Kapitánovy verše
Pablo Neruda (p)
Sbírka milostné poezie, kterou autor napsal za svého exilu v Evropě. Verše jsou plné nostalgie, vlastenectví a lásky k Chile. Sbírku, rozdělenou na 4 samostatné oddíly (Láska, Touha, Zuřivosti, Životy) doplňují závěrem 3 rozsáhlejší básnické skladby s názvy Óda a klíčení, Svatební píseň a Dopis na cestě.
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1979 , PráceOriginální název:
Los versos del capitán, 1952
více info...
Přidat komentář
Nemůžu si pomoci, ale tyto verše mě nezaujaly. Nejdou do hloubky a neodrážejí pocity, které by mi byly blízké. Prostě mě nechaly nedotčenou a to je u poezie špatně.
Je nevyhnutelné v poezii nacházet stokrát to samé dokola (avšak pokaždé samozřejmě trochu jinak), ale takhle teda ne.
Zaujaly mě asi 3 básně z celé sbírky, Nerudu už asi tedy jen toho našeho...
Zkusil jsem si přečíst po dlouhé době nějakou poezii… a tohle asi nebude ta správná pro mě. Celkově není na Kapitánových verších nic špatného, jen mi vadí ta nadnesenost a omílání toho samého pořád dokola. Je to dobré, pokud má člověk neustále hlavu v oblacích, jinak příliš nemůžu doporučit.
Štítky knihy
chilská literatura hispanoamerická literatura
Autorovy další knížky
1964 | Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství |
1985 | Sto sonetů o lásce |
1960 | Jako zázrakem |
1979 | Kapitánovy verše |
1978 | Veliký zpěv |
Poprvé jsem četla někdy v roce 1985, kdy byl můj přítel na vojně a vzešel z toho veršík na svatební oznámení:
"Jsem Tvůj. Jsem ten, jehož jsi čekala, a teď přicházím, abych už nikdy neodešel. Jsem tu, lásko, abych zůstal....."
Tentkrát to sedlo dokonale, byla jsem z toho uchvácená, bylo mi dvacet.
Když se mi to dostalo do ruky po třiceti letech, až mě to tak nebralo..... :):)