Klub nenapravitelných optimistů
Jean-Michel Guenassia
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535768/bmid_klub-nenapravitelnych-optimistu-6610082f11532.jpg
5
915
915
Píše se rok 1959 a dvanáctiletý Michel Marini prožívá první krizi v rodině. Rodiče se nemohou na ničem shodnout a bratr Franck přes jejich odpor narukuje do války v Alžírsku. Michelovým jediným útočištěm se stávají knihy a utajený šachový klub ve čtvrti Montparnasse, kde se scházejí uprchlíci z východního bloku a vyprávějí si jen stěží uvěřitelné osobní příběhy. Během několika let přichází Michel o iluze a předčasně dospívá, přesto se však stává právoplatným členem šachového klubu a jedním z nemnoha nenapravitelných optimistů.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno:
2022
,
Tympanum
Originální název:
Le Club des incorrigibles optimistes, 2009
Interpreti: Marek Holý
více info...
Přidat komentář
Záliba hlavní postavy ve fotografování a literatuře, propracované osudy vedlejších postav (imigrantů), prostředí Francie - to řadí knihu z mého pohledu k jedné z nejnezapomenutelnějších.
Knížka krásným způsobem vypráví o jedné etapě života vypravěče. Na mě tam ale bylo až moc postav, žádné vyvrcholení a ani řádné zakončení. Doopravdy pouze vyprávění ze života. Věřím, že kniha se zalíbí mnoha čtenářům, ale já k nim nepatřím.
Krásná kniha. Mám zálibu v rozsáhlých románech, takže mi vyhovovala. Cítila jsem z ní smutek, nostalgii, absenci naděje a radosti. Mládí, stáří, život i smrt, lásku, která nikdy nedojde svého naplnění, strach, úzkost. Vzbudila ve mně pocit, jako bych spolu s postavami žila v Paříži v 60. letech. Vtáhla mě do Klubu. Ukázala mi, jak těžký musel být život v socialistickém Rusku a jak bolestné bylo doživotní opuštění rodiny. Pomohla mi trochu víc pochopit hlubokou ruskou duši. Na posledních stránkách jsem se neubránila slzám. Přesto všechno dávám 4 hvězdy, protože byly pasáže často rozvleklé a rozhodně to nebylo čtení, od kterého bych se nedokázala odtrhnout. Nicméně autorův potenciál zaslouží 5 hvězd.
Trpkosladký príbeh tak ako je trpkosladkým aj názov knihy. Kniha mala niekoľko zaujímavých myšlienok o charaktere človeka, spomeniem napríklad: "Mám nejaký problém s logikou. Nikdy som nepochopil, ako niekto môže niečo hovoriť, a pritom robiť úplný opak."
Myšlienky teda pekné, príbehy postáv z klubu až možno absurdne reálne. Avšak, nejako to ku mne úplne neprerazilo...
Zdravím všechny čtenáře, krásné komentáře, bylo by možná docela zajímavé vydat spisek komentářů čtenářů ke každé knize. Jsme každý tak krásně jiní, svým vnitřním životem i zkušenostmi. Mě osobně dostala kapitola "Leningrad 1952." Dnešní mezní mezinárodní situace se se opět dostávají do spirály násilí. Je tento svět pro nás, co ještě nic nepochopili ??? Každopádně díky autorovi za bohatý příběh, i za všechny komentáře.
Moc dobře psaná kniha.Úplně jsem jí podlehla a těšila se na chvíli klidu na čtení.Teď si seženu Vysněný život Ernesta G.Už se těším.
RADĚJI BUDU ŽÍT JAKO OPTIMISTA A MÝLIT SE,NEŽ ŽÍT JAKO PESIMISTA A MÍT VŽDYCKY PRAVDU.
Včera jsem dočetla. Nedokážu popsat, jak moc se mi příběh líbil. Silné životní příběhy, nenásilně podaná trocha politiky, atmosféra Paříže a klubu, jejíž členové uvedli Michela do světa dospělých...................po tomto románu a Vysněném životě Ernesta G. netrpělivě čekám na další román od tohoto spisovatele.
Pro mě nejlepší kniha, co jsem loni četla! Úžasné propletení příběhů...doporučení: až knížku dočtete, znovu si přečtěte první kapitolu. Ještě teď jsem dojatá.:)
Mne sa to citalo od zaciatku velmi dobre...pacia sa mi romany podobneho typu..co viac napisat...tato kniha je bomba!!!
Zdravím Vás přátelé písmenek a voňavého papíru,
dočetl jsem tuto knížku a musím napsat, že ze začátku než se rozeběhne příběh tak prvních 20 stránek se čte hodně špatně. Děj nějak neutíká. Potom následuje zvrat o několik otáček sem a zase tam. Děj se rozeběhne a knížka začne vyprávět svůj příběh. Příběh je to moc krásný. Jen mě popravdě naštvalo jak ten příběh končí. Upřímně byl jsem naštvaný, když jsem měl před sebou poslední tři kapitoly. Ale i přes to příběh je to neskutečně krásný. Spisovatel chtěl z Vás vytáhnout emoce a to se mu povedlo. Knížka není pro lidi co čtou strojově. U toho se musí přemýšlet, nadávat, ale i smát.
Nakladatelství Argo zvolilo pro mě i krásnou obálku knihy. Teď nemyslím jen fotografii, ale i materiál na obal a za vázání listů. Je to po dlouhé době jedna z poctivě vyrobených knížek. To už se bohužel moc nevidí. Ano korektura se snažila odhalit všechny hrubky, ale ne vše se našlo. Nakonec to vůbec nevadí. Když jsem schopen si toho všimnout je to pro mě důkaz, že se soustředím na příběh a na písmenka. Když jsme u těch písmenek tak tisk byl vytvořen v tiskárně Český Těšín. Poslední dobou mám od nich více knížek a vždy je to více jak 100% kvalita.
Za mě příběh 100%
kvalita knížky (výroba) 100%
Co potěší je i tkaná záložka do knížky :)
David
Trochu náročnější čtení, ale rozhodně velmi vhodné, když to tak řeknu...pro člověka mé generace (1987) je tato kniha dalším otevřením mnoha hádanek kladených historií...je dobře psaná, ale vyžaduje pozornost, jinak je možnost ztráty přehledu mezi hrdiny...je jich mnoho :)
Podle mě úžasný román, zaslouží si 5 hvězdiček. Přes její rozsáhlost jsem zvládla přečíst za necelý týden.
"Stále víc jsem přesvědčený, že demokracie je jen podvod, který vymyslela buržoazie, aby mohla neustále ovládat systém. Bude třeba vyhodit všechno do povětří. Bez ohledů a bez diskuzí. Individuální svobody jsou jen vějičky a chiméry."
Kniha dokazuje, že dobrá literatura tady bude stále a zajímavé náměty také. Příběh, mimo hlavní postavu, pojednává o emigrantech, kteří z různých důvodů opustili nebo museli opustit svou vlast (většinou ze zemí východního bloku) a žijí ve Francii. Je to pohled z trochu jiné stránky na komunismus, který v době, kdy se příběh odehrává, ve Francii nebyl tak úplně špatně chápán a emigranti byli většinou vnímání jako...zločinci či vyvrhelové.
Knihu, kterou jsem si koupila díky obálce a zejména díky jejímu krásnému názvu. Něco s takovým názvem prostě nemůže být špatná kniha. A nemýlila jsem se. Kniha s krásnou atmosférou a příběhy, nad kterými mrazí. Kniha, ke které se ráda znovu vrátím.
Už dlouho se mi nestalo, že bych se s některou knihou takto zásadně minul.Vysoké hodnocení a výborné reference slibovaly čtenářský zážitek, který se ale, v mém případě, nedostavil. Knihu jsem četl několik týdnů a celou tu dobu jsem čekal, kdy to konečně přijde, kdy i já okusím to nadšení z románu, tak jako mnozí přede mnou. Nedostavilo se nic.Zjistil jsem, že mě nezajímají jednotlivé osoby, jejich osudy, že mám problém se s kýmkoliv ztotožnit a knihu jsem dočítal tak nějak z „povinnosti“.
Ťažko povedať niečo, čo by túto knihu vystihovalo......veľa nešťastných ľudských osudov, hľadanie osudu hlavného hrdinu, politický systém Európy...veľa príbehov na veľa stranách. Naivne som čakala niečo, čo by zodpovedalo názvu Klub nenapravidtelných optimistov, no v knihe išlo skôr úsmev cez slzy. Koniec knihy bol pre mňa najkrajší a osud Sašu naj...smutnejší, naj...dojímavejší, naj...nešťastnejší....naj....
Tak tahle kniha mě dostala. Tenhle příběh neslupnete jako malinu. Postupně dozrává, jako víno. Michel Marini a členové Klubu nenapravitelných optimistů mi byli společníky skoro tři týdny - opravdu milými společníky. Pravdou je, že v paměti je budu mít hodně dlouho. Ne-li napořád. Vynikající román. Doporučuji.
Příběh působí na první pohled poměrně nenápadně, ale o to víc člověka zasáhne na duši a nutí na něj pořád myslet, jak je silný. Přidávám se ke všem obdivným komentářům a taky mě potěšilo, že jsem se v knize "potkala" s několika postavami z autorovy druhé knihy a budu jen doufat, že si od něj ještě někdy nějakou přečtu.
"Když se ti líbí román nějakého darebáka, neznamená to, že mu dáváš rozhřešení, že souhlasíš s jeho názory nebo že se stáváš jeho komplicem. Jen uznáváš jeho nadání, ne jeho morálku nebo ideály. A kromě toho, jsi snad ty sám úplně bez chyby?"
Štítky knihy
20. století Francie šachy francouzská literatura psychologické romány studená válka uprchlíci emigrace optimismus oběti komunismu
Autorovy další knížky
| 2012 |  Klub nenapravitelných optimistů |
| 2016 |  Nezmar |
| 2015 | Stoprocentní riziko |
| 2014 | Vysněný život Ernesta G. |
| 2022 | Zaslíbené země |
Je to kniha o dvou, pro mě rozdílných, polovinách. Zhruba v polovině knihy jsem zvažoval, že knihu na nějaký čas odložím, nebo ji nedočtu vůbec. Což o to, první polovina je napsaná stylisticky krásně a spisovatel prokázal velký spisovatelský um, ale... Nejsem vyznavač akcích knih. Dej pro mě není vždy to hlavní co u knihy hledám, ale ten téměř nulový pohyb děje v první části knihy, mě naplňoval, respektive nenaplňoval ničím. Bylo to krásné něco o ničem. Ale NAŠTĚSTÍ, a to musím zvýraznit, jsem knihu neodložil. Dopustil bych se tak jednoho ze svých největších literárních omylu.
Druhá polovina kniha je fascinující. Tak nějak pozvolna se jednotlivé postavy začnou vzájemně více proplétat a ovlivňovat, až se člověku začne tajit dech. Vlastně v průběhu celé knihy se nemůžete zbavit pocitu, že tam stále visí ve vzduchu něco neurčitého, něco co se nedá dost dobře popsat, ale jde z toho strach.
Co bylo pro mě osobně úžasné, tak je to vykreslení poválečného pařížského života. Ta atmosféra je autorem skvělě zachycena a předána čtenáři.
Rozhodně mohu knihu s klidným svědomím doporučit k přečtení s poznámkou, aby čtenář neváhal a knihu dočetl až do konce, byť může podobné jako já v průběhu čtení poněkud váhat.
P.s. Opět se mi potvrdilo mé životní motto. Tedy, že optimismus je nedostatek informací. Ač všichni členové klubu optimistu, jsou skutečnými optimisty, tak pro zachování tohoto optimismu si vlastně založili tento "uzavreny" klub jako jakousi bublinu před okolním světem. Pozvedli tak štít, kterým se brání průniku informací a žijí si sami ve svém optimistickém světě. Ale okolní svět je neúprosný a postupně se vkrada do klubu v podobě informací, myšlenek, a v závěru i lidi. Nakonec zjistíte, že optimismus je jen iluze, lež. A pesimismus není ničím jiným, než pravdou. Než skutečnosti, která není příjemná ani jednoduchá, ale je reálná.