Klub globálních bezdomovců
Jaroslav Čejka
(Sametová groteska) Satirický román Klub globálních bezdomovců z pera poněkud záhadného autora Jeronýma Dubského vzbudil pozornost už při svém uvedení na internetu, kde byl publikován jen několik hodin po skončení letošních voleb do Evropského parlamentu, které kromě jiného také popisuje. Líčí totiž léta normalizace, privatizace, globalizace, recese i deprese tak, jak je prožívali členové rozvětvené (a ne pouze české) rodiny předlistopadového komunisty a polistopadového kapitalisty inženýra Burdy. Svou groteskností může některým čtenářům vzdáleně připomenout Irvingův Svět podle Garpa, svým vypravěčským „obžerstvím“ Haškova Švejka a někomu třeba i Škvoreckého Zbabělce – ty pro změnu svou nikoho nešetřící ironií… Ale mluvit o této knize nemá velký smysl – ta se prostě musí číst! ... celý text
Přidat komentář
Berúc v úvahu kvality diela, je pochopiteľné, že autor ostal radšej „poněkud záhadným“. Týmto románom pozornosť vzbudiť síce mohol, no o jej udržaní veru pochybujem. Predposledná veta anotácie je od vydavateľa skutočne trúfalosť (ak nie rovno drzosť).
Tú poslednú si dovolím zmeniť: „Ale mluvit o této knize nemá velký smysl – ono totiž nemá velký smysl ani číst ji!“
Neevidujem ju medzi prečítanými knihami, pretože som ju dokázal prečítať iba po stranu 177, aj to iba po kúskoch a s obrovským sebazaprením. Slabé, suché, nemastné-neslané. Dokonca si trúfam (snáď si môžem trúfať aj ja, nie len autor anotácie) povedať, že ani na konci nebude čakať žiadna myšlienka, žiadne poučenie, žiadne veľké a prekvapivé rozuzlenie. Je to cesta odnikiaľ nikam.
Autorovy další knížky
2013 | Odcizená krajina |
2015 | Zvěrolékařka na stopě |
2012 | Škola detektivů |
2018 | Slepé okno |
1989 | Hotelové povídky |
No pravda, do čtení jsem se musel vysloveně nutit, ale nakonec jsem to přelouskal. Je to jen takové tlachání bez příběhu.