Klikař Beny
Simona Bohatá
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476618/bmid_klikar-beny-8ul-476618.jpg
4
116
116
Odvrácená strana Rudého práva. Ušmudlaný, rozpadající se svět dělnických kolonií, hospod a sběrných surovin osmdesátých let minulého století a živoucí svět bizarních postaviček, které jej obývají. Mladík Beny odejde z domu před násilnickým otcem a nachází útočiště ve sběrně svérázného Fabrikanta. Spolu s invalidou Hanym, fluktuantkou Julčou a bráchou Víťanem tvoří jakousi podivnou rodinu, v níž má každý své tajemství i temné stránky, ale také onu hrabalovskou perličku na dně. Beny se potřebuje vyvázat ze základní vojenské služby, vydělat trochu peněz, najít si práci a bydlení a hlavně čas, aby se mohl věnovat své jediné vášni — fotografování. To, co se zdá být dnes banálně jednoduché, představovalo za reálného socialismu raných osmdesátých let dobrodružství na hraně, či spíše za hranou zákona. Zvlášť když je vám sotva dvacet a s ničím si moc nelámete hlavu.... celý text
Přidat komentář
Skvěle popsaný život v osmdesátkách. Beny je sympaťák a člověk mu fandí. Paralelní osudy vedlejších postav jsou někdy hodně drsné, ale nekazí celkově milý pocit.
Hořkosladký příběh z osmdesátých let. Simona Bohatá je výborná vypravěčka.
Mohu jen doporučit.
To byl pěkný příběh.
Do tzv ČÍNY jsem se podíval v roce 1992 jako učen, tehdy opouštěné rozestavěné stavby ve Vysočanech a čekalo co se s nimi stane.
Jinak pěkný příběh, určitě by si kniha zasloužila pokračování a taky jak to se všemi postavami dopadlo po sametové revoluci
Od Simony Bohaté jsem četla kdysi knížku Máňa a my druzí. Moc si z ní už nepamatuju, ale to nejdůležitější ano. Zaujala mě stylem i tématicky a líbila se mi.
Klikaře Bennyho mi audioknihy přihrály až teď, od Dobrých znamení a Pratchettovy série s Noční hlídkou mám moc ráda interpretaci Honzy Zadražila.
Benny byl úžasný; doba, která mě oslovuje, mimořádně nádherné figury, naprosto skvělé dialogy, barvité světy sběrny, fabriky, fotografování... Laskavost a sranda, obyčejnost, ale taky hloubky lidské zášti, ať už ji vyvolává - snad srozumitelná a přesto sebezničující - pomstychtivost, anebo primitivní potřeba ponižovat...
Z rozvolněného konce, který vlastně - byť otevřeným - koncem nebyl, jsem pochopila, že asi bude něco dalšího a z anotací jsem si potvrdila, že některé osudy předcházely v jiné knize, a některé budou volně pokračovat, asi, v následující.
Rozumím. Dává mi to smysl. Ale je mi to líto. Myslím, že tahle knížka byla tak nádherná, že pokud by vyústila trochu konkrétněji, nic by nemuselo předcházet ani následovat. Sama o sobě by si určitě zasloužila maximální hodnocení.
Simonu Bohatou mám jako autorku velmi ráda. Její styl psaní je specifický a pro mne čtivý a zábavný. Klikař Beny mě dostal do mého mládí, takže jsem všechno prožívala opravdu živě. Knižka mě vcucla do děje a když skončila, docela mi to mrzelo. Za mne doporučuji.
Mně se líbilo celkově netradiční přístup k předmětné době. Očima absolutně úplně jiných postav, humoru a společnosti. Příběh byl pro mě uvěřitelný, na náhody člověk nebyl moc zvyklý. Vše jsem Benymu přála, i když mi někdy jeho události přišly tak neuvěřitelné, jako v Motýlkovi :)
Čím déle jsem ji četla, tím víc se mi líbila. Připomněla mi i pár pěkných momentů, na které jsem už dlouho nevzpomínala: Fotky jsme dělávali v malé panelákové koupelně. Na pračce zvětšovák, sedávala jsem ve vaně (prázdné) a před sebou desku s miskami: vývojka, přerušovač, ustalovač. Bylo to hezké dobrodružství, když se obrázky postupně objevovaly. Stejně tak se postupně ustaloval i život Benyho v příběhu. Něco málo mi sice chybělo, něco málo možná přebývalo, ale hezké to bylo.
Skvělá kniha, moc dobře se četla. Klidně bych brala pokračování... Jak se asi žilo dál Benymu, Víťanovi, Fabrikantovi a taky Mojmírovi a nejen... :-) Připomněla jsem si svoje mládí, práci ve fabrice a také mizející kolonky u nás.
Klikař, co měl kliku v 80 letech :) Dělnická třída plná průseru, nad čímž se musíte zasmát a říct si to není možný? . Kamarádi ve sběrne, kde se schází skupinka naprosto odlišných duší a přesto to funguje. Doufám, že si nikdy nepřestal fotit Beny :)
Trochu ošuntělá a blednoucí poetika okrajových částí Prahy, které pomalu ustupují budovatelskému úsilí, a panoptikum lidí na okraji tohoto okraje. Hlavní hrdina Beny je ze začátku jednoznačný klaďas, život se s ním až doteď moc nemazlil a teď se mu konečně začíná blýskat na lepší časy. Jasně, je to klikař, ale zhruba od půlky knihy je těch šťastných náhod jednoduše příliš, a tak jsem Benyho nakonec měla plné zuby.
Na rozdíl od předchozího Všichni sou trapný, kde se toho vlastně taky moc neděje, to tady zkrátka tak dobře nefunguje. Rozehrané to přitom bylo slušně, atmosféra opět úžasná (třeba téma nouzových kolonií mě zaujalo, a tak jsem si o nich vygooglila víc), ale příběh je bohužel nedotažený a něco mu chybí, škoda. Špatné to není, detaily se mi ale zřejmě brzy vykouří z hlavy.
Parádně napsaná kniha. Pro mě i s přidanou hodnotou, jelikož fotím a měla jsem tu čest mít svých pár fotografií přidružených na místní výstavě děl pana Štreita.
Nicméně příběh napsaný tak bravurně až se jeden ocitl v minulém století v ulicích Prahy, v podniku, kde hákoval Beny, ve sběrně, které kraloval Fabrikant, jen ta Růža, ta to prostě nedomyslela.
Opět moc pěkné čtení. Kniha je taková svým způsobem sýrová, kdo tohle zažil kdekoliv ví.
Naprosto skvělý, úžasný, čtivý, vtipný, dojemný...
Ani chvilenku jsem se nenudila, spíš jsem měla problém knihu pustit z ruky.
Beny a jeho parta...
To byl tak dokonale popsaný chlapský svět, že se mi ani věřit nechce, že to napsala žena.
Já vím, že je to naprosto nekorektní věta a myšlenka v dnešní době... :-)
Beny, budeš mi chybět! A nejen Beny, i kluci ze sběrny a Víťan. Výborné to bylo. Při četbě jako bych se vrátila do svého mládí a bylo mi u toho fajn. Všechno mi bylo důvěrně známé, tak trochu, jako když listujete retro knihou a říkáte si, jé to znám, to si pamatuju, to jsem měla...několik silných momentů...starý Loupáček a jeho dcera byla teda pořádná nálož. Docela bych uvítala pokračování, jak to s Benym bylo dál...
Zprvu jsem byla celkem nadšená, tok řeči, atmosféra žižkových osmdesátek, postavy a postavičky, kterými svou knihu Bohatá zalidnila, ale pak nadšení sláblo. Možná proto, že tam chyběl nosnější příběh, některé z epizod byly výborné, ale celkově to šlo tak nějak do nikam a postupně bředlo. Některé z postav, jak se ukázalo, byly do příběhu zasazené poměrně zbytečně, protože děj nikam neposunuly a samy se tak nějak zbytečně mihly a vymizely. Beny mi seděl míň a míň a ta jeho klika mě vlastně moc neohromila. Nečetlo se to špatně, ale myslím, že se mi brzy vykouří z hlavy. Takové nějaké obyčejné.
Další přečtená "klukovská" kniha v pořadí, třetí od S.B. a dobré to bylo. Osmdesátky, fabrika, osamostatnění, nové zkušenosti a neobvyklá přátelství - o tom je kniha nejvíc. Beny je sympaťák a má velké štěstí na lidi, které potkává, držela jsem mu palce, strachovala se o něho. Pár výhrad bych měla, ale stejně se mi líbí, jak autorka píše a jaké si vybírá hrdiny i prostředí, ve kterých se příběhy odehrávají. Nejdrsnější byla kapitola o starým Loupáčkovi, jinak je to spíše poklidné vyprávění (až skoro idylka) a příjemně ubíhající čtení, musíte se ovšem smířit s hrubším a hovorovým slovníkem většiny postav - já jsem to zvládla:). Od nakladatelství Host bych nečekala chyby v textu, plusem je dobře pojatá obálka.
Naprosto fascinující čtení, kde každá věta Vám v mysli skládá obraz za obrazem a vy se ocitnete v kině, a ne v obýváku s knížkou. DOPORUČUJI!
Jaký blahý vliv mělo znárodnění na pracovní morálku, jaké to je chodit do Kolbenky, střípek do pochopení mysli nostalgiků, ve které je komunismus protkaný řádem a poctivostí…no
Hlavně se ale vloudíme do života odpůrců systému a chtě nechtě s nimi budeme sympatizovat daleko více. Vlastně je budeme milovat. Budeme plakat, budeme se o ně bát a budeme se smát.
A navíc si budete chtít dohledat informace o Číně, pražské kolonii ve Vysočanech. Tři její poslední obyvatelé se před finální demolicí (2000) stali také jednou z přirozených linek příběhu….
PŘÍJEMNÉ ČTENÍ!
Klikař Beny je v podstatě taková milá kniha. Přestože příběhem prokmitnou i situace, které rozhodně milé nejsou - domácí násilí, úmyslné ublížení na zdraví nebo pobyt ve vězení - hlavní linie příběhu věnována titulní postavě je celkem svěžím větrem na poli současné české prózy ve smyslu, že se konečně někomu daří, že to konečně s někým dopadne vlastně dobře. Jak název napovídá, Beny je vážně klikař a vy mu jeho štěstí budete přát. Román do určité míry navazuje na autorčinu předchozí knihu Všichni jsou trapný, nicméně není nutně třeba, číst je chronologicky. Obě spojuje doba normalizace a prostředí Žižkova a také některé postavy. Byť jsou autorčiny knihy oceňovány zejména pro zmíněné specifické prostředí, neměla jsem pocit, že by se zrovna Klikař nemohl odehrávat na jiném místě a jindy. Shrnuto podtrženo se jedná o odpočinkový, dobře napsaný titul s celkem charakterními hrdiny, na které si vzpomenete ještě nějakou dobu po dočtení. Kniha byla letos nominována na Magnesii Literu v kategorii próza, čemuž tak docela nerozumím, jsem ale ráda, že se tím autorka zviditelnila, protože její tvorba podle mého trochu neprávem zapadla.
Štítky knihy
přátelství Praha fotografování humor normalizace (1969-1989) dělnické kolonie české rományAutorovy další knížky
| 2021 |  Klikař Beny |
| 2019 |  Všichni sou trapný |
| 2017 | Máňa a my druzí |
| 2023 | Zbabělí hrdinové |
Ze začátku mi to připadalo hrozně bezútěšný, ale pak se to začalo vyvíjet správným směrem. Taky mi trochu vadila hovorová čeština i mimo přímou řeč, ale ono se to vlastně hodilo. Některé postavy jsou sice až moc jednobarevné, konkrétně ta černá se objevuje až moc, ale ty nejvíc odpudivé naštěstí brzy po zasluze skončí. Jednoznačně tohle chce pokračování.