Kdo šije u Podolské?

01.02.2020

Četla jsem jako eknihu a chvílemi mi přišla takové plochá, něco mi tam chybělo. Myslím, že mohlo být lépe zpracováno, moc dobrý námět.

21.01.2020

Krásně popsaná předválečná doba - období, kdy největšími filmovými hvězdami byly Adina Mandlová, Oldřich Nový, Lída Baarová ... a následně válka, komunismus. Vše očima člověka, který miloval své povolání a dokázal se pousmát nad naleštěnou bídou a předstíranou nonšalancí lidí, kteří se prohlásili elitou poválečného národa. Prostředí, čas i styl psaní mi učaroval.

08.01.2020

První, co mě napadlo, byl film pro pamětníky. Skvělý námět, bohužel ne zcela využitý. Jazyk a formulace jsou příliš uhlazené, chyběla mi dramatičtější, živější linka. Je to takové krotké, opatrné našlapování. Zajímavý příběh, který měl velký potenciál, včetně povedené obálky.

03.01.2020

Příběh těžkých 50. let a následně i let dalších prožívaný běžnými lidmi a v prostředí krásného módního salonu Hany Podolské mě zaujal, ale myslím si, že měl větší potenciál, než který se autorce podařilo z toho vytěžit.
Někteří čtenáři styl psaní autorky přirovnávali k Aleně Mornštajnové. Toto nadšení bohužel nesdílím. Kvality psaní Mornštajnové není jednoduché dosáhnout. Autorce ještě kus práce k dosažení tohoto stylu chybí. Na spousta místech knihy se mi zdálo, jako kdyby to psaly dvě osoby. Některé věty se do kontextu a stylu psaní vůbec nehodily a dávalo mi to pocit rozpačitosti nad knihou. Občas jsem měla i pocit, že jedna nevhodně použitá a zakomponované věta zkazila celou stránku.
Hodnotím ale velmi vysoce nápad a hlavně období, ve kterém se daný příběh odehrává - především 50. léta.
I přes to, že hodnotím jen 3/5, myslím si, že autorka má potenciál napsat jednou příběh, který ohodnotím větším počtem hvězd.

02.01.2020

Moc jsem se těšila, z prostředí módních salónů první republiky jsem přečetla několik knih, ale tato byla rozhodně nejslabší. Prostředí vyhlášeného módního salónu bylo spíš jen dobrým lákadlem na čtenáře…příběh, postavy ani styl psaní nezaujal. Paní Podolská měla strhující život, možná se stačilo víc inspirovat skutečnými událostmi.

21.12.2019

Téma zajímavé, i když salón Hany Podolské je spíš jen kulisou, která slouží k vylíčení těžké doby po druhé světové válce a v 50. letech. Z knihy jsem bohužel měla dojem, že jen klouže po povrchu, nesnaží se lépe rozpracovat jednotlivé postavy, ukazuje je hodně černo-bíle (dobří a špatní)...styla psaní Lucie Hlavinkové mi prostě nesedl, což je škoda, protože potenciál mělo téma velký.

15.12.2019

Na knížku jsem byla hodně zvědavá. Děj určitě zajímavý, ovšem nějak mi nesedl styl psaní.

10.12.2019

Příběh je celkem trpký, stejně jako doba, ve které se odehrává. Padesátá léta, Gottwald u moci. Nikdo nemůže čekat jásavé okamžiky. Přesto se najdou. Okamžiky lásky, souznění, přátelství. Ale strachu, nejistoty, tvrdého vystřízlivění, podlézavosti, beznaděje, lhostejnosti tu najdete víc. Přesto se kniha dobře čte, mohu doporučit.

Skvělé čtení. Kdo má rád knihy K. Tučkové, H.Mornštejnové, M.Štráfeldové, přečtěte si tuto knihu.Nezapomeňte ji doporučovat žákům, studentům, kteří nemají v oblibě nudně přednášený dějepis.

03.12.2019

Autorce se podařilo skvěle zachytit atmosféru doby v poválečném Československu. Sice bylo po válce, ale nesvoboda, kterou zde komunisté nastolili, obava z toho, co člověk může říct a co ne, to se šťastným životem také moc nekorespondovalo. Kapitoly ukončuje vždy pár autentických veršů z tehdejší budovatelské poezie, a to teda byla síla, to byly kecy. Skvěle ovšem vše dokreslovaly.

Já jsem jedním slovem nadšená. Pro mě to bylo precizně zpracované připomenutí minulosti, bohužel ne tak dávno minulé, jak se zdá, na kterou bychom neměli zapomínat.

25.11.2019

Příběh slavného Salonu Hany Podolské v době, kdy byl znárodněn. Sledujeme roky 1947-1968, kdy si po válce lidé mysleli, že už bude líp. Ale přišel komunistický režim a s tím znárodňování. Na osudech lidí ze Salonu můžeme sledovat, jak koho tato doba ovlivnila jak se s ní vypořádali.
Tato kniha mě velice zasáhla. Velmi silné životní příběhy hrdinů v pro nás známém prostředí. Pokusy o emigrace, vězení, udavačství. Lidé u moci i obyčejní lidé. Je zde dobře vylíčena právě doba padesátých let, co se u nás dělo. K tomu druhá stránka knihy - móda a šití. Jelikož moje babička byla švadlenou právě v této době, při čtení jsem si vzpomněla na její vyprávění, co komu šila, z jakých materiálů, jak šila do noci a někdy i z ničeho.
Od Lucie Hlavinkové jsem četla Apatykáře, který se mi líbil, ale tato kniha mě nadchla.