Když spadne maska
Samantha Shannon
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/494194/bmid_kdyz-spadne-maska-lZO-494194.jpeg
4
144
144
Příběh krajinochodkyně Paige Mahoneyové pokračuje tam, kde v předchozím díle skončil. Paige se podařilo zničit jádro detekční technologie Senshield. Jen o vlásek unikla smrti — i díky agentům tajemného Programu Domino, který ji nyní vysílá na misi do Paříže. Kdo však za touto sítí ve skutečnosti stojí a jakou má motivaci ke svržení scionského režimu, Paige zatím netuší. Okolnosti ji nutí novému spojenci alespoň prozatím důvěřovat. Spolu s Arcturem Mesarthimem — bývalým nepřítelem a současným společníkem — se vydává odhalit tajemství, které ji zavede do spletitého pařížského podzemí i do třpytivých chodeb zámku Versailles. Zatímco Scion pomalu rozšiřuje své hranice a svět se chvěje v jeho stínu, Paige se snaží pochopit své pouto s Arcturem, které je den ode dne pevnější. Jenže nepřítel stále sílí. V jejich bezprostředním okolí jsou i tací, kteří moc dobře vědí, že revoluce začala s nimi — a mohla by s nimi i rychle skončit…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2022
,
Host
Originální název:
The Mask Falling, 2021
více info...
Přidat komentář
Série se mi moc líbí a ani tenhle díl není výjimkou. Měla jsem trochu obavy z té nepřeložené francouzštiny, jak se tady objevilo v komentářích, ale nakonec se mi to naopak líbilo a dodávalo to tomu atmosféru...a nejednalo se o žádné dlouhé texty, které by byly kdovíjak podstatné pro děj, plus význam většiny z nich si dokážete v pohodě z kontextu dovodit i jako nefrancouzštináři. Já si jen neodpustím povzdechnutí nad tím, že mně tam prostě chybí větší akcent na tu romantickou linku. A ne, nečtu pouze romanťárny, naopak, ale prostě nějak bych si tady přála ještě víc, už z toho důvodu, jak jsou hlavní hrdinové odlišní a jak moc zakázaný jejich vztah je...tak snad se dočkám v dalších dílech!
Lepší než předchozí dva díly. Vadilo mě moc francouzštiny, která nebyla přeložená. Taky nebylo určeno pohlaví agenta Stephana? Vyuzlení mě dost překvapilo. Nevím, proč hned uvěřila tomu nesmyslu s Arcturem. Tak uvidíme, co další díl.
(SPOILER)
Rozhodně více čtivé než poslední díl. Lépe to utíkalo a opravdu chytlo a nepustilo. Trošku mě štvalo, že nebyli překlady francouzský frází, i když jim Paige evidetně rozumněla (a tím nemyslím názvy skupin nebo jména ale celé věty). Né vždycky jsem měla přístup k překladači a upřímně si mi k nim pak nechtělo vracet. Jinak jsme ráda, že jsme se podívali i mimo velkou británii a rovnou na kontient. Jednu hvězdičku (a půl) musím strhnout az ten krkolomný konec
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
SPOILER
Moc nechápu ten "plottwist" na konci nebe spíše jeho část. TO že je určitá postava nakonec krajinochodec je podle mě fakt super překvapení, protože upřímně smrděl od začátku. Ale ta první část co se týkala Strážce. Nebudu lhát na nějakou dobu jsem musela knihu odložit nebo bych ji hodila z okna. Totálně krkolomné, nelogické a z Paige udělala ještě větší blbku (což teda se autorce občas dařilo už předtím)
(SPOILER) Ve výsledku jsem si knihu užila, ale bylo tam pár míst kde jsem nepochopila proč se ta holka chová takhle ujetě... Zvlášt konec když nezabila bílého vazače a uvěřila že je strážce zrádce bez střípku pochybností? Uf uf. Konec knihy byl trošku zmatený, asi jak se snažila pořešit více věcí rychle, ale jinak to bylo čtivé, moc se mi líbí jak se příběh vyvíjí a mění a těším se na další díly. Doufám, že na ně snad nebudu muset čekat dalších deset let :)
Myslela jsem si jak hodně mi bude vadit, že si předchozí děj tolik nepamatuji. Ale zjistila jsem, že vůbec. Pauza mezi sérii je nepěkná věc. Ale v knize je vše důležité připomenuto. Takže si dokonce myslím, že kdyby někdo začal číst tuhle tu plánovaně 8 dílnou sérii od tohoto dílu tak klidně může. Ale kdo, by se chtěl připravit o zrod, příběhu a předchozí dobrodružství postav této série?
Také přemýšlím jestli mi předchozí nadšení z této série trochu nepohaslo. No uvidíme co přinese další díl.
Černá můra se zmáčenými křídly se rozhlíží po Paříži,
v měsíčním svitu se rýsuje impozantní silueta Versailles.
Hrozba visí ve vzduchu, je jak oblak páry, jak zlověstná mlha,
která vyvěrá ze skrýší pařížského podsvětí.
A vzpomínky na tu noc! Jsou stále živé.
jsou jako střepy zaryté hluboko pod kůži.
Paříž je v područí Kotvy! A Bledý snílek tu pátrá po snových krajinách ... má úkol a taky má svůj vlastní cíl. Paige Mahoneyová je totiž jedna z mála, komu se může povést obojí, komu byste svěřili úkol, který je nad lidské síly! ... zvlášť, když s každým krokem bolí celý člověk!
S dalším dílem můj respekt k autorce ještě vzrostl, ona totiž ve své fantazii nestvořila „jen“ Scionský Londýn, ale celý, do zajímavých detailů promyšlený svět - kde existují jen 2 alternativy, země pod Scionskou kotvou a svobodný svět ... a jen na jedné straně, je moc, podpořená silou, které je těžké nepodlehnout, a tak padají, jak domečky z karet, další země, jedna za druhou.
Možná je opravdu londýnská Kmotryně jediná, kdo dokáže Scionu šlápnout na krk a zastavit ho v jeho záměrech, má na to totiž všechny předpoklady - zvlášť - je mladá! Je mladičká! ... a to se ukazuje, jako strategická výhoda - totiž, jen emotivní mládí, entuziasmus a vize ovlivněné už prožitou zkušeností, která nutí bouřit se, rebelovat a nikdy nic za žádných okolností nevzdat, jednat impulzivně, bez rozmyslu dřív mluvit než myslet, mít hlavu v oblacích i pevně na zemi - může zaručit úspěch takové mise! A ona přesně taková je! A mně se to líbí, fandím jí pro její nezkrotnou povahu, nezlomnou vůli a vytrvalost s níž se pouští za svým cílem a beru jí i se všemi jejími nedostatky (taky jich pár má, jako třeba zbrklost a netrpělivost, které nejenom jí přivádějí do dost nebezpečných situací a občas ohrožují na životě). To vše k ní patří, a posouvá ji dál, jako každá zkušenost. Paige je hrdinka, která je svá a je jiná! A pro mě tak zajímavá!
Takže Paige, vydrž, těším se na další setkání ...
„Nikdy jsem si nepomyslela, že se z téhle kukly vylíhnu jako Černá můra a nikdy bych nevěřila, že zrovna já Londýnu strhnu masku z tváře “
„ jaké tváře budu muset ještě nasadit? Kým se budu muset ještě stát? “
Tahle noční můra totiž, zdá se, nikdy neskončí!
Jsem spokojený s dalším prokreslením světa vidoucích. Taky se mi líbily některé napnuté okamžiky. Ale ty dějové zvraty, kdy se stalo něco nepravděpodobného jen proto, aby se to o kus dál něčím ještě nepravděpodobnějším anulovalo, mě rozčilují.
A nerozumím, proč je kniha o můře plná včel.
No, vzhledem k tomu, že předchozí díl mě zklamal a do pokračování se mi moc nechtělo, tak se mi tento díl četl vlastně velmi dobře. Jedná se teda o pořádnou bichli, ale naštěstí je plná akce, takže jsem měla docela problém se od čtení odtrhnout :-). Velice jsem si oblíbila nové (pařížské) postavy a líbilo se mi chování hlavní hrdinky Paige. A mimochodem, Arcturus a ta jejich romantická linka?! Vážně boží. Oceňuji, jak si autorka pohrála s názvem knihy, který prostě neskutečně sedí. Konec byl trochu překombinovaný a já jsem měla problém se zorientovat, ale jinak tam byla super odhalení.
30/2022
V první řadě nutno podotknout, že tuhle sérii miluju, takže jí trochu nadržuju.
Je to překombinovaný, složitý, Tom Cruise se může jít zahrabat, někteří jsou podle mě trojití agenti.
Ale je to pořád dobrý a (protože recenzi píšu až po roce) těším se na další díl moc! Akorát tu sérii budu dočítat asi ve 40, nebudu na fantasy už krapítko stará?
80%, protože Paige s Arcturem no :-)
Po zjištění, že se tento díl celý odehrává ve Francii, jsem měla trochu obavy, Londýn měl (má) své kouzlo, ale zbytečně. Za mě povedenější, než předchozí dva díly (které jsem si musela vzhledem k velkému časovému odstupu přečíst znovu, ale nelituji toho). Na první díl to nemělo, ale bylo to akční, závěrečná scéna napsaná tak, že se mi ježily i chlupy na rukou a i milostná linka nezklamala. Jediné mínus vidím v tom, že v textu bylo dost francouzských vět, které bůhvíproč nebyly přeloženy (vešlo by se i pod čáru). Těším se, jak to bude dál, zejména na osudy některých postav.
*čtenářská výzva: Kniha, která má žlutou obálku
Já jsem z dalšího pokračování série Kostičasu celkem nadšená, Paige šla z akce do akce a člověk si až říká, jak je možné, že opět proklouzla všemi nebezpečnými situacemi. Ani mi moc nevadilo, že jsem si už tolik nepamatovala předchozí díly, protože bylo na konci hezké shrnutí osudu všech postav po tento díl. Snad se tedy v blízké době dočkáme dalšího dílu.
Pokračování příběhu Paige se četlo dobře, jen na konci jsem se cítila trochu ošizená, protože doslov a popis světa a postav zabral v knize dost stránek na konci knihy a já se těšila ještě na další posun příběhu... Snad nezapomenu linku příběhu než vyjdou zbylé díly, už se to trochu začíná zamotávat a vrstvit, tak snad má pro nás autorka připraven promyšlený závěr.
(SPOILER)
SPOILERS
Tak jsem si tady pročetla komentáře, vyspoilerovala jsem si hlavní události, takže jsem aspoň nebyla vyšokovaná, a včera dočetla.
SPOILERS
A mně se to nakonec líbilo :) Myslím, že silná stránka autorky jsou reálie, settingy, všechny ty běhy, diverzní akce, drama, hodně mě nadchl ten závěr, jak běží bombardovanou Paříží, to jsem ani nedutala. Jedna z nejlepších částí mi přijde to, jak se v těle Luce Ménardové pokouší dostat do jejich sídla, to bylo tak detailně propracované, všechny dialogy, večeře s Ménárdem, skvělý! Taky Versailles se povedlo. Líbí se mi Paigino propracované trauma z mučení vodou, otázka je, jestli by ho dokázala takhle překonávat i v těch velice vypjatých a totálně extrémních situacích.
Slabou stránkou autorky je podle mě naopak Paige samotná, která kdyby byla aspoň o 5% míň nepoučitelná, tak spoustě problémů předejde, ale já vím, o čem by to pak bylo :D (Ale je fakt, že když už čtvrtý díl dělá furt ty stejné krávoviny, tak už to člověka trochu omrzí) Hodně mi nevyhovuje styl, kterým autorka rozpracovávala romanci s Arcturem, protože jak se někdo vyjádřil níž, to byla fakt agonie. Myslím si, že kdyby to tam nebylo vůbec, bylo by to lepší. Hrozně se mi líbilo, jakou měli dynamiku v prvním a druhém díle (první díl SKVĚLÝ!), pak už to bylo strašně utahaný a pořád stejný, a pardon, ale ta sexuální scéna? Wtf? Navíc mi hrozně vadí, jak on se úplně přestal chovat jako Refájec, ztratilo se to, co ho odlišovalo od lidí, najednou je prostě obyčejnej, představovala jsem si je trochu jako Vulkánce, že to s nimi tak nemává, ale první část hurt-comfort, jakkoliv to bylo romantický a hezký, byla pro mě dost nepřesvědčivá a nerealistická.
Super postava je Jaxon Hall, a její ambivalentní vztah k němu je stokrát lepší, než vztah k Arcturovi. Taky se mi tady hodně líbil Cad, jak nebylo jasné, na čí straně stojí, a Ménard. Další skvělá postava je Orpheline, a jsem hrozně ráda, že autorka rozpracovala Ivy, myslím, že si to zasloužila. Naopak mi nevadilo, že tu nebyl Nick, toho nemám ráda. Jo, a už na konci trojky, taky někomu přišlo, že nedává moc smysl, aby zástupkyní Kmotryně byla Eliza, která celou dobu v předchozích dílech vůbec nevykazovala známky toho, že by byla jakkoliv schopná vést lidi?
Vůbec jsem nepochopila linku s Kourophorem, ale předpokládám, že tam mi jenom něco nedochází, taky jsem teda nepřišla na to, jak Paige konečně napadlo, že ji Arcturus nezradil (což teda nám všem, co jsme to četli, doufám přišlo úplně jasný, protože narážek na to, že to nemohl udělat, tam bylo dost). A finálně, co jsem nepochopila vůbec byl Hadrokost. Celou dobu měl úplně boží linku, a ona to pak takhle zabije něčím, co vůbec nepůsobilo přesvědčivě?
Jinak teda to, že Arcturus žije, je doufám úplně jasné, protože o čem by jinak byly další díly :D
Knihy jako je tahle jsou presne tim důvodem, proc vetsinou nerozecitam nedokoncene serie, kdo ma ted cert vi, jak dlouho cekat, co bude dal!?
Ocenuji zpracovani knihy, obalka je krásná, vcelicka na zacatku kazde kapitoly tematicka a minimalisticka, mapa, slovnik pojmu, strom radu jasnovidnosti a tentokrat i rejstrik nejvyznamnejsich postav tvori ucelenou a chytre zpracovanou knihu.
Paige se obcas chova absolutne nelogicky, az hloupe, coz me nekolikrat vytrhlo ze cteni, musela jsem kroutit hlavou, misty se i smat. Arcturus je skvela postava a nic se nemeni na tom, ze z velke casti hodlam pokračovat v serii pouze kvuli nemu.
Ze zacatku knihy jsem tapala, kde Paige stihla vypilovat sve schopnosti, nicmene jsem zjistila, ze v originale vysla novela po tretim dile, takze hadam, ze vice to bylo rozpracovano zde. Konec mi prisel jako jeden velky chaos, postradajici smysl, respektive chovani Paige, jak mohla uverit, nebo neverit!? Jak mohla nevedet!?
V serii hodlam pokracovat, snad dalsi dil vyjde drive nez tento. U dalsich dilu se ale obavam jiste repetitivnosti a pocitu, ze autorka malicko vykrada sama sebe a jede stejny koncept jako u Prevorstvi u pomerancovniku, tedy zdanlive nesmiritelne strany, zastavajici diametralne odlisne postoje nakonec spoji sve sily, aby porazily zlo. Uvidime…zda si S. Shannon neukousla prilis velke sousto.
P.S. Jestli Paige zapomene, a ona zapomene, tak teda nevim!
První a druhý díl - skvělé čtení. Další díly bohužel postrádají hloubku a důvtip. Tento díl jsem ani nedočetla.
Zezačátku jsem si říkala, jestli to vůbec učtu - předchozí děj jsem si připomněla jen letmo, takže ponětí o postavách jsem měla jen v případě těch hlavních. Světe div se - ono to nakonec vůbec nevadilo. Kupodivu jsem si postupně vzpomněla na dost věcí a to, že na některé ne, bylo vlastně fuk. Četlo se to totiž fakt dobře.
Nemůžu říct, že by mi na Paige a spol. kdovíjak záleželo, ale je to svižné, dobře napsané a zábavné. Takže proč ne. Jen proboha, ta "zrada" ke konci byla tak očividně falešná, že tomu kromě Paige nikdo nemohl uvěřit...
Paige přijela do Paříže a jako obvykle se do všeho vrhá po hlavě :-)
Zotavuje se ze svého uvěznění a mučení, ale stejně dlouho nevydrží zůstat v úkrytu.
Je potřeba získat informace, finance, zbraně a naklonit si místní vidoucí a jejich velení.
Získat nové spojence.
Zvraty, akce a napětí gradují až v druhé polovině knihy, ale to mi vůbec nevadilo. Autorka to prostě umí.
Doufám, že další díl bude co nejdříve :-)
"Podle mého skromného mínění na každého člověka někde čeká kniha, která zpívá právě k jeho srdci. Věřím, že ty tu svou taky objevíš."
Vzala jsem keramickou masku a přiložila její rysy na své. A pozorovala jsem, jak Paige Mahoneyová se všemi svými strachy, smutkem, hněvem, se vší slabostí mizí za těmi tmavými křídly. Když znovu vzhlédla, díval se na mě ze zrcadla někdo jiný.
ČERNÁ MŮRA
Po čtyřech letech zpátky ve fantastickém světě, který autorka vytvořila. Chvíli mi trvalo než jsem se pořádně začetla a zase si příběh krajinochodkyně Paige užívala. Děj se tentokrát přesunul do Paříže a o akci a překvapení nebyla nouze. Jen doufám, že další díl bude v kratší době než byl tento.
Opět velmi čtivý příběh. Nové prostředí, noví hrdinové, stará naivní Paige, smrtelná a přesto pořád naživu. Mám stále stejné výhrady... Tady mi navíc přijde, že se autorka už opakuje, je to stále to samé dokola. Zamýšlené wow momenty, pro mě byly spíš vysvobozením z překombinovaného děje. Dalšímu dílu ovšem i tak nejspíš neodolám, pokud se ho od autorky dočkáme. Tak kam se podíváme příště? Do Švédska, Irska, nebo do Španělska :) Nechám se překvapit, jsem jen obyčejný amaurotik...
Kniha je opět krásná, kromě slovníčku, mapy atd. jak už jsme zvyklí, je u konce i charakteristika důležitých postav, což určitě pomůže při větším rozestupu mezi díly. O to víc mě vytáčelo, že kniha neobsahuje překlad francouzských vět, kterých tu není zrovna málo.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie tajemství jasnovidectví pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2014 |  Kostičas |
| 2020 | Převorství u pomerančovníku |
| 2015 | Vidořád |
| 2017 | A zrodí se píseň |
| 2022 | Když spadne maska |
Měla jsem obavy, jak se děj bude v rámci této knihy natahovat, ale nakonec se četla dost snadno, stále bylo, co objevovat. Navíc se v postavách dál zachoval solidní přehled. Líbila se mi i část ke konci knihy, kde autorka a překladatelka zmínily lingvistické oříšky, co v této knize nastaly. To bylo opravdu zajímavé, i když francouzštinou neoplývám.
Na knize mi ale vadilo, že v některých částech působila krkolomně - některá rozhodnutí, co Paige učinila, byla přitažená za vlasy. Bylo zřejmé, že tak jedná jen proto, aby se čtenář posunul v ději o kus dál. Přitom pocity, co by v jisté sekci měla cítit (např. (ne)důvěra, pochyby, bezmoc, zmatek, naděje, strach z naivity) vůbec nebyly dostatečně prozkoumány, a určitě by stály za rozšíření - jedná se o dost masivní změnu na to, aby hned neskočila k jakémukoliv závěru.
Další věc, co pro mne byla krapet iritující, bylo neustálé narážení na název knihy. Já rozumím, že je to líbivá metafora, ale nemusí být zmiňována tak zoufale často.
Někoho, koho série zajímá, ale kniha určitě neurazí. :)