Když se zvěrolékař ožení
James Herriot (p)
Zvěrolékař série
>
Román anglického veterináře, navazující na jeho knihu To by se veterináři stát nemělo, zavádí opět do světa drobných yorkshirských farmářů a zemědělců a v úsměvném nadhledu líčí vzrušující i dojemné příběhy venkovského zvěrolékaře v době, kdy se nad idylou anglického venkova stahovala mračna druhé světové války. Dotisk v roce 1997.... celý text
Literatura světová Humor Příroda, zvířata
Vydáno: 1994 , Knižní klubOriginální název:
All Things Bright and Beautiful, 1973
více info...
Přidat komentář
Dle názvu knihy jsem očekávala, že půjde o příběhy právě z manželství. To přináší taky plno příhod a vždy není vše zalité sluncem. V dnešní době je tohle úplný balzám pro duši. Vše je psáno s laskavostí a velkou lidskostí. Sigfried nezklamal.
Opakování je matkou moudrosti a u Herriota mi nevadí, že jsem některé jeho příběhy už četla v jiné knize, i tak potěší. Když se Heriot oženil se svou milovanou a milou Helenou , čekala jsem více příhod ze soukromí, ale manželství se vzpomíná jen okrajově a já jsem moc ráda, že si můj oblíbený veterinář vzal tak chápavou a příjemnou ženu, která po něm nechce aby seděl doma a věnoval se jí , ale je mu ve všem nápomocna a on se pak může věnovat svému poslání a zachranovat životy zvířat v době , kdy nebylo takové vybavení jak je dnes.Milé i smutné příhody a trochu i pocta ženě veterináře . Herriot měl štestí .Ne jak můj oblíbený detektiv Richard Krauz, který si vzal úplnou xantypu.
Tahle kniha je pravé pohlazení po duši pro všechny, co mají rádi zvířata, lidi, přírodu. Kniha laskavá, lidská, ráda se k ní opět vrátím.
Vše již zde bylo řečeno, tak jen krátce - nádherné čtení, nádherný autorův styl pohladí každého milovníka zvířat a přírody. Citát ze závěru knihy: ,, .. největší štěstí netkvělo v tom, že zvířata člověka zajímala a okouzlovala, ale že jim člověk rozuměl a že o nich něco věděl. Zejména to vědění bylo důležité."
Taky jste chtěli jako malí být veterinářem? Já od té doby, co mě pohltila asi ve dvanácti kniha James Herriot - Zvěrolékař mezi nebem a zemí a další. Na spoustu let jsem na tohoto charistmatického muže zapomněla a až teď, když po 30 letech vyšlo nové vydání, pustila jsem se do dílu Když se zvěrolékař ožení.
Máte čtecí krizi? Nevíte co se svým životem? Nudíte se? Nebo už nevíte co číst? Tak je tu James! Dýchne na vás atmosféra yorkshirského venkova a s každou opojnou chvílí nově narozeného telátka do bujně zelených plání bude vaše nálada lepší, stejně tak s každým úmrtím vás sevře trýznivý smutek. Jde o nadčasové, hřejivé čtení, které skoro až hmatatelně pohladí po duši.
James je empatický a lidský, jak jen to jde. Zároveň vypráví tak nějak nonšalantně a s typickým britským suchým humorem, který vám proniká do žil a vy nemáte pocit trapnosti, jako u spousty moderních knih. Bylo boží nahlédnout na počátky zvěrolékařství ve třicátých letech, kdy nebyly antibiotika a zvěrolékaři často měli jen omezené možnosti. Stanete se svědky vzestupu veterinární péče, kterou dnes bereme tak samozřejmě, ale i tragického úpadku tažných koní, které nahradily traktory...
Každá ze 48 kapitol je jedinečným příběhem, od zoufalství k naději, od smrti k životu během pár minut. A nebo zcela naopak. James vypráví zcela bez příkras, protože tohle odvětví není zalité sluníčkem a obzvláště v té době. Dost často musí působit jako lidský psycholog, protože největším problémem nemocného zvířete jsou jeho majitelé, kteří obvykle snědli šalamounovo hovínko a ví všechno nejlépe...
Dokonalost, která bude mít v mém srdci vždycky místo. Měla jsem strach z přehršle romantiky, ale nebyla tam vůbec žádná, manžela Helena se mihne jen párkrát, což oceňuji. Hodnotím 5/5 a děkuji Nakladatelství Jota za poskytnutí knihy.
Zvěrolékař se sice oženil, ale moc se nezměnilo. Manželka Helena se povídkami spíš jen mihne, protože i zde jsou zvířata v hlavní roli. Ale to nějak vůbec nevadí, protože jsou to opět milé příběhy, které člověka pohladí po duši. :)
Z knihy dýchá nostalgie po starých časech, upřímnost, láska k povolání veterináře, láska ke krásné a drsné krajině Yorkshiru i jejím lidem. Milé příběhy se pěkně čtou. 75-80%, 26. 3. 2023.
Kniha se mi velice líbila. Působí na mě úsměvně a nesmírně pozitivně i přes pár smutnějších okamžiků neúspěšné léčby.
Každá kniha od Jamese Herriota je mi léčivým balzámem na duši. Zázraky zrození života zvířat a zvířátek ... pomoc jim ... léčba (někdy i neúspěsná, ale je to život) ... to všechno vás provází při čtení. A já za to podání děkuji.
Druhá kniha od Herriota a určitě ne poslední. Krásně se to čte, člověk se i něco dozví o zvířatech. Možná se mi líbila i více, než první díl.
To je balzám na duši dnešní uspěchané a s ničím nespokojené době. Stačí se při čtení nadechnout a cítíš vůni venkovské Anglie třicátých let. Prostě úžasná knížka.
Své dětství jsem prožil na malé vesnici pod Železnými horami (Česko-moravská vrchovina). Už odmala jsme byli obklopeni spoustou domácích zvířat. Měli jsme snad všechno, co mělo dvě, nebo čtyři nohy. Kromě koňů, ale ty zase měl otec kamaráda a spolužáka.
Osud mě časem zavál více do světa a domů jsem se vracel jen na delší volno, či prázdniny. K příběhům pana Herriota jsem se tak dostal během letních prázdnin na vysoké. Měl jsem tehdy zcela jiné literární hrdiny. S pilotem Pirxem jsem létal k mrakům Magellanovým, nebo obrážel futurologické kongresy, opuštěným městem na liduprosté Zemi jsem běhal s inteligentními psy, nevěděl jsem, jestli pondělí začíná v sobotu, nebo sobota v pondělí, chytal a krotil jsem neposlušné a pokažené roboty, s počítačem HAL-em jsem řešil zásadní otázky lidstva, neustále jsem hledal 9 miliard božích jmen, z prava i z leva se vyhýbal jedovatým slinám trpělivých Trifidů, s klidným a tichým Rámou sledoval hemžení na nedaleké modré planetě a na všechny otázky dostával jen jedinou odpověď - 42 !
Svět Herriotova zvěrolékaře byl zcela odlišný, ale snad se mi v hlavě přepnula a aktivovala nějaká pojistka se zážitky z dětství a já jsem byl nadšen příběhy plnými nekonečné a hluboké lidskosti (vlastně zvířeckosti). Pokračoval jsem knihami "To by se zvěrolékaři stát nemělo" a "Zvěrolékař mezi nebem a zemí".
A hodnocení ? Jak jsme říkávali ve škole : Koule, šajba, nebo "letí, padá, krouží", zkrátka za 5 !
Jedno z největších lákadel prázdnin u babičky byla spousta povídek od Herriota. Když se zvěrolékař ožení nabízí, podobně jako ostatní knihy, milé, nostalgické a tak nějak kouzelné vyprávění z obyčejného života obyčejného zvěrolékaře.
Krásně, lidsky, vtipně, rozumně a bez obtížných vědeckých slov podán příběh začínajícího zvěrolékaře. Velmi oceňuji, že autor několikrát zmínil válku a své působení v ní, ale vždy odkázal na fakt, že toto je kniha o jeho počátcích práce veterináře a o válce bude psát jindy a jinde. Plný počet!
James Herriot opět nesklamal... ostatně jako vždy! Nejvýjmečnější autor, nejen své doby!
Ze začátku jsem se nemohla dostat do čtení, měla jsem asi příliš velké očekávání dle hodnocení. Ale brzy jsem se začetla. Kniha je plná šťastných i smutných konců, celkově hodnotím jako milé čtení.
Autorovy další knížky
1981 | Když se zvěrolékař ožení |
1991 | Zvěrolékař mezi nebem a zemí |
1993 | To by se zvěrolékaři stát nemělo. Díl 1. (Zvěrolékař na blatech) |
1995 | Zvěrolékař a psí historky |
1995 | Zvěrolékař a kočičí historky |
Nazev dost zavadejici, cekala bych, ze se to skutecne bude tykat manželství zverolekare, coz je velmi okrajova nit knihy. Ono vina bude na strane ceskeho vydavatele a stanoveni nazvu knihy pro cesky trh, neb originalni nazev z anglictiny o manželství neobsahuje vubec nic. Cteni je to mile, ale hodnoceni za me neumerne pozitivne prepalene. Za me je to tak 70-75% max. Krom toho to v knihovně bylo zarazeno mezi humoristicke knihy, coz tato za me urcite neni.