Karlsson zo strechy
Astrid Lindgren
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/150264/bmid_karlsson-zo-strechy-nzI-150264.jpg
4
299
299
Na úplne obyčajnej ulici v Štokholme žije úplne obyčajná rodina s tromi deťmi. Osemročného Bračeka nikto nemá rád. Tato mu vyčíta, že prišiel neskoro zo školy, mama novú dieru na nohaviciach a súrodenci Bosse a Beta si z neho neustále uťahujú. Ešteže má celkom neobyčajného kamaráta, ktorému sa nik nevyrovná. Volá sa Karlsson a býva v malom domčeku na streche vedľa komína. Má rád fašírky a je veľký figliar, no najlepšie na ňom je, že dokáže lietať. S Karlssonom zažije Braček množstvo zábavy.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 2008 , Slovart (SK)Originální název:
Lillebror och Karlsson på taket, 1955
více info...
Přidat komentář
Krásně napsané, krásné ilustrace, ale postava Karkulína mě iritovala, vytáčela, spratek, sobec.. i děti říkaly, že tak a tak se nemá chovat, to se nedělá... posledních pár kapitol už jsme ani nečetli, protože jsem to psychicky nedávala :D škoda, Děti z Bullerbynu miluji
Děti z Bullerbynu jsem jako dítě milovala a četla jsem je tolikrát, až se mi ta kniha rozpadala v ruce, takže jsem se logicky dožadovala i dalších knih od autorky. Karkulína jsem si ale neoblíbila. Jako neodložila jsem ho, přečetla jsem ho od prvního písmenka až po poslední a bavila jsem se u toho, to ne že ne, což dokazuje, že napsané to je skvěle. Nicméně nikdy jsem neměla chuť sáhnout po něm podruhé, protože jako postavu jsem ho opravdu neměla ráda. Těžko říct, jestli bych ho z odstupem vnímala jinak, spíš asi ne. Jako dítě jsem ho každopádně vnímala jako sobeckého spratka, který si vždycky vezme větší kus koláče, vždycky shrábne ten poslední lichý bonbon a jehož průšvihy si vždycky vyžere jeho kamarád. Jasně že nebyl jen černobílý, měl i své klady, akorát že si je po těch letech nepamatuju, což jen dokazuje, že ta spratkovská stránka jeho osobnosti v mých očích to dobré přebila. A ano, byla s ním legrace, ale to je tak všechno, co si po letech vybavuju. Nespecifickou legraci a karbanátek. Co člověku po letech zůstane v makovici, to se někdy nestačím divit.
Knížku jsem poprvé četla ve druhé třídě a dodnes ji miluji, nechala jsem si poslat české vydání. Nejvíce jsem se bavila, když Karkulin dopaloval slečnu Sovovou a vytvořil ve třetím díle mumii na zastrašení lupičů Fildy a Rudly.
Roztomilá knížka, četla jsem ji synům, moc se jim líbila.Je to škoda, že mí vnuci o čtení na dobrou noc nemají zájem.
Tak tuhle knížku potřebujeme mít ve své knihovně, nemělo to chybu, místy jsme slzely smíchy, doma by ho živého člověk nechtěl, ale knížka chybět nesmí. Ať žije Karkulín!
Milá dětská kniha od výborné autorky. Velice pěkně napsané, krásné ilustrace a krásná vzpomínka na dětství.
Jedna z mých oblíbených z dětství, čtená stále dokola. Astrid Lindgren je prostě nezapomenutelná autorka.
Náramný krasavec, trochu při těle a v nejlepších letech ... Co víc dodat. :) Opět skvělá a originální Astrid Lingren.
Jako dítě jsem milovala knihy od Astrid. Na Děti z Bullerbynu to nemá, ale stále vysoký standard.
Knihu jsem četla před lety dceři a vzpomínám si, že Karkulín nás obě dobře bavil.
Karkulín není má nejoblíbenější postava, protože je trochu sobec, ale je s ním legrace. Jako všechny knihy paní Lindgrenové se i tato velmi hezky čte. Ben, jeho rodina, i kamarádi jsou sympaťáci. Dětem i dospělým milovníkům dětských příběhů doporučuji.
Velmi uspokojivé.
Další dílo od Astrid Lindgrenové, které jsem v dětství vůbec neznala, a teď jsem se s pětiletou dcerou dobře bavila. Je úplně jiné než Děti z Bullerbynu, Madynka nebo třeba Lotta, protože v ní vystupuje pohádkový Karkulín. Ten mne v první části knihy hodně rozčiloval, ve druhé se z něho stal skoro kladný charakter. Kapitola o koláčové horečce nám navíc hodně pomohla, když měla dcera stejně jako Benovi sourozenci podezření na spálu, z které nakonec vyšla angína s vyrážkou a musela držet přísnou dietu - bez koláčů, sladkostí a kakaa.
Příběhy perfektně doplňují ilustrace od Heleny Zmatlíkové. Knihu jsme zatím měly půjčenou z knihovny, ale asi si o ni napíšeme Ježíškovi.
Tahle kniha mne v detstvi minula, ale v oblibenem knihkupectvi mi ji moc doporucovali, kdyz jsem chtela neco veseleho pro syna. S varovanim, ze Karkulin je vlastne hrozny otrava. A je. Ale pritom se tomu musim fakt smat a nektere dily byly uplne genialni - s pani Sovovou napr. Myslim, ze dospelak se snad pobavi i vic nez dite resp. nekdy se smejeme na ruznych mistech (syn ma sedm let). Kazdopadne ja doporucuju a sama netusim, proc me to prijde tak ctipne, kdyz je ten Karkulin nejvetsi nesympatak na svete. No klid, jenom klid! :-)
Vůbec tomu nerozumím, takový zmetek a tak moc ho prostě musíte milovat. Asi jsme trochu masochisti, ale Karkulín je prostě úžasný antihrdina s bouřlivými příběhy a spoustou veselých dobrodružství. Je to asi takový obtloustlý „James Dean“ z dětské knížky… Pro mě spolu s Ronjou jedna ze dvou nejlepších knih Astrid Lingrenové.
Autorovy další knížky
| 1962 |  Děti z Bullerbynu |
| 2001 | Bratři Lví srdce |
| 2007 | Ronja, dcera loupežníka |
| 1998 | My z ostrova Saltkråkan |
| 2007 | Karkulín ze střechy |
Karkulín je prostě nejlepší. Krasavec, trochu při těle, v nejlepších letech. Pětiletý syn ho zamiloval.