Když jsi odešel
John Marrs
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/388433/bmid_kdyz-jsi-odesel-mxN-388433.png
4
452
452
Temný psychologický thriller od autora úspěšného románu Spřízněné duše. Když se Catherine probudí, myslí si, že si její manžel šel zaběhat. Jenže Simonovy běžecké boty leží netknutě u dveří. Nic nechybí, kromě něj. Catherine ví, že její muž musí mít potíže. Neopustil by ji ani děti bezdůvodně. Jenže Simon důvod zná. Zatímco Catherine čelí šílené situaci, Simon si užívá po světě. Nemůže se však skrývat navždy. Když se znovu objeví po pětadvaceti letech, Catherine se konečně dozví pravdu. Pravdu, kterou by raději nevěděla.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2018 , XYZ (CZ)Originální název:
When You Disappeared, 2017
více info...
Přidat komentář
Tady se budu asi rozcházet s většinou názorů ;-), ale já jsem si žádného pomalejšího rozjezdu u knihy ani nevšimla, protože mne zaujala a upoutala hned od samotného začátku. Minulost obou hlavních postav, Catherine a Simona, se střídá s přítomností, a nenechá čtenáře vydechnout ani na chvíli. Postupně se dozvídáme, jaká temná zákoutí se v duši našich blízkých mohou skrývat, aniž bychom o nich měli sebemenší tušení. Stejně jako Catherine, která si samozřejmě myslela, že svého manžela dokonale zná - a nakonec je všechno úplně jinak. Nejhorší je asi opravdu pomyšlení, že něco takového se může odehrát kdekoliv v našem okolí. A otázkou zůstává, zda bychom si toho vůbec dokázali všimnout? Ale vraťme se zpět ke knize ;-). Ta je opravdu dobře napsaná, napětí je hezky nadávkované a roste s každou otočenou stránkou. Konec je perfektně vygradovaný a celý příběh uzavřený. Za to všechno si autor zaslouží pět hvězdiček a doporučení!
Autor nám tak mistrně odhaluje nejtajnější zákoutí všech postav, že zhruba od poloviny knihy přesně víme, kdo se jak zachová. Tři dějové linky, Catherine, Simona a jejich společný rozhovor vedený v přítomnosti, nás neustále udržuje v napětí. Na konci každé kapitoly jsem si marně lámala hlavu nad tím, co tak strašného asi Catherine mohla udělat? Má představivost jela na plné obrátky, ale skutečnost byla mnohem horší. Nic je někdy to nejhorší co se může stát. Na knize považuji za nejděsivější fakt, že působí naprosto věrohodně a příběhu jsem bezmezně věřila. Simon, může být Vás soused, kamarád, manžel. A v tom je skrytá ta největší hrůza této knihy. Bohužel k audio knižnímu zpracování mám jednu velkou výtku. Je zvukově značně nevyvážená a tak si dejte pozor, kdo bude audioknihu poslouchat přes sluchátka. Především přítomnost načtená panem Tomášem Pavelkou, je hodně špatně udělaná. Záplaty přeřeknutí jsou vloženy s mnohem větší hlasitostí, než je původní zvuková stopa. Škoda, ale i tak audioknihu vřele doporučuji.
John Marrs mě zaujal již knihou Spřízněné duše, ale zde posunul laťku mnohem výše...popravdě mě kniha emotivně zasáhla celkem dosti, temný, bolestivý a velmi přesvědčivý román, po dočtení mi zůstala v myšlenkách pachuť hořkosti...
Asi takhle - první zhruba 2/3 knihy nic moc extra, četla jsem, protože knihy ze zásady neodkládám a dočítám, i když mě nijak neohromí...
A pak přišla poslední třetina a všechno vynahradila - to byla panečku jízda! :-D
Stojíte v metru nebo jedete ve vlaku a jen zíráte, co zase vyplulo z minulosti na povrch a jak jednotlivé dílky psycho skládačky zapadají dohromady... A máte hroznou chuť v tom plném metru, nebo ztichlém kupé zařvat: "COŽE??! Tak to si děláš p°°el, ne?! To je magor!!" :-D
Temný psychologický román s mnoha tajemstvími a zvraty. Postavy jsou působivě vykresleny.
V knize se střídají pasáže Catherine a Simona z minulosti a ze současnosti, když si oba řeknou pravdu. A ta od Simona je fakt děs!
Catherine ( k Simonovi):
....."Tak proč jsi odešel? Všechny tyhle předstírané rébusy....Zatím jsi mi ale neřekl tu jedinou věc, kterou chci vědět. Co tak strašného jsem udělala, že tě to přimělo utéct?"
Nechával ji čekat. Jako když hodně pomalu hoří cigareta. Neměla tušení, jakou hru s ní hraje, ale pokud šlo o to, vyhnout se odpovědi na nevyžádanou otázku, měl lepší praxi než leckterý politik.
Nechtěla se nechat vodit loutkářem jako marioneta, ale měla pocit, že bude muset ještě dlouho spolupracovat, než bude konečně moct odstřihnout nitky, které ji k vodiči poutají.
Tuto přesvědčivou knihu doporučuji.
Střídání pohledů mám v knihách ráda. Zde jsem do poslední chvíle Simona nechápala a pořád jsem čekala, co ho donutilo odejít a chovat se jako debil.... Ovšem onen důvod, rozuzlení, co vše byli nesmyslné a kruté činy,nevinní lidé...byla jsem na něj opravdově naštvaná. Kdyby se svou ženou více komunikovali... no prostě debil. Upřímně by mě zajímal pohled jeho nové ženy na skutečnost
Tak tohle by šlo :-), sice to na Spřízněné duše nemá, to mě ba víc :-), ale dobrý!!! Jen ten začátek se tak nějak táhnul. . .. . Každopádně autor píše svižně (krom začátku :-). . , čtivě a střídání časových rodin a vypravěčů je můj šálek kávy :-). . .Závěr knihy je tou pomyslnou třešničkou, která vás nutí knihu dočíst, aby jste ji ochutnali a všechno se spojilo.
Tři hvězdy dávám za to, že mě šokoval konec a posledních 100 stran jsem se nemohla odtrhnout. Ale jinak? Zezačátku to bylo příšerně zdlouhavé, přišlo mi, že je tam spousta pasáží, která by tam vůbec nemusela být. Nutila jsem se do čtení a vůbec mě to nebavilo.
Autor píše čtivě, ale na knihu Spřízněné duše to ani zdaleka nemá.
Zase rozstříhaný děj a střídání minulosti se současností, pro mne protivný autorský manýr, který mi kazí požitek ze čtení.
Je mi líto, že snižuji vysoké hodnocení knihy, anotace mě měla odradit, temný psychologický thriller, to nevěstí nic dobrého.
Zpočátku to celkem šlo, ale prostředek knihy se nesnesitelně táhnul, vytrvala jsem jedině díky tomu, že mě zajímalo děsivé manželovo tajemství zjevené úplně na konci. Asi takhle: kniha Manželovo tajemství, kde se manželovo tajemství dozvíme v první půlce knihy, což dost čtenářů kritizuje, je nekonečně napínavější. A hlavně mnohem lépe napsaná.
Právě jsem dočetla a zjišťuji, že vlastně nejsem schopná napsat komentář, jak silné emoce ve mně kniha zanechala.
Lidské drama o tom, kdy pětadvacet let nevíte proč?, a když se to dozvíte, tak zjistíte, že nevědět, bylo mnohem přijatelnější.
Opět i jako první kniha autora to byla pecka. Nenudila jsem se jedinou stránku, stále se přesýpaly misky vah, kdo se zachoval špatně, kdo za všechno mohl. Když už jsem si myslela, že všechno bylo rozkryto, opět přišel nějaký nečekaný zvrat. Doporučuji.
Tahle kniha mě úplně pohltila..Asi poprvé během čtení nějaké knihy se ve mě mísily snad všechny emoce, které jsme schopni zaznamenat.
Hlavního hrdiny jsem nenáviděla, naprosto nerozuměla jeho chování, přála jsem si, aby ho osud nějak potrestal-což se na konci stalo. Na druhou stranu hlavní hrdinka-tak s tou jsem soucítila a přála jsem jí pevnou vůli a odhodlání, aby vše zvládla, aby se dokázala zase postavit na nohy. Závěr knihy mě dost překvapil, Simon si prostě vytvořil nějakou domněnku a kvůli tomu zničil všechny kolem sebe.
V "poděkování" autora se píše, že se inspiroval skutečným příběhem-no nedovedu si vůbec představit, že něco takového by se mohlo opravdu stát.
Můžu jedině doporučit, opravdu "silná" kniha.
Temný psychologický thriller ....no budiž, pro mě to byla spíš depresivní kniha, kde mi ani jedna postava nepřirostla k srdci. Část popisovaná Cat mi byla příjemnější než ta Simonova.
No ja nevim... Kdyby to melo polovinu stranek,tak asi reknu,ze super,ale takhle... Nepotesi,neurazi,ale teda zadny hluboky dojem.
Zajímavý příběh i když jsem od něho čekala něco víc. To, jak autor tajuplně naznačoval, co za všechno může a jaké nás na konci čeká odhalení, mě nutilo hltat stránku za stránkou. Ale jaké zklamání, když to vysvětlení bylo v podstatě "obyčejné". Také hlavní postavy mi nebyly zvlášť sympatické. Simon byl prachobyčejný bídák a Catherine, no ze začátku jsem ji nemohla vystát, ale postupně, jak se s tím vším porvala, to bylo trochu lepší. Ale čtivost a nádech tajemství knize upřít nemohu.
Od knihy se těžko odcházelo, napínavá a čtivá. Nic neni jak se zdá a neřešením vzniklých problémů může dojít k tragédiím ....
Kniha se mi velice líbila a nebýt tak vleklého konce,dala bych 5 hvězd. Příběh je poutavý, napínavý a těžko se odkládá,ke konci to tedy bohužel lehce opadá. Příjemné střídání minulosti s přítomností a vyprávění Catherine a Simona. Nic není,jak se zdá!
Knihu bych označila za psychologický román se spoustou tajemství. Je to příběh o tom, jak můžou být věci úplně jinak než se zdá.
Z pohledu obou hlavních postav se postupně dozvídáme co se stalo. Některé momenty v ději jsou nečekané a šokující.
Než jsem si přečetla doslov autora, kde píše, že příběh je inspirovaný skutečnou událostí, měla jsem ho za přemrštěný výmysl, hlavně ten konec, ale bavilo mě to celou dobu. Těžko říct, ale říká se "to nevymyslíš". Někdy právě ty nejmíň uvěřitelné věci píše sám život...
Jedna věc je nesporná - kniha je mega čtivá, přímo chytlavá, těžko se odkládá.
Uff teda..
Dočetla jsem před pár minutami a musím si hned ulevit :)
Stejně jako u spřízněných duší to odsejpá už od začátku.
A musím říct že jsem po dlouhé době u knížky brečela..
Ten konec mě rozsekal.
Catherine mi bylo hodně sympatická. Jen mi ze začátku vadilo, že tolik pila.. Na to že měla 3 malé děti.. Ale budiž.. Byla v nezáviděníhodné situaci.
A Simon?
Takovýho sobeckýho a sebestřednýho sráče bych nakopala do zadele. Čím dál jsem se v knize dostávala, tím víc jsem ho nesnášela.
Jak viní všechny kolem sebe, za všechno můžou ostatní... Ale on nic.. hrůza..
Radši žádnýho než takovýho chlapa..
*Spoiler*
Kam až může vést jedno nedorozumění a nedůvěra. A následný pocit samolibosti.
Nechápu jak může chlap, kterého vychoval dá se říct cizí člověk a byl mu skutečným otcem, zatímco jeho biologický otec se k němu nehlásí, nenávidět miminko, o kterém si paradoxně myslí že není jeho. I když ve skutečnosti je jeho.
Proboha to je zvrácený...
A ten konec..
Normální člověk se přece nemůže dívat jak malé něco málo přes rok staré tělíčko bojuje ve vaně o život..
Jak se snaží se vymanit z vody, jak se snaží nadechnout …
To není možné. Koukat se jak se topí a nakonec utopí dítě.
Bylo mi z toho uplně zle..
Simonovi bych přála at shnije v pekle.. A ne jednou!!
Je to srab, kterej si to ulehčil práškama..Ubožák
Nicméně autorovi se nedá upřít že to je bravurně popsaný. I když hrozně smutný