Klub sebevrahů (9 povídek)
Robert Louis Stevenson
Soubor dobrodružných a tajemných povídek proslulého skotského autora z 2. poloviny 19. století. V čele svazku stojí proslulý povídkový seriál Klub sebevrahů, následuje povídka Pavilón na písčinách. Následují povídky, v nichž se zabývá psychickým rozdvojením člověka, věčným svárem dobra a zla. Ze vzpomínek na jižní Francii vzniklo úsměvné a mravoučné vyprávění pod názvem Franchardský poklad a zkušenosti z pobytu v oblasti Jižních moří byly podkladem pro napínavou realistickou povídku Falesánské pobřeží. Povídky: Klub sebevrahů (obsahuje tři texty: Příběh o mladíkovi se smetanovými dorty, Příběh o lékaři a lodním kufru, Fiakrové dobrodružství), Pavilón na písčinách, Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda, Markheim, Kumpáni, Franchardský poklad, Falesánské pobřeží.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Povídky
Vydáno: 1977 , OdeonOriginální název:
The Suicide Club, 1878
více info...
Přidat komentář
Co se autorovi rozhodně musí nechat je schopnost tak krásně a uvěřitelně popisovat okolní, kde se děj jednotlivých povídek odehrává. Podíváte se s ním do temné viktoriánské Anglie, do jižní Francie, na skotské pobřeží či do tropického Tichomoří a jen na základě jeho popisu si budete připadat, jako byste tam sami byli.
Co se týče jednotlivých povídek, některé mě zaujaly více (Pavilon na písčinách, Podivuhodný případ dr. Jekylla a pana Hyda, Falesánské pobřeží) jiné již tolik ne. Všimla jsem si, že autor často velmi natahuje začátek povídek, kde popisuje různé skutečnosti, u kterých si řeknete, že mohou později v příběhu hrát stěžejní, nebo alespoň nějakou roli, avšak nakonec tomu tak není a povídka skončí tak náhle, až to může působit lehce odfláknutě.
Kniha je napsaná jazykem, který mi připomněl dětství s verneovkami. Bohužel, na rozdíl od verneovek jsou Stevensonovy povídky zdlouhavé a vlastně se v nich toho ani moc neděje, takže jejich čtení je místy utrpení. Co ale spisovatel umí skvěle, to jsou jeho nádherné popisy přírody a především moře. Když v Kumpánech popisuje bouři na moři, jako bych tam stál.
Knihu jsem četl v minulosti. Asi nejznámější je povídka PODIVNÝ PŘÍPAD Dr. JEKYLLA A PANA HYDA. Jedná se o povídku s romantickým námětem dvojnictví, současně je kniha o sváru dobra a zla v lidské podstatě. Na ostatní povídky z knihy si nevzpomínám.
Začátek super, ale po Markheimovi přišel problém. Kumpáni jsou zbytečně zdlouhaví, popisy přírody nudí, příběh nepostupuje. Takhle je to i s Falesánským pobřežím i Franchardským pokladem. Jekyll a Hyde za 5 hvězd.
Jak už tu bylo několikrát napsáno - některé povídky zdařilé více, některé méně ... tak už to hold chodí ...
Dobrodružné, romantické a velmi naivní. Úrovně jeho stěžejních děl zdejší povídky-novely nedosahují.
Stevenson nezklamal. Moc pěkné, tajemné, se zajímavými a překvapivými zvraty. Jekyll a Hyde a Klub sbevrahů mě zaujali nejvíce.
Konečně jsem se seznámil se Stevensonem a musím přiznat, že to bylo trochu krkolomné čtení. Pavilón na pobřeží pomalu nabíral obrátky k napínavému vrcholu, Jekyll s Hydem nezklamal, Markheim byl milým překvapením, co se mi hluboko vrylo do duše, a Franchardský poklad svěží úsměvnou povídkou s pestrým závěrem. Za to Kumpáni a Falesánské pobřeží mě zápletkou nijak neuchvátily a nepomohl tomu ani rozsáhlý popis prostředí, který byl na moje gusto příliš rozsáhlý, i poněkud "nedokončené" závěry. A titulní Klub sebevrahů místy hodně zaujal, chvílemi až nudil. Nicméně ona rozporuplnost ke sbírkám povídek už tak nějak patří.
Skvělé počtení se spoustou zajímavých rozuzlení. Třeba Jekyll a Hyde - to si prostě musíte přečíst!
Ha! Tak tento výbor jsem ulovila v antikvariátu za pět korun! Nevím, proč byl hodnocen tak nízko, když skýtá tak dobré počtení... Moje výhoda :). Zatím mám přečten Klub sebevrahů a J+H. Vlastně jsem si knížku koupila pro podobnost s Chestertonovým Klubem zneuznaných mužů (co do názvu), což jsem zrovna dočítala, a přišlo mi to jako pěkná náhoda. No a abych k tomu něco řekla, byl to šok - příběhy se začnou proplétat tak nevinně a pak najednou padají hlavy. Nejvíce mi utkvěla úplně první postava muže obcházejícího hospody a nabízejícího zdarma lákavý dortík s prupovídkou, že od obdarovaného by to byla ta největší ušlechtilost, kdyby dezert přijal. Když někdo odmítnul, musel se s ním poprat sám. A že jich za večer bylo hodně... Ještě si musím najít čas na prý proslulé líčení mořských povídek...
Povídky: Klub sebevrahů, Pavilon na píščinách, Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda, Markheim, Kumpáni, Franchardský poklad a poslední Falesánské pobřeží - čtivé a jaksi tajemné.
Část díla
- Falesánské pobřeží 1892
- Fiakrové dobrodružství / Dobrodružství s drožkami / Příhoda s drožkami 1878
- Franchardský poklad 1887
- Kumpáni / Veselí chlapci / Veselí mužíci 1882
- Markheim 1885
Jako dobrodružné, tajemné a romantické by se daly označit všechny krátké prózy z této Stevensonovy sbírky. V čele samozřejmě stojí titulní triptych o fantastických a šlechetných činech prince Florizela z Bohemie s názvem Klub sebevrahů. Na paty mu dýchá makabrózní a veleslavná novela Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda, která podle mého určitě patří do zlaté síně slávy světového literárního dědictví. Zbylé kusy už nejsou tak výrazné a zapamatováníhodné jako výše zmíněné počiny, přesto jsou i po té spoustě let, která uplynula od jejich prvního uveřejnění, stále čtivé a přitažlivé. Svár svědomí a viny (Markheim, Kumpáni, Pavilón na písčinách), otázka mravního přikázání „nepokradeš“ (Franchardský poklad) či jihomořské ztrestání podvodných obchodních praktik (Falesánské pobřeží) dokáží přitáhnout čtenáře jak vlastním příběhem, tak svým stylistickým zpracováním. V tomto ohledu si úctu jistě zaslouží i překladatelé - Jarmila Fastrová, Břetislav Hodek a Jaroslav Hornát, kteří každému kusu vtiskli pel jedinečnosti. Klub sebevrahů je výběr, k němuž se člověk může donekonečna vracet a stále objevovat něco nového.