Kašpar Lén mstitel
Karel Matěj Čapek-Chod
Zedník Kašpar Lén se vrací po třech letech vojny domů do Prahy. Nemá tam však nikoho blízkého. Jeho přítel, zedník Kryštof, u něhož bydlel v podnájmu, se utopil ze zoufalství nad tím, že dceru Mařku, kterou měl Lén rád ještě jako malou holčičku, zkazil kupec Konopík a ta se stala prostitutkou. Lén je odhodlán Mařku z nevěstince dostat a Konopíkovi se pomstít. Pracuje na stavbě Konopíkova domu a připravuje se ho zabít.... celý text
Detektivky, krimi Romány Literatura česká
Vydáno: 1944 , František BorovýOriginální název:
Kašpar Lén mstitel
více info...
Přidat komentář
Ve své podstatě zajímavý námět, který by byl čitelný a stále aktuální dokonce i dnes, jen kdyby nebyl k uzoufání nudně a nejasně podaný. Všechny rozmlžené dějové linky, u kterých předpokládáte, že se na konci ve velkém rozuzlení konečně spletou do sebe a vyjeví svůj smysl či obraz toho, co se opravdu stalo, zůstanou jen smutně ležet vedle sebe, nedokončené. Není to ale bohužel ten "uspokojivě" neuzavřený příběh, kde si čtenář slastně domýšlí vlastní konec - u Kašpara Léna zůstane prostě jen zmaten, proč se po 250 stranách textu nedozvěděl vlastně vůbec nic kromě toho, že používáním dostatečného počtu prken při stavbě lešení se předejde lecjaké katastrofě...
Jako obdivovatel a milovník Zoly, jsem se rozhodl přečíst si také něco z našich naturalistických českých luhů a hájů. K. M. Čapek - Chod je asi, spolu se Šlejharem, tím nejvýznamnějším zástupcem a Kašpar Lén mstitel jeden z jeho nejčtenějších kousků. Psáno staročeštinou a plné dnes už nepoužívaných slov, přesto se mi kniha četla až překvapivě velmi dobře. Příběh se odehrává ve staré Praze po první světové válce, převážně z prostředí dělníků na stavbě a od začátku je jasné, kam vypravování bude směřovat. Druhá část knihy, kdy dojde k soudnímu přelíčení, se čte jedním dechem a nemohu jinak než doporučit, zvlášť pro ty, kdo se chtějí nechat obestřít krásným českým jazykem, popisujícím tragický příběh.
Jako podklad k diskuzi o realismu/naturalismu v literatuře ok, ale bylo to nehorázné utrpení. Za mě příšerně chaotické, zdlouhavé a nudné. Zajímavější byl jen konec druhé části knihy. Celé mi to připomínalo Hordubala od Čapka a celou dobu jsem si přála, abych raději četla jeho.
Téměř až prostý příběh, podaný však náročnou formou, stylem natolik neotřelým, deskribujícím a naturálním, že mě nejednou vyvedl z míry a pozornosti. Ale znovu bych to, děcka, asi nedal. Pražské romány, pražské romány...
Ve své podstatě jde o velmi jednoduchý příběh, který není ani moc originální. Chlap vezme spravedlnost do vlastních rukou. Co k tomu vlastně říct. To už tu bylo tolikrát. Ovšem, zdání klame. To tedy ano. Taky jde o kritiku chudoby. Ukazuje, kam až člověka mohou dotlačit okolnosti a kam až je schopen zajít. Trošku potrápí tehdejší mluva a autorovo vyjadřování.
Počtení nebylo špatné, děj knihy by se mohl ale vejít do menšího rozsahu. Že by se jednalo o knihu, kterou nemůžete odložit, se říci nedá. Je nutné vyzdvihnout zajímavé prostředí a postupný rozklad postav. Celému příběhu dává nové světlo poslední věta díla.
Život v Praze před více jak sto lety. Lidi, s kterými jsme se minuli v čase, ale obýváme stejný prostor. Bída, jakou popisuje autor, je bezesporu pryč, ale pokleslá morálka v mnoha směrech nezmizela, to mě fascinuje. Příběh vlastně velmi jednoduchý, ale popis pochodu myšlenek hlavního hrdiny, je obdivuhodně rozpracovaný na stopadesáti stránkách a mě osobně nenudil. Prodírání se složitým vyjadřováním autora chce ale trpělivost.
Znám jen málo knih, kde by byly tak dobře, podrobně a hlavně věrohodně popsané lidské myšlenkové pochody. Knížka na první pohled obyčejná, příběh taky ne moc originální, ale po spisovatelské stránce, jde o opravdový skvost, který se poměrně dobře čte. Nejdřív se mi do příběhu vůbec nechtělo, ale nakonec to vůbec nebylo tak hrozné a já si čtení chvílemi vážně užívala.
Cteni teto knihy mi trvalo dele nez jsem cekala. Nevim cim to bylo, mozna ze dej byl chvilemi nezazivny. Ale celkovej se mi pribeh libil.
(SPOILER) Na to jak je kniha slabá, jsem ji četla strašně dlouho. Vůbec mě to nebavilo, stále se nic nedělo a najednou hop a byl konec. Jinak: je to klasický český zástupce naturalismu. Docela podrobně popisuje roztříštěnou lebku toho zmetka kupce.
Autorovy další knížky
1964 | Turbina |
1954 | Kašpar Lén mstitel |
1987 | Antonín Vondrejc |
1987 | Jindrové |
1979 | Tři česká romaneta |
Tato četba mě velmi mile překvapila; zprvu mi dělaly problém archaismy, kterých je kniha plná, ale nechyběly vysvětlivky. Příběh samotný mě až nečekaně bavil, i přes občasnou „nemastnost a neslanost“.
Knihu doporučuji. Je to jedna ze zajímavějších úlovků, které jsem, čirou náhodou, přečetl a pravděpodobně v budoucnosti přečtu znovu.