Kdo se postará o Annu
Kateřina Pantovič
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532493/bmid_kdo-se-postara-o-annu-65d44e17437db.jpg
4
418
418
Reinkarnace je potvora – život vám nedá pokoj ani po smrti Po úspěšné knížce pro děti Justýnka a asistenční jednorožec se autorce nechtělo vracet nohama na zem ani v její prvotině pro dospělé čtenáře. Příběh malířky Olívie reinkarnované do akvarijní rybky Anny dovede přesto být syrově realistický. Společně s rybkou – ironicky glosující svoji lidskou minulost, podivnou rybí přítomnost i nejistou budoucnost – čtenář z akvária nakoukne do několika domácností, jejichž obyvatelé před němým hostem často odhalí víc, než by chtěli. Rybka se stěhuje od holčičky, které nejvíc na světě chybí táta, k hlídači nádraží, který se tátou snaží být. Důchodkyně Máša je tak ráda, že konečně není sama, že s sebou akvárko nosí v síťovce i na nákup. Homosexuální pár zase řeší skomírající vztah i psychologické testy nutné k osvojení dítěte. Olíviin (teď už bývalý) psychoterapeut Adam zatím pátrá, kdo jeho nejtajemnější klientka vlastně byla. Ale jak už to bývá, během pátrání se nejvíc dozvídá sám o sobě... celý text
Přidat komentář
Tak tohle jsem oprvadu nečekala, moc se mi do knihy nechtělo, ale zároveň už mě dlouho k sobě vábila a tak jsem neodolala a jsem teď ráda. Byl to opravdu moc milý, místy úsměvný, ale i smutný příběh. Hlavní hrdinka mi skvěle sedla a její nemístné poznámky k situacím mě neskutečně bavily. A vlastně všechny postavy, které se v příběhu objevili, byť jen na chvíli, se mi vryli do paměti. Doufám, že to není poslední kniha od autorky, její styl psaní mi krásně sedl :-)
Jsem moc ráda, že zase jednou můžu dát pět hvězdiček jiné knížce než dětské. A tato se povedla ve všech směrech. Výborné charakteristiky postav, které jsou kladné i záporné, veselé i smutné, různého věku, s různými problémy. Moc se mi líbilo, že se postavy objevily i v jiných pasážích než těch "svých", takže čtenář ví, jak je to s nimi dál. Velmi dobrá práce s jazykem, slovní hříčky, milý humor, lehká ironie. Pečlivě vystavěný příběh, ve kterém i to, co vypadá jako náhoda či se tváří jako poznámka na okraji, může mít později velký význam. A na konci to do sebe perfektně zapadne.
Za mě perfektně čtivé, k zamyšlení i zábavné. Souhlasím s komentářem níže od @veronika9700 , je to jako na Backmanově vlně a to je moc fajn. :-)
Mně se to líbilo. Moc. Takové milé čtení o vážných věcech. Karma je zdarma, kruh se uzavřel.
Od autorky jsem četla její dětskou prvotinu Justýnka a asistenční jednorožec. Ta kniha mě odrovnala a má čestné místo v naší knihovně. Je to dětský poklad. Tahle beletrie už je pro dospěláky a opět bomba! Kniha je o mladé malířce Olívii, která není v životě šťastná a spáchá sebevraždu. Promění se do rybky bety bojovnice, která se ocitá v nejrůznějších domácnostech a lidských osudech. Je tu holčička, která má mamku alkoholičku. Je tu stará paní, která už je sama a mnoho chvil už jí nezbývá. Je tu Jirka, homosexuál toužící po dětech. Je tu Olíviina mamka. Je tu Adam, terapeut Jirky a Olívie. A ač se to podle popisu zdá divoké, kruh se uzavře. Je to lehké čtení plné milého humoru i zajímavých poselství. Je to kniha ideální na léto a ještě jedno takové doporučení navíc - dejte si k ní sklenku bílého. Díky za české autory@knihodura
Konečně se mi podařilo najít českého autora, v tomto případě autorku, která píše v podobném duchu jako Frederik Backman. Kniha se mi líbila opravdu hodně. Je to typ knihy kde se zasmějete, překvapí vás kolik je zde informaci ( jak velký má autorka všeobecný přehled). Oceňuji popis postav, kdy si proste přesně dokážete představit nejenom, jak postava vypadá, ale především její charakter.
Váhala jsem, jestli Kdo se postará o Annu vůbec číst, šíleně mě odrazovala obálka (nelíbí, vůbec) a anotace (jsem si říkala, že to musí být strašnej zmatek).
Ale on to vůbec není zmatek, vyprávění příjemně plyne a nechybí mu vtip ani smutek. Citlivě vyvážené čtení na jedno nebo dvě odpoledne.
Nevěděla jsem co od knihy očekávat... Jo mě se to líbilo, smutné téma napsané s humorem. Doporučuji přečíst, rozhodně se nebudete nudit.
Jaká kniha vás v poslední době mile překvapila? V mém případě to byla právě tahle: Kdo se postará o Annu od mladé české autorky. Knihu jsem vyhrála v soutěži Knih Dobrovský a moc jsem si od ní neslibovala – anotace zněla docela bláznivě, ale řekla jsem si, že to bude zajímavá změna a já si na chvilku oddechnu od čtení dětských knih. A oddychovka to vlastně i byla, ovšem zároveň mě příjemně zaskočil autorčin neotřelý literární styl a její práce s jazykem – na prvotinu* je to velmi dobrá práce a já si po přečtení troufnu tvrdit, že o Kateřině Pantovič v budoucnu ještě uslyšíme. (*Pantovič před Annou napsala jednu knihu pro děti.)
A o co v útlém románu jde? Mladá malířka Olívie se rozhodne spáchat sebevraždu, ovšem místo kýžené smrti a opuštění tohoto světa se nečekaně promění v rybičku. Zůstanou jí všechny vzpomínky i schopnost pozorovat, hodnotit dění kolem sebe a přemýšlet o něm. Postupně projde několika domovy, kde sleduje osudy jiných, cynicky je komentuje, nijak zvlášť se však sama nemůže angažovat. Nabízí se tak zajímavá otázka, jestli takové bytí není ještě horší než to, co ji vedlo k tomu, aby si sáhla na vlastní život.
Sledujeme tu však ještě linku psychoterapeuta Adama, k němuž Olívie před svou smrtí chodila na sezení. Ten se snaží zjistit, kým ta mladá žena vlastně byla. Věděl o ní totiž jen velmi málo, dokonce ani její příjmení neznal.
Bylo to zábavné, místy až absurdní, ale několikrát mě to taky vybídlo k zamyšlení nad životem, lidskými osudy a nad tím, jak sami formujeme podobu bytí osudu a jak moc to je/není v našich rukách.
Mám teď takový pocit, že možná je někdy lepší od knih moc neočekávat – můžou nás potom mile zaskočit.
PS: Ovšem ta obálka je podle mého docela děsivá!
I přes vážné a smutné téma sebevraždy mě kniha mile překvapila svou lehkostí a nadhledem. Anna je prostě smolařka a ani po smrti nemá vytoužený klid.
Ano, reinkarnace! A v rybičku! Alespoň, že krásnou rybičku :-) A tak putuje rozličnými domácnostmi - až... se nakonec kruh uzavře!
Velmi originální a svěží čtení, ráda doporučím.
PS: Jen nad tou obálkou pořád váhám, jestli se mi spíš líbí nebo spíš nelíbí...
Zajímavé! Téma - příběh - a ten chutnej konec! :-) :-) :-)
"Jenže tohle není film od Tarantina, takže ze mě není bujabéza a režijní vedení vypjaté scény v obýváku se ujímá Bohouš. Takže z Tarantina nezbude ani Troška."
Překvapivě chytrá jednohubka, ale možná tak soudím díky tomu, že mi otevřeně cynická Olívie dost sedla. A i ta nereálnost je tu tak krásně reálná :) Originální odpočinkové čtení.
Jo, jo, jo! Tohle bylo výborný!
Celý příběh se strašně dobře čte, je to taková směsice depky, černého humoru, ironie a je úplně boží, že se autorce podařilo tolik lidských příběhů a postav vměstnat do tak útlé knihy. Někteří se v knize sice příliš nezdrží, ale všichni se vám nějakým způsobem vryjí do paměti.
Takova ta knížka, od ktere nevíte co cekat.. A pak jenom wow, čtěte a čtěte. Rozhodně stoji za přečtení :).
(SPOILER)
60%
Mladá malířka Olívie spáchala sebevraždu a v těle akvarijní rybky Anny putuje po českých domácnostech jako němá pozorovatelka a cynická komentátorka cizích osudů.
Sáhla jsem po téhle knižní jednohubce, protože jsem doufala, že se budu při čtení usmívat. Jasně, sebevražda moc vtipná není, ale čekala jsem nadhled, černý humor,... prostě takovou vtipnou odlehčenou záležitost. Dostalo se mi nahlédnutí do osudů lidí, kteří to v životě nemají zrovna jednoduché - děvčátko bez otce, zato s mámou alkoholičkou, rasistický čecháček, kterým pohrdá vlastní syn a jeho žena už si dávno našla někoho jiného, homosexuál usilující o adopci, osamělá důchodkyně, psychoterapeut dávající si za vinu sebevraždu klientky do které se navíc zamiloval, nešťastná matka, které se zabije dcera a jak nakonec vyjde najevo i chlápek se kterým ji měla...A tohle všechno lidské neštěstí vtěsnané do 200 stran. Já nevím, to je nějaká guilty pleasure současné české literární scény, psát o lidech, kterým osud jen hází klacky pod nohy...
Je to čtivé, je to fajn, jen jsem čekala něco jiného. Palec nahoru za grafické zpracování knížky.
Tuhle knihu jsem si vybrala kvůli obálce a anotaci. Fakt mě přišla natolik absurdní, že jsem se rozhodla to zkusit. A bylo to vlastně fajn. Moc pěkně se to četlo, jenom ten konec mě připadal smutný. A bojovnice jsem si vygooglila a jsou to fakt hezký rybky.
Přemýšlím, co napsat, ale nějak nevím. Možná proto, že jsem nevěděla, co od knihy "přesně" čekat, když jsem si ji koupila. Snad výbuchy smíchu? To asi ne, když příběh začíná sebevraždou. Teď jsem tak zvláštně mile smutně překvapená. Asi ve mně ty pocity dlouho zůstanou, mám o čem přemýšlet.
(SPOILER)
Kniha byla pro mě dost smutná, ale doporučuji k přečtení. Obálka knihy je velmi vydařená a autorka píše snadným a srozumitelným jazykem.
I když kniha obsahuje mnoho ironických, cynických, potažmo lehce vtipných poznámek, téma je skutečně hluboké. Zaprvé: skutečně je důležitá komunikace. Byť by si člověk řekl, co je na komunikaci těžkého, začínáme mluvit cca od 1,5 roku a pak už mluvíme až do konce života, přesto spolu komunikujeme špatně. Kdyby Lenka skutečně řekla Olívii pravdu, nemuselo to být hned, třeba až když bylo Olívii 25, ale skutečně jí vysvětlit, jak se věci měly, co Lenka prožívala a popovídat si o tom, možná by Olívie nakonec neudělala to, co udělala. Ale kdo ví.
A zadruhé: kniha mě opět trochu utvrdila, že každý tu máme něco jako poslání nebo osud. Olívie prostě nemohla svobodně vykonat Projekt Suicidium, protože se musela dozvědět pravdu o svém otci. Takže až po tom martyriu v akvárku bylo Olívii umožněno Projekt Suicidium úspěšně dokončit.
A nakonec jsem se rozhodla tuhle knihu zařadit do letošní čtenářské výzvy. Protože i když jsem si myslela, že kniha z prostředí, kde bych se nechtěla ocitnout, bude nějaká z války nebo z nějaké nesvobodné země, tahle stačí. Protože v akvárku a bez očních víček bych se vážně nechtěla ocitnout.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Justýnka a asistenční jednorožec |
| 2023 | Kdo se postará o Annu |
| 2023 |  Josefíně všichni lžou |
| 2023 | Mína a náhodní kolemjdoucí |
Bezva obálka pro mě vystihuje, že lze trochu čekat i najít nečekané. Vtipně odlehčené i přemýšlivě hluboké. Svižnou, nadsázku i mnohou smutnější realitu všedního dne v kompozici co dokáže zaujmout.
Malinko podobné téma Lososu v kaluži, pojaté s daleko větší grácií a šarmem. Opravdu příjemné překvapení tam, kde jsem mnoho nečekala.
Pro mě navozuje i obligátní téma 'děda Mráz či Ježíšek' ? Reinkarnace nebo očistec :o)
Ovšem zuziV výše má taky pravdu :))
4/3