Když jsi odešel
John Marrs
Temný psychologický thriller od autora úspěšného románu Spřízněné duše. Když se Catherine probudí, myslí si, že si její manžel šel zaběhat. Jenže Simonovy běžecké boty leží netknutě u dveří. Nic nechybí, kromě něj. Catherine ví, že její muž musí mít potíže. Neopustil by ji ani děti bezdůvodně. Jenže Simon důvod zná. Zatímco Catherine čelí šílené situaci, Simon si užívá po světě. Nemůže se však skrývat navždy. Když se znovu objeví po pětadvaceti letech, Catherine se konečně dozví pravdu. Pravdu, kterou by raději nevěděla.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2018 , XYZ (ČR)Originální název:
When You Disappeared, 2017
více info...
Přidat komentář
Výjimečně mně nevadilo přeskakování v čase a místech. Tahle kniha je na tom postavená. Zpočátku trochu pomalé, ovšem konec to vynahradil.
Příběh z pohledu dvou lidí, kteří se navzájem milují ale i nesnášejí. Obdivovala jsem hrdinku jak se dokázala ke všemu tomu postavit. Krásně je znát, že je ženská v jistých situacích silnější než ten chlap. Kniha se čte lehce, ze začátku bych řekla taková nuda nic se neděje. Pak dojde k zápletkám a k určitým rozuzlením, který už svým způsobem čtenáře zaujmou. Ale podle mě ten příběh nemá až takovou sílu zatáhnutí do toho děje.
Obdivuji se Catharině, že to zvládla. Kniha mne vtáhla do děje a čekala jsem až se děj dostane do přítomnosti. Jen bych chtěla vědět co se stane na hřbitově a jestli to zase Catharina neodnese.
Moc zajimavy a zamotany pribeh :) Trochu vic me bavil pohled Catherine nez Simona, ale bavilo me preskakovani z pritomnosti do minulosti. Jako dobry :)
Člověk se může vymlouvat na spoustu věcí, kvůli kterým se domnivá, že z něj stalo, co se stalo. Ale stát se zrůdou bez špetky svědomí bylo Simonovo rozhodnutí a nikdo za to nemohl, jen on sám.
Poslouchala jsem audioknihu,těch hodin...Takže se mi to zdálo trochu zdlouhavé.Catherine jsem fandila(i když to pití) a Simon pro něj nemám pochopení,nic nemůže omluvit co všechno provedl.
Super hned od začátku : jeho "S" bych asi být "C" nenechal dokončit vyprávění, zabil bych ho asi hned
Tak tohle bylo psycho. Děsivý příběh o tom jak domněnky změní životy v tragédii. Určitě doporučuji přečíst.
Temný příběh, vtáhl mě dost rychle a moc nepustil. Opravdu dost psycho. Zajímavě popsané postavy a co je vede k různým činům. Bylo mi z toho i smutno. A ještě je.
Příběh mě velice rychle vtáhl. Po pár kapitolách jsem si chvíli začala říkat, proč je to tak natahované různými odbočkami, ale autor moc dobře věděl, proč to dělá a jak vše propojit tak, aby všechny tyhle maličkosti skvěle dokreslily tenhle temný příběh. Obecně mám ráda střídání vyprávění z pohledů dvou osob, když se k tomu ještě připočte prolínání minulosti a současnosti, tak jsem v sedmém nebi. V závěru si člověk říká, že i v reálném životě někdy opravdu stačí maličkost, aby mohlo dojít k nedorozumění a někdy až fatálnímu.
Pomalejsi rozjezd,az od pulky to melo spad, pribeh trochu pritazeny za vlasy.akorat ten konec se mi nezda moc povedeny
Název knihy je dokonale výstižný. Co kdybyste se jednou ráno probudili a váš milovaný, vždy spolehlivý partner byl pryč - beze slova, beze stopy, bez zjevného důvodu? Lze se smířit se situací, že se možná nikdy nedozvíte, jaký osud ho potkal?
Před čtenářem se postupně odhalují dva rozštěpené životy, sledující přes čtvrt století vzestupů i pádů, smutku i radosti, lásky i nenávisti, dlouhá období nutnosti bojovat střídají okamžiky bezmocné hrůzy. Bylo to jako pozorovat den a noc. Nedalo velkou práci věnovat přízeň opuštěné Catherine a její snaze nevzdat se, poskytnout svým dětem to nejlepší. Ovšem charakterový chameleon Simon pro mě zůstal záhadou, v pravidlech D&D by na něj pasovalo přesvědčení "chaotické zlo", "zmatený hajzlomagor“ v mém slovníku.
Autor se zápletkou nikam nespěchá a vlastně ani výrazněji nepřekvapil, vše probíhalo a dopadlo celkem dle mých pochmurných očekávání. Přesto jsem byla napnutá jako spoďáry velikosti M na panímandě XL a román hodnotím velmi vysoko: skvěle pracuje s dávkováním informací, umí gradovat emoce - v nejsilnějších chvílích jsem se skoro divila, že četbu audioknihy nepřerušil vzlykot. Příznivci psychologických dramat a temných tajemství si přijdou na své. Ale mně „Když jsi odešel“ dalo ještě něco navíc, žádný převratný objev, „pouze“ naléhavou připomínku: s blízkými je nutno komunikovat, mluvit s nimi otevřeně. Rodiče svým chováním (včetně vzájemné interakce) formují děti, to je jedna věc... A chybné předpoklady mohou být smrtící.
Pátou hvězdu přihodit nemůžu, na to se John Marrs občas šoural s rozvahou kulhavého hlemýždě. 80-85%
Tak tohle bylo opravdu psycho.Simon mě neskutečně štval.Takového manžela bych nechtěla, musela bych ho hned nakopat do zadku.Jinak kniha je dobře napsaná.Doporučuji.
Velmi povedený začátek, hned jsem se začetl. Autor dovedně střídá linky - osudy hlavních postav, čtenář je napjatý, jak to všechno dopadne. Všechno klape jak má, až na střední část knihy, kde se popisuje předvídatelná a vleklá dráha Catherine a podivná nereálná cesta Simona, které jsem moc nevěřil. V závěru je vše vysvětleno a popsáno, takže bod navíc, ten už ale celkový dojem z knihy nezachránil.
Uff teda..
Dočetla jsem před pár minutami a musím si hned ulevit :)
Stejně jako u spřízněných duší to odsejpá už od začátku.
A musím říct že jsem po dlouhé době u knížky brečela..
Ten konec mě rozsekal.
Catherine mi bylo hodně sympatická. Jen mi ze začátku vadilo, že tolik pila.. Na to že měla 3 malé děti.. Ale budiž.. Byla v nezáviděníhodné situaci.
A Simon?
Takovýho sobeckýho a sebestřednýho sráče bych nakopala do zadele. Čím dál jsem se v knize dostávala, tím víc jsem ho nesnášela.
Jak viní všechny kolem sebe, za všechno můžou ostatní... Ale on nic.. hrůza..
Radši žádnýho než takovýho chlapa..
*Spoiler*
Kam až může vést jedno nedorozumění a nedůvěra. A následný pocit samolibosti.
Nechápu jak může chlap, kterého vychoval dá se říct cizí člověk a byl mu skutečným otcem, zatímco jeho biologický otec se k němu nehlásí, nenávidět miminko, o kterém si paradoxně myslí že není jeho. I když ve skutečnosti je jeho.
Proboha to je zvrácený...
A ten konec..
Normální člověk se přece nemůže dívat jak malé něco málo přes rok staré tělíčko bojuje ve vaně o život..
Jak se snaží se vymanit z vody, jak se snaží nadechnout …
To není možné. Koukat se jak se topí a nakonec utopí dítě.
Bylo mi z toho uplně zle..
Simonovi bych přála at shnije v pekle.. A ne jednou!!
Je to srab, kterej si to ulehčil práškama..Ubožák
Nicméně autorovi se nedá upřít že to je bravurně popsaný. I když hrozně smutný
Štítky knihy
rodinné vztahy krimi psychologické thrillery zmizení lidí
Pro mě hodně ponurá a dost depresivní kniha. Ale zajímavá a s blížícím se koncem i hodně děsivá. Protože jsem zhruba od půlky věděla co asi přijde. A přišlo....