Kdo se postará o Annu
Kateřina Pantovič
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532493/bmid_kdo-se-postara-o-annu-65d44e17437db.jpg
4
418
418
Reinkarnace je potvora – život vám nedá pokoj ani po smrti Po úspěšné knížce pro děti Justýnka a asistenční jednorožec se autorce nechtělo vracet nohama na zem ani v její prvotině pro dospělé čtenáře. Příběh malířky Olívie reinkarnované do akvarijní rybky Anny dovede přesto být syrově realistický. Společně s rybkou – ironicky glosující svoji lidskou minulost, podivnou rybí přítomnost i nejistou budoucnost – čtenář z akvária nakoukne do několika domácností, jejichž obyvatelé před němým hostem často odhalí víc, než by chtěli. Rybka se stěhuje od holčičky, které nejvíc na světě chybí táta, k hlídači nádraží, který se tátou snaží být. Důchodkyně Máša je tak ráda, že konečně není sama, že s sebou akvárko nosí v síťovce i na nákup. Homosexuální pár zase řeší skomírající vztah i psychologické testy nutné k osvojení dítěte. Olíviin (teď už bývalý) psychoterapeut Adam zatím pátrá, kdo jeho nejtajemnější klientka vlastně byla. Ale jak už to bývá, během pátrání se nejvíc dozvídá sám o sobě... celý text
Přidat komentář
Nečekal jsem od toho nic, tak nemám právo plkat něco o zklamání. Pošahaná patlalka se podřeže, utopí a klasicky vytopí sousedku pod sebou, protože vodu zavřít před řezáním je problém. Jejího terapeuta to trošku sebere, ale to je vedlejší. Důležitější je fakt, že když ta pošahaná pani vypustí krev a duši, tak se bůh ví proč promění v rybu. Možná to tak mělo být, možná si před smrtí dala preparát matky doktora Mráčka? Možná byla jako Gandalf a někdo usoudil, že má na světě ještě nějaký poslání. Možná to poslání bylo zaměstnávat cizí lidi tím, že když zjistí, co Billa taška ukrejvá, mají hned o zábavu postaráno.
Ta knížka je nenáročná a dá se proletět docela rychle. Můj dojem z ní možná trošku ovlivnil fakt, že jsem při čtení koukal na bednu, kde dávali klub náročnýho diváka. Běžel tam seriál má tlustá valentýna a triky stříbrný lilie. To mi sebralo dost mozkovejch buněk. Zpracování knihy mi přišlo trochu podobný, jako u tý venezuelský slátaniny. Nápad zajímavej, jenom by se to dalo víc rozvinout. Potenciál to určitě má. Ale abych to jenom nehanil, tak se mi i něco líbilo. Když se Olívie dostane do rodiny xenofoba a fanouška ortelu, tak je to podaný jako dobrá groteska. To jsem byl zase zklamanej, když hromotluk Bohouš odnáší Billa tašku zase někam jinam a já se tak nedozvěděl, co dalšího se v týhle domácnosti semlelo.
Čekal jsem, že se kruh uzavře kapánek jinak, ale co už. Nedá se nic dělat. Knížka s šílenou obálkou se vrátila, odkud přišla a cestu ke mně domů už opakovat nebude. Tečka.
Na rozdíl od mých předkomentátorů mě prvotně zaujala hlavně obálka, ta malba je vážně skvělá!! Dávid Kurňavka je slovenský výtvarník, ale tvoří v Praze, má velmi osobitý - unikátní a trochu punkový styl, snadno rozpoznatelný, dočetla jsem se, že atelier má v podzemí a už měl několik výstav. Co se týče obsahu knihy, samotný příběh je velmi nápaditý, smutný, ale zároveň dost hustě nabitý vtipnými ironickými glosami, chytře vymyšlený, pojatý s určitou nadsázkou, ale nevyhýbá se ani těžkým tématům ... alkoholismus, rasismus, stáří, sebevražda... také ta linka s Českým lvem byla naprosto senzační, a zaujalo mě i pár originálních úvah o životě a různých životních situacích.. Kateřina Pantovič je velmi talentovaná a má tzv. lehké pero, obsah i forma včetně té obálky tvoří dokonalý umělecký celek ...
Konečně! Konečně hrdinka, kterou jsem neměla chuť zabít. Ona to totiž zvládla sama. A přitom mi byla tak sympatická! Kdyby nebyla mrtvá (teda vlastně ryba), zašla bych s ní na kafe.
Při čtení mi bylo trochu veselo i trochu smutno, na závěr jsem si skoro poplakala. Hořkosladký, to je slovo, které příběh nejlíp vystihuje.
Zkrátka, četlo se to dobře a líbilo se mi to moc!
To bylo tedy skvělé čtení! Takhle si představuju současnou českou kvalitní prózu, fakt ne Hartla a spol. Obálka je tedy příšerná, ale obsah to plně vynahradí.
Malířka spáchá sebevraždu a reinkarnuje se do akvarijní rybičky - originální námět, který jsem si nechtěla nechat ujít. A udělala jsem dobře, přečteno jedním dechem, místy jsem se smála, místy mě to nutilo zamyslet se... Moc hezká kniha s nečekaným koncem. Určitě doporučuju, ideálně někam na deku k vodě:)
Objevuji české autory a musím říct, že mě momentálně baví čím dál víc. Nejinak je tomu i s K. Pantovič. Hlavní postava Anna se po dobrovolně ukončeném lidském životě reinkarnuje do akvarijní rybičky a proplouvá ve své nové podobě několika domácnostmi.
Skvělé, originální, hodně překvapivý konec.
Aneb nesuď knihu podle obalu. Tohle bylo velké překvapení, originální příběh, vtipné a smutné zároveň. Tuhle knihu na jedno odpoledne si užijete!
Kniha je psaná hravým, lehkým jazykem. Humor, kterým autorka oplývá, je mi velmi blízký. Bavila mě ironie a nadsázka.
Za minus považuji “úzkokolejnost” příběhu, který považuju spíš za povídku na nedělní odpoledne.
Proč ne, líbilo se. Doufám, že se můžu těšit na nějaký další a hlubší příběh.
Když jsem dočetla anotaci, hned jsem měla jasno, že tohle chci číst. V Česku vychází 40 knih denně, takže přijít s něčím novým, originálním, atraktivním… je, přiznejme si, oříšek. Na „Kdo se postará o Annu“ jsem narazila náhodou, protože sleduju Instagram autorky. Anna je tedy, ehm, takový můj soukromý objev měsíce. A koho by mohla taky zajímat? 1) Toho, kdo má rád humor, ale myslím jako takovej ten vyšší level humoru, ne Geňu ani Miloše Knora. 2) Toho, kdo v knihách ocení jazykové hříčky a hru s češtinou. 3) Toho, kdo někdy slyšel o dětské knize Justýnka a asistenční jednorožec, kterou taky napsala Kateřina Pantovič a která má průměrné hodnocení čtenářů 93 %. 4) Toho, kdo má rád autorský styl Markéty Lukáškové nebo Olgy Path Štiplové, a naopak je už trochu vyčerpaný z toho, jaké kejkle s postavami, časem, místy (a ofinou) poslední dobou dělá Radka Třeštíková. 5) Toho, kdo si občas potřebuje přečíst chytrou oddychovku, která možná nevejde do dějin literatury, ale stoprocentně se vejde do tašky.
"Jezdila jsem si pro odpověď na otázku, jestli si buď já nezasloužím svět, nebo si svět nezaslouží mě."
Osvěžující knížka. Vtipná a zároveň smutná. V úvodu se ti hlavní postava zabije, reinkarnuje do akvarijní rybičky a zábava může začít . Ale pozor! Ač je Olivie ironická a srší to tu vtipem a odkazy, zároveň tu bliknou vážnější pasáže, a to často.
Chvilkama mi přišlo, že je tato útlá knížka napsaná přímo pro mě. Černý humor já ráda.
"Jenže tohle není film od Tarantina a režijního vedení napjaté scény v obýváku se ujímá Bohouš, takže z Tarantina nezbude ani Troška."
A toto se tu řeší taky. Takže si odneseš hlubší myšlenky a ještě se od srdce zasměješ . Za mě ideální kombinace.
Bože jak já jsem šťastná, že mám na doporučování další kus pro zákazníky, kteří nechtějí lascivní podbízivý humor a jsou unavení českými autory, kteří prodávají jménem a ne obsahem.
Už Vás unavuje stále stejný scénář českých autorů? Životy obyčejných lidí, na které brzy zapomenete? Nebo válkami zkoušené rodinné generace? Popřípadě co všechno nám socialismus udělal?
Tak šáhněte po téhle knize, protože je to jiné. Je to smutné i vtipné. Je to ze života, ale je to i po životě. Budete rybka, budete český symbol v podobě lva. Budete se smát i přemýšlet nad smyslem života. A přitom je to tak prostý příběh. Přeji příjemné počtení!
Leden a hned takové překvapení. Nečekala jsem, že mě tahle knížka tak dostane.
Skvěle vymyšlený a napsaný příběh, vtipný, dojemný, cynický a plný emocí. Doufám, že se brzy dočkáme nějaké další knížky od této autorky.
Neuvěřitelné nápady této spisovatelky mě v její knize ohromily. I když obálka neslibuje nic světoborného, to uvnitř stojí opravdu za přečtení. Na tenhle příběh nezapomenu, užívala jsem si každý řádek a bavila se i smutnila a zamýšlela se po celou dobu čtení. Olivie i po svojí sebevraždě může nahlížet do života ostatních lidí, kteří právě svojí obyčejností jsou naprosto jedineční. A ta schopnost staré paní vědět přesně, co se stane příštích deset minut! Nebo psychoterapeut Adam a jeho věštecká koule! Nikdy bych nevěřila, že se tak pobavím při tak vážném tématu. Tahle kniha je vlastně přesně taková jako celý náš život, je v ní vše, co život přináší, všechny lidské zmatky, radosti i neštěstí a slabosti, zároveň ukazuje smysl našeho života. Druhou dětskou knihu této spisovatelky mám připravenu pro svoje vnoučata a doufám, že s psaním bude autorka pokračovat, protože píše moc hezky a dokáže čtenáře silně zaujmout.
Za poslední dobu je to nejlepší kniha jakou jsem četla!!! Téma sebevraždy je velmi umělecky zpracováno :) a konečně kniha,která končí !!! A život ostatních pokračuje jejich tempem a směrem...nicméně kdo třeba jen uvažuje, že jeho cesta by měla skončit...ať si knihu přečte. Opravdu doporučuji!
Tak to bylo skvělé, vážně :) Hltala jsem každé slovo! pro mě originální , zároveň smutné i úsměvné ... bavilo mooc :)
Za mě skvělý !! Jsem mile překvapena !! Zajímavý, veselý a zároveň smutný příběh, který se četl naprosto sám. A ten konec? Karma !!
Kniha mě zaujala hned po vydání svou anotací. Na českou autorku je to celkem netradiční téma, navíc zajímavě zpracované. Text se mi četl moc hezky, s postavami ryze obyčejnými s osudy ne nepodobnými s jinými lidmi na světě jsem soucítila. Proplouvaly knihou jako rybka Anna ve svém akváriu a najednou zmizely, byť se jejich příběhy více či méně dovyprávěly. Jediné, co mi přišlo neukončené, byl "rodinný" trojúhelník Olivie-Pavel-Lenka. A z konce mě popravdě trošku zamrazilo. Byl totiž tak definitivní. Doufám, že paní autorka Kateřina brzy něco napíše, protože aspiruje na úspěšnou spisovatelku nejen dětské literatury, ale i té pro dospělé.
Kniha není špatná, nicméně pro mě je smutná. Asi nejsem v rozpoložení, kdy bych chtěla číst těžké věci nebo téma smrti a sebevraždy. Obálka se mi nelíbila, přesvědčilo mně kladné hodnocení, proto jsem knihu koupila. Rozhodně nelituji, že jsem četla. Kniha je zajímavá.
Skvělý nápad, moc mě to pobavilo, od srdce jsem se zasmála a na druhou stranu i dojala. All inclusive. Skvělé.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Justýnka a asistenční jednorožec |
| 2023 | Kdo se postará o Annu |
| 2023 |  Josefíně všichni lžou |
| 2023 | Mína a náhodní kolemjdoucí |
Chápu, že kniha o sebevraždě z důvodu "nevím jaký má smysl má existence" není předurčena, že se u čtení budu bavit, ale na mě to působilo příliš depresivně a šílená obálka tomu jen dodala.