Řežou se tam bezbranný ženský? Řežou! Proč? Protože proto. Ani to nemusí mít důvod. Je tam dost lidí, co maj v hlavě akorát šťouchaný brambory naložený ve vodce? Ano. Běhaj tam po sibiři šílený Viktorky bez bot i v holomrazech? Ano. Tady se ta ponižovaná Viktorka jmenuje ve skutečnosti Nasťa. Když už se její život s vožralým tupounem (ke kterýmu jí donutil její vydlabanej brat) nedá vydržet, tak jednoho dne roztáhne nohy i s těma hadrama co nosí, a nechá mezi ně zahučet jinýho Rusa, kterej šmejdí kolem a když vidí Nasťu, tak se mu začnou z chřtánu spouštět sliny, jak dětský švihadla. Ten jak na ní padne, tak hned zadělá na průser, kterej se utajit nedá. Ivan, nebo bůh ví, jak se tenhle ťulpas jmenuje nakonec prohlásí Nastěnku chci za ženu a ukáže jakej je grand. Má prázdný kapsy, hlad, hodí za hlavu svoje děti i svojí starou a rozhodne se, že vezmou roha.

To ale v Rusku v době, kdy i lidi jsou něčí majetek, zrovna dobře nejde. Vypadá to, že to s Ivanem a Nasťou úplně nedopadne tak, jako v jiný pohádce ze Sibiře. Nevystupuje tam totiž dědeček hříbeček. Tím to bude!
Jak celá ta taškařice dopadne neprozradím, musíte k tomu dostat sami. Na to, že to bylo docela klišé ze Sibiře, tak to celkem sypalo a rozsáhlý to taky nebylo. Dá se to sfouknout během večera, kdy je venku psí počasí. Tak od půlky si čtení doporučuju dolívat vodku a přikládat do kamen.
Zdar!