Kapitánova dcéra
Alexandr Sergejevič Puškin
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/332465/bmid_kapitanova-dcera-Lpk-332465.png
4
392
392
Dielo najväčšieho ruského spisovateľa Alexandra Sergejeviča Puškina (1799 – 1837) má v dejinách ruskej i svetovej literatúry epochálny význam. Puškin je tvorcom a kanonizátorom modernej spisovnej ruštiny, zakladateľom novej ruskej literatúry a zároveň aj vzácne harmonickým človekom, zápalistým vlastencom, nezlomným odporcom zla, bojovníkom za lepší osud svojho národa i celého ľudstva, skutočným stelesnením priamosti, činorodosti a optimizmu v živote i diele. Slávna novela Kapitánova dcéra (1836) zodpovedala Puškinovmu videniu sveta, kde všetko to najcennejšie nevyplýva z konvencií a formalít, ale je výsledkom osobných vzťahov, obetovania sa a lásky aj za cenu, že človek musí porušiť pravidlá. Podľa Puškina spoločnosť mala len tvoriť rámec a dopĺňať harmonické väzby medzi ľuďmi. Najvyššiu hodnotu má podľa autora láska a schopnosť obetovať sa za druhého.... celý text
Literatura světová Novely Historické romány
Vydáno: 1971 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Капитанская дочка (Kapitanskaja dočka), 1836
více info...
Přidat komentář
Příběh byl poutavý, romantický. Literární perla a klasika. Velkou hloubku jsem v povídce však nenašla.
Četlo se to lehko, často velmi krátké jednoduché věty. Bohužel ani děj není příliš komplikovaný. Nezaujala mě, nicméně musím ocenit - Puškin k ní prý sháněl materiál od svědků tehdejších bitev, takže si s tím asi dal dost práce.
Úplně ve všem souhlasím s Dennym45. I mě nejvíc zaujal sympatický Pugačov a knížka mě utvrdila v odporu vůči trestu smrti. A také mně se četla příjemně, ale přišla mi snad až příliš jednoduchá.
Je dobré, že teď už znám alespoň jednu Puškinovu knihu, a čtenářsky mě určitě neurazila, ale okouzlena nejsem. Příště zkusím radši Oněgina nebo lyriku.
Ak to nepoznáte, tak nežijete v svete literatúry. Zo všadiaľ počuť ozveny o nejakom Puškinovi... Kapitánova dcéra sem, Kapitánova dcéra tam (nemyslím teraz dcéru predsedu nášho parlamentu) a človek si hneď predstaví nejaké kultové dielo, ktoré stojí za prečítanie. Preto som dal aj tejto knihe prednosť pred Oneginom a musím ešte podotknúť, že som absolútne netušil, o čom to bude.
*ťažký povzdych* Námet a prostredie fajn. Dej až príliš jednoduchý, prakticky so žiadnou odbočkou . Alebo som sa nezačítal, alebo boli postavy tak plytké, až to bolelo. Najväčší pochop som mal k Saveľjičovi a najsympatickejší bol určite Pugačov. Jeho príbeh ma tak zaujal, že láska dvoch mladých ľudí pre mňa ustúpila do pozadia a začali mi vadiť.
Ja chápem, že Puškin bol v mnohom prvý a chyby k novátorstvu neodmysliteľne patria a chápem aj vrcholiaci romantizmus v Európe, ale vôbec ma to nenadchlo. Bolo to len "dobré" a aspoň sa to ľahko čítalo.
Velmi čtivé a poutavé, přečetla jsem během pár hodin. Pokud někdo váhá (stejně jako jsem váhala já), není nač čekat ;)
Velice příjemné večerní čtení na jeden zátah. Neočekával jsem nic, snad jen jistou podobnost k autorovu “Evženu Oněginovi” či Dostojevského “Bílým nocím”. Nebylo to sice tak protkané láskyplnými monology a dialogy, jak jsem doufal, ale zase zde převládal odsýpající příběh. Četla se krásně, stejně jako jiné autorovi knihy. A ten jazyk... Puškina já zkrátka můžu!
Pamätám sa, že som túto útlu knižku prečítal v rámci povinného čítania, z jazyka ruského,...pokiaľ viem, jediný z triedy. Ostatní si pomohli čitateľskými denníkmi známych či kamarátov. Podostávali z referátov jednotky a dvojky, ja štvorku. A to ma knižka celkom bavila... ale už by som po nej nesiahol.
Na Slovensko sa táto kniha stala relatívne nedávno povinným čítaním, vlastne som sa k nej dostala ako k poslednej. Bol to príjemný nenáročný rozprávkový príbeh. Dvakrát sa niekto vydáva za niekoho iného, rodičia odporujú láske, hlavný hrdina má zázračné šťastie vo všetkom, do čoho sa pustí, verný sluha... Zároveň pekný záznam kúsku ruskej histórie.
Pro mě opravdu moc příjemné čtení.. žádné složité a zdlouhavé vyprávění.. ačkoliv určitě těžká doba a vážné téma na pozadí.. přesto taková oddychovka..i takové knihy je fajn si přečíst
Novela řadící se mezi ruskou klasiku, našla cestu nejen k mým oblíbeným světovým klasikám, ale i do knihovny. Kniha je velmi útlá a čte se zlehka, nic těžkého na čtení i když prolínající se dvě linie můžou zmást, přesto příběh je jasný z anotace. Myslím, že pro některé čtenáře tato kniha nebude, ne každému se tento druh klasiky líbí a nebo ji i rozumí. Novelu napsal Puškin jako rodinné zápisky s krátkými básněmi. Děj má spád, zažijete romantiku i napětí. Závěrem příjemné počtení!
Jednoduchá kniha v archaickom štýle. Príbeh kde v retrospektíve všetko do seba zapadá a hrdinu zachráni vždy šťastena osudu. (Možno vzor pre foresta gumpa a starčeka ktorý odletel z okna) :D
Puškin tady v mnohém překvapí a na to, že je vlastně romantický autor, je Kapitánova dcerka poměrně brutální novela, v níž se nevyhýbá popisům násilných poprav a výjevů včetně třeba useknuté hlavy. Nevím, jak moc děj odpovídá skutečnosti, každopádně Pugačevovo povstání je tu popsáno srozumitelně a jasně (kvituji i vysvětlivky a některé vypuštěné a upravené pasáže, které jsou zmíněny v novém překladu od Odeonu) a vše dost odsýpá, protože vzhledem k rozsahu není čas na dlouhé popisy. Z romantismu tu Puškin zachovává vlastně jen lásku, kterou ale líčí bez většího citu a zaujetí hlavního hrdiny, rozhodně není hlavním tématem, ale objevuje se tu spíš jen tak mimochodem. Ani charakteristika postav není tím nejvýraznějším a opět platí, že je načrtnuto jen to nejdůležitější, ale rozhodně to neškodí. Kapitánova dcera je tak hodně čtivá, má spád a nezdržuje se zbytečnými popisy. Jen vlastně zdlouhavý začátek je snad to jediné, co by se dalo vytknout, každopádně tahle novela má mezi klasikami své místo oprávněně a myslím, že se dá úplně bez problémů číst i dnes. 85 %
Kapitánova dcéra sa mi čítala lepšie ako Piková dáma. Štýl však je vo svojej archaickosti v oboch krásny, ako i preklad (aj to je dôvod, prečo rada čítam, vlastne temer výlučne len klasiku, a to v prekladoch staršieho dáta). Príbeh Kapitánovej dcéry bol ale napínavejší (a úplne najviac na konci kapitol), dobrodružný, romantický i so zakomponovaním historických faktov a väčší priestor, na ktorom bol rozvíjaný, dovolil hlbší vstup do psychiky jednotlivých postáv poňatých typologicky, čo tomu dodalo ten správny šmrnc. Potešil ma šťastný koniec, keďže som čestným, spravodlivým, úprimným hrdinom s dobrým srdcom držala palce :).
Mě bavila nečekaně hodně, ale mám rád tento druh povídání. Něco jako Taras Bulba nebo Mistr a Markétka a jiné.
Je to krásně napsáno, chytlavý děj, žádné prodlužování.
Když jsem ji dostala, tak jsem myslela, že mě nebude bavit (navíc jsem měla takové potrhané vydání), ale malinko zdlouhavém začátku mě knížka začala docela hodně bavit, takže mě hodně příjemně překvapila:)
Dle mého názoru patří tato kniha spíše mezi ty slabší, které pan Spisovatel napsal. Neříkam, že je špatná, určitě patří mezi velice kvalitní díla, ale Puškin má spoustu lepších děl. Příběh má relativně zajímavou zápletku, jež je dosazena do historické linie. Co mi však na knize vadí je fakt, že je příliš strohá, jednoduchá. Chybí mi bližší charakteristika postav a jejich vzájemné citové náklonnosti.
Štítky knihy
aristokracie, šlechta zfilmováno 18. století ruská literatura carské Rusko povstání novely nešťastná láska
Autorovy další knížky
| 1999 |  Evžen Oněgin / Евгений Онегин |
| 1955 |  Piková dáma |
| 1962 | Vyšel jsem dřív než hvězda ranní |
| 1960 | Piková dáma a jiné povídky |
| 1938 | Měděný jezdec |
Tato kniha svědčí o opravdickém mistrovství autora. Zřejmě proto se jeho knihy čtou už takovou spoustu let a stále dovedou čtenáře uspokojit.