Sonáta pro Azazela
Dušan Fabian
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/165768/bmid_sonata-pro-azazela-Hq6-165768.jpg
4
203
203
Kladivo na čaroděje série
< 4. díl >
Na tajném místě se chystá dražba. Ale dřív, než stihne dražený předmět změnit majitele, zhasnou v budově všechna světla. Obchodníci záhy zjistí, že jsou uvěznění v betonovém bludišti. V silném mrazu, bez elektřiny. Ve vzduchu visí dusivý zápach síry, za každým druhým rohem číhá smrtelné nebezpečí a v uších všech přítomných šumí podivná hudba, která je přivádí k šílenství. Jediný, kdo zatím neztrácí duchapřítomnost, je Felix Jonáš. Ale bude schopen vyřešit tuhle záhadu dříve, než sám ztratí zdravý rozum? Série Kladivo na čaroděje vás zavede do našeho světa, jak ho neznáte… a jak ho ani netoužíte poznat. Alespoň ne na vlastní kůži. Světa magie, temných přízraků, oživlých mrtvol, zabijáků, démonů, psychopatů, nekrofilů, upírů – a to mluvíme jen o kladných hrdinech. Ti, proti kterým bojují, jsou ještě mnohem horší…... celý text
Romány Literatura slovenská Fantasy
Vydáno: 2013 , Epocha (ČR)Originální název:
Sonáta pre Azazela, 2013
více info...
Přidat komentář
Dušan Fabian se ze světel Kladiva zžil a vytvořil poutavý příběh. Knihu jsem přečetl docela rychle, protože jsem v ní nenašel nudné pasáže. Jen bych měl trochu připomínku k obsahu. Avšak nechci psát co mi vadilo, byl by to spoiler.
Minule jsem si stěžoval, že tam nemám zombíky, že jde o pseudodetektivku, že je tam málo humoru a že Walter s Vincencem tam skoro ani nejsou. Tak teď jsem taky neměl zombíky, zase jde o detektivku, humoru taky nebylo moc a V+W, tam měli jen malinkou epizodku mimo děj. Jenomže zombíci mi tentokrát nechyběli. Detektivka to byla, ale poctivá ze staré školy. Humoru bylo pomálu, ale nenásilně podávaný a ti dva ... no, ti mi chyběli. Snad už se příště zapojí do hry, když další díl píše JP. Nicméně D. Fabian umí. Kniha mě bavila a přečtená byla hned. PS: postava Rasťa sa mi velmi páčila. Ale i ostatní. Třeba Oz, jako Poirot. Škoda, že ho tam v tomhle stavu, nebylo víc. / ,,Kolik prstů vidíte?" strčil mu Felix před oči levou ruku. ,,Jeden," zamračil se Oz. ,,Prostředník. Ale neuráží mě to. Jen to leccos naznačuje o vašem infantilním smyslu pro humor. Pane." ,,Je v pořádku," usmál se Felix a podal Ozovi ruku.
Po dlouhé době, skoro po roce návrat do série a to z důvodu, že jsem konečně sehnal tento díl. Jízda pokračuje, humor se neztrácí, příjemná "detektivka", co více si přát? Na české poměry poctivě zasloužených 4/6
Tento díl tématicky pozvolna navazuje na díl předchozí, je to taková vtipná detektivka s trochu mysteriózní atmosférou se sklony k duchařině.
Ve srovnání s předchozími díly to byla menší sranda, ale na druhou stranu jsem se v průběhu čtení rozhodně nenudila a autor si udržel mou plnou pozornost od začátku do konce, přečteno za jeden den - takže zhruba za stejnou dobu, která je věnována ději této knížky. Nepřestává mě udivovat, co všechno se může přihodit Felixovi Jonášovi a jeho skvadře během tak krátké doby.
Trochu mě mrzelo, že Vincencovi a Walterovi byla věnována jen jedna kapitola, ale o to víc se těším na další dobrodružství, ve kterém se opět objeví na scéně a zničí vše, co se jim pokusí zkazit den.:)
ako bola 2 kniha slabá tak 4 je skvelá, no trocha hororovka hlavne pokial to počúvate v noci, ale naozaj som sa skvele zabával, dúfam že aj nasledujuce dieli budu aspon tak zabavné,
ps: počúvanie knihy tomu dava uplne iný zážitok.
Dobře napsaná, skoro až hororová kniha. Četla se skvěle, občas proběhl nějaký vtípek.
Zatím asi neslabší díl. Menší komorní případ jednoho démona v jedné budově. Pár povedených vtípků, ovšem celkově míň zábavy než v předchozí části jenž byla dějem nabitá do poslední stránky
O kousíček lepší než třetí díl, stylem vyprávění a žánrově zase trochu něco jiného, taková záhada zamčeného pokoje v podání Felixe a Klaudie aneb jak se může zvrtnout jeden nevinný výlet do Nitry. Autorovi se povedlo navodit zajímavou, tajemnou atmosféru, s menším počtem postav na uzavřeném prostoru rozehrává zajímavou detektivní zápletku, která nakonec vede k tomu, že s nadsázkou řečeno, za vše může málo sexu :) Přišlo mi, že se opět začalo více hláškovat, pár co mě zaujalo, níže.
------
"Mně je to jméno odněkud povědomé," překvapil všechny Rasťo. Chvíli si klouby na ruce zamyšleně mnul tváře. "Už vím!" zvolal, ale vzápětí zavrtěl hlavou. "Ne, to je blbost."
"No tak, mladý muži!" povrzbudil ho Oz
Rasťo k němu nesměle zdvedl zrak. "Nejmenoval se Azazel Gargamelův kocour?"
Oz mu věnoval dlouhý nechápavý pohled.
"Gargamel, víte, ten zlý čaroděj z...," Řasťův hlas pomalu utichal, "ze Šmoulů," dodal skoro šeptem.
"To byl Azrael," opravil ho Felix pobaveně
-------
"Dostaneme ho," ujistil ho ještě jednou Felix. "Slibuju. Je sice pořád krok před námi... Ale už jen o jeden. Věř mi. Moje bota se přímo třese na to, až mu zmaluje zadek. Ten hňup ho brzo bude mít modřejší než Taťka Šmoula"
-----
Azazel se na chvíli odmlčel. A jeho mlčení znělo ještě zlověstněji než předchozí vrčení. "Co chceš?" Hlesl nakonec. Co chci? zamyslel se Felix. "Hm. Pokecat?" "Zaplať si psychologa. Řekni svoji cenu. Hned!"
Další nové jméno v autorské řadě a zase výborné. D. F. Fabian naskočil do rozjetého vlaku, pevně se chopil řízení a pokračuje dál v nastaveném kurzu i rychlosti. Atmosféra byla tentokrát možná trochu více hororová než u předchozích dílů, ale to vůbec není na škodu. Nejdřív mě trochu mrzelo, že autor z příběhu vynechal Waltra a mého oblíbence Vincence. Ale bohatě mi to vynahradil na těch několika málo stranách, kde naprosto skvěle vylíčil, jak si oba nevyužití členové týmu na návrh Klaudie v rámci „utužování vztahů na pracovišti“ :o) společně vyšli na kulturní akci. Válela jsem se smíchy. Waltrova a Vincencova společná návštěva baletu v Národním divadle a následně koncertu Kabátů je jednoznačně nejlepší část tohoto dílu. Kdybych mohla, tak bych těm sedmi stranám dala deset hvězd. :o)
„Když ale uprostřed scény, kde mladý Phoebus truchlil nad tělem své tragicky zesnulé lásky, Vincenc [...] do ticha zařval ‚Vojeď ji, dokud je teplá!‘, Waltr vstal a na protest odešel ze sálu.“
Byla to málem až komedie. Příběh je drobně slabší, ovšem cesta dlážděná (skvělými) vtipy vše v hodné míře vyvažuje.
V budově slovenského archeologického ústavu je magicky uzavřena skupina lidí. Sešli se zde pod příslibem dražby významného starobylého předmětu a teď jsou postupně vybíjeni krvelačným démonem, který jako by vypadl z legendy o Nitranském katu. Naštěstí je na místě Felix Jonáš a jeho kolegyně Klaudie, aby situaci vyřešili po svém - tedy kladivem...
Košický rodák Dušan D. Fabinan vsadil na přímočarou zápletku a tenhle tip mu vyšel se vším všudy. Holt, píšeme-li brakovou literaturu, není třeba se rozepisovat na stovky stran a složitě překombinovávat zápletku. Na rozdíl od předchozích tří knih navíc pracuje pouze s polovinou obávaného týmu paranormálních vyšetřovatelů, ovšem tohle zkrouhnutí protagonistů rozhodně nepřináší méně zábavy. Spíše naopak, protože autor se tak šikovně vyhnul nechtěnému kopírování událostí minulých, aniž by se přitom zcela vymykal stanoveným pravidlům. Humor, akce, sympatické postavy a hororová atmosféra - to jsou klady téhle série a nic víc v tom nemá smysl hledat.
Výborné, zase lepší než předchozí díl! Děj je vzrušující, stane se něco mající co do činění s pekelnými silami a vzápětí se to jednoduše vysvětlí. A znova a zase. Krev teče proudem, lumpové mají navrch, ale nakonec stejně dostanou nandáno, tak, jak to má být. Pan Fabian je možná skrytý slovenský Kotleta.
Jediné, co jsem nepochopil, je proč to přeložili ze slovenštiny. Nám starším by to nevadilo a mladší by si rozšířili obzory. A slovenština je v některých směrech mnohem šťavnatější.
Čtvrtý svazek Kladiva je opět skvělý. Je u něj sice více zřetelné, že se změnil autor, který je navíc možná projevem nejslabší, ale tento fakt hravě nahrazuje příběh. Sonáta totiž rozehrává dosud nejpoutavějším dobrodružství bandy ztroskotanců kolem Felixe Jonáše. To, že se zde setkáváme pouze s polovinou týmu, přitom vubec nevadí. Kniha má po značnou část povedený hororový nádech, kdy drží čtenáře napnutého jako dědovy kšandy a atmosféra je s každou stránkou hutnější. Postavy se již tradičně znovu povedly a vy si řádění Nitranského kata, za doprovodu "sonaty infernalle", náležitě užijete. Kladivo na čaroděje, znovu dokazuje, že si pozornost čtenářů skutečně zaslouží!
Od Dušana Fabiana jsem nikdy nic nečetla. Vlastně až do zakoupení Sonáty pro Azazela jsem ani nevěděla, že někdo s takovým jménem existuje.
Příběh je velmi.....zvláštní. Až tak zvláštně napsaný až je to poutavý. Styl příběhu mě velmi sednul. Obsahově je to prostě maso, jedná se o Azazela, ne? Bez zbytečných humorných scének a akčních krváků je tu napsaán solidní a možná zatím nejlepší příběh v této sérii.
Série Kladivo na čaroděje umí zaujmout svými netypickými "hrdiny" a vážně střelenými zápletkami. Takže jsem očekávala podobnou jízdu jako u předchozích třech dílů (a jedné povídky) a byla jsem ne úplně mile překvapena.
Samozřejmě člověk musí počítat s jiným stylem psaní a vedením příběhu, když se autoři střídají. Ale občas jsem přemýšlela, jestli se prostě něco neztratilo v překladu ze slovenštiny. Odpustím, že mi chyběly dvě hlavní postavy, které se tam jednou mihly úplně mimo příběh jako by autor chtěl naznačit: hele žijí, ale nechci je tu. Neodpustím, že zbylé dvě postavy neodpovídaly zcela svým charakterům a upřímně, ani zbylé nové postavy na tom nebyly o mnoho lépe. Nikdo z nich totiž zřejmě nepotřeboval skutečnou povahu, která by se během děje projevovala.
Zápletka jak z nějakého románu Dana Browna až na to, že nebyla tolik propracovaná, promyšlená a často měla co dělat, aby vůbec stačila akci. Protože ta často taky nedávala úplně smysl.
Malé trošku významné plus u mě má autor za některé scény, u kterých zvládl udržet napětí a hororovou atmosféru. A taky za ajťáka Rasťu, který byl jako jeden z mála opravdu dobře zpracovaný.
Jiný autor, jiný koncept psaní. Tady se parta rozděluje a do popředí se dostává Klaudie, která společně s Felixem řeší případ. Vincenc s Walterem se příběhem v podstatě jen mihnou. Sice to byla škoda, ale Felix s Klaudií byli schopni knihu utáhnout i sami.
Opětovně se to četlo velmi rychle a velmi lehce. Tahle série si mě prostě získala už od prvního dílu a zatím stále drží. :)
Za mě rozhodně super.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Sonáta pro Azazela |
| 2010 | Živého mě nedostanou! |
| 2006 |  Invocatio Elementalium |
| 2008 | Pestis Draconum |
| 2011 | Farby strachu |
Další díl série Kladivo na čaroděje se odehrává na Slovensku. Felix s Klaudií pracují pro tajemného pána Alice, neboť se nechali najmout týpkem, který si nechává říkat Oz, aby se v nitranském archeologickém ústavu zúčastnili dražby několika chybějících stránek Voinychova rukopisu. Zájemců je více, nechybějí ani zástupci Vatikánu. Začnou se dít věci, protože v tom má prsty i jeden z knížat pekel. Ačkoliv se většina příběhu odehrává v režii Felixe a Klaudie, není zapomenuto ani na dva zbývající ze čtveřice. Sbližování Vincence a Waltra je sice pouhým intermezzem, ale stojí za to. Opět jsem se výborně bavila.