Drsné sny
Jakub Mařík
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/202349/bmid_drsne-sny-202349.jpg
4
179
179
Kladivo na čaroděje série
< 6. díl >
Policie je jedna z mnoha organizací, kterým se tým Felixe Jonáše zásadně vyhýbá, ale co jsou zásady v porovnání s tučným honorářem? Policista zavražděný kolegou, jemuž najednou přeskočilo, je však jen špičkou ledovce, pod kterým spí něco prastarého, co skrze své sny brnká na struny potlačovaného vzteku. Do Prahy přijel nevítaný host, a až se konečně probudí, bude se chtít bavit. A spíše než na schovávanou si bude chtít zahrát na genocidu.... celý text
Přidat komentář
Vážně to napsal Mařík, od něhož jsem teď četl sci-fi "Ve stínu slunce"? I když počkat... Řízené klony, s cílem zabíjet. Náznak detektivky. Vlastně až na to, že se to neodehrává ve vesmíru, ale v Praze, to není zas tak odlišné. Zde se, ale dozvíme, kdo klony řídí. A náš tým ... a tentokrát se zapojí všichni ... se toho nebojí ... až na Waltera ... a vydají se situaci vyřešit. A jak se to říká? Kde nepomůže hrubá síla, pomůže c-4? Vincenc konečně zpět na scéně. Díky Jakube! Sice to není taková sranda, jako s Jirkou, ale děj krásně svižně ubíhá až do konce. Co bych vyzdvihl, co se týče humoru, je ten nápor důchodců, před obchoďákem. Takhle to vypadalo vždy ráno před Kauflandem na Bohdalci (asi ještě vypadá, ale já už si snídani kupuji naštěstí jinde) / Felix se podíval směrem, který ukazoval Klaudiin chvějící se prst. Z pultu tam nebylo vidět vůbec nic, obklopoval ho houf lidí, všichni tloukli do plastového krytu a křičeli na vyděšené prodavačky, dožadovali se těch nejlepších plátků salámu a na gram přesně naváženého vlašáku.
Podle informací o autorovi na konci knihy psal Jakub Mařík doposud pouze povídky, no takže klobouk dolů pane, byla to skvělá knížka. Řekla bych, že tento autor píše zatím nejblíže stylu Jiřího Pavlovského, tvůrce celé série.
Humorné hlášky nechybí, tým je hezky pohromadě, Klaudie si u mě taky trochu zvedla skóre a nakonec i Vincenc dostal opět trochu prostoru pro přehlídku svých mnohých skrytých talentů a nechutné povahy. ("Pokud jsou oči okny do duše, ty Vincencovy pak byly kukátkem do cely Hannibala Lectera." - ano, tak to je on, můj oblíbenec, děkuji autorovi za stručný a výstižný popis téhle supr postavičky.)
Taky musím ocenit, že oproti předchozímu dílu, který chybami v textu jen přetékal, v tomto díle moc překlepů nenajdete - já vím, že to není důležité, ale já si takových věcí neumím nevšímat, a proto je teď myslím z mé strany na místě pochvala, jelikož v opačném případě se nikterak nezdráhám si na velké množství chyb v recenzi trochu postěžovat.
V rámci této série musím příspěvek od Jakuba Maříka zařadit mezi mé oblíbenější díly a teď už se těším na další literární počin Ondřeje S. Nečase, no vážně, jeden autor lepší než druhý, tohle jejich střídání mě moc baví:))
jedna z lépe spracovaná kniha. konec trocha sklamanie ale naozaj počuvatelná kniha .
Tohle byl úžasný díl. Četla jsem to jedním dechem. Super akce, vtipný i napínavý. A Kladie boží.
"Bad Dream - Hands Like Houses"
Tohle bylo zase trochu jiné a musím říct, že jsem se (ne)skutečně bavila. A to doslova. Sedl mi příběh i humor autora, se kterým jsem měla premiéru. Potlačovaný vztek? Šup sem s tím násilím! Protože mě vážně bavilo, že se nejede stále ve stejném tempu a vytyčené trase. A je to jeden velkej experiment s mícháním látek, který autorovi nebouchnul do ksychtu, ale naopak se mu moc povedl.
Ale...občas se mi to táhlo. Takže jenom čtyři hvězdy.
(Přidám se k ostaním. Supermarket je vrchol knihy.)
V závěru bych chtěla autorovi poděkovat, že mi konečně někdo vysvětlil termín "metrosexuál". Takže bacha babenky, až ho sbalíte. Jestli jezdí jenom tramvají, je to chlupáček!
„Dnešek zatím běžel jako na drátkách, což samo o sobě Felixovi nenápadně naznačovalo, že by nebyl špatný nápad najít si bezpečný úkryt a preventivně v něm tu anomálii přečkat.“
Pořád čekám, kdy se to pokazí a v téhle řadě vyjde nějaký propadák. Ale zatím si všichni vedou víc než dobře. Nový díl, nový autor a zase dobrý. Celá čtyřka pohromadě, vtipné momenty i hlášky, jako bych se vrátila na začátek k dílu prvnímu. Příběh mi sice trochu připomínal Kruté stroje, ale nevadilo to. A navrch zase jednou dostal prostor můj oblíbenec Vincenc, takže já jsem spokojená. A kdyby kvůli ničemu jinému, tak kvůli scéně v supermarketu tenhle díl rozhodně stojí za přečtení. Armáda krvelačných důchodců v den, kdy začínají slevy, nebyla až tak úplně mimo realitu. :o)
Tentokrát mi příliš nesedl humor, sny mi ani nepřipadaly moc drsné. Nedokázal jsem k příběhu přilnout i postavy šly trochu mimo mě. Přesto je to solidní část série a děj v podzemním bunkru měl celkem spád. Zápletka dávala smysl.
Celkově je to složité, protože Jiří Pavlovský nastavil laťku hodně vysoko a přiblížit se jí, je náročné, navíc začínám být postavami už lehce přesycený, tak věřím, že v dalších dílech nastane nějaké osvěžení.
Je to čtivé, je to vtipné, je to akční. Jakub Mařík navazuje na začátek série, kterou psal Jiří Pavlovský a využívá potenciál všech 4 hlavních hrdinů, jejich vzájemnou kooperaci, jakožto i antipatie mezi některými z nich. Oproti JP je tam méně ulítlých nápadů, ale hlavní dějová linie s démonem a varianty nebyla špatná, jakožto i závěrečný boj s nimi. Musím souhlasit s většinou hodnotících, že nejlepší byla scéna v supermarketu, balancující na hraně reality a absurdity - ta patří do Zlatého fondu Kladiva na čaroděje.
Tak jsem slupl další Kladivo... a opět chutnalo. Kubu Maříka znám z povídek v časopisu Pevnost a již tam patřil k vůbec těm nejčtivějším autorům. Do Kladiva procpal snad ještě více prvotřídních popkulturních odkazů a vtipů než tatík této nařachané série Pavlovský, kterému je ostatně stylem psaní i dost podobný.
Příběh o neklidně klimbajícím démonovi, který se pomalinku probouzí a jen tak mimochodem v lidech podněcuje nutkání zarazit neoblíbenému sousedovi slunečník mezi půlky, mi z počátku přišel maličko slabší. V konečném součtu však opět hravě dosáhl kvality předchůdců. I díky Maříkovu stylu psaní jsem neměl výraznější problém znovu sáhnout pro plnou palbu v hodnocení.
Vyloženě mne vadila jen pasáž, kdy autor hovoří o státních policistech jako o strážnících... Strážníci jsou příslušníci Městské policie a tyto dvě složky mají společného daleké méně, než by se mohlo zdát. Je to škoda, ale přeci jen jde trochu o slovíčkaření a za šťavňatý zbytek Drsných snů lze autorovi malinkou chybku odpustit (co si budeme povídat, psát to já, beztak bych faktických chyb nasekal fůru někde jinde).
Zkráceně? Mařík Kladivo nezlomil ani nepoškrábal, naopak ho povedenými odkazy na popkulturu a zdařilým humorem pořádně vyleštil... no a Felix, Vincenc, Walter a Klaudie ho pak (společně se smetákem) zarazili pekelnému neřádu do chřtánu. 90 %
Tímto příběhem jsem trochu zklamaná. Nemohla jsem se začíst a kniha mě celkem moc zas tak nebrala. Nebo spíš příběh samotný mě moc noslovil. Ale i tak dávám kniho do doporučených. Jako část příběhů prostě patří do celé série. Myslím si, že pokud pan Mařík napíše další příběh, už budu připravená.
A jízda pokračuje! :-) Taková skvělá jednohubka na cestu autobusem. Četlo se rychle, lehce a při určitých scénách jsem nejspíš vypadala jako blázen, když jsem vybuchla smíchy.
Scéna před supermarketem byla tak dokonale realisticky napsaná, že jsem sebou třískala na sedadle jako leklá ryba. :D
Na to jak jsem se bála, že bude poznat, že se mění autoři, ale opak je pravdou. Alespoň prozatím. Všem se podařilo udržet laťku prvního dílu, každý má svůj specifický smysl pro humor, což se mi opravdu zamlouvá.
Takže hurá na další díly. :)
Jakub Mařík byl ideální volba do této série. Velmi dobře uchopil postavy. Nebojí se s nimi experimentovat a nedrží se zbytečně zpátky. Drsné sny jsou nabité hláškami od první do poslední strany. Děj celé série se zase posunul o kousek dál a moc se těším na další díly. Jen je třeba od toho nečekat zbytečně moc. Je to braková jednohubka za pár korun a takovou ji mám rád.
Z tejto serie este nevysiel pribech, co by nestal za precitanie. Dalsi diel Felixa a jeho partie, kde sa po dlhsej dobe zapaja do akcie aj Vincent. Najlepsia pasaz samozrejme v SUPERMARKETE, kde pri nakupoch ide do slova o zivot. Humornych pasazi je tam az az, hlavne dialogy medzi Vincom a Felixom v tejto knizke co sa tyka sarkazmu bodovali. Jednoznacne odporucam aj tento diel.
Konečně po slabších dílech série přišel opět jeden díl opravdu vydařený. Vtipné situace střídali akční sekvence a někdy prostě čtenář nevěděl jestli zatajovat dech nebo vybuchnout smíchy. Knihu jsem si opravdu užil a hlavně mě tento díl navnadil na to abych si přečetl další díl ze série, což se předchozím třem knihám moc nepodařilo.
Pokud jsou oči okny do duše,
ty Vincencovy pak byly kukátkem do cely
Hannibala Lectera.
Jakub Mařík to pojal po svém myšlení a posunul sérii o trochu dál. Přidal pár zajímavostí, sblížil hlavní postavy a přidal trochu humoru.
Jako nejzajímavější mi připadala bitva v supermarketu. Byla hodně reálná, důvěryhodná a akční i srandovní zároveň.
Malá ochutnávka:
Dobrý den pánové....
NEJEDE!!!
Máš to tam na zastávce napsaný písmenama velkejma jako kráva.. Tramvaj prostě nepojede, dokud nás tu bude pořád někdo otravovat!!!!
Tohle bylo dobré. Ne zas tak moc, ale těch 70% tomu prostě musím dát.
Bohužel, jako celek mi to moc nesedlo, chvilkama jsem se ztrácel a chvilkama i nudil.
Leč nebylo to zas tak špatné.
Z příběhu jsem vyndal jen tři upocené citáty a vepsal je panu Maříkovi do profilu.
CITÁT – Už se nemohu dočkat své nesmrtelnosti.
Parta od dopravního podniku oznamující všem, že TRAMVAJ NEJEDE, bitva o supermarket, celá ústřední čtveřice, návštěvník ukrývající se v české Area 51 a spousta hlášek a skvělých situací. Přesně tohle jsem potřeboval. Knihu, která se svou kvalitou vyrovná prvním dvěma dílům. Přesně pro tohle jsem začal číst Kladivo na čaroděje. Mně tu nechybělo nic, mohu jedině doporučit všem!
Autorovy další knížky
| 2020 |  Ve stínu slunce |
| 2021 | V ledovém sevření |
| 2022 | V Krvavém pásu |
| 2023 | V mrtvé zóně |
| 2014 | Drsné sny |
Jen jsem si přečetla úvod o nálezu egyptského chrámu v poušti s reliéfy hlavonožců, začala jsem se nepokrytě těšit. Děj se pak přesunul do Prahy a čtveřice nesourodých, leč zvláštními schopnostmi nadaných společníků se chopí případu šíleného policisty, který pro malichernou věc zabil svého parťáka. Ačkoliv sežranou svačinu můžeme každý vnímat jinak, že? :-) Každá z těch postav dostala svůj čas, aby se patřičně projevila. Tenhle díl byl boží. Skvěle jsem se bavila hláškami i situacemi. Čtvrteční ráno v nejmenovaném obchodním domě mi působilo záchvaty smíchu. Dramatické finále obzvlášť díky Klaudii a Vincencovi bylo parádně odlehčené. A další postavy jako třeba Arnold z démonického mafiánského panství taky stály za to. Vřele doporučuji!